Slavnostně vyzdobené město vyčištěné nahoře i dole vítalo osmitisícový průvod, doprovázený radostnými i kritickými pohledy přihlížejících, kterých bylo také asi pět tisíc. Standarty hlásaly přislíbené i splněné závazky, těch bylo méně, ale byly už konkrétní, jako ze Skláren Moravia, které za svou kvalitní práci pro tuzemsko i export dostaly Řád práce. Také Šroubárna se představila s hodnotnými závazky, tím potěšujícími, že závod je v rekonstrukci podle usnesení XII. sjezdu KSČ o specializaci výroby a zaměstnanci ji chtějí urychlit. Mlýny a těstárny se představují jako vždy solidní prací a naše JZD dohánějí opožděné jaro. 1. máj je oslavou práce, ale také přehlídkou již vykonané.
    Samozřejmě, že průvod už byl ve znamení blížících se voleb, k nimž směřovala i hesla škol a závazky závodů. I zdraví je důležitou podmínkou úspěchů a proto naši zdravotníci v průvodu mají svůj útvar s dorostem a také se chlubí svými úspěchy. Naši sportovci doplňují průvod, jsou předvojem tělovýchovy, která by neměla být pěstována jen mládeží, aby svět byl zdravý.

    Jak to začalo: Na světovém hudebním festivalu v Budapešti náš pionýrský dechový soubor vedený učitelem Josefem Frýbortem, vzbudil veliké nadšení dokonalým provedením stanovených skladeb. V kronice souboru najdeme pochvalná uznání hudebníků a pedagogů ze socialistických zemí, ale i z NSR a USA. Záznam televize přenášel tento úspěch dál do světa. Soubor byl pozván na turné do Jugoslávie a odtud jel na další pozvání do bulharského Domu pionýrů v Burgasu. Všude soubor při svých vystoupeních vzbuzuje bouřlivé nadšení, moře vrací ozvěnu hudby, která vzbouřená i tklivá jako ono, hýbe srdci všech posluchačů i cizích turistů mezi nimi. Nosí dirigenta za zvuků jeho kapely, zasypávají je dárky a bulharští hostitelé je vozí i na vzdálené výlety jako na průsmyk Šipku – naše Dukla v malém, i do památných měst, Trnovo, Gabrovo, Sliven, do rybářských vesnic i za růžovými plantážemi. Nezbylo, než vyslovit: Do viždane, drugozi – u nás. Pozvání pěveckého souboru z Burgasu k nám bylo uskutečněno.
    Bulhaři velmi rádi a úspěšně pěstují sborový zpěv, proto i u mládeže vytvářejí pěvecké sbory. Pěvecký soubor pionýrského domu z Burgasu měl 120 členů, z toho sedmdesátičlenná skupina nejlepších reprezentuje. Úroveň dětských pěveckých sborů z Bulharska je lepší než naše. Burgasský soubor v celostátní soutěži získal 3. místo a to už něco znamená.
    Dirigentem tohoto souboru je žena, pracovnice pionýrského domu, Milka Stojeva, která je zanícená pro tuto práci a v nadšení pro hudbu si nezadá se s. Josefem Frýbortem. Její práce jako všech dětských pěveckých sborů je velmi ceněna a členové souboru dostávají každým rokem zdarma rekreaci někde v krásném místě Bulharska.
    Pionýrský pěvecký soubor několikrát u nás vystoupil s velkým úspěchem a bylo zajímavé, že se jeho členové v rozpětí 10-15 let pouštěli i do árií světových oper. Jinak volného času použili k výletům po naší vlasti, takže se vraceli domů jistě spokojeni, neboť nejen krásu dávali, ale i získávali.
    Zajímavé bylo také vystoupení s dechovým pionýrským souborem, jehož zkoušky už začaly v Burgasu. Nechť dále pokračuje tato družba s heslem: Zpěvem a hudbou za mír a přátelství mezi národy.

