Co vzrostlo – byly výrobní úkoly, ale plynulost při jejich plnění pokulhávala pro nedostatek sil v hlavní výrobě – ačkoliv mechanizace stále pokračuje. Značné zpoždění ve výrobě bylo přes leden a únor, které nebylo zapříčiněné jen mrazy, také nedostatkem materiálu. Je pomocí tradičních zásad závodu, zlepšovat výrobní podmínky, odpovědnost skoro každého pracovníka i dobrá agitace, docílilo se splnění plánu již 14. prosince t.r. Musí se poukázat na to, že tento rok byl jeden z nejtěžších pří výrobě, když si představíme, že byl nedostatek materiálu takový, že ohrožoval výrobu hlavně pro vývoz, který byl zrovna tentokrát třikrát větší než v roce 1958, že bylo nutno shánět samostatně materiál a dovážet ho vlastními vozidly, pak splnění plánu více než jiná léta zaslouží pochvaly. Bylo ještě nutno přebrat úkoly výroby vyhořelého závodu z Chlumce u Třeboně. I přidružené závody – Dubňany, Rosice, Úsobrno a Nemšová – splnily úkol roku včas.
    Velká péče se věnovala kvalitě výrobků a reklamace byly jen minimální. Dopis z NDR o špatných uzávěrech Omnia způsobil, že se tyto zlepšily tak, že i při výrobě 18 milionů kusů byly bezvadné. Na tomto úspěchu se podílely výrobní porady, školy řízení práce a správy, vynikající pracovníci i dobrá organizace a umění jednat s lidmi. Také gratulací ke splnění plánu bylo bezčetně. Závod je nositelem odznaku Za zásluhy o výstavbu a nositelem titulu Závod XII. sjezdu.
    Z vnitřního života závodu nutno zdůraznit péči o člověka. Prostředí se stále zlepšuje a procento úrazovosti snižuje. Soutěže čistoty a pořádku také pomáhají prostředí zlepšit a každý nepořádek, rozbité sklenice (někdy si je někdo vypůjčí i z palet), pohozené dráty, nářadí, hromádky smetí, vše se pranýřuje v místním časopise Naše sklárna, dobře vedeným redaktorem Aloisem Hrabovským a jeho spolupracovníky.
    Pro upevnění zdraví byly zavedeny v některých odděleních fysminutky podle rozhlasu. Kulturní vyžití bylo by dostačující, jen kdyby ho byli zaměstnanci více dychtivi – zájezdy na divadlo do Brna, na veletrhy i do Lipska, exkurse po vlasti i do ciziny, místní kulturní akce, vlastní tvůrčí akce jako ochotničtí herci, muzikanti, zpěváci, tanečníci i spisovatelé – odborník Ing. Josef Horák vydal knížku Obalové sklo.
    Z nejlepších pracovníků uvádím Rudolfa Liškutina z plynové čety, Ladislava Maradu ze slévárny, Antonína Slavíka z formárny, Miladu Křížovou z postřiku a nejlepším zlepšovatelem byl Antonín Ševeček – odznak Nejlepší pracovník získal František Slezák. Také jako patron nad JZD Bohuslavice a Sobůlky se závod osvědčil a získal pochvalu ONV v Hodoníně. Cizích hostů také bylo dost, z Rakouska, Maďarska, z NDR a ze Sovětského svazu. Naši byli na zkušené v Maďarsku, kde byli překvapeni, jak se tam účelně a přesně ve sklářských závodech pracuje s celkem jednoduchými prostředky.
    Letos závod oslavil 80 let od svého založení. Je to dlouhá doba vývoje od soukromé akciové společnosti až k národnímu podniku. Ještě v závodě pracují skláři, kteří se zde začali učit ještě za Rakouska-Uherska, byli svědky hospodaření velkoakcionářů za předmnichovské republiky, zažili částečnou nebo úplnou nezaměstnanost. Teprve nyní se dá jim a zvláště mladé generaci (sklářská škola, internát) jinak, lepší žít, i když pořád ještě všichni plně necítí, že pracují dnes více pro sebe. S důchodci se jednotlivá oddělení vřele loučí, důchodci bývají zváni na čestné místo do průvodu 1. máje, na sklářské slavnosti a jednou za rok je s nimi uspořádána beseda v závodním klubu na Novém světě.

