MNV na rok 1959 vypracoval programový plán s rozvrhem besed s občany v jednotlivých obvodech. Na těchto besedách byli občané s tímto programovým plánem seznámeni. Akce Z zdárně pokračovala a občané se brigádnicky zúčastnili prací při úpravě města. Upravovalo se zvlášť přírodní hlediště, pracovalo se na stadionu a na úpravě města.
    Domovní správa obhospodařovala 79 domů s 341 byty a protože stav bytů přesáhl číslo 300, bylo nutno přibrat dalšího pracovníka s polovičním úvazkem. 114 bytů domovní správy bylo plynofikováno. Začala se propagovat družstevní výstavba a zájemci byli na besedách seznámeni s jejími podmínkami. Začne se stavět příštím rokem. Družstevník platí 40% nákladu, 30% poskytne stát půjčku a 30% je státní subvence. Byty se stavějí od jednopokojových po vícepokojové podle členů rodiny. Materiál na stavbu bude účtován za velkoobchodní ceny a případná brigádnická práce družstevníků se odpočítává. Domy se budou stavět vícepodlažové, protože náklad na ně je menší a také technické vybavení může být lepší. V závodech se zřizují výbory pro založení bytového družstva. Stavební družstvo se ustanoví i mimo závody. Tímto způsobem je možno brzy, moderně a levně bydlet a dobře investovat své úspory.
    K důstojné oslavě 15. výročí našeho osvobození od německého fašismu Sovětskou armádou byla zřízena komise se zástupci závodů, politických složek, škol a masových organisací za koordinace MNV. Mimo to byla ustanovena zvelebovací komise, která bude řídit průběh zvelebovacích prací. Mezi obcemi byla vyhlášena soutěž, která bude sledována tiskem i rozhlasem. V akci Z jsme byli v kraji první a MNV dostal jako také vyhodnocená obec pěkný obraz.
    Agitační středisko pracovalo všemi prostředky: relacemi, bleskovkami, zprávami do tisku i rozhlasu, oznámeními v kině, i velkým poutačem umístěným na náměstí. Na schůzi pléna MNV v listopadu v rámci oslav VŘSR byly vyhlášeny závazky škol, závodů a organisací k 15 výročí našeho osvobození. Také MNV podal svůj závazek jménem všech občanů a ohlásil 10 tisíc brigádnických hodin, které občané odpracují na zvelebení města. Také sběr do konce roku 1959 se zvýšil o 3 vagony železného šrotu.

    Na plenární schůzi MNV dne 1. prosince t.r. bylo projednáno sloučení obce Boršova s Kyjovem, kterážto obec stejně již s městem souvisí. Samozřejmým důsledkem toho bude i sloučení obou JZD. Obě družstva se navzájem posílí a budou moci lépe se zorganisovat a rozvíjet svoji činnost. Sloučení bylo projednáno na plénu MNV Boršov dne 2. prosince t.r. s kladným výsledkem. Sloučení družstev bylo projednáno na členských schůzích družstev a po živé diskusi bylo sloučení odhlasováno.
    V důsledku této změny byla odvolána dosavadní zemědělská komise a zvolena nová s úplně novými členy: Ing. Josef Vytoupal ml., František Šikuta, Richard Skaunic, Jaroslav Švec, Štěpán Školud a Stanislav Ingr.

    Na plenární schůzi MNV dne 29. prosince t.r. byla zhodnocena práce MNV za přítomnosti zástupce ONV, instruktora s. Karla Kesslera. Práce byla celkem dobrá, ač všichni členové nepracovali rovnoměrně. Někteří se podíleli na všech akcích, jiní i schůze navštěvovali jen občas. Mnozí poslanci MNV pracovali se širokým aktivem občanů svého obvodu, jiní pravidelně své voliče ani nesvolávali. A přece každý člen výboru je představitelem lidu, který ho zvolil a jemuž je tedy odpovědný. Každému členu MNV musí být poskytnuto placené volno k vykonávání funkce a nemůže si nikdo stěžovat na časovou nebo platovou újmu. Pro nedostatečnou práci bylo 5 členů MNV navrženo, aby bylo funkce zproštěno. Dva o to požádali dobrovolně pro zhoršený zdravotní stav. Tím se práce MNV může zpřesnit i zkvalitnit. Příští rok čekají MNV veliké úkoly 3. pětiletky, oslavy 15. výročí našeho osvobození a územní reorganisace. Bude nutno dovršit kulturní revoluci, aby se už i ve vědomí lidí odrážely nové socialisticky výrobní vztahy.
    Předseda uzavřel svoji zprávu: “Pracujme tak, aby bratrský svazek československého lidu a sovětského neustále sílil a naše přátelství se všemi pokrokovými zeměmi bylo ještě pevnější, zaměřené k vítězství komunismu a míru!”