    Místní konference je přehlídkou celoroční práce a proto se koná až po Novém roce, letos byla 28. února 1965. Bylo to po významném zasedání ÚV KSČ v lednu, kde byly řešeny důležité otázky našeho hospodářství. Jednání na všech výročních schůzích i diskuse na konferenci byly ve směrnicích rozvoje výroby a neustálém jejím zdokonalování při zvyšování hospodárnosti. Úspěchy ve výrobě jsou kvitovány už jen tím, že na konferenci bylo 20 delegátů – nositelů řádů a vyznamenání.
    Konferenci přišli jako obvykle pozdravit pionýři a předali delegátům ručně vyrobené dárečky, ovšem mimo tuto slušnou pozornost jsou důležité i jejich závazky, i když se splní jen částečně, je to zase krůček vpřed, aby na naši mládež nebylo stížností, vždyť i výchovou se konference zabývala – a v usnesení přijala – zlepšit práci v Pionýrské organizaci a ČSM a podchytit zájmy mládeže v mimoškolní činnosti. TJ Jiskra má za úkol připravit spartakiádu a zajistit výstavbu kabin a případně i haly pro košíkovou. Dezolátní stav kulturních stánků ve městě ukládá investoru Šroubárnám, aby zajistily už výstavbu Kulturního domu.
    Strana KSČ si stále udržuje a prohlubuje vedoucí úlohu a to se odráží i na stranické výchově v organizacích KSČ, která se musí ještě zlepšit a zpevnit. Nový výbor MO KSČ s novým předsedou zaručuje, že náročné usnesení konference může být splněno.

    14. a 15. března 1964 mimo otázky průmyslu, zemědělství a práci strany, se zabývala i komunistickou výchovou, posláním učitele, Pionýrskou organizací a výchovou rodinnou, která se stále ještě projevuje negativně, jak v náboženské, tak i v morální podstatě. Morálka není jen záležitostí školy, rodiny, ale celé naší veřejnosti. Mnohé nedostatky v práci strany nutno odstranit pečlivým a soustavným školením členů i bezpartijních a dobrým výběrem učitelů RSŠ i lektorů. Do okresního výboru KSČ byli z Kyjova zvoleni Oldřich Bábíček a František Slezák, oba ze Skláren Moravia. František Slezák vystoupil také v zajímavé diskusi, ve které žádal pro sklárnu větší příspěvky na investice, když podnik odvedl 27 milionů zisku. Ovšem, tyto peníze kryjí zas schodky jiných podniků, které tak dobře nedovedou hospodařit!

    Tato organizace soustřeďuje po straně KSČ nejvíce členů a proto byla rozdělena na tři odbočky, z nichž jedna je ve čtvrti Nětčice. Činnost odboček až na II. byla malá, soustřeďovala se více na plnění hospodářských úkolů a nábor nových členů. Od té doby, kdy město přestalo být okresem, činnost se projevovala spíš v okresním měřítku, např. pořádání Okresních mírových slavností, jichž se však členi z Kyjova i přes zakoupené vstupenky, málo zúčastnili.
    Odbočka II. za vedení předsedy Jana Šplouchala se snažila vyvíjet činnost, jak by měla být, naplánovala si pěkné akce a pravidelně se scházel výbor, ale členské schůze, i když byly přizvány druhé odbočky, byly slabě navštěvovány, ač členové výboru se snažili i osobním pozváním účast zajistit. Některé akce byly velmi hodnotné, jako k 20. výročí bojů o Duklu, přednáška přímého účastníka.
    Členem výboru je také akademický malíř Josef Prokop, který v únoru oslavil své 75. narozeniny a odbočka mu mimo publikaci o jeho díle s fotografiemi jeho obrazů, kterou zpracoval další dlouholetý pracovník v SČSP, Dr. Ladislav Dlouhý, předala i pěkný diplom za jeho práci v SČSP. Také na svůj dorost odbočka nezapomínala a zvala žáky z internátu na své akce jako na film Osud člověka nebo pro žáky zemědělské technické školy byla zpracována Dr. Dlouhým přednáška Sovětští spisovatelé a Slovenské národní povstání, provázená filmem Bylo mi 20. Členové SČSP pracovali také brigádnicky na koupališti, při úpravě města i v JZD.

    Měsíc československo-sovětského přátelství byl zahájen oslavou VŘSR – nejprve manifestací všech pracujících na náměstí, při níž byly odhlasovány rezoluce a pozdravné telegramy do SSSR a večer lidová milice po lampionovém průvodu připravila pěkný ohňostroj.
    Žáci ZDŠ připravili velmi pěknou akademii, která byla také četně navštívená. Byly promítány hodnotné sovětské filmy, zvláště pro mládež. MČSP byl ukončen Slavnostní akademií, na níž účinkoval soubor z Brna. Nejen pracně slavit, ale pracovat v duchu komunismu a pro mír, to je smysl MČSP.

