Nový rok 1959 krásně začínal – úspěchem sovětské vědy a techniky, cestou do vesmíru. 2. ledna byla vypuštěna v SSSR raketa, která se stala oběžnicí slunce jako umělá planeta. Členovi astronomického kroužku skláren Moravia s. Zdeňku Kunzovi podařilo se 3. ledna t.r. zachytit na speciálním radiopřijímači Lamda kosmické signály z družice. Tyto signály byly nahrány na magnetofonový pás a druhého dne přehrány návštěvníkům besedy. Podobné besedy konaly členové astronomického kroužku i na venkově se značným úspěchem.
    Členové astronomického kroužku vydávají každý měsíc oběžník o nejnovějších událostech ve vesmíru.

    Březen – měsíc knihy – je měsícem různých výstav knih i obrazů (pavilon chirurgie v nemocnici), které byly uspořádány ve školách a v závodech. Nejvíce knih se prodalo k MDŽ.

    Velkou událostí kyjovského kulturního života bylo provedení Smetanovy opery Hubičky ZK za součinnosti symfonického orchestru Domu osvěty. Zpěvy nacvičil s místními zpěváky Dr. Eduard Březina. Ostatní osazení bylo zpěváky z Brna z Národního divadla. Úspěch byl veliký, opera se několikrát opakovala. Dík za tento vysoce kulturní přínos všem obětavým pracovníkům!

    ZK sehrál úspěšně divadelní hru Dobrou noc, Patricie! Aldo de Benediktiho, příběh velmi lidský o nesplněné lásce, zároveň autor zesměšňuje prostředí diplomatů, uhlazených, ale prodejných, ani ne tak čestných jako mladý zloděj Alberto. Ochotníci za režie Kratochvíla sehráli hru dobře a diváci se nejen pobavili, ale i poučili o vysokém světě kapitalistických politiků.
    V květnu pozval ZK Moravia divadelní odbor Slovakofarmy v Hlohovci, který sehrál v Sokolovně veselohru J. Holého Šibal Gelo. Herci podali hru s elánem a v krásné souhře ukázali, jak i ochotníci mohou uspokojit náročné diváky.
    Slovácké divadlo zajíždělo pravidelně a svým zlepšeným repertoárem si získalo stálé diváctvo. Také se osvědčilo předplatné a tak kádr stálých návštěvníků byl zajištěn.

    VI. celostátní konference astronomů, která byla uspořádána v Brně 19. až 21. června, se zúčastnilo 5 členů z astronomického kroužku. Náš astronomický kroužek koná totiž pravidelné pozorování meteorů a dva členové se již zúčastnili expedice na meteory na Inovecké hory, kde při pozorování objevili meteory z Alfa Lyridy.
    Práce lidových hvězdářů je důležitou osvětovou činností, která je zaměřena i k boji proti pověrám a tmářství a napomáhá šířit vědecký světový názor. Na této konferenci byl oceněn typ kyjovské hvězdárny jako nejvhodnější a návštěva rumunské delegace to také potvrdila.

    V rámci okresních mírových slavností byla 9. srpna otevřena v budově jedenáctileté střední školy výstava socialistické kultury, která soustředila všechny obory našeho života, mimo kulturní i hospodářský. Zemědělská výstava byla na hřišti za mlýny a myslivecká v zemědělské škole. Nejlepší pořadatelé výstavy byli pak na aktivu kulturních pracovníků ONV po zásluze odměněni. Byla to mravenčí práce a někde se projevoval i vysoký vkus jako při pavilonu Výboru žen.

    Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí v Kyjově uspořádala v rámci své činnosti vědeckozábavný večer u televisoru v DO vždy jednou za 14 dní při vysílání “7x odpověz!” Podzimní večery byly k tomu vhodné, ač účastníků mnoho nebylo.

    V rámci oslav Dne tisku byla i v Kyjově uspořádána beseda s dopisovateli Rudého práva a Jiskry. Bylo vzpomenuto výročí; prvně vyšlo Rudé právo dne 21.9.1920. Besedy byly i na závodech, hlavně s redaktory Naší pravdy. Nejlepší dopisovatelé byli odměněni knihami.

    Okresní loutková scéna hrávala pro děti každou neděli. Dopolední představení hry Petr a pan Proto s živým hercem bylo zároveň i metodickým školením loutkařů z okresu. Výprava Jiřího Rataje byla originální a vyjadřovala ústřední myšlenku – hygienickou – výrazně a v duchu naší doby. Jiří Rataj sám hrál pana Proto.

