K 10. výročí našeho osvobození si zaměstnanci skláren dali závazek, že si upraví čistě závod i jeho okolí. Provedli také úpravu celé ulice od závodního klubu až k závodu. TJ Jiskra pokračovala na úpravě stadionu k okresní spartakiádě.
    Letošního roku závod čekaly zvýšené úkoly. Když nastupovali slavnostně do Nového roku druhé pětiletky s řadou nově zvolených funkcionářů ROH, slibovali si, že sebetěžší úkoly budou zvládnuty novými formami práce. Snažili se, aby počet pracovníků v socialistické soutěži se zvýšil. Dosud bylo zapojeno asi 75% zaměstnanců. Kolektivní smlouva byla uzavřena 28.1. t.r. na základě zkušeností z roku 1954. Do plnění závazků kolektivní smlouvy byli zapojeni všichni zaměstnanci. Kolektivní smlouva tohoto roku byla náročnější, ale přece byla splněna.
    Celopodnikový závazek na počest osvobození našeho města Rudou Armádou, kterým se zvyšovala hrubá výroba a produktivita práce na 106% a vlastní náklady se snižovaly o 731.400 Kčs, byl splněn včas. Při automatické výrobě byl zaveden nepřetržitý provoz. Pro JZD Kyjov bylo slíbeno odpracovat 3.000 hodin, ale bylo odpracováno neúplně.
    Z kulturní činnosti vynikal kolektiv divadelních ochotníků, který jako nejlepší a nejúspěšnější hru sehrál Shakespearův Večer tříkrálový. Hra byla zařazena do soutěže LUT. Na závodě probíhala závodní škola práce, aby bylo získáno co nejvíce kvalifikovaných pracovníků. V šachovém oddílu bylo 27 hráčů, kteří se zúčastňovali různých soutěží.
    Na spartakiádu se pilně nacvičovalo a bylo získáno dost cvičenců z řad mládeže. Byl také založen nový závodní kroužek a to chovatelů drobného zvířectva, který měl 30 členů. Jeho účelem bylo pěstovati ušlechtilé druhy, dodávali do nemocnice dietní maso a do sběru kůže.

    Ve Šroubárně začal Nový rok vesele, s hudbou a závazky pro zlepšení výroby, aby si udrželi své vyznamenání – Rudý prapor. Pro zlepšovatele byla vyhlášena nová soutěž s věcnými i peněžitými odměnami, aby se řada zlepšovatelů v závodě zvýšila. Vedením byla pro ně určena odměna 37.000 Kčs. Nejlepší a nejhospodárnější námět byl s. Viktora Přikryla, vedoucího teplého provozu, kterým se ušetřilo 178.871 Kčs. Také boj proti úrazovosti byl značný, neboť úrazovost snižovala plán o 6,7%, v tom se nepočítala nemocnost. Jaká to byla potom ztráta i na zisku! Dělníci obyčejně nedbají ochranných krytů, nebo nechávají odkryté kanály a jiné drobné závady se vyskytují, které mají velké následky pro zdraví pracujících. Proti nemocnosti se bojovalo větší hygienou prostředí, ale i na cestě, a nutno i doma zvýšit hygienu stravou, odpočinkem i čistotou prostředí. O bezpečnost v závodě a provádění instruktáží se starali členové Československého Červeného kříže se závodní lékařkou MUDr. Křivánkovou.

Boj proti bulačům byl veden úporně, i vtipem jak o tom svědčí tato báseň:

    K 10. výročí osvobození našeho města dali si zaměstnanci Šroubárny závazek, že upraví si pěkně závod i okolí kolem něho. Na spartakiádu bylo také horlivě nacvičováno. Pro zaměstnance byla prováděna výstavba 18 jednotek bytových. Nejlepšími pracovníky byli s. Lupač, Kučeřík a Konečný. Také pomoc JZD byla značná, nejen zdejšímu, ale i v okolí.

    Staré pivovarské sklepy v Brandlově ulici byly předány jako nepotřebné vinařským závodům ve Bzenci. Z význačnějších stavebních úprav a zařízení bylo: automatická váha na slad, cejchovna sudů s příslušenstvím a stáčecí stroj na sudy s kompresorem. Na střediscích, kde se dosud pracovalo ručně, jako mytí a požahování ležáckých a transportních sudů, byla pořízena částečná mechanisace, stroje namytí, zrnomel a transportéry, čímž byli dělníci ušetřeni zbytečné dřiny.
    Odbyt v roce 1955: 15.617 hl piva vlastní výroby, celkem 22.673 hl (piva lahvového ze závodu Jarošov 7.056 hl). K 10. výročí osvobození našeho města upravili si zaměstnanci všechno v závodě a v okolí.

    Provozna Kyjov byla od roku 1953 pod správou Východomoravských mlýnů. Hlavním posláním závodu je dodávka výrobků potravinářských, mletí pšenice a žita a zpracovávání ječmene na výrobu krup, opracování hrachu a prosa. Zpracování výrobků rok od roku stoupá. Roku 1955 se zpracovalo v tunách 32.640 t pšenice, 19.601 t žita, 10.540 t ječmene, 1.730 t hrachu, 601 t prosa, celkem 65.121 t. Plán výroby byl splněn na 105%. Produktivita práce v Kčs 1955 na 1 pracovníka byla 409.603 Kčs, na 1 dělníka 466.355 Kčs. Průměrná mzda na 1 dělníka byla 1.137 Kčs, což byl vzrůst porovnaný se vzrůstem výroby správný.
    1955 bylo v závodě 189 pracovníků, z toho dělníků bylo 166. Také náklady na 1 tunu hodně poklesly, neboť spotřeba energie byla snížena na 52,99 KWh. Při mletí pšenice v roce 1955 bylo dosaženo 61,37 kg, při mletí žita 51,43 kg. Výrobních zlepšení bylo dosaženo dokonalejším využitím pomoci aplikace nových technologických postupů nositele řádu republiky s. Vladimíra Křičky. Některé zastaralé stroje byly vyřazeny, jiné byly udržovány v bezvadném pořádku při plném 24 hodinovém provozu.
    Do závodní školy práce bylo přihlášeno hodně účastníků a také zlepšovatelům byla věnována plná pozornost.

    Jubilejní rok 1955 byl oslaven uzavřením závazků kolektivní smlouvy zaměstnanců a mnoha hodnotnými závazky, zvláště pro rychlejší vykládání vagonů.

    V rámci zvelebení města byl zchátralý plot kolem podniku ČSAD u nádraží nahrazen novým s drátěným pletivem a také terén okolo podniku opraven. Ovšem bláto na přechodu k nádraží nezmizelo, neboť k tomu by bylo potřebí důkladnější úpravy terénu a okrajů silnic, které jsou nejvíce blátivé.

    Pošta převzala do své správy dům bývalé Záložny. Osvětové besedě byly dosavadní místnosti v prvním poschodí ponechány. V I. poschodí byl umístěn i telefon a telegram. Tohoto roku byla zavedena a rozšířena poštovní novinová služba a organisovala předplatitelskou kampaň. Aby se neplýtvalo papírem, zajišťovala se výše nákladů předplacením a jen určité procento bylo navíc. Noviny a časopisy doručuje pak pošta přímo. Předplatitelská cena byla snížena.