    Kdo by neznal cestu do naší spořitelny? Vždyť jen vkladatelé si za rok uložili 25.270.000 Kčs a ti, kteří potřebovali, vybrali 19.351.000 Kčs, takže pořád ještě za rok 1964 zůstává přírůstek a to 5.919.000 Kčs. V Kostelci byla zrušena agenda Místního jednatelství a převedena na pobočku v Kyjově.
    Největší činností pobočky se stávají úvěry, neboť lidé touží mít průmyslové zboží, nové nebo opravené domy, do nich nový nábytek, což už není výsadou jen novomanželů. Tak bylo během roku poskytnuto 156 půjček na novostavby, opravy a přístavby v hodnotě 2.136.000 Kčs. a bylo realizováno 2.053 doplňkových půjček na zboží osobní potřeby (nábytek, televizory, elektrické spotřebiče, oděvy, motocykly) ve výši 6.470.000 Kčs.
    Úvěrování stavebních akcí se zlepšilo a tak poptávka vzrostla. Zvýšené úkoly pobočky však si nevyžádaly nových pracovníků, kteří 23. října t.r. získali titul: Kolektiv socialistické práce!

    Toto družstvo invalidů, které bylo založeno v roce 1959, za pomoci městského i okresního výboru KSČ i Svazu československých invalidů, vzrostlo z 19 členů na 350 a z původní výroby 500 tisíc Kčs vyrábí dnes za 8 milionů broušeného i laboratorního skla, tužkárenských prkének, oplétaných demižonů, převíjení elektromotorů i zabrušování reagenčních lahví.
    Plán se plní úspěšně a pomáhá k tomu dobře organizovaná socialistická soutěž a závazky pracujících, které vzrostly k 20. výročí osvobození na 222 osobních a 6 kolektivních. Pracovníci chtějí nejen zkvalitnit výrobu zboží, ale i snížit náklady, takže zisk se podstatně zvýší. O některé výrobky jako zabroušené reagenční lahve má zájem i cizina, Itálie a Egypt.
    Podmínky pro pracovníky se sníženou pracovní schopností jsou dobré. Byl vybudován nákladem 3,5 milionu Kčs moderní závod na výrobu laboratorního skla, tužkárenských prkének a rekonstrukce ústředí si také vyžádala 300 tisíc Kčs – v Kollárově ulici. Provozovny jsou i v Ježově a v Bohuslavicích a základní závod v Boršově si vyžádá také nová skladiště, jakož i na bývalém Hartlově mlýně se staví výtah.

    Hospodářský výsledek provozovny Kyjov byl opět za poslední léta konečně příznivý. Nákup suroviny, mléka, se opět zvýšil a to o 411.000 l nad plán a plán sám byl 14.616.600 l mléka. Tak mohla mlékárna vyrobit více výrobků než určoval plán. Např. másla se vyrobilo 460 tun, sýrů 117 t, tvarohu 199 t, z toho pečivový 177 t (ještě vždy na trhu ho nebylo dostatek), podmáslí 440 tisíc l, syrovátky 2.230 tisíc l, smetany 12% 23 tisíc l a 33% 2,1 tisíc l a mléka 5.113 tisíc l, z toho lahvového 1.086 tisíc l.
    Zaměstnanci mlékárny měli co dělat, aby zvýšený provoz zvládli, když nebylo přidáno pracovníků. V mlékárně se musí pracovat i v neděli a o svátcích a tak na přesčasových příplatcích bylo zaplaceno 26.863 Kčs. Výroba lahvového mléka, která je náročnější, také se zvýšila o 3.500 l denně. Také rayon byl pozměněn a mnohé obce z jižní části byly předány mlékárně Hodonín, která zas postoupila část obcí Senici.

