Dne 10. srpna t.r. zemřel bývalý předseda MNV Bedřich Vrtala, který se hodně zasloužil o stavební rozvoj města. Na budově MNV zavlál toho dne černý prapor a pohřbu se zúčastnilo plénum MNV, spolky a mnoho občanstva, u kterého byl oblíben. Za okupace pomáhal českým lidem, že je umísťoval ve svých podnicích.
    Dne 15. prosince t.r. zemřel bývalý ředitel měšťanské školy chlapecké, vlastně její první ředitel, František Václavík. Ve školní službě působil 45 let a pak užíval zaslouženého odpočinku. Byl vynikajícím učitelem i dobrým vedoucím školy.

    9. února t.r. udělena byla Josefě Přikrylové, profesorce reálného gymnasia, vojenská medaile za zemřelého muže, čímž byly oceněny jeho zásluhy o lidově demokratickou republiku.

    Antonín Přikryl se narodil v Bohuslavicích u Kyjova roku 1898. Pocházel z chalupnické rodiny. Po studiu na kyjovském gymnasiu odešel do Prahy studovat filosofickou fakultu. Již jako vysokoškolský student a později jako profesor v Kyjově, ve Valašském Meziříčí a Novém Jičíně se zajímal o dělnické hnutí a pracoval v něm. V Novém Jičíně se zvlášť stýkal s průmyslovým dělnictvem a tajně vstoupil do komunistické strany. Pro účast na komunistické schůzi v jedné valašské vesnici a vystoupením na ní, byl udán tehdejším policejním komisařem Hromádkou a z trestu byl přeložen z Nového Jičína do Pelhřimova v Čechách s pohrůžkou, že podruhé by to dopadlo hůře. Současně jeho manželka, Josefa Přikrylová, byla přeložena do Jindřichova Hradce. Po nějaké době se oba manželé dostali na reálné gymnasium v Kyjově, kde byli sborem jako komunisté přijati s nedůvěrou.
    V době okupace byl Antonín Přikryl předčasně pensionován a roku 1944 pro ilegální činnost zatčen. Po kratším pobytu v Uherském Hradišti byl odvezen do Kounicových kolejí v Brně, odtud do Vratislavi (Breslau). Když se blížila Sovětská armáda, byl i s jinými vězni odvezen do káznice ve Cvikově (Zwikau) ve Slezsku. Domů se vrátil roku 1945 již s komunistickou legitimací. V Kyjově začal pilně stranicky pracovat a v plné práci ho zastihla smrt v roce 1948. Čest jeho památce!

    Na jaře t.r. se velmi rozšířila chřipka, jak ve školách, tak v závodech.

    Irena Suchomelová, známá z procesu s popraveným Františkem Larischem, a sama odsouzená soudem v Uherském Hradišti na 20 let, žádala o milost a o doporučení MNV k ní. Její žádost byla jednohlasně zamítnuta, protože se dobrovolně přidala k Němcům, navštěvovala vlajkařské schůze velmi horlivě, zbožňovala Německo a Hitlera, stýkala se s německými vojáky a gestapáky a zúčastňovala se jejich pitek, rozšiřovala hanlivé popěvky o židech a bolševismu a německým policejním úřadům dělala konfidentku. Byla okresní vedoucí svazu ČNST vlajky pro okres Kyjov, udala prokázaně gestapu Vlad. Jelínka a Mojmíra Křivého. Obohatila se nemovitostmi po židech. Byla také účastna mučení českých lidí v bývalém Gästehausu. Je to smutný případ zrádcovství českých lidí (pocházela ze Sobůlek) a ještě víc, ničení jich ke svému vlastnímu prospěchu.
    Rovněž nebyla doporučena žádost o milost bývalé učitelky v Kyjově Anny Žitné, rozené Kavanové, protože byla horlivou stoupenkyní nacismu, propagovala všude nacistický režim a ve sboru vzbuzovala nedůvěru a odpor. Je to smutný případ učitele, který ztratil své národní sebevědomí a ponížil se až ke službě odvěkému našemu nepříteli. Ač pocházela ze Slezska, kde útisk Němců byl až fanatický, přece ani v národnostně pevném prostředí se neupevnilo její národní uvědomění.

    Tento rok, rok první pětiletky, byl rokem značných hospodářských změn, bojem s podzemní reakcí i s nedůvěrou lidí hlavně na vesnici. Strana KSČ trpělivě překonávala všechny potíže a snažila se najíti cestu k lidem a získati co nejvíce spolupracovníků pro nový společenský řád. Bylo to mnohdy těžké, protože i mezi funkcionáři nebyli lidé zapálení pro věc strany.
    Socialisace vesnice začala zapouštět pomalu své kořínky a všude na okrese se zakládala JZD. Co to bylo schůzí a trpělivých hovorů, někdy velmi bouřlivých (Mistřín, Svatobořice). Některá družstva i úspěšně pracovala, ač právě tuto práci hodně brzdili vesničtí boháči. V Kyjově se JZD teprve utvářelo z bývalého statku Mandlové.
    V průmyslu byla situace lepší, pracovalo se novými formami práce a nejúspěšněji ve mlýnech VDP a ve sklárnách. K plnění plánu přispívaly hodně závazky pracujících. Také přispívaly v údernické směny, jichž bylo nejvíce od narozenin presidenta Klementa Gottwalda do narozenin J.V. Stalina.
    Zásobování se zlepšilo, že na čas byly i zrušeny lístky na chléb a pečivo. Po zneužívání chleba k výkrmu domácího zvířectva musely být opět zavedeny. Pěkně se zapojily do práce ženy, které organisovaly Radu žen a zakládaly družstva jako Svépomoc, prádelnu a také usilovaly o zřízení bazaru.