Císařským rozhodnutím ze dne 27. července 1908, č. 33.954 přejato bylo obecní gymnasium kyjovské do státní správy dnem 1. září 1908. Poslední kroky za příčinou postátnění učiněné, po opětovaných intervencích našich poslanců, zejména dra Otakara barona Pražáka, který stál při samé kolébce ústavu a vždy i všude na sněmu zemském i radě říšské byl mu horlivým přímluvcem a opravdovým příznivcem, provedeny byly v lednu 1907 deputací starosty MUDra Severina Joklíka, místostarosty JUDra Karla Kozánka, městského radního Josefa Bělohříbka a rady zemského soudu Aloise Trčky jako obecního staršího, která intervenovala u ministerstva kultu a vyučování a u ministerského předsedy barona Becka a všude byla vlídně přijata. Mezi c.k.erárem a obcí kyjovskou došlo pak ke smlouvě o poskytování příspěvků obce ve prospěch státního gymnasia. Originál její podržel si erár, kopii obec. Tato zavazuje se, že bude udržovati vlastním nákladem budovu ústavu a vnitřní její zařízení, poskytne vhodné hřiště, řediteli gymnasia a školníkovi naturální byt. Rovněž výlohy na osvětlování, otápění a čistění místností ústavu ponese obec. Všechno dosavadní nářadí, zařízení, sbírky, učební pomůcky, knihovnu ponechává obec nadále k bezplatnému užívání ústavu, kdežto školní plat a ostatní příjmy ústavu ponechává státu. Stát může v budově prováděti vhodné adaptace na svůj náklad.

    Roku následujícího schválily nadřízené úřady, aby gymnasium, dosud čistě klassické, od 1. září 1909 postupně se přeměňovalo na gymnasium reálné, jež praktickému směru doby lépe se zamlouvá. I byl Kyjov prvním městem na Moravě, jež obdrželo nový typ osmitřídního gymnasia reálného.

    Na oslavu 60. jubilea vladaření císaře Františka Josefa I. usneseno v obecním zastupitelstvu založiti fond 20.000 K na zřízení okresní nemocnice. Úroky měly se připisovati ke kapitálu, až by dostoupil takové výše, že by stačil na zřízení její. Za vládního komisaře dra Pánka za světové války koupena z těchto peněz budova v Čelakovského ulici č. , používaná za války jako nemocnice.