Koncem roku 1952 byl lesní majetek města Kyjova předán do správy Státních lesů. Město Kyjov získalo svůj lesní statek koupí dne 5.7.1575 od kláštera sv. Tomáše v Brně. Statek tvořila vesnice Břesovice s příslušenstvím a cena byla 2.600 zlatých. Město získalo lesní majetek ve výměře 271 ha.
    K zvětšení majetku došlo přikoupením polesí Moravan od velkostatku v Buchlovicích při provádění lesní reformy ze dne 23. února 1933. Lesní majetek vzrostl na 622 ha 12 a a město za přidělenou část zaplatilo 224.247 Kčs. Získalo tak i hájenku na Zavadilce. Tento majetek byl odhadnut k 1. lednu 1951:

    V uvedené hodnotě je i nová hájenka v Moravanech. Město na tomto lesním statku hospodařilo vždy dobře. Členové správy města a zaměstnanci dostávali zdarma dříví. Po roce 1945 tento objekt byl nejlépe obhospodařovaný a zisk z něho stále vzrůstal. Kéž socialistický sektor tak hospodaří dál a lépe!

    2. května 1952 byl tomu rok, co děti školní družiny našly v domě č. 56 na náměstí zakopané zlato, asi židovskými majiteli, v hodnotě 20.824 Kčs. Zlato bylo odevzdáno státní bance, děti byly poděleny potravinami z Darexu v hodnotě 1.000 Kčs, nálezci hodnotnou čokoládou (5 dětí). Jelikož do roční lhůty se nikdo o zlato nepřihlásil, propadá nález ve prospěch státu. Nález byl uložen ve Státní spořitelně jako účelový vklad.

    17. května navštívil Husův sbor na Újezdě biskup církve československé, František Sedláček. Byl přivítán i zástupci MNV.

    Bývalé výletní místo Kyjováků na Kameňáku velmi upadlo, protože tamní bývalá restaurace Gasparova není v provozu, veškeré zařízení i koupaliště pustne. Výletníci nemohou dostat nic koupit k osvěžení, musí si vozit jídlo i nápoje na celý den. Autobusový spoj je jen jednou za den, ráno tam a večer zpátky. Při špatném počasí není kam se uchýlit. MNV přicházejí stížnosti na nedostatečnou rekreaci pracujících v neděli. I v Haluzicích není to lepší. SKP bude pověřen nápravou.

    Celý tento rok byl pln význačných politických událostí, jež způsoboval kapitalistický blok a jeho politika na konferenci OSN v Paříži a úsilí SSSR o zachování míru. Pronásledování řeckých vlastenců, rozsudek smrti nad Nikosem Belojanisem bylo ukázkou nelidského světového imperialismu, jakož i bakteriologická válka v Jižní Koreji.
    Hospodářská konference v Moskvě měla pro nás velký význam v uzavření hospodářské smlouvy, jíž se zvyšoval vývoz a dovoz mezi námi a SSSR o 25%. Mezinárodní situace je sice napjatá, ale i v kapitalistickém bloku se projevují mírové snahy, jak ukazují demonstrace proti válce v Západním Německu.
    V SSSR se dokončují velké stavby komunismu, jež budí podiv celého, i kapitalistického světa. Nejdůležitější událostí bylo svolání XIX. sjezdu VKS(b) v Moskvě, kde byl vyhlášen podivuhodný nový plán další sovětské pětiletky. Základní linií tohoto plánu je setření rozdílu mezi městem a venkovem, využití největší možnosti elektrifikace a industrialisace země. Plán Leninův se splňuje!
    Ve vnitřní politice byla největší pozornost věnována rozvoji JZD, jejich upevňování a rozšiřování jejich základny. MNV se zabýval téměř v každé své schůzi poměry v JZD a také místní závody věnovaly družstvu svou brigádnickou pomoc ve špičkových pracích. Úspěchy našeho průmyslu byly značné a jeho prosperita stále vzrůstá – zvláště VM mlýnů a sklárny.
    Pozornost všech našich pracujících zaujal proces se Slánským a jeho špionážní skupinou. Nesmlouvavé stanovisko KSČ mnohým indiferentním osvětlilo správnou cestu naší strany ke všem, kteří zrazují, odchylují se a poškozují věc strany a tím i náš pracující lid. A jak na to reagovali pracující? Odpovědí bylo zpevňování norem, socialistické soutěžení a úspory v závodech a hlavně: bdělost a ostražitost všude, aby nepřítel nemohl ani skulinou proniknout do naší práce a mařit její výsledky. Také správné odpovědi na šeptandu a cizí propagandu patří k socialistickému vlastenectví.
    Světový mírový kongres ve Vídni potvrdil všem, že snaha o mír je záležitostí nejen SSSR a lidových demokracií, ale celého pokrokového světa.