Kultura, život lidí, zdravotnictví, aj.


Z kulturního života

8. dubna – Mírová slavnost. ČČK uspořádal tuto mírovou slavnost v sále Záložny. U pomníku padlých byly korporacemi položeny věnce. Všechny úřady a obchody byly od 11 do 12 hod uzavřeny, aby všichni se mohli této mírové slavnosti zúčastnit.
1. máj. Oslava 1. máje byla pěkná a důstojná. V průvodě poprvé pochodovali první pionýři kyjovských škol. Průvod byl zpestřen alegorickými vozy. Na náměstí byla postavena pěkně upravená tribuna od zdejších výtvarníků. I město zářilo čistotou a vlajkovou výzdobou. Dost lidí však ještě postávalo na chodnících. Po slavnosti byla veselice v městském parku.
14. května se konal Svátek matek za přispění škol, které se ponejvíce zúčastnily průvodu a připravily v sále Sokolovny obvyklou besídku.
27. srpna byla v Záložně pro brance besídka, kde k nim promluvil předseda MNV, zástupce Svazarmu a armády.
22. října proběhly oslavy Dne hasičstva. V hasičské zbrojnici bylo zahájení za přítomnosti pozvaných hostů.
Státní svátky – 9. květen a 28 říjen byly slaveny večerní oslavou v Sokolovně, rovněž i oslava VŘSR 7. listopadu.
21. prosince byly oslavy narozenin Stalinových, při nichž pionýři skládali slib. Účinkovala 25tičlenná agitka z gymnasia.

Slovácké divadlo

    Slovácké divadlo sehrálo během roku 10 hodnotných her, ale návštěva na nich byla dost slabá. Pořád si ještě toto divadlo nedovedlo získat přízeň širšího obecenstva a vychovat si kádr svých návštěvníků, hlavně z řad starší mládeže. 14. prosince ZS ČSM skláren Moravia sehrál s pěkným úspěchem Mollierovu hru Jeho urozenost pan měšťák.

Pamětní deska

    30. dubna na nádvoří skláren Moravia byla odhalena pamětní deska zaměstnancům skláren, kteří zahynuli za německé okupace. Byli to: Urbánek Josef, Strýček Jindřich, Krmenec Antonín, Weizenbauer Karel, Bergrová Anna, Dočekal František, Domanský Karel, Hnátek František, Chromý Antonín, Ištok Narcis, Skřivánek Zdeněk, Klein Václav, Martinič Karel, Půček Svatopluk, Rudický Valentin, Schenthal Vojtěch, Selucký Konstantin, Škop Karel.

Vánoční strom

    Slavnost zahájení Vánočního stromu republiky se konala 16. prosince na náměstí. Projev měl zástupce MNV Antonín Hudec, který také odevzdal dar MNV 1.000 Kčs.

Pohyb obyvatelstva

    Narodilo se 47 chlapců, 46 dívek, celkem 93. Zemřelo 42 mužů, 12 žen, celkem 54. Sňatků 63 (2 manželství rozvedená). Matrika civilní, matrikář Josef Skála.

 

Péče o zdraví lidu

Nemocnice

    V listopadu t.r. se přestěhovalo gynekologicko-porodnické oddělení do samostatného pavilonu, který byl nově vybudován. Počet lůžek byl 82. Také dětské oddělení se přestěhovalo do vlastního pavilonu, v němž bylo 67 postelí. V únoru už bylo otevřeno samostatné oddělení pro choroby ušní, krční a nosní a lůžka pro toto oddělení se vyčlenila z oddělení chirurgického.
    Začal se budovat i kojenecký ústav v místnostech, uvolněných porodnickým oddělením. Počet lůžek činil v celé nemocnici 456. Lékařů bylo 31, středně zdravotnického personálu 103 osoby.

Zdravotní zpráva MUDr. Jana Jurenky

    Údobí 1950-51 se vyznačuje zvýšenou aktivitou ve zdravotnictví, hlavně rozšířením prevence. I změny v sociálních, bytových, zaměstnaneckých a jiných úsecích měly vliv na zdraví obyvatelstva. Počet narozených dětí má tendenci mírně klesající. Přebytek obyvatelstva se zvyšuje, ale tím, že klesá úmrtí a tak obyvatelstvo vlastně stárne. Ač stát podniká všechno k podpoře populace, jako novomanželské půjčky, přídavky na děti, porady pro těhotné ženy, přece počet narozených je malý. Ženy jsou poučovány, aby rodily jen v nemocnici, jim je tam poskytováno jen nejlepší ošetření, zkoumána krev na Ra faktor a BV a R. Každá porodní asistentka má svůj obvod a dochází povinně do poradny. Rodí-li žena doma, hlásí porodní asistentka porod hned zdravotnímu referentovi i poradenské službě OÚNZ (Okresnímu ústavu národního zdraví), aby zdravotní tajemnice mohla matku co nejdříve navštívit. Rodí-li žena v nemocnici, je porodní asistentka vyrozuměna o době, kdy matka přijde s dítětem domů, aby se jim mohla věnovat. V roce 1950 probíhal u dětí těžký zápal plic a to z nezjištěné infekce a proto % dětské úmrtnosti se zvýšilo (81%).
    Ze smrtelných nemocí dospělých největší procento připadá na nemoci cév, potom srdeční a rakovina. Záškrtu u dětí je stále méně než v letech 1947-49. Spály je dosud dost. Nová léčba penicilinem, i když nemá možnost infekci omezit, přece ji rychleji zpracuje. Dávivý kašel u dětí se též vyskytoval ve větším množství. Infekční žloutenka, která se dříve vyskytovala jen ojediněle, početně přibývá. Rovněž často se vyskytuje i tyf a paratyf. Systematický boj proti tuberkulose se projevuje pokleslou úmrtností.
    Celkem bylo v nemocnici léčeno 1950 13.284 případy, z toho zemřely 204 osoby. Počet porodů byl 816. Průměrný denní příjem byl 36 osob. Nedílnou součástí léčebné péče je i zdravotnická výchova. Zvláště se vžily “rozhovory s lékaři”. Po krátkém referátu lékaře byly zodpovídány dotazy posluchačů. Někdy přednášky byly doprovázeny filmem.
    Na dostavbu a vnitřní vybavení nemocnice od roku 1945 bylo vydáno 115 milionů Kčs. Zvýšený úsilím o zdraví lidu připravuje naše léčebná péče zdravější životní úroveň našeho lidu.

