Ve městě je pět mateřských škol z nichž jedna je umístěna v Boršově, pátá mateřská škola Za stadionem má přidruženu i jeselní třídu s 20 dětmi. Celkem mateřské školy navštěvuje (nedopsáno) Po 4 třídách má I., IV. a V. mateřská škola a ostatní po 2 třídách. Jsou přijímány jen děti zaměstnaných matek a stále ještě jsou čekatelé, kteří se nemohou umístit.
    Pro vstup do ZDŠ byly děti zvlášť pečlivě připraveny a dokonce na I. mateřské škole jim bylo na odchodnou sestaveno tablo. Každá škola má svůj patronátní závod jako Šroubárny, ČSAD, Sklárny aj., kteří přispívají školám příspěvky i prací, jako dělníci ze Šroubárny ve IV. mateřské zhotovili pro zahradu průlezky, vahadlové houpačky, hrazdu i skluzavku. Totéž už má I. mateřská, mimoto ještě koše na prohazování míčů, při bazénu koryto na umývání, prostě pěkně zařízené školní zahrady jsou prací rodičů a patronů.
    Děti se odměňují kulturními besídkami, účinkují při vítání do života, i do Domu důchodců každoročně zavítají. Také při předávání diplomů sestrám účinkovaly na zdravotní škole. Každým rokem patroni umožňují dětem výlet buď do ZOO v Brně nebo Lešné u Gottwaldova, i na rekreaci ve Smraďavce byli jako v rekreační středisku patronů ČSAD.
    Také SRPŠ se o povyražení dětí přičiňuje různými slavnostmi jako vánoční nadílkou a na konci školního roku zahradní slavností. Každý měsíc navštěvují malí školáci filmové představení, zúčastňují se festivalu pro mládež, občas divadelní představení, z pohybové výchovy konečné představení ve formě baletní pohádky, maňáskové scény pořádané SZK i některé výstavky. Pro rodiče byly pořádány přednášky z dětské psychologie i zdravotnické, mnohé jsou spojeny s výstavkami prací dětí nebo prohlídkou školy.
    Při oslavě 1. máje bývají děti z mateřských škol vezeny v průvodu autobusy ČSAD, pěkně vyzdobenými a sami mávají zúčastněným praporky nebo květy. Mateřská škola je dobrou průpravou pro další etapu jejich vzdělávání, I. stupeň ZDŠ a příprava na mnohých je více než patrna. Na praxi bývají přiděleny žákyně pedagogických škol, které pod vedením zkušených učitelek hodně získávají.

    Základem plánu škol bylo usnesení ÚV KSČ z května 1962 o zvýšení úrovně komunistické výchovy na školách a závěry z jednání školní konference také o témž tématu. Odbor školství a kultury při ONV v Hodoníně předal školám tyto hlavní úkoly: Zlepšit vyučování v českém jazyku, v občanské výchově a pečovat o mimoškolní vyučování.
    Stav žactva na ZDŠ v Komenského ulici byl 925 žáků, z toho 474 chlapců a 451 děvčat, na I. stupni 366 žáků (189 chlapců a 177 děvčat), celkem 27 tříd. Počet žáků je ve třídách stále značný, od 30 do 38 žáků. Na směnách se střídají žáci 2. až 4. ročníku. Na škole jsou rovněž 2 třídy zvláštní školy, kam dojíždějí i slabí žáci z blízkého okolí.
    V Pionýrské organizaci je zapsáno 70%, vedoucími oddílů pionýrů jsou žáci vyšších tříd a SVVŠ. U jisker je procento organizovanosti 100%, nejméně je svazáků, kteří do organizace ČSM vstupují už uváženěji, většina je budoucích studentů. Pionýrský dům podchycuje zájem pionýrů různými zájmovými kroužky.
    I na škole je dost zájmových kroužků, nejpopulárnější je Vonička, pěvecký a taneční kroužek, který často vystupuje při oslavách. Také včelařský kroužek je oblíbený. Všechny kroužky vedou učitelé. Hodně žáků navštěvuje LŠU a kurs pohybové výchovy. A přece ještě velké procento mládeže, zvláště dojíždějící, je nepodchyceno a do dalšího života si nenese zvyk zvláštního zájmu a jeho rozvíjení a stává se mládeží indiferentní.
    Nepovinné předměty navštěvují žáci se zájmem o cizí jazyky, jako němčinu, angličtinu a francouzštinu. Již v 5. třídách je zavedeno poloodborné vyučování, jako v ruštině, zpěvu a v pracovním vyučování. Diferencované vyučování bylo zavedeno v 8. a 9. třídách v češtině a matematice, takže žáci např. pro studium jsou lépe připraveni. Odborné pracovny se pomocí SRPŠ stále rozšiřují.
    Na škole vyučuje 38 učitelů, z toho 11 na I. stupni. V družině mládeže jsou 2 vychovatelky. Žáci mají možnost se na škole stravovat, na přesnídávku se podává mléko v lahvích, které pro ně zhotovili místní skláři. Ve školní jídelně se stravuje přes 300 žáků. Jídelníček sleduje školní lékařka, ovšem vždycky všem chuťově nevyhovuje. Žáci se zúčastňují kulturního a veřejného života města a sami přispívají různými vystoupeními, vždy se najde dost k tomu nadaných jedinců.
    SRPŠ je dnes už nedílnou složkou školy, přispívá nejen finančně (za buržoazní republiky to byla vlastně jeho jediná činnost, pomoci sociálně slabým jídlem a ošacením), ale pomáhá i při výchově žáků, i rodičů – různé komise nasvědčují tomu, jak je tato činnost rozvětvená. Jsou to komise pedagogicko-kulturní, výchovná, hospodářská, technická, tělovýchovná a stravovací. Učitelé se s rodiči scházejí na třídních schůzkách. Z okolních obcí jsou voleni důvěrníci, kteří připravují rodičovská sdružení v obci, nebo výchovně zasahují. Letos v zimě SRPŠ pořádal i ples, výtěžek byl věnován škole.
    Do náboženství chodí nyní více dětí, až 17%, jak se nevede ateistická propaganda, hned je to poznat. Nadaní žáci se zúčastňují STM ve zpěvu a recitaci. Pěkná bývá slavnost předávání občanských průkazů patnáctiletým. Přes všechna preventivní výchovná opatření dost žáků se dopouští kázeňských přestupků.

