SKP se neustále rozvíjel podle potřeb obyvatelstva a začleňoval stále nové obory podnikání, které dříve obstarávaly soukromé živnosti. S neustálým růstem tohoto podniku se měnily i poměry a zvyšoval se počet zaměstnanců. Byla zřízena i ZO KSČ, která se stala vydatnou pomocnicí a usměrňovatelkou v práci.
    Do SKP byl zařazen nově otevřený závod holičský a kadeřnický, zatím umístěný rozděleně. Od fy Stanislav Firtl bylo převzato kartáčnictví. Uzávěrka SKP za rok 1951 k 31.12. byla schválena radou MNV.

    Do konce listopadu bylo do SKP začleněno 74 bývalých živností, z nichž po sloučení zůstává v provozu 57 s 208 zaměstnanci, z nichž je polovina žen. Poměr mezd k tržbám je 14,7%, u administrativy 13,1% což je stav dobrý a mnohem lepší než u ostatních komunálních podniků v kraji. Holičům, kteří si stěžovali, že si málo vydělají, byl plat přiměřeně upraven. Celoroční plán tržby byl splněn na 106,5%.
    10. prosince byli hospodářští referenti KNV na celostátní konferenci, na níž ministr Nosek naznačil, že místní hospodaření bude rozděleno na místní průmysl, jehož kontrolu převezme ONV a místní komunální hospodaření pod kontrolou MNV.

    Lánská akce ze začátku neprobíhala uspokojivě, ač byly provedeny exkurse do dolů. Nábor do OKD (ostravsko-karvinské doly) proběhl úspěšně jak na brigádníky, tak na učně. Nábor do lignitových dolů byl slabý.
    Také pro místní JZD bylo nutno zorganisovati dostatečný počet brigádníků pro stavbu kravína a vepřína i pro špičkové práce. Na chmelovou brigádu se přihlásili mimo mládež i dospělí. Nejvíce brigád se zúčastnila mládež ze škol. Nejvíce odpracovaných hodin měla vyšší zdravotní škola jak při sklizni brambor, tak v akci 5M.
    Mnoho žen vstoupilo do práce do závodů i do obchodů, jen málo do JZD, raději vypomáhaly u soukromých rolníků, kde získávaly naturalie a na nábor do stálé práce odpovídaly, že skla ani šroubků se nenají. Úspěšně lánská akce probíhala na školách, na hornictví byla splněna na 145%, ale po lékařské prohlídce mnozí zájemci odpadli a snížila se na 102%.
    Byl vykonán průzkum zaměstnaných a nezaměstnaných, nezaměstnaným měly být odebrány potravinové lístky. Počet nezaměstnaných poklesl na 15, většinou žen, mezi nimi i ženy zaměstnané 6 hodin (předpis 8 hodin).

    Zájem o místní průmysl byl v popředí jak u OV KSČ, tak u ONV. Před socialistický průmysl byly kladeny stále větší úkoly, které jsou obsaženy v první Gottwaldově pětiletce – maximální uspokojování neustále rostoucích hmotných i kulturních potřeb obyvatelstva za neustálého zvyšování socialistické výroby na základě nejvyšší techniky.
    Výrobní úkoly našich závodů byly také vyšší: Šroubárna o 514%, VMM (Východomoravské mlýny) o 37%, v mlékárně Kyjov o 15%, ve sklárnách Moravia o 10,5%, v ČSAD o 26%, v ČSD o 74%.
    Socialistické soutěžení bylo široce rozvinuto a zaváděny novátorské metody práce, hlavně k 1. květnu, k výročí VŘSR, k XIX. sjezdu Komunistické strany SSSR a k celostátní konferenci KSČ, doplněné hodnotnými závazky.
    Do socialistického soutěžení byl zapojen značný počet dělnictva: ČSD 82%, ČSAD Kyjov 88%, Pozemní stavby 71%, sklárny Moravia 78%, mlékárna Kyjov 100%, VMM (mlýny) 96%, Šroubárna 100%, důl František Kyjov jen 15%.
    Čtvrtý rok pětiletky měl být splněn do narozenin J.V. Stalina 21. prosince a většina závodu jej splnila snížením 20 milionů Kčs nákladů ve výrobě v akci úspor na novou vysokou pec v O. Kunčicích – splněno na 232% a uspořeno 46.390.000 Kčs. Plán 4. a 5. roku pětiletky splněn takto:

    Důl František Kyjov splnil 88%, Šroubárna 97%, ČSAD 98%, mlékárna Kyjov 86,3%, Oděvní obchod 99%. Důvodem nesplněného plánu nebyly jen objektivní příčiny, ale i nedodržování pracovní doby, neodstraňování časových ztrát, špatné předávání strojů v chodu a vysoká, často neomluvená absence. Chybou také bylo, že komunisté se nepostavili v čelo socialistického soutěžení.
    Větší úspěch mělo novátorství a soutěžení mezi jednotlivými směnami, které bylo denně vyhodnocované a na nástěnkách a bleskovkách popularisované. V mlékárně Kyjov byla objektivní příčinou špatná dodávka mléka. Šroubárna splnila plán s největším úsilím do konce roku 1952.

    Tohoto roku se rozvinulo údernické hnutí ve všech závodech, ale všude nebylo stejně podporované, stejně jako hnutí zlepšovatelské. A přece se objevila řada úderníků a zlepšovatelů, na něž můžeme být hrdi: s. Půček, z dolu František Kyjov; s. Gratzl z Vaspako, Kyjov; s. Šalša Petr, Schnerch Miroslav, s. Hajný a Duhajský ve Šroubárně; s. Bartoloměj Bábíček a s. Voznica Prokop v ČSAD Kyjov; s. Přikryl Jan, s. Fojtlová Růžena a Daněčková Marie ve VMM (mlýny); s. Hajný, Markus a Petulová v mlékárně Kyjov.

    S produktivitou práce se zvyšovaly i mzdy. Ve VMM produktivita se zvýšila o 21,5%, mzdy o 8,4%, atd. Důsledkem toho bylo prodáno i více volných potravin, konfekce, obuvi, látek, nábytku a jiného zboží jako radiopřijímačů, jízdních kol, motocyklů apod.
    V okrese za rok 1952 proti 1951 bylo například prodáno volné mouky o 310%, volných tuků o 128%, volného masa o 78%, volného sádla o 295%, volného másla o 152%, volné obuvi o 18%, volného hedvábí o 25%.