Veřejný život a boj za mír
Oslavy 1. máje měly neobvykle mohutnou účast, jakou naše okresní město dosud nevidělo. Ústřední heslo bylo: Boj za světový mír – statečné to odhodlání našeho lidu bránit vymoženosti našeho mírového budování. Tato velká manifestace našeho lidu byla pádnou odpovědí válečným štváčům na západě a důkazem, že stojíme pevně po boku SSSR při budování a v boji za mír.
9. květenDen vítězství – 9. květen, náš státní svátek, byl oslaven již 8. května v předvečer lampionovým průvodem a ohňostrojem, 9. května veřejnou oslavou, odpoledne lidovou veselicí.
Mírová konferenceJiž v lednu byla v Kyjově úspěšná mírová konference, na které pracující rázně manifestovali proti remilitaristickým snahám Západního Německa. V únoru, před sjezdem československých obránců míru, byla uspořádána veřejná schůze, z níž byla zaslána resoluce sjezdu obránců míru.
Mírové besedyZačátkem března proběhly mírové besedy ve všech organisacích NF. I MDŽ byl pořádán pod tímto heslem a byla na všech těchto projevech odsouzena krvavá agrese v Koreji.
SBS – mírová schůze11. března Okresní výbor bojovníků za svobodu uspořádal Slavnostní schůzi, na níž hlavní proslov měla s. Josefa Přikrylová, ředitelka sociálně zdravotní školy za Svaz obránců míru. Soudruh Konečný vyprávěl o hrozných letech prožitých v koncentračním táboře a byl přečten dopis nemocného s. Svobody o zážitcích v koncentráku v Dachau. Ze schůze byla zaslána protestní resoluce proti znovuvyzbrojování Západního Německa.
Pochod míruV dubnu byl proveden pochod míru, jehož mimo žactvo se zúčastnilo i hojně občanů.
Mírové hlasování26.5. – 16.6.1951 vyvrcholila akce boje za mír mírovým hlasováním, které vyznělo manifestačně a jež podepsali skoro všichni občané města. (Na celém okrese nepodepsalo 12 osob.)
Mírové slavnosti V srpnu byly okresní mírové slavnosti, na
něž byl pozván vzácný host abbé Boulier, člen světové rady míru a
místopředsedkyně NS Anežka Hodinová-Spurná, jejíž referát o mezinárodní situaci
a boji SSSR o udržení míru byl nadšeně přijat všemi účastníky slavnosti, jakož
i krásný projev cizího hosta.
Ke všem těmto slavnostem byly pracujícími vyhlášeny hodnotné
mírové závazky.
Městský výbor KSČ v Kyjově se zaměřil plně na nově zbudovaný závod Šroubárny a členové městského výboru pravidelně navštěvovali schůze závodní organisace i základní organisace v městě. I práci JZD výbor věnoval značnou pozornost a pomáhal zajišťovat brigády z řad členstva k výstavbě kravína. I na ostatních závodech snažil se zajistit prostřednictvím ZO plnění plánů.
Školení RSŠRok stranického školení i školení funkcionářů strany bylo rozšířeno. V tomto roce přibylo 21 soudruhů samostatně studujících, kteří prošli večerní školou a stali se jejími lektory. Vedoucí večerní školy byl vyškolen ve zvláštním kursu. Do OVŠ bylo zapsáno 70 posluchačů. Též počet posluchačů kroužku marxismu-leninismu se zvýšil, i základních skupin. Školením strana KSČ snažila se mít politicky i mravně co nejvyspělejší členstvo, aby každý člen rozuměl politice strany a uměl ji propagovat i hájit. VI. okresní konference strany se konala v Kyjově dne 7.-8.4.1951 na Sokolovně.
Předloženo školské a kulturní komisi 19.7.1951. Prameny obvyklé. Zapsala M.K. Vybíralová. Vyzdobil Julius Kotulek.