21. dubna 1954 se oběsil pekař Jaroslav Dufek z Kyjova č. 477. 3. června 1954 se oběsil Vilém Řehák, dělník ze Šroubárny, bydlící v Kyjově č. 637. 14. června se postřelil v Boršově ilegální zbraní Stanislav Rajsigl ve věku 40 let. Ještě vylezl na půdu a pověsil se. Byl delší dobu melancholický.
    15. června utonul v basenu u nádraží Rostislav Karas, desítiletý školák, syn zahradníka v JZD. Chlapci ze hry skákali do vody. Jak nutno dávat na děti všude pozor!

    Lidí v Kyjově stále přibývá. Stěhují se většinou z venkova. Práce ve Šroubárně je hodně a dělníků i techniků přibývá. Ženy vstupují houfně do práce. 35% žen z Kyjova je zaměstnaných. Kdyby byla zvětšena kapacita jeslí a škol mateřských, ještě by jich přibylo, neboť nejvíce chuti do práce mají ženy mladé.

    Oslavy 1. máje byly zase ještě lepší. Průvod zmohutněl o účast okolních vesnic. V čele průvodu mimo vlajku československou a prapory byly neseny obrazy státníků, transparenty s mírovými nápisy a jednotlivé standarty. Mnoho účastníků bylo krojovaných a pestrost krojů přispěla ke kráse průvodu.
    Nepěkným zjevem bylo, že ještě během proslovů se účastníci rozcházeli ke stánkům s občerstvením a různým zbožím, takže zůstaly ukázněně jen přední řady, pionýři, svazáci a uniformovaní. Také zaměstnanci nemocnice zůstali v útvaru. Jak kdysi za prvé republiky byli účastníci májových průvodů ukázněni, že bez hnutí vyslechli i dvouhodinové májové projevy. Což, revoluce vyžaduje více úsilí, ale budování nemůže také bez něho být!

    Ve dnech 14. a 15. srpna konaly se v Kyjově ve Stalinových sadech letní mírové slavnosti, které pořádal Svaz československo-sovětského přátelství. V předvečer bylo velké kabaretní pásmo souboru Státního divadla v Brně. 15. srpna dopoledne byly dětské radovánky. Odpoledne koncert dechových hudeb, přivítání účastníků a hlavní projev předsedy OV SČSP. Pak byla přehlídka souborů LUT (lidové umělecké tvořivosti) a dětských souborů z kyjovského okolí. V 18. hodin vylosování tomboly, potom veselice. Slavnost se vydařila.

    V únoru byla 60 dvojicemi provedena sbírka na Koreu a mimo škol bylo vybráno 4.276 Kčs. Na závodech bylo vybíráno zvlášť. Na pomoc postiženým povodněmi v červenci byla provedena sbírka, jež vynesla přes 3.000 Kčs. Na korejské vyslanectví byl zaslán dar města Kyjova, slovácké kroje a popis našich tanců s písněmi. Naše ministerstvo zahraničí je dalo přeložit do korejštiny. Jaký krásný dar a jak krásně byl přijat! Vděčně a s nadšením!

    Okresní lidová knihovna vypsala soutěž lidových autorů na rok 1954-55. Soutěž může být v básních, povídkách nebo literatuře pro mládež a v dramatických hrách. Soutěžní práce se musí předložit OLK do 31. prosince 1954. Vyhodnoceny budou na večeru lidových autorů v březnu 1955.
    Soutěž recitátorů uspořádala OLK s ČSM a odborem školství. Soutěží se v přednesu básní, čtení povídek a úryvků z románů. Přihlášky byly do 30. listopadu 1954 a vyhodnocení bude na okresních a krajských přehlídkách LUT. Okresní přehlídka bude v únoru 1955.
    Soutěž k I. celostátní spartakiádě (CS) byla vyhlášena Okresním výborem CS o nejlepší tělovýchovnou jednotu s nejlepší účastí cvičících, největším náborem nových členů, s nejlepším výsledkem sběru odpadových hmot a s nejlepším výsledkem spoření na I. CS. Soutěž končí 30. dubna 1955.

    4. září 1954 byl slavnostně zahájen nácvik na I. CS. Byly ve všech jednotách slavnostní shromáždění cvičenců a zapáleny ohně. Kéž zdárně zahoří k úspěchu!

    Při stavbě komínu ve sklárnách Moravia byla nalezena praehistorická nádoba s potravinami. Nález jako unikát byl odevzdán do zdejšího musea.

