Začátek roku, zemědělství, počasí, aj.


Začátek roku

    Vstup do nového roku 1951 byl zahájen na závodech obvyklým způsobem, hudbou a projevy vedoucích představitelů. Na školách dne 3. ledna měli projev ředitelé škol.

Počasí I. čtvrtletí

    Počasí v lednu bylo teplé, průměr 1,3 °C, mrzlo slabě od 21. ledna, srážek bylo málo. V únoru mrzlo začátkem února i sněžilo, průměr teploty byl 2,7 °C, průměr srážek 7,2 mm. V březnu byla průměrná teplota 2,8 °C, začátkem března mrazy nejvýše –5 °C a drobně sněžilo. Nejvíce pršelo v druhé polovině března. Zima byla velmi mírná.

Postup zemědělských prací

    Postup polních prací byl normální. Bylo zaseto včas i zasázeno. JZD začalo s výsadbou vinic v katastru města. Stromy kvetly v polovině dubna velmi pěkně a ze škůdců se vyskytli jen chrousti.

Dodávky

    Dodávka vajec byla splněna v I. čtvrtletí na 175%, ostatní dodávky vázly. K. 1. červenci bylo provedeno sčítání dobytka. Potíže se projevily s umístěním kozlů, které v Kyjově nikdo nechtěl převzít a proto se jednalo o převzetí sousedními obcemi jako Boršovem.

Žně

    Plán žňových prací byl zajištěn zemědělskou komisí a žně byly provedeny kolektivně, JZD i soukromý sektor. Jako loňského roku i letos byly ustanoveny požární hlídky. K mlátícím strojům byl přidělen potřebný počet strojníků, aby výmlat byl rychleji zdolán. Byl rozpočten na 20 dní, ale opozdil se pro závady na strojích o 4 dny. Mlátilo se i hluboko do noci. Po výmlatu bylo učiněno opatření, aby mlátící soupravy byly hned vyčištěny a řádně uschovány, aby se příští rok neopakovaly poruchy v provozu. Výkup obilí byl splněn na 103% a město Kyjov v okresní tabuli dodávek veřejně na náměstí vystavené, bylo na 5. místě.

Dodávky

    Dodávky v zemědělské výrobě byly splněny takto:

hovězí maso

85,30%

věpřové maso

69,70%

vejce

133,10%

obilí

103%

brambory

78%

cukrovka

67%

kukuřice

52%

    Vlivem podzimního sucha bylo okopanin méně, ale za to cukrovka měla větší cukernatost.

Počasí II. a III. čtvrtletí

    V dubnu byla průměrná teplota 10,45 °C, srážek 14,6 mm. 16. dubna byl menší mráz –1,9 °C. V květnu byla průměrná teplota 19,4 °C. Pršelo málo až v druhé polovině července. V srpnu se teplota stupňovala, nejvyšší dosahovala 26 °C. Srážek bylo více ke konci srpna. V září bylo sucho až do 23. září, kdy napršelo jen málo, takže srážek za celý měsíc bylo jen 13,7 mm. Průměrná teplota 17,3 °C.

JZD

    JZD v Kyjově pracovalo celkem dobře a splnilo svoji dodávkovou povinnost na 100 i více procent. Soukromý sektor nevykazoval takové výsledky. Podzimní práce i sklizeň proběhly hladce, neboť počasí bylo velmi příznivé. Jen plán setí ozimu nemohl být splněn pro velké sucho a bude nutno neosetou plochu na jaře nahradit zvýšením osevní plochy jařin. Družstvo mělo zorganisované stálé pracovní skupiny. Mělo také dobrý stav dobytka, který bude zvýšen po dobudování kravína. Předsedou JZD byl Rudolf Skaunic.
    Dodávka mléka byla menší, pro nedostatek stájového prostoru se nemohl zvýšit stav dojnic. Lidé kupovali si mléko přímo od zemědělců a proto tito neplnili řádně dodávku mléka. JZD Boršov se nabídlo JZD Kyjov, že jim vypomůže při polních pracích na honech v blízkosti Boršova.
    Špatná distribuce selat zavinila nedovolené manipulace s nimi a tak moc vepřového dobytka se zašantročilo a neodevzdalo se veřejnému zásobování. JZD jako menšinové dodávkou nestačilo krýt spotřebu. Půdu si soukromníci úmyslně rozdělovali na menší díly ve své rodině, aby se dodávka zmenšila. Například několik držitelů půdy po 1/2 ha bydlí v jednom domě, v jedné domácnosti, tvoří jeden zemědělský celek, který má slušné výtěžky a žádnou odevzdávku. Proč by šli do JZD, když se jim tak pěkně žije?
    MNV spolupracoval s JZD velmi pěkně, zajišťoval brigády v jarní době pomocí škol a snažil se revisí skotu zvýšit dodávky.

Vázaný a volný trh

    Nedostatky v zásobování obyvatelstva tohoto roku byly značné a proto bylo nutné omeziti volný trh, který byl hodně vyhledáván, ač ceny na něm byly značně vyšší než na vázaném.

.

vázaný trh

volný trh

mléko (1 l)

4,2

10-15

hovězí maso (1 kg)

8,1

20-30

vepřové maso (1 kg)

30

160

vajíčko (1 ks)

3

7

husy (1 kg)

60

200

sádla (1 kg)

64

250

pšenice (1 q)

600

1500

ječmene (1 q)

400

1500

brambor (1 q)

150

500

kukuřice (1 q)

400

2500

másla (1 kg)

80

200

šatovky (1 m)

40-80

200-300

povlaků (1 m)

80

200-300

pan. látky (1 m)

150-300

600-2000

1 košile

150-200

300-400

cukru (1 kg)

16

140

chleba (1 kg)

12

40

Příděly na lístky měsíčně

cukru

1,2

mouky a chlebovin

10

masa

1,2

umělého tuku

0,48

vajíček (ks)

16

    Pro děti do 6 let 3/4 l mléka denně, pro starší 1/4 l, pro dospělé 1/8 l. Máslo pro děti do 6 let 1/2 kg, pro starší 16 dkg měsíčně.

Dodávky

Výměra

Dodávky

0,82 ha

0,60 q pšenice, 0,50 q žita, 40 vajíček

2 ha

11 q pšenice, 0,50 q žita, 0,50 q ječmene, 80 kg hovězího masa, 100 kg vepřového, 1000 l mléka

10 ha

27 q pšenice, 9 q žita, 21 q ječmene, 445 q cukrovky, 345 q brambor, 700 kg hovězího masa, 670 kg vepřového masa, 6000 l mléka

Počasí IV. čtvrtletí

    Měsíce říjen, listopad a prosinec byly vlhčí a poměrně teplé. Průměrná teplota listopadu byla 7,3 °C, prosince 1,94 °C. Největší mráz v prosinci byl 18. –5 °C, konec měsíce kolem 0 °C a nad, takže půda nezamrzla a mohlo se ještě orat až do konce roku. Celkový počet srážek tohoto roku byl 503,7 mm, nejsušší měsíc byl říjen 0,3 mm.
    Rok pro zemědělství byl příznivý na jaře i v létě, podzim byl nepříznivý suchem, okopaniny předčasně zasychaly a setí ozimů bylo ztíženo. Polní práce postupovaly v pořádku, až na nedostatek pracovních sil ve špičkových pracích.
    Ze škůdců se začala vyskytovat mandelinka bramborová, která byla horlivě hledána a ničena, později se vyskytly myši. Ovoce bylo dost a víno mělo větší cukernatost.


pokračuj