Před několika lety bylo nutno rozšířiti městský hřbitov. Obec k tomu cíli věnovala část obecního pozemku vedle starého hřbitova, obehnala celý hřbitov novou zdí a žádala u olomoucké konsistoře za vysvěcení této nové části hřbitovní. Konsistoř však byla ochotna povoliti svěcení pouze pod tou podmínkou, když bude farnímu úřadu ponecháno disposiční právo v nové části hřbitova a když hřbitov prohlášen bude za konfessionelní a katolický. Ponechávala tedy konsistoř obci právo vlastnické, ale disposiční právo, totiž rozhodování o tom, kdo může býti na novém hřbitově pochován, vykazování míst, vybírání poplatků atd., vyhradila farnímu úřadu.
    Na to však obecní výbor nemohl přistoupiti a po vyslechnutí dobrozdání právnické komise k tomu cíli zvláště zvolené usnesl se, že obec musí trvati na tom, aby jí jak vlastnické, tak i disposiční právo ohledně nového hřbitova nezkráceně bylo zachováno.
    V důsledku tohoto usnesení obecnímu výboru odepřela konsistoř povolení ke svěcení hřbitova a zůstal tento až dosud neposvěcen, jelikož konsistoř důsledně na stanovisku svém trvala. Teprve na osobní zakročení faráře Páleníka u nového arcibiskupa zahájeno bylo ve věci té nové vyjednávání. Konsistoř přiznala nyní obci nejen právo vlastnické, nýbrž i právo disposiční, trvala však na tom, aby hřbitov byl konfesionelním a v pozemkové knize vyznačen jako katolický. Mimo to žádala konsistoř, aby místo pro nekatolíky bylo ohraženo a odděleno.
    Na obě tyto podmínky obecní rada váhala přistoupiti, neboť prohlášení hřbitova za konfessionelní obsahuje rozhodně obmezení práva disposičního. Stejně nemohla obec přistoupiti na to, aby místo pro nekatolíky bylo nějak ohraženo, neboť "obecní radě nezdálo se býti vhodným, aby spoluobčané jiného vyznání, s nimiž za živa v přátelské shodě obcujeme, po smrti byli nějak oddělováni". Prohlásila tedy obecní rada, že nemůže dovoliti, aby hřbitov byl konfesionelním a vyznačen byl v pozemkové knize jako katolický. K ustanovení jistých hrobů pro nekatolíky sice svolila, ale bez jakéhokoliv zevnějšího označení. Mimo to vyhradila si obecní rada, že nekatoličtí členové rodiny mohou býti pochováváni v hrobce od katolických členů rodiny zakoupené.
    Na opětnou osobní intervenci farářovu přistoupila konečně konsistoř na toto stanovisko obecní rady a vyhradila si pouze vliv farního úřadu při obsazování místa hrobníka a pak virilní hlas farního úřadu v otázkách hřbitovních.
    Obecní rada uhájila tedy stanovisko obce jak v otázce práva disposičního, které zůstane obci nezkráceno, i v ostatních věcech, které považovala za důležity a mohla tím spíše ukázati se povolnou v některých věcech podřízenějšího významu, jelikož rozhodování o otázkách hřbitova se týkajících jest vyhraženo řádem hřbitovním v první instanci obecní radě, v druhé instanci obecnímu výboru, takže bude vždy v moci těchto korporací, aby stanovisko svoje uhájily.

    Přes to, že již více než deset let byla správa města v rukou českých, nemělo město naše českého sboru hasičského. Konečně letojšího roku finanční pomocí Občanské záložny a městské spořitelny došlo k založení českého sboru dobrovolných hasičů, jehož stanovy schválil obecní výbor 23. srpna a rada obecní zmocněna zakoupiti za 11.000 K hasičského nářadí, přístrojů a obleků. Starostou spolku zvolen advokát dr. Karel Kozánek, náčelníkem prof. Václav Šťastný. O mladý spolek ten jevil se značný zájem (měl 70 činných členů) a navazovaly se čilé styky s jednotami jiných moravských měst.