Kyjovská sklárna pokořuje rekordy a šetří při tom přírodu

Sklárně Vetropack Moravia Glass se v roce 2021 podařilo dosáhnout rekordního podílu střepů při výrobě skla. Použití vytříděného skla významně snižuje energetickou náročnost výroby a šetří tak životní prostředí. Poděkování si zaslouží všichni, kteří pravidelně nosí sklo do kontejnerů na tříděný odpad.

Ve sklářském průmyslu sílí tlaky na neustálé zvyšování používání skleněných střepů, což je nezbytné pro ekologickou výrobu skla. Ve všech závodech skupiny Vetropack činil průměrný podíl odpadního skla v minulém roce 53%. „Dostupnost vysoce kvalitního odpadního skla je velkým problémem, v mnoha zemích je míra sběru nižší než například ve Švýcarsku nebo Rakousku. O to větší máme radost z toho, že jsme se množstvím střepů ve výrobě vloni přiblížili švýcarským kolegům, kteří třeba v roce 2020 dosáhli 82%,“ říká Miroslav Horký, vedoucí recyklingu a laboratoře Vetropack Moravia Glass.

Takový nárůst nepřišel sám o sobě. Kyjovská sklárna v průběhu roku 2020 optimalizovala recyklační procesy a začátkem roku 2021 rozšířila provoz na recyklační lince na 3 směny. Filozofií společnosti je minimalizovat vliv výroby na životní prostředí. Kvalitně upravené střepy představují úsporu základních surovin a zároveň umožňují zvýšení podílu střepů ve sklářském kmenu, což se příznivě projevuje na snížení spotřeby energií tavicích pecí a snížení emisí CO₂.

K rekordnímu nárůstu oproti předchozímu období došlo i ve zpracování bílých střepů. Bohužel je jich v České republice stále nedostatek a musí se dokupovat v zahraničí. Největší část bílých střepů se získává vytříděním ze zelených a bílých kontejnerů, část např. z plochých střepů přímo z výroby a část se nakupuje od tuzemských nebo zahraničních dodavatelů. Sklárny nevítají snahy některých měst o zrušení bílých kontejnerů a sběr pouze směsného skleněného odpadu. „Každé třídění má svoji limitní účinnost a pokud jsou vstupní střepy čistší, jsou lepší i upravené střepy a nehrozí problémy s kvalitou skloviny při tavení,“ vysvětluje Miroslav Horký.

Kyjovská sklárna z bílého skla nejčastěji vyrábí konzervové sklenice, které dodává celé řadě zákazníků v Česku i Evropě, pak následují lahve na víno a sortiment doplňují lahve na tvrdý alkohol a nealkoholické nápoje. Z barevného skla jsou to převážně lahve na pivo a víno pro malé i velké odběratele.

Sklárna Vetropack Moravia Glass disponuje nejmodernější recyklační linkou, která zpracuje cca 110 000 tun střepů ročně. Využívá nejnovější technické a technologické poznatky z oblasti recyklace skla. Možnosti má sklárna velké, ale potřebovala by ještě více střepů pro svou výrobu. V současné době je návratnost střepů 67%. Ve Švýcarsku je to přitom přes 90%, což je množství, ke kterému by se ráda česká sklárna také dostala, aby střepy nemusela dovážet ze zahraničí a nezvyšovala tak uhlíkovou stopu skla.

Proto je důležité třídit sklo. Sklo se jako jediný materiál dá recyklovat donekonečna bez ztráty kvality. Pokaždé z něho může vzniknout bezpečný obal na potraviny a nápoje, v ideálním případě vyrobený až z 98 procent ze střepů. Proto sklárna Vetropack Moravia Glass děkuje všem, kterým není lhostejné naše životní prostředí a použité sklo nevhodí do směsného odpadu, ale do zeleného nebo bílého kontejneru.

Vetropack Holding

Vedle sklářského závodu v Kyjově patří ke švýcarské společnosti Vetropack Holding sklárny v Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Chorvatsku, Slovensku, na Ukrajině a nově také v Moldavsku. Objem výroby všech těchto skláren řadí Vetropack mezi přední evropské výrobce skleněných obalů.