    II. okresní filmový festival byl opět uspořádán v Kyjově na rozšířeném přírodním hledišti. V podvečer lidé v zástupech tam spěchali, tepleji oblečeni a mnozí nesoucí si přikrývky. Autobusy přivážely zájemce z okolí. Festival se velmi líbil a celkový počet diváků byl 13.356 platících. Kolik bylo neplatících, kteří se dostali přes ploty, nedalo se zjistit. I z okolních domů se lidé bezplatně dívali.
    S každým festivalovým filmem byly promítány krátké zemědělské filmy, vyznamenané na světové výstavě v Bruselu. Začátek představení byl vždy v 19.15 hodin, aby mohlo být i vystoupení souborů pod patronátem závodů a JZD.

V neděli 23. srpna před filmem Eskadra Netopýr pod patronátem Šroubárny Kyjov vystoupil po zahájení II. festivalu pracujících soubor Šroubáren. Filmu byla přítomna delegace z NDR.

V pondělí 24. srpna před filmem Křižovatky pod patronátem ČSAD-spoje a JZD Ježov vystoupil soubor OÚNZ.

V úterý 25. srpna před maďarským filmem Služka pod patronátem UP Koryčany a JZD Následovice vystoupil soubor sklárny Moravia. Filmu se zúčastnila delegace z Maďarska.

Ve středu 26. srpna před rumunským filmem Haló, to je omyl pod patronátem VMM a JZD Vracov vystoupil soubor OB z Vracova. Přijela i delegace vyslanectví RLR.

Ve čtvrtek 27. srpna před českým filmem V hodině 12 pod patronátem podniků MH a Pozemní stavby účinkovala musika cimbálová DO Kyjov.

V pátek 28. srpna před italským filmem Otcové a synové pod patronátem Pramenu a Jednoty a JZD Kostelec vystoupil soubor Kyjovanka.

V sobotu 29. srpna před bulharským filmem Ostrov odsouzených vystoupil soubor jedenáctileté střední školy. Patronát měl OÚNZ – Slezan a JZD Šardice. Filmu přihlížela i delegace z bulharského vyslanectví.

V neděli 30. srpna před sovětským filmem Osud člověka vystoupil soubor Břeclavan. Patronát měly sklárny Moravia a JZD Strážovice. Filmu se zúčastnila delegace sovětského velvyslanectví a projevy vyzněly v bouřlivé nadšení přátelství s SSSR.

    Film V hodině 12 byl českou premierou k 15 výročí slovenského povstání. Festivaly pracujících se vžívají a konec léta si bez nich ani nedovedeme představit. Festival ukázal, že i menší města se mohou podílet na vysoké kultuře. Programy před filmy byly poněkud jednotvárné, spíše přehlídkou souborů. Jednotné vstupné bylo 4 Kčs a pro důchodce poloviční.
    Členové delegací byli poděleni upomínkovými dárky. Příprava festivalu si vyžádala hodně práce a řídily ji různé komise jako programová, propagační a organisační. Poslední dny festivalu bylo citelně chladno, ale návštěva byla přesto pěkná. Nejvíce navštívené filmy byly Eskadra Netopýr, Křižovatky a Osud člověka.

    Známý vědecký pracovník v astronomii přijel na pozvání Lidové hvězdárny přednášet i do Kyjova. Byl to Antonín Mrkos, druhý Čechoslovák, který vstoupil na šestý kontinent světa – Antarktidu. Pozvala ho sovětská akademie věd na třetí polární expedici na jeden a půl roku k jižnímu pólu.
    Antonín Mrkos vyprávěl přeplněnému sálu Sokolovny o svých zážitcích v neprobádaném světadílu a o vědeckém poslání v rámci MGR (mezinárodního geofisického roku). Po přednášce zodpovídal ještě mnohé dotazy, takže beseda končila až po jedenácté hodině. Celou přednášku členové kroužku nahráli na magnetofonový pás a použijí toho na dalších besedách.

    Na závěr Měsíce československo-sovětského přátelství provedl divadelní odbor ZK skláren Moravia revoluční hru D. Furmanova Čapajev. Hra byla dobře sehrána v režii Miroslava Kratochvíla, jenže návštěva obecenstva byla slabší.