    Pekárny Kyjov jsou velký závod, který zásobuje svými výrobky celý okres Hodonín i některé přilehlé obce sousedních okresů cukrárenskými a pečivovými výrobky. Byla provedena koncentrace výroby a místo malých a nehygienických provozoven je dnes výroba soustředěna do 10 pekáren. V Hodoníně je v provozu úplně mechanizovaná pekárna s automatickou linkou a pecí na plyn. Ruční práce skoro odpadá a z pekařů se stávají seřizovači techniky. 40% okresu je zásobováno z této pekárny a tento závod zaměstnává 50% žen, noční práce však trvá.
    K 20. výročí osvobození ČSSR byl dvěma brigádám propůjčen titul Brigáda socialistické práce. Výrobky z provozovny Veselí byly zařazeny do I. jakostní skupiny a tato obdržela titul Provozovna vzorné jakosti. Naše výrobky tak kvalitní nejsou, zvláště u chleba. Závod Kyjov je držitelem putovní standarty podnikového ředitele a KVOS za výsledky socialistické soutěže jako nejlepší v rámci kraje.

    Ve čtvrti Nětčice byly nově pojmenovány ulice tak, aby zůstalo zachováno staré vžité pojmenování. Např. Jalovcová, Pod zvonicí, Kostelecká, Pod lipami, Luční. Ve čtvrti Boršov byly pojmenovány ulice – Boršovská, Školní, Za humnama, Bukovanská. V Kyjově opět ulice k Bukovanům byla nazvána Pod kohútkem – podle starého názvu, kde je dnešní vodojem a blízko železný kříž nahoře s kohoutkem – říkávalo se i polím U Kohútka.

    Narodil se v Kyjově 22.7.1909, tento význačný malíř, který se trvale usadil na krásném a spřízněném Slovensku a našel tam pochopení a uznání. Jeho výstava, zahajující řadu dalších výstav už ve stálém prostředí, byla událostí, neboť zde realita obrazů je převedena v uměleckou vizi, která je hlavním motivem novodobého slovenského umění, jak bylo zřejmé na výstavě slovenských umělců v Domě umění v Hodoníně. František Kudláč je nejen malíř, ale i divadelní režisér a filmový pracovník. Jeho středometrážní film Mistr Pavel z Levoče získal I. cenu v Benátkách a film Mistr Třeboňský zase čestné uznání v Edinburgu.
    Letos se dožil 75 let zdejší malíř Josef Prokop, který je zase dovršitelem reálného poutavého umění.

    Je to zajímavý soubor, ta Kyjovanka, který působí už 8 let a sdružuje ženy, milující zpěv, ovšem se značně vyspělým hlasovým fondem. Soubor založil učitel Oldřich Máčel, sám vynikající hudební odborník, nejprve z učitelek, většinou mateřských škol. Dnes sdružuje 35 zpěvaček a získal za dobu svého trvání dvě druhé a jednu první cenu ústředního kola STM.
    Na zkoušky některé členky souboru dojíždějí i ze vzdálených míst, např. z Koryčan, ale to jim nevadí ani při zvýšených domácích povinnostech a zaměstnání. Těší se na každé vystoupení a bylo jich už pěkný počet, vyčísleno 56 celovečerních koncertů, 100 kulturních brigád (s kratším programem) a 20 výchovných koncertů na školách.

    Sto let I. Internacionály bylo vzpomenuto na stranických schůzích KSČ s případnými komentáři.

    Narodilo se 142 dětí, 76 chlapců a 66 děvčat. Zemřelo 93 lidí, 45 mužů a 48 žen. Sňatků bylo 47. Přírůstek obyvatelstva byl 176, celkem má Kyjov 9.437 obyvatel.

