29. ledna byla nalezena v nemocnici v jednom paviloně na záchodě mrtvá ošetřovatelka Růžena Škorpíková, která tam porodila mrtvé dítě a při tom zemřela vykrvácením.
    21. března zemřel okresní lékař MUDr. Jan Jurenka na embolii plic a mozku. Byl dobrým veřejným pracovníkem a zasloužil se o sjednocené zdravotnictví a jeho organisaci.
    29. dubna byl v Dobrovského ulici poraněn 8letý školák Jan Mrkus, který vběhl pod nákladní auto, uskočiv před hasičskou stříkačkou do vozovky. Poranění bylo smrtelné a při převozu do nemocnice zemřel.
    27. srpna se těžce zranil Jan Zapletal, který se při jízdě na kole u hasičské zbrojnice srazil s nákladním autem z VDP a narazil ještě na pionýra B. Krpce z Boršova. Jan Zapletal zranění podlehl.
    25. září se při srážce s chodcem na silnici k Boršovu smrtelně zranil Josef Lamplota z Koryčan. Jel nepřiměřenou rychlostí. Chodec byl také těžce poraněn.
    18. října t.r. před osmou hodinou v laboratoři skláren Moravia udál se velký výbuch, jehož příčinou byla stará nitrocelulosa. Smrtelně byly zraněny dvě laborantky, Jarmila Zamykalová z Kyjova a Jaroslava Bimková z Nětčic. Obě utrpěly tak těžké popáleniny, že během dvou dní v nemocnici zranění podlehly. Těžce zraněná Ing. Cibulcová se vyléčila. Pohřeb obou dívek byl velkou smuteční slavností města, vždyť jedné bylo 16 let a druhé 24. Jaký žal!

    Slovácké strojírny v Uherském Brodě zaslaly MNV pochvalný přípis, že jejich zaměstnanec, Milan Zdražil, narozený 24.7.1937, po absolvování učiliště pro pracovní zálohy, plní vzorně své povinnosti a plán na 145% splnil tohoto roku. Pochvala byla vyhlášena veřejně rozhlasem a rodičům bylo od MNV zasláno blahopřání. I škola, z níž vyšel, jeho pochvalu oznámila žákům (osmiletka).
    Vojenský útvar 9025 z Olomouce zaslal zprávu o vzorném desátníku Josefu Mrázovi z Kyjova, který vzorným plněním svých povinností je vzorem pro ostatní příslušníky své jednotky. Rodičům rovněž bylo zasláno blahopřání.
    Takoví mladíci svědčí, že naše mládež má vynikající jedince, k jejichž růstu přispěl i ČSM!

    Kyjovský rodák Dalibor Brázda, vedoucí dirigent karlínského orchestru v Praze, odjel jako zastupující dirigent za onemocnělého dirigenta černošské americké opery Everyman, na další tříměsíční turné Západní Evropou a absolvoval je s velkým úspěchem. Zachránil toto turné, které by se bez něho nemohlo uskutečnit.

    Na dole František Šušák byla utvořena úderka SČSP, jejímž iniciátorem byl mladý horník Antonín Škoda, předseda odbočky SČSP na dole. Jejím vedoucím se stal Teofil Doskočil, vyznamenaný Řádem republiky a čestným odznakem ÚV SČSP. Úderka plnila plán na 119%, tj. těží denně asi 7 t uhlí. K celostátní konferenci KSČ se zavázali vytěžit nad plán 27 vagonů uhlí.

    (začerněno), bývalý obchodník v Kyjově a vedoucí prodejny Pramen, ředil lihoviny vodou, což bylo asi 2 dcl na 1 l lihovin v hodnotě 11,40 Kčs na každém litru. Ač tím mohl sloužit holdujícím alkoholu, přece sloužil výdělkem více sobě a poškozoval stát. Byl odsouzen lidovým soudem na 10 měsíců nepodmíněně a k pokutě 500 Kčs a nahradit n.p. Pramen 1.276,40 Kčs. Jistě toto odsouzení bude dobrou výstrahou i jiným prodavačům, aby se nedopouštěli podobných činů. Každé obohacování jde na úkor druhých, protože se poškozuje společný majetek nás všech.

    Rovněž na rozkrádání cukru (17,5 q) se podílel (začerněno – A.R.?) z Kelčan.

