Pravidelně každý měsíc zajíždělo do Kyjova Slovácké divadlo z Uherského Hradiště a hrávalo v sokolovně a třikrát zajelo k nám divadlo Bří Mrštíků z Brna. Programy obou divadel byly pěkné a dobře podané, zvláště Mrštíkovců Plukovník Chabert. Místní ochotnická divadla také několikrát se ukázala jako v březnu kolektiv Městského klubu s veselohrou Dva andělé vystupují, v dubnu se hrou Petra Karvaše Půlnoční mše, která se zvláště obecenstvu líbila. Ochotnický kroužek skláren Moravia předvedl hru A. Nušiče Dr. Také slovenské ochotníky jsme mohli poznat, když k nám zajela Slovakofarma z Hlohovce, se kterou mají sklárenští ochotníci družbu. Předvedli nám pěknou hru od S. Chabrípka Zalúbenec aneb 4 svatby na jednom pohrebe. Pro zpestření kulturního života byly dvě estrády vždy početně navštívené.
    Na počest 12. výročí Vítězného února hrála v domě osvěty Filharmonie pracujících z Gottwaldova řízená maďarským dirigentem Mikesz Erdelym. Návštěva byla slabší, obecenstvo ještě není na klasickou hudbu masově vychované.
    Z přednášek byla zajímavá přednáška akademické malířky Jiřiny Adamcové, která vyprávěla o své cestě po střední Asii v SSSR. Doprovázela ji světelnými obrazy. Tato vynikající kyjovská rodačka se uplatňuje i v osvětové práci. Její jméno se stává známé i za hranicemi. Její obraz byl vybrán pro upomínkový dar při sjezdu obránců míru v Japonsku a předal jej tam předseda obránců míru, také Kyjovák, Dr. Jaroslav Martinic.
    Kyjovská lidová knihovna má soubor recitátorů, kteří vystupují na večerech poesie, pořádaných knihovnou. Krásný byl Večer poesie a hudby, na němž byly předneseny básně Floriánovy, Šotolovy a Kunderovy a dvě nejnovější přednesl sám přítomný básník Miroslav Florián. Úvodní projev měl Dr. Ivan Sviták. Agitační beseda byla uspořádána rovněž MLK o knize Boh. Březovského Lidé v květnu a bylo k ní přidáno literární pásmo z humoru Lacinova, Haškova o volbách v prvé republice.
    O svém zájezdu do Říma na světovou Olympiádu vyprávěli přímí účastníci z Kyjova, Ivan Kůřil, učitel tělesné výchovy na jedenáctiletce a Zdeněk Markytán, sportovec. Cesta byla zajímavá, protože jim ukázala život kapitalistického státu s nesmírným přepychem jedněch a hroznou bídou mnohých. Jinak průběh olympiády je znám z tisku, rozhlasu a televise.
    Z výstav byla nejzajímavější výstava A.F. Stehlíka uspořádaná městskou lidovou knihovnou a místní lidovou knihovnou ve Ždánicích Místa mladosti Vítězslava Nezvala. Bylo to 40 kreseb z míst, kde básník prožíval své mládí jako Biskoupky, Šemíkovice, Rouchovany, Tavíkovice a Třebíč, místo jeho gymnasijních studií. Výstava doložená knihami Vítězslava Nezvala měla velký ohlas u školní mládeže i dospělých. Propagační list uspořádal mladý literární kritik Milan Blahynka, bývalý student kyjovského gymnasia.

    III. filmový festival pracujících byl uspořádán v Kyjově od 20. do 28. srpna 1960 na přírodním hledišti, které bylo rozšířeno, aby pojalo dostatečný počet diváků, protože tento festival byl ještě pořádán v rámci okresu. Před festivalem pracovaly odborné komise, jako programová, propagační aj., v nichž byli osvědčení pracovníci.
    Před každým filmem byl zábavný program, o nějž se postaraly patronáty. Také zástupci jednotlivých států, u nichž filmy byly vyrobeny, byli pozváni – ze sovětského velvyslanectví, z rumunského, bulharského a naši filmoví herci jako Borský, V. Sis, režisér.
    Slavnostní zahájení bylo před filmem slovensko-gruzínském Přerušená píseň, 20. srpna. Další filmy byly: Hořící řeka, rumunský film, překrásný film Balada o vojákovi sovětského režiséra G. Čuchraje, protirasistický detektivní anglický Nenávist, italský odbojový Generál della Rovere, česká veselohra z JZD – U nás v Mechově, velmi pěkný francouzský film s hercem Jean Gabinem Luční ulice, bulharský dobrý film Tajný úkol a nejvíce oceněný a nadšeně přijatý český film v režii J. Krejčíka s význačnými herci V. Smolíkem a J. Brejchovou podle J. Drdy Vyšší princip.
    Z programů před filmy mimo slovácké soubory bylo dobré vystoupení kyjovských gymnastek vedených s. Vladimírem Vasickým, zajímavá módní přehlídka a na ukončení vystoupení Městského symfonického orchestru, což se zvláště hodilo k vážnému obsahu filmu Vyšší princip. Návštěva III. FFP byla velmi pěkná celkem 13.154 diváků.