    Vše, co probíhá veřejným životem doma i za hranicemi, odráží se více méně i v životě občanů našeho města. Komentáře různých politických událostí probíhají na pracovištích i na školách a je málo občanů, kteří by nebyli informováni o základním politickém dění. Nebudu je zde vyličovat, jen se zmíním o základních bodech a případné reakci na ně.
    Zasedání ÚV KSČ bylo v prosinci 1963, ale jeho směrnice byly těžištěm práce pro celý rok. Byl to kvalitativní rozvoj národního hospodářství – ten se uplatnil u našich závodů, zvláště Skláren Moravia, rozvoj ideové výchovy strany a zabezpečování hmotné a kulturní úrovně pracujících, dařilo se částečně, v hmotné zabezpečenosti jsme dosáhli zas dobré úrovně, pokud se týkalo zásobování a v kulturní oblasti záleželo na organizaci. Náš vztah k SSSR se stále prohluboval bez oficiálnosti, ne ovšem bez kazů a pomluv, ale třeba taková výstava Velké přátelství v Jízdárně pražského hradu, byla obeslána i z našeho města ze závodů a z SČSP a také mnoho občanů ji navštívilo.
    Brigády socialistické práce sněmovaly a zjistilo se, že v okrese soutěží 12 tisíc pracujících a tak hospodářské výsledky se přece jen ukázaly. V našich závodech se BSP přihlásily k heslu Ručím za svou práci. I ve svazáckých organizacích se projevila tato zásada – i když ČSM ve městě většinou spí, tak zase Všudybyl na závodech i v JZD vystrkoval své drápky. Také se mladí začali uplatňovat ve zlepšovacích návrzích a růst kvalifikace se projevoval v závodních školách práce, v absolvování večerního a dálkového studia. Někteří mladí odborníci se přihlásili na širokorozchodnou trať, jiní do dolů, na dosídlování pohraničí a dost pochvalných listů přišlo i na vojáky ze základní vojenské služby. Zde se projevila i kladnější práce odborů, která místo papírovosti a oficiálnosti si začala opravdu všímat lidí. I ve službách veřejnosti pronikla zásada dobré práce a záruky za ni a tak i občané služeb používající byli spokojenější.
    Volby se nerozlučně spojily s úspěchy ve výrobě i zemědělství a tak již v únoru se začaly připravovat a úspěch voleb nebyly jen ty výsledky z uren volebních, ale ty úspěchy hospodářské, že bylo dost masa, mléka, vajec a hodnotných průmyslových výrobků – chladniček, praček, rádií, televizorů, tranzistorů a nebylo třeba stále se chodit ptát např. na plynové spotřebiče, bylo jich dost. Někdy byly třeba baterky, žárovky, košťata, ale když byly, tak se vykupovaly.
    K 15. výročí založení pionýrské organizace (24. dubna) mimo školní a místní oslavy, byla centrální oslavou Dětská Strážnice, jíž se zúčastnil náš nejslavnější pionýrský dechový soubor, ale také OPD (okresní pionýrský dům) se sídlem v Kyjově připravil mládeži pěkné odpoledne na Louce radosti. Návštěva sovětských komsomolců ještě více význam těchto oslav znásobila. Za vynikající práci v Pionýrské organizaci byli z Kyjova na ideologické konferenci v Hodoníně vyznamenáni s. Věra Zajícová z ZDŠ na třídě Pionýrů a ředitel důchodce Jan Šplouchal.
    Nový zákon o mateřských dovolených řeší lépe výchovu malých dětí, než kolikeré jesle, zvláště když umožňuje bezplatně si mateřskou dovolenou prodloužit. Zdraví našich dětí se stále upevňuje, mizí včasným očkováním dětské obrny, záškrt i černý kašel. Škoda, že péči, která děti provází po celou dobu školní návštěvy, kazí si nedospělá mládež kouřením (i když se z toho pozvrací) a používáním alkoholu, takže ti starší už se cítí pašáky a první výdělky zapíjejí, až tropí výtržnosti a válejí se beze smyslů po zemi. To by noční park sobotní a nedělní noci mohl povídat a nelíbilo by se nám to, nám všem s estetickým a mravním cítěním, tak jako nemístná big beatová rozjařenost, při níž se i zařízení rozbíjí – jako by oživovaly venkovské pranice při muzikách, kdy bývalo ohroženo nejen hospodské zařízení, ale i lidský život, kolikrát pobodaní mládenci zranění i podlehli, to jsem zažila ještě jako mladá učitelka na slovácké dědině, i tu ránu sklenicí, naštěstí to má hlava vydržela a odnesla jen hroznou boulí. Jak jinak působí taková mládežnická akce jako branné táboření v Radějově, ve Filipově, setkání české a slovenské mládeže ve Skalických horách, nebo putovní tábory po republice.
