Lidové tradice
Znáte některé lidové tradice? Během celého roku můžete na Kyjovsku vidět projevy těchto lidových tradic. Některé obyčeje se však slaví už jen v několika málo vesnicích. Příkladem může být Jízda králů, která se na Kyjovsku provozuje jenom ve Skoronicích. V posledních letech je na řadě míst patrná snaha lidové obyčeje nejen uchovávat, ale i obnovovat. Symboly lidové kultury vyrůstají z přímého napojení na tajuplnou moc přírody i z křesťanské věrouky. Když si mnohé z nich na dlouhá desetiletí bez ostychu přisvojil minulý režim, zdálo se, že jsou navždy zprofanovány. Ukázalo se však, že jejich moc a přirozené propojení s lidským životem je silnější, než pomíjivé vnější okolnosti.
Fašaňk - je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a Postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období, byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. Tento tradiční zvyk je spojený s obchůzkou masek a krojované chasy s medvědem. Doprovázený je tancem, zpěvem a hudeckou muzikou.
Velikonoce - tradiční zvyky Velikonoc začínají na Zelený čtvrtek, kdy se večer po bohoslužbě zamknou zvony. Zvonění tak až do večerní mše nahrazují chlapci s řehtačkami a hrkači. Na Velikonoční pondělí pak mnozí muži a chlapci vstávají již za úsvitu, aby stihli žilou (pomlázkou) upletenou z čerstvého vrbového proutí vyšlahat všechna známá děvčata, která je za to obdarují malovanými vajíčky. V období Velikonoc probíhají ve vesnicích košty vín, ke kterým se v poslední době přidávají i košty ovocných pálenek.
Stavění mája - v předvečer 1. května se na návsích schází omladina ke stavění mája. Před tím se pokácí vhodný strom, zbaví se větví a kůry a jeho vrchol je ozdoben pestrými ručně vyráběnými růžemi a mašlemi z krepového papíru a tureckým šátkem. Poté je máj vztyčován tradičním způsobem za pomoci dlouhých dřevěných tyčí spojených koženými řemeny. Po dobu následujícího měsíce je třeba máj hlídat před chasami z okolních vesnic, jinak hrozí ostuda a výkupné. Podaří-li se máj uhlídat, je 30. května krojovanou chasou pokácen, opět za doprovodu hudby.
Filipojakubská noc a dožínky - řadou pověr bývala opředena filipojakubská noc, kdy se upalovaly čarodějnice. Ve svatodušní svátky se v Kyjově obnovil zvyk chození královniček. Konec žní se oslavoval „dožatou“ – dožínkami.
Vinobraní – pořádá se na podzim, při sklizni révy a ve všech větších městech s vinařskou tradicí. Akce je většinou spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína a burčáku. Před vinobraním dochází k vinařskému zvyku „Zarážání hory“ na dobu, kdy má víno mít klid ke svému dozrávání. Je to dávná tradice, která má kořeny ve středověku, neboť vychází z horenského práva. Pak se hora slavnostně „otevřela“ a úroda se mohla začít sklízet. Všechny tyto zvyky se i dnes dodržují a při slavnosti vinobraní se předávají dalším generacím.
Hody - patří k tradičním svátkům snad každé moravské vesnice a slaví se jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. Hodová tradice nemá stanovený jednotný termín konání. Ten se liší vesnici od vesnice a nejčastěji připadá na svátek patrona, kterému je zasvěcen místní kostel. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích. Ústředními postavami hodů jsou stárci (vybraní chlapci) a jejich děvčata (stárky). Chasa má za úkol hody zajistit organizačně, vybrat v lese máj, nazdobit taneční parket a zajistit hudbu a víno. Hodové zábavě ve většině obcí předchází krojovaný průvod, který na radnici žádá právo uskutečnit hody (hody s právem). Další den se koná hodová mše svatá a hody pokračují odpoledne zase průvodem. Každá obec má na hody jiné zvyky – někde se krade/mlátí káčer, který se pak upeče a chasa ho sní. Jinde stárci nesou v průvodu hodový věnec, který se na večerní zábavě zapálí a rozprodává.
Vánoce - s adventním obdobím se pojí mikulášské obchůzky, v některých vesnicích potkáte na den sv. Lucie i bílé Lucie. Zatímco Štědrý den a první svátek vánoční patří více rodině, na Štěpána se chodí po koledě a večer patří zábavě s muzikou. Večerní zábava probíhá podle úsloví na Štěpána néni pána. Dříve se tento den tradičně propouštěli chasníci ze služby. Děvečky měnily službu až na Nový rok. Vánoční období končí po Novém roku, kdy potkáte 6. ledna na Tři krále chodit koledovat malé kluky.