    Závod se řídil podle dlouhodobého perspektivního plánu, který byl během roku zpřesňován a doplňován. Byla zavedena řada opatření, jimiž se řešily základní problémy výroby např. šikmé pece na vrtule automaticky plněné, linka pro dokončování dráhových šroubů a na výrobu matic za tepla. Moderní zařízení pozvedají naši výrobu zde na světovou úroveň. I starší pracovníci ještě z Vítkovic a Karviné se těmto metodám podivují.
    Také se neopomíjejí problémy bezpečnosti a hygieny práce, pracující o těchto problémech sami diskutují na schůzích a konferencích a o všem dění v závodě jsou informováni závodním časopisem Kyjovský hutník. Zimní kalamita ve výrobě byla skoro dohnána, dík zlepšovacím návrhům, kterých bylo podáno 1.500. Tím patnáctistým byl mistr teplé lisovny František Teplý. Závazky kolektivů pomohly, že plán exportu byl splněn v listopadu na 160% a ještě byla převzata mimořádná zakázka pro NDR a v prosinci odesláno ještě 33 vagonů.
    Patronátní činnost nad JZD Ostrovánky a Bukovany byla bohatá a týkala se samozřejmě opravy strojů. I na rekreačním středisku ve Tvarožné Lhotě pracovali šroubaři brigádnicky – zas pro sebe. BSP přibývá, je vyhodnoceno 10 a 20 jich o titul soutěží. Jsou různé překážky, které znemožní získat titul včas, ale i tak mají brigády značný význam, protože se v nich uplatňuje nový vztah k práci a člověku.
    Také v RSŠ posluchačů přibývá, letos jich bylo 411. Infekční chřipka koncem zimy způsobila v závodě značné škody, že se plán nemohl plnit a potom se až poslední čtvrtletí doháněl. Také byl velký nedostatek válcovaného materiálu a ten způsobil, že Šroubárny zůstaly mimo export dlužny zboží za 1.700.000 Kčs. Vagony se pravidelně nepřistavují a také je nedostatek obalů pro hotové výrobky. A co nejhorší – závod byl postaven na menší kapacitu, než se v něm provádí, plány se stále zvyšují, aniž by se objektivně přihlíželo k tomu, zda se mohou plnit.
    Šroubárny (připojen závod ve Ždánicích) je závod mladý a proto tradice, jež je také morální silou, se zde teprve začíná a zaměstnanci ještě se tak se závodem nesžívají jako ve Sklárně.

    V průběhu roku 1963 v důsledku menších požadavků odběratelů došlo několikrát v závodě ke změně plánovaných úkolů a nepříznivě je ovlivnily. Přes tyto potíže zvýšeným úsilím pracujících byly hlavní úkoly plánu splněny. Plán výroby zboží byl splněn na 101,08% a oproti předcházejícímu roku se výroba zvýšila o 2%. Produktivita práce byla zajištěna na jednoho pracovníka na 100% a tak se pracovalo na plné obrátky.
    Z akcí technického rozvoje byla provedena montáž strojního zařízení obilního sila (ční jako mohutný hrad uprostřed města), vystaven přijímací objekt a zahájeny práce na rekonstrukci vlečky do závodu. Provoz dosud je jen na jedné koleji a to způsobuje velké potíže s nakládkou a vykládkou vagonů. Technologie opracování ječmene se zlepšila a zastaralé holendry byly nahrazeny novými stroji na opracování krup.
    Bylo také rozhodnuto, že ve mlýně se bude provádět zkušební provoz všech prototypů moderních strojů pro mlýnský obor v ČSSR. Jsou s tím sice značné těžkosti, ale pracující je rádi překonávají, protože po zavedení zůstane nový stroj v závodě a pak se vše vynahradí, když se sníží namáhavost práce.
    Odměnou za zvýšené úsilí při zajišťování výrobních úkolů byla pro závod zastávka celostátní štafety Sovětskému lidu a Štafety přátelství a míru při příležitosti oslav VŘSR a 20. výročí uzavření smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR. Úspěšně byla plněna patronátní smlouva uzavřená s JZD Vlast v Ježově a za to byla závodu propůjčena jako prvomístnému standarta celookresní, čestné uznání a čestná věcná odměna.
    Ještě zpráva z 43. čísla Slovácka: Vlivem větší spotřeby brambor a zeleniny snížila se spotřeba mouky o 5.200 tun. Závod musel upravit výrobu tak, že zpracoval více hrachu, krup a těstovin. Touto výrobou plán překročil o 1.143.000 Kčs. Produktivitu práce zvýšil o 1,47% a ještě se hodně ušetřilo na nákladech. Zlepšení byla provedena také v pobočných závodech v Rosicích a v žitném mlýně ve Starém Šaldorfě. Mlýny a těstárny si jistě zaslouží ten hrdý titul Závod XII. sjezdu.
    I jinak – po stránce v péči o zaměstnance závod se dobře uplatňuje, lidé tam rádi pracují a někteří již velmi dlouho. Mimo rekreační zájezdy mívají v zimě jako jiné závody tradiční ples. Patronát nad ZDŠ na Komenského mají už řadu let a vydatně škole pomáhají.