    Žně proběhly úspěšně, ovoce a zeleniny bylo dost, takže nebylo čachraření. I zimních jablek bylo vykoupeno dostatečné množství a nový chladící vůz podniku Zelenina umožňoval rychlý rozvoz i do vzdálených míst. Na trhu byla jablka, hrušky a ořechy i zelenina v dostatečném množství, jakož i drůbeže a vykrmených kachen, hus a chcete-li i zabíjačkové dobroty, husí sádlo, slanina a vepřové sádlo se škvarkami.
    Z kulturních událostí vynikal XV. filmový festival pracujících, o což se přičinily i patronátní závody, které připravily dárky nejen delegacím, ale i výhercům vstupenek. Oslavy 20. výročí Slovenského národního povstání byly předem připraveny aktivy a seminářem v Hodoníně a byly důstojné. Den horníků se tradičně oslavoval v milotickém zámeckém parku, Den armády ve spoustě besed vojáků s mládeží. Branci mívají dobrou průpravu ve Svazarmu, takže na nástup vojenské služby bývají připraveni.
    Besedy ke dni tisku se zúčastnili v Hodoníně dopisovatelé Slovácka a Rovnosti, také proběhly na závodech. Také v odborářském tisku se diskutovalo na besedě OOR v Hodoníně a zjišťovalo se, že se líbí články “šité na tělo” a zas s. R. Pavlovičová sdělovala zkušenost, že ve Šroubárně někteří nechtějí psát, když “jim to vedoucí nenařídí”. Strach nebo pohodlnost? Při Dni tisku byla oceněna i práce tiskárny Grafie v Kyjově.
    Vzlet kosmické lodi Voschod v listopadu měl pozoruhodný ohlas u mužů a mládeže, i žen, které zajímalo poslání lékaře Borise Jegorova, ale i ostatní byli středem zájmu odborníků, např. z naší hvězdárny. Tento úspěch sovětské techniky byl nejlepší propagací družby v Měsíci ČSP, jakož i mírové snahy SSSR nejsou jen nadnesenou frází. Proto pozdravy Štafetě míru byly cenné svými závazky a dojemné pozornosti našich žen, které vyšívají rády šátečky a stuhy.
    V polském týdnu jsme měli pocit, že naše vlast rozšiřuje své hranice až k Baltskému moři, tak srdečné bylo jednání kulturních polských přidělenců. Sami navštívili naše závody i Dům důchodců, jenž se jim svou pěknou údržbou moc líbil.
    Chýlí se zima, ve sklepích zraje víno, jehož hroznová úroda byla nadměrná, že si malovýrobci ani nedováželi hrozny ze Slovenska, ani nekupovali bulharské, tak byly naše sladké. A byly hody s tradičními zvyky – jak příchod stárků o povolení k předsedovi MNV na radnici, průvod s fakulemi k Novému světu pro dívčí stárky, odchod do Sokolovny, kde se postaru tančilo i připíjelo – až do rána.
    Výstavy ovoce a zeleniny byly přehlídkou práce našich zahrádkářů, jakož i výstavy drobného zvířectva úspěchem jich chovatelů. Po úspěšné sklizni cukrovky se zahajuje cukrovarnická kampaň v Kelčanech, kam jezdí i brigádníci z Kyjova. Na polích vrčí traktory a ještě pod popraškem dohánějí podzimní orbu.
    Kulturní požitky se doplňují zájezdy do Brna na divadlo, do varieté, ač v Kyjově denně nějaká kulturní akce bývá. I sportovní život v Hodoníně bývá lákavější, např. krasobruslaři – sourozenci Romanovi – zblízka. Zahajují se schůze a oslavy, jako šedesátileté trvání včelařského spolku, spojené s výstavou včelařství i lákavých výrobků z medu.
    Rok skončil úspěšněji než se na začátku ukazovalo a rýsovaly se už perspektivy dalších úkolů, překážek, jich překonávání – rozvoje. 60 let prezidenta ČSSR a prvního tajemníka KSČ se vzpomínalo u našich pracujících s láskou a uznáním. Byl také kratší čas tajemníkem KSČ před okupací v Hodoníně a tak je nám lidsky blízký. Jeho opětovné zvolení prezidentem 12. listopadu 1964 je dokladem jeho agilnosti a důvěryhodnosti. K 60 letům 10. prosince mu blahopřáli s dárečky i naše závody a složky NF. Mnogaja leta!