    Rodné obci Kyjovu bylo zasláno oznámení, že četař Miloslav Běťák prokázal u svého útvaru PS17 Jince mimořádnou svědomitost a ukázněnost i obětavost v plnění služebních úkolů. Svými veliteli byl již devětkrát odměněn. Toto uznání bylo vysíláno v červnu městským rozhlasem a rodičům vysloveno MNV blahopřání.

    Jako úspěch našeho hospodářství v socialismu se projevila možnost dalšího snížení cen potravin i průmyslových výrobků. Jak lidé vděčně počítali, co ušetří, zvláště rodiny s dětmi!

    21. prosince 1954 bylo tomu 10 let, co byl nacisty ve Vratislavi popraven s. Valentin Rudický, okresní vedoucí ilegální organisace KSČ v Kyjově. Dnes, kdy nacisté znovu zvedají hlavu a přicházejí drze se svými neoprávněnými požadavky, připomínáme si slova z jeho posledního dopisu: “Šel jsem cestou, která vede k míru a svobodě”. Desetitisíce našich nejlepších lidí padlo na této cestě a za svobodu a mír umírají ještě i dnes pracující v kapitalistickém světě. Závisí i na nás, aby tento jejich spravedlivý boj vítězně skončil. Čest světlé památce bojovníka proti fašismu s. Valentinu Rudickému – i ostatním!

    Byly stížnosti občanů na zdejší Charitu, že přestárlí, kterých je tam celkem 23, nemají se dobře. Referentka zdravotní komise tam udělala prohlídku a neshledala větší závady, až na to, že umístění je málo vhodné, místnosti malé a staroušci jsou ubytováni po čtyřech. Je tam také vlhko a špatně se místnosti vytápějí.
    Poměry důchodců na “zámečku” jsou lepší, ale i ti by potřebovali větší péči. Je opravdu nutno, aby staří občané mohli trávit konec svého života v pěkném prostředí s celým zaopatřením. To až bude dům důchodců.

    Rok 1954 byl posledním rokem naší pětiletky, která byla úspěšně splněna a u našich závodů i překročena. I v našem JZD byl plán splněn, až na rozšíření členské základny. Ač mezinárodní situace byla stále kolísavá, i přes válku Francie v Indočíně a šíření revanšismu v Západním Německu, přece síly tábora míru rostly a povzbuzovaly jej i četné stávky v kapitalistických zemích i protest vyšlý z Japonska proti zkouškám s vodíkovými a atomovými bombami.
    Všesvazová zemědělská výstava v Moskvě byla ukázkou vzrůstajících sil SSSR a navštívilo ji 3 miliony lidí, hodně i ze zahraničí. I od nás z okresu se někteří výpravy do SSSR účastnili, jako z Kyjova Josef Bílovský, zemědělský referent ONV.
    X. sjezd strany KSČ 11. června 1954 dal hlavní směrnice pro příští pětiletku, zvláště v rozvoji zemědělské výroby a socialisaci vesnice. Kolik hodnotných závazků podali naši pracující k tomuto sjezdu! Dvojí snížení cen průmyslových i zemědělských výrobků uspokojilo spotřebitele a dalo naději, že usilovnou prací se podaří naši životní úroveň ještě zvýšit.
    Největší událostí tohoto roku byly volby do NV i do NS. Svou náplní, ještě více se přiblížit k lidu a čerpat z něho podněty, se staly zárukou opravdové demokracie naší vlády. Nebylo zapomenuto na demokracii prvé republiky a její drastický příklad uvádí s. Antonín Popelka:
    “V roce 1935 bylo nadbytku cukru, protože bylo u nás mnoho nezaměstnaných, kteří cukr nemohli si koupit a sladili cukerinem. Vláda nařídila cukr denaturovat, aby se mohl zkrmovat dobytkem. Kyjovští komunisté prováděli akci, aby cukr byl zlevněn. V čekárně úřadu práce, kde čekalo množství dělníků, jsem jim dal listinu k podpisu. Naráz vyšel úředník Fišer, listinu zabavil a odevzdal ji přímo hejtmanovi. Pro zastrašení byli všichni, co listinu podepsali, vyšetřováni. Tak se pracující nemohl ani dožadovat zlepšení!” Také “demokracie”.
    Manifestační volby kandidátů NF ukázaly, že náš lid pochopil správnou cestu a že na ní vytrvá. Oslavy VŘSR byly ohlasem na požadavek SSSR, aby byla svolána konference všech států o zajištění kolektivní bezpečnosti, která se částečně uskutečnila. U nás probíhaly na její podporu mírové manifestace. Byl to bohatý rok na zahraniční i vnitřní události.