 

KSČ

    15. a 16. dubna 1950 byla v sále Sokolovny V. okresní konference KSČ. Zprávu na ní podal vedoucí okresní tajemník KSČ Kyjov František Divoký. Probral vykonanou práci jak v průmyslu, tak v zemědělství a zhodnotil první rok pětiletky celkem kladně. Zdůraznil, že kde dobře pracovala ZO KSČ a základní organisace, že byl úspěch vždy větší. Musí se rozvíjet spolupráce KSČ s ROH, neboť ROH je největší masovou organisací v našem státě a může pomoci zdolat všechny těžkosti.
    Socialisaci vesnice musí pomáhat všichni, i inteligence, jako už pomáhají naši dělníci. Námitku: “Nemám půdu, co bych tam dělal” překonávají mnozí dělníci, kteří ochotně vstupují do JZD. “Nemám půdu, ale mám ruce”, říkají. Jak v SSSR bylo období, kdy dělníci šli na pomoc venkovu, tak i my toto období nyní prožíváme.
    Novému výboru KSČ bude již práce usnadněna, protože bude vycházet ze zkušeností, minulého období a bude moci rozhodněji vykročit za konečným cílem – k socialismu!

Školení

    Důležitý úsekem stranické práce je neustálé zvyšování politické úrovně všech členů i kandidátů strany KSČ. Nejprve bylo členstvo školeno v menších skupinách, desítkách, kteréž školení se osvědčilo. Se všemi desítkovými důvěrníky byly prováděny kádrové pohovory, aby se zvýšila jejich politická příprava. Dbalo se zásad správné kritiky a sebekritiky. Do RSŠ (Rok stranického školení) bylo zapojeno 88% členstva. RSŠ je řízen Poradnou a studovnou marxismu-leninismu v Kyjově. Pravidelně instruuje propagátory, kteří provádějí instruktáže učitelů RSŠ. Spolupracovníci PSML kontrolují průběh školení v jednotlivých organisacích. Školení probíhá třikrát v měsíci.
    Výsledky školení členstva se projevují i v praksi, neboť úkoly vyplývající z generální linie strany jsou lépe plněny. Na školení byly ujasněny důležité politické události jako Titova zrada v Jugoslávii, osvětlení postoje Vatikánu v mezinárodní politice a k našemu lidově-demokratickému zřízení a boj SSSR za mír. Důležitým pomocníkem RSŠ je stranický tisk, jehož odběr se zvýšil, nedostatečný je dosud odběr Naší pravdy.

Dodatky

Pivovar

    Již v minulém roce byla prováděna celostátní rayonisace a našemu pivovaru dána možnost převzít kontingent pivovarského skladu v Kyjově, patřícího Středomoravským pivovarům n.p. v Brně a v tomto směru se pokračovalo i letos. Bylo třeba zvýšiti výrobní kapacitu, hlavně kvasírnu a ležácký sklep. Po schválení podnikovým ředitelstvím v Jarošově byla provedena rekonstrukce. Kvasírna rozšířena a ležácký sklep vybudován v suterenu sýpky z bývalých sladařských humen pro obsah 1.900 hl.
    Chladící zařízení zesíleno o druhý kompresor s příslušenstvím o výkonu 33.000 kal. za hod., čímž zvýšena celková kapacita umělého chlazení (čpavkového) na 63.000 kal/hod. Stavební úpravy byly prováděny většinou ve vlastní režii za obětavé pomoci zaměstnanců. Náklad na stavební úpravy a chladící zařízení činil 101.000 Kčs.

Rozhlasová znělka

    K návrhu rady MNV ze dne 6. dubna 1950 bylo usneseno poříditi pro místní rozhlas znělku, která bude nahrána ze zhudebněné první věty Bezručovy básně Kyjov, znějící: Ej, ztepilí šuhaji v čižmách vy, ej děvčata v suknici rudé. Náklad 2.000 Kčs.

 

Zápis do kroniky na rok 1950 čten v kulturní komisi dne 18. dubna 1960 a schválen.

Použito pramenů:

Zápisy rady MNV a pléna
Kroniky škol
Výroční zpráva z konference KSČ
Zpráva OÚNZ - Dr. Jurenka
Zprávy z podniků
Naše pravda - časopis kraje
Matriky
Vzpomínky účastníků - J. Zabloudila a A. Popelky

Vyzdobil Jaroslav Pírek. Zapsala Marie K. Vybíralová


pokračuj