    Naše 1. máje jsou stále radostnější. Jsou svátkem všech pracujících. Práce dnes už není prokletím, ale radostným smyslem života. Dříve tyto oslavy dělnického svátku byly ve znamení pevného odhodlání dělnické třídy vybojovat si svobodný život bez kapitalistického vykořisťování. Po vítězné Velké říjnové revoluci byly rudé prapory neseny s nadějí na konečné vítězství. Ten hlouček komunistů, který vždy tak pevně pochodoval našim městem pod svými prapory a se svou hudbou a písněmi, se stal dnes první jednotící složkou oslavy svobodné lidské práce.
    Ještě mnoho občanů postává na chodnících a nezařazují se, ale aspoň pozorují, jak májové průvody i bez nich mohutní a krásnějí, hýří slováckými kroji i výzdobou města a hlavně pestří se naší mládeží, pionýry a svazáky, kteří pochodují nejradostněji, s písněmi a hesly – na něž se jim jen málo odpovídá. Letošní 1. máj měl ústřední heslo: Do boje za trvalý mír a přátelství mezi národy.

    Letošní 9. květen proběhl ve znamení světodějných událostí, neboť naše země, SSSR a země lidové demokracie dosáhly dalších úspěchů v rozvoji hospodářském a kulturním. Tradiční oslava měla pěkný průběh.

    16. a 17. června se konala v Kyjově II. okresní spartakiáda, na níž vystoupilo 1.400 cvičících od nejmenších z mateřské školy až po muže a ženy TOS Sokol a ROH. Před tímto společným vystoupením se konala místní vystoupení v jednotlivých obcích okresu. Na stadionu Jiskry v Kyjově několik tisíc diváků nadšeně tleskalo krásnému vystoupení cvičenců a tak ocenilo trpělivou práci cvičitelů a vytrvalou snahu všech cvičících.

    První mezinárodní utkání v košíkové žen bylo 18. srpna na letním hřišti pro košíkovou mezi Jiskrou Kyjov a polskou ligou Kolejarz Warszava.

    30. dubna se konal v Kyjově velký motocyklový závod. Škoda, že za nepříznivého deštivého počasí. Velmi obtížná trať vedla ze 60% nerovným terénem a přitom byly plněny branné prvky. Ze 44 startujících dojelo celý závod jen 20 závodníků. 6 dojelo na zlatou, 1 na stříbrnou a 3 na bronzovou medaili. Dalších 10 nebylo pro trestné body hodnoceno.
    Příkladem pevné vůle v překonávání všech překážek, příkladem odvahy a mistrného ovládání stroje byl Jaroslav Zavrtálek, který přes ztrátu pravé nohy, byl prvotřídním jezdcem a stal se nositelem zlaté medaile. Také systematická příprava mu dopomohla k vítězství.

    Rok za rokem rosteme v socialistickou společnost a to zásluhou KSČ, která se pečlivě stará s naší vládou o rozvoj našeho hospodářského i kulturního života. Jí napomáhají všechny složky NF a snaží se zaktivisovat své členstvo k plnění daných úkolů jimiž je zvýšená průmyslová výroba, včasné plnění i překračování plánů a rozvoj socialistického zemědělství.
    I přátelské návštěvy z jiných států vysoce hodnotí náš pokrok i životní úroveň. Například návštěva s. generála Colo Krystefa, který na pozvání Svazarmu navštívil naše město koncem května, byla výrazem sbratření dvou příbuzných národů, neboť Bulharsko je zemí, která jde k socialismu neochvějně a spolupráce s námi ji ještě více utvrdí ve správnosti své i naší cesty k socialismu.
    Události maďarského povstání v říjnu měly i u nás živý ohlas. Ještě se zatřásla srdce maloměšťáků, kteří potají znovu doufali v návrat “starých časů” a jak se někteří projevovali, že už přinesli obětí dost a více od nich se žádat nemůže, přesto na sbírku pro postižené Maďarsko po skoncování puče ochotně dávali, aby zakryli své zklamání.
    Ani tato krátká, ale významná epizoda reakcionářských rejdů nezmátla naši cestu, neboť všichni nepřátelé se přesvědčili, že tábor socialismu je pevný a každou trhlinu dovede hned zacelit. A sílu mu dodává silný a rozvíjející se Sovětský svaz, po 20. sjezdu KSSS ještě víc.