Z kulturního života, tělovýchova


Konference kulturních pracovníků

    Dne 6. února 1955 konala se první okresní konference kulturně osvětových pracovníků za účasti 120 zástupců kulturních zařízení z Kyjova, také souborů LUT, hostů z KNV a ministerstva kultury. Konferenci řídila místopředsedkyně ONV v Kyjově s. Květa Klimešová.
    Byly rozebrány všechny druhy kulturní práce a konference měla vysokou úroveň. Byly vytýčeny nové úkoly politické jako zimní kampaň pro zvýšení zemědělské výroby, oslavy 10. výročí osvobození ČSR a příprava souborů na spartakiádu. I naši divadelníci se přičiní o zvýšení kulturní úrovně na vesnici.

Činnost Domu osvěty

    Dům osvěty sestavoval čtvrtletní plány své činnosti a koordinoval veškerou kulturní činnost města. V zimě převládala plesová sezona a divadla se omezovala na zájezdy Slováckého divadla. Konaly se však i přednášky a pořádaly výstavy. Památné dny (21. leden, 25. únor a 8. březen) byly důstojně oslaveny. Pro mládež pořádal DO taneční odpoledne každou neděli, při nichž býval i varietní program.
    Pro děti byla připravena loutková a maňásková scéna. 23.3. byla soutěž dechových hudeb, na níž dechovka skláren získala nejvíce bodů. Z ochotnických divadel, mimo Večer tříkrálový, jejž hráli ochotníci sklárny, pěknou úroveň měla divadla Strakonický dudák a Její pastorkyňa. Velmi navštěvované byly estrády – Kučerovců, orchestr Gustava Broma a jiné.
    Ke spartakiádě byly uspořádány tělocvičné akademie místními školami a TJ Jiskrou. K výročí osvobození byla uspořádána pěkná besídka za účasti škol. V posledním čtvrtletí byla činnost v rámci Měsíce ČSP, byla řada hodnotných vystoupení, většinou z místních zdrojů. Propagace vědecko-osvětová prováděla besedy nad mapou, besedy s dětmi a mládeží. Ze závodů, škol a úřadů byly zaslány dopisy do SSSR, nejvíce do Stalingradu.
    Na závodech a v JZD byly pořádány odborné přednášky o sovětském průmyslu a zemědělství. Byla připravena štafeta se závazky a dary pro SSSR. Rovněž byly zahájeny lidové kursy ruštiny a Lidová knihovna uspořádala výstavku sovětských knih. MČSP byl slavnostně ukončen velkým kulturním pořadem u příležitosti uzavření československo-sovětské smlouvy.
    I hudební život se pěkně rozvíjel, ač měl menší počet návštěvníků. 7. května účinkoval symfonický orchestr se sborem pedagogické školy v Kroměříži za dirigování profesora Vladimíra Horáka. Pak byl klavírní koncert V. Laňky, besídka hudební školy a rytmické vystoupení školy rytmiky. Pozornosti zasloužila Voskovce – Wericha Balada z hadrů, kterou v ZK Šroubáren cvičili posluchači AMN. Hudbu Ježkovu dirigoval profesor Oto Dostál.

 

Tělovýchova

I. celostátní spartakiáda

    Středem pozornosti tohoto roku byla I. celostátní spartakiáda. Předcházelo jí veliké úsilí všech tělovýchovných pracovníků i politických činitelů, nejprve o nábor cvičících, pak o její úspěch. Obojí se podařilo!
    V červnu na nově upraveném stadionu, který se horečně brigádnicky dokončoval, konala se I. CS, na které vystoupilo 96 dětí mateřské školy, 348 žáků I. a II. ročníku škol, 330 žáků III. až V. ročníku, 738 žáků šestého až osmého ročníku. Dorostenců bylo 96, dorostenek 90. K tomu ROH mělo 68 dorostenek, 81 mužů a 132 žen. Sokol se zúčastnil 92 muži a ženami. Ze Svazarmu vystoupilo 50 mužů v šermu a 56 parašutistů. Armáda vystoupila v počtu 54 mužů.
    Návštěva byla velmi pěkná, asi 3.000 lidí. Průvod byl velkolepý, barvy praporů a úborů cvičících v krásném dni jen zářily. Byl to nezapomenutelný dojem. Krajské spartakiády v Gottwaldově se zúčastnilo 332 dorostenců a 250 dospělých. Na celostátní spartakiádě v Praze cvičilo 300 cvičenců z řad mládeže a 487 dospělých. Pěkný úspěch v masovém rozšíření tělesné výchovy bez dělení na Orly, Sokoly a DTJ.

Sportovní činnost

    I ve sportu byli jeho zájemci na výši. Nejvíce vynikal fotbal, který se v krajském přeboru umístil na 4. místě. Košíkáři měli také řadu úspěchů v celostátní soutěži, zatím neukončené, jsou na I. místě. Tenis a lyžování také mělo svoje zájemce. Nedostatek řádného koupaliště oslabuje výcvik plavců a zájemci musí jezdit do okolních rybníků nebo po sezoně do krytého basenu v Gottwaldově. Pěstuje se také u nás odbíjená, stolní tenis i hra v kuželky.
    V zimě se pociťuje nedostatek kluziště pro děti. Také pro sáňkování není vhodného místa. Není divu, že děti využívají svahových silnic k vlastnímu nebezpečí. MNV uvažoval o tom, že by se pomocí tělocvičné jednoty Jiskra zřídila sáňkovací dráha v Polámaných. Místní výbor pro sport byl sice ustanoven, ale nevyvíjel žádnou činnost. Začínalo se jednat o sjednocení tělovýchovy, ale zatím s velkými průtahami.
    Potěšitelné je, že v našich tělocvičnách se stále cvičí, ač počet cvičenců po spartakiádě silně poklesl. Je žádoucno, aby náš lid tělesnou výchovu a její provádění nepodceňoval a používal jí k většímu posílení svého zdraví a k větší radosti ze života. Vždyť naše sokolská tradice nás posílila k osvobozovacím bojům a stále ještě naši krajané v cizině ji udržují, jak o tom podali doklad vídeňští sokolové, kteří vystoupili na I. CS v Praze.
    7. května byl proveden Běh vítězství na 800 m na počest 10. výročí našeho osvobození.


pokračuj