    Nové sídliště začalo se stavět Mezi mlaty ze zahrad z Palackého ulice. Byl to sice smutný pohled na hromady vykácených ovocných stromů, některých rodících v plné síle, ale je nutnost stavět a stavět, aby město rostlo a jeho obyvatelé mohli pěkně a moderně bydlet, jak je zákonem socialismu. Pak vznikla řada panelových dvoupatrových domů s prostorem kolem dokola na terénní úpravu. Jeden byl postaven čtyřpatrový, dokonce s výtahem. Domy ozdobené balkony jsou příjemného vzhledu a stejně poskytují i příjemné bydlení. Celkem bylo postaveno 185 bytových jednotek. Z části bývalé “hejtmanovy” zahrady, přidělené mateřské škole, vyrůstají základy nové mateřské školy, protože nároky na kapacitu těchto škol stále vzrůstají, vždyť tolik provdaných žen je zaměstnaných. Na stavbě tohoto sídliště pracovali i žáci jedenáctileté střední školy v rámci polytechnické výchovy a byli při této práci velmi spokojeni, i mistři s nimi.
    Úprava přednádražního prostoru byla také dokončena, tak v městě toho bláta zas ubylo. Silnice kolem nádraží byla prodloužena až do Čelakovského ulice. Plyn se začal také už zavádět v I. etapě.
    Připravuje se stavba kulturního domu ve výši 4 až 6 milionů nákladu. O místo se jedná – buď to bude místo fary nebo v novém parku, případně za radnicí. Na stavbu přispějí všechny závody.

    Člen rady s. Richard Sedláček dne 20. února 1959 na plenární schůzi MNV přednesl podrobnou zprávu o finanční uzávěrce za rok 1958, která ukázala, že rozpočet v příjmové části byl splněn na 116,93% a ve vydání na 117,78%.
    Rozpočet roku 1959 má v příjmech činit 2.434.400 Kčs a vydání ve skupině hospodářství 888.000 Kčs, ve skupině kulturních a sociálních opatřeních 1.266.300 Kčs, ve skupině správy 280.100 Kčs. Celkem 2.434.400 Kčs. Plenární zasedání schválilo uzávěrku i příští rozpočet.

    V činnosti Výboru žen se začíná objevovat nový prvek. Je to boj proti náboženskému názoru, boj proti pověrám a zaostalosti. Sbory pro občanské záležitosti rozšiřují svou činnost v Kyjově, vedený s. Jiřinou Lungovou, uplatňuje místo křtu vítání dětí do života s kulturním programem a menšími dárky maminkám mimo kytice květin. V kostele za tento akt, který není tak slavnostní, musí se ještě platit. Také sňatky se vžívají více jen civilní a v překrásné obřadní síni zařízené s vybraným vkusem moderního stylu a za doprovodu polyfonických varhan a i houslové hry, je zde každý sňatek stejně slavnostní jako v kostele a – zdarma. Ještě problémem jsou civilní pohřby a pohřební síň.
    Také spolupráci se školou VŽ zdárně rozvíjel a nejuvědomělejší z žen si vzaly za úkol přesvědčovat rodiče o nové orientaci školy, spojení se životem a o mohutnosti výchovy v duchu světového vědeckého názoru (bez výuky náboženské) a proletářského internacionalismu (jiný názor na Němce, pokrokové a bojující s námi společně za mír).
    V rámci oslav MDŽ byly předsedou KNV předány 24 matkám kyjovského okresu zlaté odznaky mateřství (I. stupně) za to, že vychovaly 10 a více dětí. Předseda ONV v Kyjově předal odznaky mateřství II. stupně 94 matkám, které vychovaly 8 až 9 dětí. 22 žen z Kyjova bylo odměněno odznakem Mateřství předsedou MNV s. Janem Štanglerem. Kulturní pořad obstaraly hudební soubory z Ježova a Nenkovic a krásné vystoupení připravil soubor Kyjovanka. Všechny přítomné ženy byly poděleny umělými kvítkami a vyzdobenými papírovými srdéčky, jež připravili kyjovští pionýři. Byla to krásná slavnost! Na slavnosti referovala o poslání ženy v našem socialistickém státě s. Marie Šuchová z Bratislavy tak působivě, že tato oslava se stala zároveň manifestací družby Čechů a Slováků. Bylo podáno od žen i hodně hodnotných závazků.
    28. dubna t.r. uspořádal Výbor žen módní přehlídku v Sokolovně z modelů oděvního obchodu a komunálních služeb. Předváděla se místní děvčata z obchodů, kadeřnictví i studentky. Výbor žen se zúčastnil svou exposicí také okresní výstavy 9. – 23. srpna. Byly na dokumentačním materiálu ukázány úspěchy žen v průmyslu, zemědělství i v politické a veřejné práci. Byla tato exposice oceněna krajskou komisí jako nejlepší. Výtvarně ji připravili manželé Čančíkovi.
    Výbory žen zajistily i účast na mírových slavnostech 22. a 23. srpna t.r. které mimo národopisný ráz byly i mírovou manifestací. Z Rady mezinárodní federace žen z Prahy přijely k nám po skončení zasedání delegátky, libanonské ženy Marie Suekroek a Linda Matar. Zúčastnily se okresní mírové manifestace v sále kina Oko, kde zahajovací projev měla s. Josefa Přikrylová. Nadšené ovace přítomné ženy uspořádaly delegátkám.
    VŽ pomáhal při sběru odpadových surovin, při brigádách na úpravě města i v JZD a věnoval i pozornost mládeži v JZD a při náboru mládeže do zemědělství také vypomáhal. Za pomoci OLK pořádal VŽ řadu besed například o hygieně pracující ženy, o lásce a manželství, o správném odívání a kultuře bydlení. Také připravoval besedy se snoubenci. Nad VŽ v Kostelci byl převzat patronát. Pro rozšíření své činnosti získal VŽ v Kyjově 70 aktivistek. Slibně se rozvíjela i činnost žen na závodech. Nejlépe pracoval aktiv žen ve sklárnách a ve Šroubárně.
    Ovšem činnost VŽ nedosahuje ještě té výše a šíře, jaké by mu příslušely vzhledem k počtu zvláště zaměstnaných žen a to bude úkol příštích let.

