Na dole Františku v Kyjově se těžba zvyšovala přes citelný nedostatek pracovních sil. Byly kopány nové štoly, protože obyčejně za 4 roky bývá štola vyčerpaná. Zajišťování těchto si vyžádalo hodně pracovních hodin. Horníci i ostatní zaměstnanci s brigádníky plnili národní směny, které podstatně zvyšovaly % plnění plánu.

    V roce 1948 se podařilo ve sklárně Kyjov zajistit plnoautomatický stroj Kamap z reserv jiných podniků. Výrobnost ještě nijak zvlášť nevzrůstala, stroje byly starších typů a převládala ruční výroba.
    Politická práce v závodě byla na výši. Hned po osvobození našeho města Rudou armádou byla založena v závodě Závodní organisace KSČ. Schůzovalo se v hostinci u Vrtalů. Strana se stává v závodě vedoucí složkou a v roce 1948 čítá 280 členů. Ostatně tradici měla KSČ v závodě od roku 1928 a mnoho dělníků se organisovalo v Rudých odborech. Tito byli pronásledováni a první propouštěni, jak byl provoz omezován. V roce 1948 vedoucím ZO KSČ byl s. František Strýček. Únorové události proběhly ve sklárně hladce. Byl ihned na výzvu s. Klementa Gottwalda utvořen Akční výbor a provedena čistka. Po sloučení sociální demokracie s KSČ členů hodně přibylo (sociální demokrati byli hlavně košíkáři) a strana se snažila uskutečňovat program KSČ – zvýšit a zlepšit produktivitu práce v závodě. Pro řádné plnění politických i hospodářských úkolů se provádělo politické školení. Mnoho členů strany z řad dělnických bylo vybráno na vedoucí místa nebo do ústřední sklářské školy v Teplicích.
    Kulturní život sklárny se také čile rozvíjel. Odedávna měli svou dechovku, která hlavně za Protektorátu pořádala v neděli promenádní koncerty a tak hudbou mluvila k českým lidem a povzbuzovala je. Také dramatický kroužek dobře se osvědčoval a podával hodnotné divadelní hry. Kolektiv sklárny hrával i pro děti.

    V roce 1948 byl zřízen gynekologicko-porodnický pavilon jako samostatný primariát a oddělen od chirurgického oddělení. Byl však umístěn ve III. poschodí chirurgického oddělení. Celkový počet lůžek se v nemocnici zvýšil na 357. V nemocnici bylo 14 lékařů a primářem byl Dr. Drobný. Střednězdravotního personálu bylo 59 osob. Byla vystavěna obytná budova lékařského personálu a hospodářská budova a budova pro lék. technický personál. Ještě přibyla budova interního pavilonu, skleníky, altánek a byl vydlážděn chodník k nemocnici.

    Tento rok byl významnou jubilejní historickou událostí. Před 400 lety bylo město Kyjov králem Ferdinandem povýšeno na město královské. Bylo to 18. srpna 1548. MAAS tuto událost oslavil výstavou vybraných exponátů uspořádanou ve všech místnostech musea ve dnech od 17.X. do 2.XI. t.r.
    Inventář památek vzrostl na 3.657 čísel, studijní knihovna na 4.382 svazky. V tomto roce vydal spolek monografii Kyjovska od Klvaně, Fintajsla a Zlámala s mapou Kyjovska pořízenou Vojenským ústavem v Praze. Náklad byl uhrazen příspěvkem ONV 20.000 Kčs, Spořitelna a Záložna přispěly 10.000 Kčs, musejní spolek 31.000 Kčs. Byla též vydána přírodovědecká publikace od Vil. Rezka Cizopasné vosy na Slovácku.
    Předsedou byl opět MUDr. Jan Jurenka, tajemníkem J. Šístek a pokladníkem Mil. Koupý. Správcem musea a archivu profesor Ludvík Kalus.

    Znárodnění pivovaru v Kyjově bylo provedeno vyhláškou ministryně výživy ze dne 22.12.1948 č. 3436 U.I.I a pivovar byl začleněn do Slováckých pivovarů národního podniku Uherské Hradiště s platností od 1. ledna 1948.