    ZDŠ na třídě Pionýrů má tento rok 26 tříd s 829 žáky, na I. stupni je 11 tříd s 350 žáky. Nižší třídy směnují. Školní družina má 3 oddělení s 94 žáky, o něž pečují 3 vychovatelky. Prospěch žáků se na konci školního roku zlepšil, protože v I. pololetí byla i přísnější klasifikace. Chování žáků, zvláště mimo školu, nebylo nejlepší, i zde často zasahovalo SNB.
    Žáci pracovali v různých kroužcích, nejvýznamnější je Pionýrský dechový soubor, vedený učitelem Josefem Frýbortem, který však přechází na LŠU. Jako na předcházející škole i zde se žáci zúčastňovali kulturního a veřejného života, zúčastnili se soutěže STM, soutěže v ruské konverzaci, recitaci a zpěvu. Tělovýchovné akce podchytily hodně žáků, ovšem pro nedostatek cvičitelů nebylo jich ještě tolik, kolik by mělo být.
    Při jarním úklidu města žáci vypomáhali brigádnicky, jakož i při sběru železa po městě. Velká pozornost, stejně jako na všech ZDŠ byla věnována rozmisťování žáků, ovšem nábor do zemědělství neměl velký úspěch. Na hornictví se však jich přihlásilo nad plán. Hodně žáků navštěvovalo nepovinné jazykové vyučování, jen němčiny bylo 5 skupin. Biologická a fyzikální praktika jsou vedena dobře na obou školách. Na obou školách je zavedena zvláštní tělesná výchova, jinak se jí říká nápravný tělocvik, který vedou odborníci a děti jsou doporučeny lékařem.

    V Boršově – části Kyjova, je také ZDŠ se 2 třídami, v první je 1. a 2. ročník s 22 žáky, ve druhé třídě je 3. a 4. postupný ročník s 24 žáky. Celkem je na škole zapsáno 46 žáků. Pro oživení vyučování se používá diafilmu, rozhlasu i televize. Škola se dělí o místo s mateřskou školou a internátní školou pro nedoslýchavé a vznikají tím i těžkosti na obou stranách.
    Družina mládeže má 3 oddělení a pracuje s dětmi ve volném čase, když rodiče jsou v zaměstnání. Každoročně pořádá výstavku svých drobných a vkusných prací, které děti tvoří za vedení ředitelky a vychovatelek. Hodně také děti chodí na vycházky nebo sportují. Kdyby bylo dost místa, družina by se rozšířila a mnoha rodičům by ubyla o děti starost. Patronát nad školou má Šroubárna. Zástupce ředitele Svatopluk Zlámal byl ke Dni učitelů vyznamenán krajským vyznamenáním.