Podle zprávy Karly Čančíkové

    V Komunálních službách se poznenáhlu objevovala lepší organisace práce, osvojování si sociální ekonomiky a správného postoje k práci a k zákazníkům. Celkově byly KS úspěšné. Byl splněn plán výkonu i tržeb, zisk na 105%, celkem hospodářsky KS splnily svůj úkol. Ovšem zákazníci vždy spokojeni nebyli, museli dlouho na vyřízení zakázky čekat a ne vždy byla práce kvalitně provedena. Opomíjení soukromých zakázek bylo zapříčiněno příkazem pracovat dnes i zítra nejprve pro socialistický sektor a dostatek pracovních sil pro oboje také nebylo.
    Rozšíření služeb obyvatelstvu se také uskutečnilo. Byl zlepšen odvoz popela za spolupráce KS v Hodoníně a začleněno další zahradnictví J. Havelky. Bylo zakoupeno další autotaxi, zřízeno expresní šití oděvů na zakázku, provádění oprav šatů a jejich žehlení, začleněna opravna klobouků, deštníků, čistírna peří, úprava hrobů na hřbitově, zřízena půjčovna skutrů, oprava televisorů a stavba jejich antén, byla dána do provozu rychloprádelna a žehlení prádla i panských košil a připojeni dva malíři a natěrači z venkova.
    KS budou i nadále zjišťovat u spotřebitelů jejich další přání a podle toho své služby rozšiřovat. Je nutno i zlepšit reklamu. MNV bude KS podle svých sil pomáhat, ale i jejich práci kontrolovat a hodnotit.

    Československé pojišťovnictví bylo zestátněno v roce 1945 a tak byla buržoasie zbavena jednoho značného zisku. Pojištění ani za socialismu není zbytečné. Zřízení státní pojišťovny vyplývá z potřeb našeho hospodářského života. I v socialismu může být ohrožen majetek společnosti i osobní, buď různými živelnými pohromami nebo záškodnictvím. Škody, vznikající z těchto pohrom, mohou být nahraženy pojištěním kvalitně a včas z reservních fondů Státní pojišťovny.
    Ještě za Rakouska byli v Kyjově zástupci různých pojišťoven, většinou německých a měli je židovští obchodníci, z českých Eduard procházka a jiní. Za prvé republiky bylo nejrozšířenější pojištění Legie a Slavie. Státní pojišťovna slučuje všechno pojišťovnictví, které je na základě dobrovolnosti občanů. Pojištění je mnohem lacinější než bylo za kapitalismu, protože se nehoní jen za ziskem.
    Počet škod způsobených požáry je pořád velký. Tohoto roku bylo v kyjovském okrese 2.094 požáry. Jaká to zničená suma peněz! Zaměstnanci Státní pojišťovny propagují i takzvanou zábrannou činnost. Pořádají přednášky, jak zabránit škodám a úrazům, jak střežit děti, aby si nehrály s ohněm. S nimi spolupracují pracovníci požární ochrany, kteří upozorňují, aby občané zvláště v zimě dbali na bezpečnost topenišť, nerozmrazovaly vodovody otevřeným ohněm, ale jen horkou vodou a nezapomínali na bezpečnostní opatření při udění masa. Je sice od roku 1957 nařízeno, aby udírny byly předem prohlédnuty členem požární bezpečnosti, ale vždy se tak neděje a tohoto roku v Šardicích zas od špatně zabezpečené udírny vyhořel obytný dům.
    Finanční prostředky, které nejsou náhradami škod vyčerpány, použije stát k dalšímu rozvíjení socialistického hospodářství.