   Měsíc Československo-sovětského přátelství byl uspořádán MV KSČ a MV NF a kulturními složkami v Kyjově pod heslem: V bratrské jednotě se sovětským lidem, leninskou cestou za rozkvět socialistické vlasti, za vítězství míru! Oslavy byly zahájeny 6. listopadu t.r. v sokolovně a hudební program měla hudební škola, pak byl proslov vedoucího Městského klubu a promítnuta premiéra filmu Návštěva ve Francii. Účast byla pěkná.
    Hlavní oslavy byly na náměstí v pondělí 7.11. t.r. zahájeny manifestací pracujících a s doběhem štafety hvězdicové. Z manifestace byla sovětskému velvyslanectví zaslána resoluce, v níž pracující slibují podporovat svými závazky snahu SSSR o uchování míru. Večer byl lampionový průvod mládeže na náměstí a po krátkém kulturním programu osmileté střední školy byl vypálen k velké radosti dětí ohňostroj.
    Ve středu 9. listopadu sehrálo Slovácké divadlo v sokolovně hru A. Kuzněcova Legenda o řece. Hra byla dobře podána a četné obecenstvo bylo spokojeno. Další středu 16. listopadu hostovalo u nás Janáčkovo kvarteto, které předneslo skladby našich a sovětských skladatelů. O vážnou hudbu má kyjovské obecenstvo stále malý zájem a tak sál záložny byl tak sotva zaplněn.
    Ve středu 23. listopadu byl krásný literárně-hudební večer o L.N. Tolstém, připravený Městskou lidovou knihovnou a hudební školou. Recitovali členové literárního kroužku, četli ukázky z prací Tolstého a proslov měl vedoucí knihovny Miroslav Mráz. Bylo hodně mládeže z internátů a jedenáctiletky, ostatních bylo méně, jen opravdoví zájemci vždy přicházejí.
    Do MČSP byla také zařazena hra od V. Nušiče Dr., sehraná po dvakrát. Také koncert manželů Leskových pro dva klavíry byl uspořádán v rámci oslav MČSP, rovněž i výstava na jedenáctileté střední škole, která bohatě seznamovala zájemce se sovětskou literaturou a malířským uměním, i beseda s účastníky zájezdů do Sovětského svazu jako Ing. Dubem.
    V úterý 13. prosince byl MČSP ukončen s bohatým kulturním pořadem v sokolovně, v němž účinkoval orchestr Městského klubu a soubor pěvecký Kyjovanka a soubor Městského klubu, též pěvecký. Nakonec bylo slosování zájezdových známek SČSP. Z přítomných nebylo šťastného výherce. Ovšem ti, kteří soustavně a obětavě pracují buď v LKR nebo SČSP, bývají tímto zájezdem do SSSR odměněni.
    Oslavy končí, ale nekončí naše přátelství se SSSR, naše sympatie k tomuto nejlepšímu obránci světového míru jsou stále vřelé.

    K soustředění činnosti kulturní byla založena nová instituce, jejímiž členy byly všechny závodní kluby a jiná kulturní sdružení i tělovýchovná. V únoru byla ustanovena rada tohoto MK – Městského klubu a byli tam členové: za TJ Jiskra Jan Něnička, za n.p. Šroubárna Josef Čika, za sklárny Moravia Ladislav Hofbauer, za VM mlýny Dr. Ot. Březina, za n.p. Pramen František Procházka, za JZD Ludmila Zabloudilová, za Komunální služby Karel Preisler, za n.p. Pozemní stavby Milan Zlámal, za OÚNZ Dr. Josefa Hořčicová a jako předseda Rudolf Hekš z jedenáctileté střední školy. Vedoucím Městského klubu se stal osvědčený kulturní pracovník Ludvík Pokorný a přidělena mu jedna administrativní síla.
    Činnost Osvětového domu se soustřeďuje více na venkov. Spolupráce s Osvětovým domem je co nejtěsnější. Městský klub rozvíjel svoji činnost zdárně, jak vidět ze záznamů. Největším jeho úspěchem byl III. FFP. Filmová představení během roku jsou méně navštěvována, v kinu Svět je špatný zvuk a vrzavá sedadla. Na letním hledišti při příznivém počasí je pěkné posezení a v době festivalu je přitažlivost větší různými úvodními vložkami.