    Tato škola se řídila jako ostatní svým plánem a zařadila do něho i zkušenosti z družební školy SVVŠ v Brně. I závěr z hloubkové inspekce z ledna t.r. byl podnětem k nové realizaci úkolů. Jen neformální inspekce může být podnětná.
    Škola je rozdělena na větev přírodovědnou (I. ročník) a matematicko-fyzickou (2. a 3. ročník). Základní typ má 2. a třída 3. ročníku. Toto rozdělení pomáhá žákům k lepšímu a pevnějšímu získání vědomostí, např. znalosti žáků v přírodovědné třídě jsou už podstatně lepší, tak jako v humanistické třídě, kde je většina dívek, které se tak vyhnuly hlubším vědomostem z matematiky. Škoda, že se musí dohánět značné nedostatky ze ZDŠ, kde se nediferencovalo a tak i lepší žáci zaostávali kvůli průměru a slabším žákům. Nedostatek učebnic, které přišly až koncem roku, také způsobil zdržení.
    Laboratorní práce žáci mají rádi a tak zvyšují své znalosti prakticky, zvláště když jsou kabinety dobře vybaveny pro pokusy, až na chemicky, kde někdy nejsou k dostání základní chemikálie. I nedostatek mikroskopů, které pořád nemohou být dodány, způsobuje slabší laboratorní práci. Jaký je to už pokrok proti dřívějšku, kdy na demonstrace se žáci mohli jen dívat.
    Žáci se zúčastňují matematických a fyzických olympiád a žák Jiří Šmerk se dostal v matematické olympiádě až do ústředního kola, což znamenalo dostat se až na mezinárodní olympiádu do Sofie. I ve fyzické olympiádě skončil v ústředním kole na 3. místě!
    Přírodovědný obor dává možnost poslat žáky na studie dál na techniku, v kteréžtom oboru byl v posledních letech malý přírůstek. V humanitním oboru se také dohání gramatika i na úkor literatury. I mimo povinnou četbu je u žáků málo dobrovolných čtenářů, buď z nezájmu nebo z nedostatku času. Věnují se skoro všichni hodně sportu a to soutěžně, ať už je to hokej, odbíjená, kopaná, stolní tenis nebo gymnastika. V soutěži o nejzdatnějšího sportovce zvítězili dva žáci, Ivan Moudrý a Štěpán Koudela. Hybnou silou v tomto oboru jsou výborní učitelé tělesné výchovy.
    Učitelský sbor má 18 členů, převládá střední věk, také se už sbory omlazují. Škole vydatně pomáhá SRPŠ, po stránce společenské bývají školní plesy opravdu reprezentační, ovšem nějaké závady se vždy vyskytnou. Žáci chodí na praxi do Skláren, do Šroubárny a jinde. Velká pozornost se věnuje branné výchově a plavání, což umožňuje nové koupaliště.

    Zdravotní škola má 9 tříd a to 2 třídy zdravotních sester a 5 tříd dětských sester. K tomu se připojují 2 třídy večerního studia s 25 žákyněmi, aby se doplnil stále nedostačující zdravotní personál. Na škole učí 8 profesorů, 6 odborných učitelek a 3 vychovatelky jsou v přidruženém internátě. Správních zaměstnanců je 9, je zajímavé, že topičkou v internátě je žena. 19 externích učitelů je lékařů a jeden externí učitel vyučuje psaní strojem, při značné administrativě aby je sestry také ovládaly. Po maturitě byly sestry umístěny v blízkém okolí, jen některé na vlastní žádost dále, 3 až v Praze. Praxi žákyně mívají v jeslích MěstNV, které však vzorně vybavené nejsou. V nemocnici je praxe dokonalá, však také vedoucí praxe na škole externě vyučuje.
    Žákyně jsou dobrovolnými dárkyněmi krve a tak jsou příkladem ostatním. Spolupracují s tiskem zúčastňují se všech kulturních podniků, zajišťují besídky pro děti i pro důchodce. Jsou v tomto směru aktivnější než z SVVŠ, snad proto, že se soustřeďují v internátě. Učí se cizím jazykům, pěstují sport i tělesnou výchovu, pro niž mají podmínky ve vlastní tělocvičně. Jsou pro svou náročnou práci opravdu dobře připraveny.