    Kyjovská mlékárna má svou starou výtečnou tradici, již si snaží svými výrobky podržet vzdor všem nepříznivým okolnostem, hlavně rok od roku většímu nedostatku mléka a zvýšeným požadavkům výroby. Zaměstnanci mlékárny sami zajíždějí do neplnících družstev a snaží se přesvědčováním zvýšit dodávku mléka a také dodávku mléka kyselého v letní dobu snížit. Na vývěskách v mlékárně můžeme si přečíst denní zprávy, v nichž jsou jednotlivé odbory výroby chváleny nebo haněny. Nejčastěji tam vidíme: Mléko nesplněno, chybí tolik a tolik litrů – za rok 1963 600.000 l mléka. Tak se těžko plní rozpisový plán.

Něco čísel:

    V mlékárně byly vyhlášeny dvě brigády socialistické práce, jedna v sýrárně, druhá v dopravě. V srpnu 1963 dostala titul brigáda v sýrárně. Brigáda v sýrárně ušetřila přes 10.000 Kčs a přitom zvýšila i jakost výrobků.

    Správný titul zní: Jihomoravské pivovary n.p. Brno, závod 07 Břeclav, provoz 070 Kyjov. V roce 1963 pivovar neprováděl v rozvoji žádnou akci, jen nutnou údržbu. Stav zaměstnanců je 18. Všichni jsou zapojeni v celozávodní socialistické soutěži. Ze soutěžících sedmi provozů bylo umístění následující:

I. čtvrtletí 4. místo – žádná odměna
II. čtvrtletí 3. místo – odměna 1.000 Kčs
III. čtvrtletí 2. místo – odměna 1.300 Kčs
IV. čtvrtletí 2. místo – odměna 1.350 Kčs

    V připojeném provozu v sodovkárně byl udělen zaměstnancům titul Brigáda socialistické práce. Piva vlastní výroby bylo 23.434 hl, lahvového piva z Jarošova bylo dodáno 13.126 hl, piva plzeňského 700 hl, piva z břeclavského pivovaru 1.122 hl. Celkem bylo rozvezeno 38.382 hl piva. A přece to nestačilo poptávce po celý rok, poptávka po sodovce je největší jen v letních měsících.

    Závod ČSAD Kyjov se umístil jako první v soutěži mezi dopravními závody a získal putovní standartu ředitele podniku. Čtyři kolektivy získaly titul Brigáda XII. sjezdu. K získání titulu pro celý závod už moc nechybí. Zaměstnanci si také sami vybudovali rekreační středisko na Smraďavce – i pro veřejnost.

    V železniční stanici Kyjov soutěžily o titul BSP tři kolektivy, které měly za úkol zlepšit úroveň železniční dopravy. Protože výkony a úspěchy byly nestejné, sloučily se všechny kolektivy v jednu brigádu přátelství, která je vedená výpravčím Janem Procházkou. Již v prvních měsících soutěže splnil se plán oběhu vagonů a zkrátila se i vykládka vozu cizích drah. Ve vozové službě už snížili normu o 10%.
    Také práce vlakových čet už má splněné závazky, i když nahrazovali práci nemocného člena brigády. Stále se zlepšuje grafikon vlakové dopravy a oběh místních vozů. Vagony se už nezatoulají, jak bylo vytknuto na jedné konferenci ČSD soudruhem ze Šroubárny. Oběh místních vozů je nejdůležitější z celé přepravy.
    Tak bez nehod při dalším upevňování kolektivu se snad brigádě brzy podaří získat čestný titul. 18. srpna měli železničáři svátek a při něm hodnotili svou práci. Škoda, že prostředí kyjovské stanice není tak úpravné jako staničky Vlkoš.