    Okresní spořitelna města Kyjova vznikla sloučením všech spořitelních a záloženských spolků v Kyjově v roce 1948 ve smyslu zákona 180/48 Sb. Záložna byla založena v roce 1893. Stanovy byly sice již schváleny 8.3.1892, ale první úřadování bylo zahájeno 1.4.1893. Záložna byla velkou posilou pro českou menšinu, která tehdy v 90. letech minulého století sváděla tuhé národnostní boje. V Kyjově byla založena i první živnostenská záložna roku 1876. Ze zápisu účetního Gazdy se dovídáme, že úřadování bylo zprvu německé až do roku 1880, kdy se na návrh J. Bělohříbka, kožišníka v Kyjově, při valné hromadě prohlásila za úřední řeč – řeč česká. Tato záložna oslavila důstojně v roce 1889 své 25leté trvání. První stanovy vyšly roku 1864 německy a do roku 1892 byly třikrát změněny. Záložna prospívala dobře, protože téhož roku věnovala z čistého zisku Ústřední matici školské a studujícím gymnasia v Uherském Hradišti po 5 zl. Úřadovalo se každou neděli mimo Boží hody. Po Gazdovi se stal účetním František Vybíral, dobrý Čech a svědomitý úředník.
    V roce 1930 byla fuse s Úvěrním družstvem v Kyjově jako Živnostensko-obchodní záložna zaps. společenstvo s ručením obmezeným. Tato fusovala roku 1943 s Občanskou záložnou (založenou 1893). Po fusi vznikla Všeobecná záložní zaps. společnost s ručením obmezeným.
    Spořitelna města Kyjova se zakládala již roku 1869, ale pro odpor městských lichvářů z řad měšťanstva (mimo židy) k založení nedošlo. Je zajímavé, že založení spořitelny uspíšila pak sama německá obecní nadvláda, aby Občanskou záložnu jako český finančně prosperující kádr oslabila. Český živel v prvních letech, vědom o této koncepci, spořitelnu nevyhledával, až do roku 1896, kdy po vítězných volbách na kyjovské radnici poprvé zavlál český prapor. Po tomto českém vítězství spořitelnu zase opouštěli Němci a odrodilci a tak jen živořila. Boj mezi těmito dvěma českými ústavy skončil, když bylo zahájeno společné úřadování s městským důchodem a vedoucí úředník OZ byl zvolen do ředitelství spořitelny.
    Oddělené úřadování se uskutečnilo až roku 1905, kdy si spořitelna zřídila své samostatné místnosti v obecním domě č. 1 na náměstí. Ředitelem se stal její bývalý úředník, velmi svědomitý František Navrátil. Postupně spořitelně přibývalo přízně občanstva a důvěra k ní vzrůstala. Občanstvo jí sice dosud říkalo “německá”, že byla založena Němci. V roce 1905 měla již 1.627.388 K vkladů a vlastnila jmění 75.140 K.
    Založila si úsporné oddělení mládeže pomocí střádánek pokladniček které byly velmi pěkné a děti doma do nich házely své drobné úspory. Pokladničky se odmykaly až ve spořitelně. Spořitelna záhy výší vkladů předstihla i Občanskou záložnu. Z válečné doby 1914-1918 vyšla přes všechny válečné půjčky s menší ztrátou na těchto válečných úpisech.
    Po válce dala se do služeb mladého státu. Vklady vzrůstaly a spořitelna je půjčovala potřebným. Zvláště se na ni obraceli po krachu Moravské banky v roku 1922. Pomáhala dělníkům stavět domky, rolníkům zakupovat pole i usedlosti, stejně pomáhala i obchodníkům a živnostníkům. Dbala bezpečnosti vkladů a čestnosti a to jí přinášelo důvěru občanstva.
    V roce 1926 se staly dosavadní místnosti pro její rozvoj malé a proto se přestěhovala do moderní budovy vedle radnice, kterou svým nákladem postavila (místo hotelu Přikrylova). Slavnostně byla otevřena 28.10.1926. V roce 1942 na příkaz ministerstva hospodářství přebírá všechny kontribučenské fondy okresu kyjovského. Kmenný kapitál šech tvořil obnos 672.483,60 K (z obcí Boršov, Koryčany, Kostelec, Milotice, Dolní Moštěnice, Žádovice, Šardice, Žarošice, Strážovice, Ždánice). Okresní spořitelna se sloučila se Všeobecnou záložnou v roce 1948.
    Po osvobození v roce 1945 zprošťuje ONV svým příkazem z 28.4.1945 dosavadního ředitele Jar. Havelku jako kolaboranta jeho funkce a přebírá ji náměstek Antonín Pokorný jako ředitel Občanské záložny. Občanská záložna zaniká 1.7.1948 sloučením s Okresní spořitelnou. Sloučením vzniká ústav družstevního charakteru. Název zní: Okresní spořitelna a záložna. OSHZ se stává současně peněžním a revisním orgánem všech tímto zákonem vzniklých Záložen a Spořitelen-Kampeliček na celém okrese.