    ZTŠ má dosud své umístění na Fučíkově náměstí a je vybavena internátem. Prostředí je to klidné a krásné, i když vlastní budova má mnohé nedostatky, např. v internátě není ústřední topení. Menší hříště za školou je vybudované žáky, tělocvična také není. Žáci si v internátě sami pokoje uklízejí, jen chodby a koupelnu se šatnami má na starosti uklizečka. Je to systém dobrý, dívky i chlapci se naučí držet pořádek a čistotu a to i v budoucím pracovním prostředí může být jen k užitku. Hospodářsko-administrativní záležitosti vedou administrativní pracovníci. Ke škole patří vlastní kuchyně s jídelnou, kde se žáci z internátu stravují za poplatek podle příjmu rodičů pětkrát denně, ostatní chodí jen na oběd.
    Škola má 7 tříd s počtem 201 žáků. Tříleté studium dálkové navštěvuje 50 posluchačů. Počet učitelů je 24 a mají vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání odborné. V internátu jsou 2 vychovatelé. Ke škole je přidruženo odborné zemědělské učiliště. Žáci se vyžívají kulturně v rámci města s občasnými zájezdy do Brna na divadlo, v zimě jezdí lyžovat na hory, pěstují všechny druhy sportu i jezdectví a také v atletice mají jedinci vynikající úspěchy. Různé zájmové kroužky vyplňují volný čas žáků.
    Praxi provádějí žáci na školním statku v Miloticích u Kyjova, který má 240 ha půdy a dosahuje výborných výsledků. Např. chov prasat cornwalského plemene je na nejvyšší úrovni a chovatel L. Něnička dosáhl nejvyššího vyznamenání. I na jiná zemědělská pracoviště zajíždějí. Vyučovací výsledky byly také dobré, protože žáci ze ZDŠ si přinášejí už lepší průpravu. Jejich profesoři mají nejlepší kvalifikaci. Tak “zasloužilým učitelem” byl jmenován Dr. Ing. Jakub Vysloužil, zástupce ředitele školy Ing. Josefa Zabloudila, “vzorný školský pracovník” zaslouženě získal František Něnička, zootechnik školního statku.
    Škoda, že jednání o zrušení školy je pořád ještě hrozbou a příští školní rok se už nebudou přijímat žáci do I. ročníků, to znamená, že škola bude už jen dožívat. I přes všechny protesty veřejnosti se škola nedá v Kyjově udržet nastálo a tak bude zas o jednu odbornou školu méně.

    LŠU má 4 obory: hudební, výtvarný, taneční a literárně dramatický. Učeben je dost, ale 2 jsou nevyhovující. Učitelů je 7, z toho 2 externí a žáků 248. Budova je v dobrém stavu, ještě omítnout a nahradit těžké starobylé dveře, které dobře nedoléhají, novými a zřídit z kaple hudební síň, je úkolem dalšího plánování.
    Ke konci školního roku bývá tradiční hudební besídka, na níž vystupují žáci se svým získaným uměním, provázení svými učiteli, kteří pro změnu mívají také své číslo vynikající úrovně. Během roku se škola podílí na všech veřejných oslavách a to i v blízkém okolí. Také při občanských sňatcích působí svou vyspělou hrou ředitel školy František Kudela na elektrofonické varhany.
    Ke škole je přičleněn Pionýrský dechový soubor řízený odborným učitelem Josefem Frýbortem.

    Mateřská a základní devítiletá škola pro nedoslýchavé má 45 dětí z celé Moravy, protože je to jediná škola toho typu. Je organizována od mateřské školy až do 6. postupného ročníku. Do školy jsou zařazeny děti s normálním rozumovým vývojem, u kterých po lékařském vyšetření i delším pedagogickým pozorováním byly zjištěny takové nedostatky sluchu, že nelze rozvíjet jejich řeč v normální škole. Jejich řeč se rozvíjí speciálními metodami, jsou zde i děti později ohluchlé.
    Za poměrně krátkou dobu trvání dosáhla škola pěkných výsledků. Nejstarší absolventi mají přes 20 let, někteří se vyučili řemeslu, jiní vystudovali střední školu a studují na vysoké. Další rozvoj školy vyžaduje vhodné umístění školní budovy. Z místa se škole nedostává podpory a její rozvoj je brzděn požadavkem kyjovských škol, které se tam snaží umístit své žáky.
    Dvacet dětí nemůže být umístěno, protože škola nemá místo v internátě. Některé děti musí předčasně odcházet jinam, aby mohly dokončit své základní vzdělání.