Mateřských škol je 5, z nichž jedna je umístěna v Boršově.

    I. mateřská škola v Jungmanově ulici, je vlastně kmenová, byla původní “školkou” a vzrůstem obyvatelstva při bývaly další. Za mého dětství byla “školka” umístěna v zámečku jako podnik městský a měla jednu učitelku a jednu opatrovnici a přes 20 dětí, většinou z lepších rodin, které se naparáděné vodívaly na procházku, pěkně si hrávaly v zahradě a v rozsáhlé místnosti, byla to vlastně předškolní výchova, chodily tam děti od 4, 5 let a ve škole pak vynikaly, uměly se chovat v kolektivu, zpívat a přednášet a také učení jim šlo snáz. Dnes tato I. mateřská má 111 žáků a 4 třídy.
    II. mateřská je umístěna v Nětčicích a má 2 třídy s 62 žáky. Budova by potřebovala generální opravu.
    III. mateřská je umístěna v Boršově, kde se dělí o pobyt s odbočkou ZDŠ a školou pro nedoslýchavé.
    IV. mateřská na třídě Obránců míru, novém sídlišti, má nejmodernější budovu a zařízení, 105 žáků a 4 třídy.
    S ní soupeří nedávno postavená V. mateřská, rovněž bohatě vybavená, v novém sídlišti Za stadionem s 2 třídami a 60 žáky. Její ředitelka, Danuše Cichrová, získala krajské vyznamenání. Děti všude mají nejlepší péči a výuku. Ovšem, každoročně prodělávají přes dobrou lékařskou péči dětské nemoci.

    Směrnice výchovy: Usměrňovat výchovu mimotřídní a mimoškolní a působit i na veřejnost. Rozšířit sportovní a tělovýchovné kroužky a zavádět kroužky přírodovědného a výtvarného zaměření. Zvyšovat účinnost komunistické výchovy – dle řízení.
    Na I. stupni vyučovalo 11 učitelů (učitelek) a úspěchy jsou markantní. Na II. stupni 23 učitelů a učitelek a 3 vedoucí, ředitelka Zdena Urbanová a 2 zástupci, Marie Leciánová a Svatopluk Zlámal. Do výslužby odešli s. Ladislav Mikeš a s. Marie Gerzáničová, s. Mikeš vynikající hudebník, s. Gerzáničová velmi svědomitá učitelka. Ke sboru učitelů patří ještě pionýrská vedoucí. Ve školní družině působí 3 učitelky. Provozních pracovníků je 10, z toho jeden školník a jeden topič. Mají potíže s uklízením pro směnné vyučování, večerní kurzy, cvičení, takže na škole je provoz až do pozdních večerních hodin. Administrativu vede odborná pracovnice na 3/4 úvazek. K personálu patří ještě kuchařky ze školní jídelny. 1. až 5. postupný ročník má 336 žáků, z toho 165 dívek – 11 tříd. 6. až 9. postupný ročník má 15 tříd a 462 žáků (237 dívek), celkem je zapsáno 798 žáků, z toho 166 přespolních.
    Žáci sice mají jen jeden povinný vyučovací odpolední půlden, ale se zájmovými kroužky je jich víc, takže se dostanou domů až k večeru. Mnozí nechodí na školní obědy, takže obědvají až večer. Ne, že by na to neměli, ale raději peníze promlsají a ještě někteří, kteří mají obědy předplacené, oběd odprodají i pod cenu, aby na ten mls měli. Pošetilé mládí, škoda živných buněk.
    Ve školní družině je zapsáno 82 žáků z prvního stupně. Mohli by mít ideální prožití volného času, ale mnozí se neradi přizpůsobují kázni, takže fluktuace je značná. Jinak výrobní činnost vytváří krásnou směs praktických i ozdobných věcí, které vyrábějí nejen dívky i hoši. Budou jistě lépe pro manželství připraveni než jejich otcové.
    Náboženská výuka opět stoupla, jen 15% žáků nechodí do náboženství. Jak ustane propagace, zas se vše vrací do vyježděných kolejí, pro reformy je vždy menšina a dlouho trvá, než získá většinu. Žáci mají možnost v kroužcích se vyžívat podle svých zájmů, učit se cizím jazykům, sborově zpívat, hrát v souboru, provádět biologická, chemická i fyzikální praktika a nejvíce se vyžívají ve sportovních hrách a v tělesné výchově, pro tělesně slabší nebo se závadami je zřízena zvláštní tělesná výchova. A přece ještě většina žáků je odkázána jen na povinnou tělesnou výchovu.
    Dobrým pomocníkem školy je SRPŠ. Není to svévolné zasahování do práce učitelů, je to jen výpomoc na rozhraní, kde žák přechází do společnosti a dopouští se přestupků. Některé komise zase se snaží jim zabránit poučováním dalších rodičů a jejich vzděláváním. Pro správnou volbu povolání rodiče také hodně udělají, ovšem v rámci směrnic, kterým je nutno také vyhovět.
    Se žáky 5. až 9. tříd se provádí civilní obrana. Branná výchova je nedílnou součástí tělesné výchovy a besedy s vojáky i návštěva kasáren jsou časté. Od pololetí byly na škole pokusně povoleny dvě volné soboty v měsíci a upraven jedenáctidenní pracovní program. Pro žáky se to osvědčilo, čím víc volna, tím je to vítanější. Redukci učiva si učitelé musí vyřešit sami, tak jako SRPŠ volný čas dětí.
    Velkou každoroční událostí bývá ples SRPŠ, který se pořádá v lednu v obou sálech školy, letos to bylo až 25. února t.r. Přitom se stala tragická nehoda, při které naštěstí nebyl zasažen lidský život. Vypukl požár ve 2.30 hodině od vadné zářivky. Horní sál, zvaný hudební, byl totiž obložen dřevem a na něm bylo upevněno poboční světlo. A pod jedním světlem snad už několik hodin doutnalo. Když odsud vyšlehl plamínek, byl pohotově zalit sklenicí sodovky, ale když další odtrhli prkno, vyrazil plamen, kouř zahalil místnost a stěna hořela. Vyklízelo se, hlavně lidé vyklidili sál a pohotoví spěchali dovolat se pomoci, sami už s hašením nestačili. Sjeli se hasiči až z Brna, ale sál už planul, hořel nábytek, shořelo pianino, televizor, nu prostě plamen si nevybíral. Prohořel strop a voda hasících přístrojů prosákla stropy, protekla schodišti a ze stržených trámů páchlo spáleništěm. K ránu čněly z křídla jen trosky – nejvyššího patra. Pýcha a krása školy, zrcadlový sál byl zničen. Dvě učebny pod sálem byly vyřazeny z provozu. Časně ráno se dostavili funkcionáři nadřízených úřadů a odhadovali škody. Možnost opravy se zdála okamžitá, bylo vše jen provizorně zastřešeno a vlastní oprava začala koncem léta, do zimy už bylo vše v pořádku, až na vnitřní vybavení.
    Občané, i na škole nezainteresovaní, obětavě vypomáhali, uklízelo se celou neděli, takže v pondělí mohlo začít pravidelné vyučování. Výsledek šetření ustanovené komise nedával vinu nikomu, jen technické závadě, na niž se mohlo přijít jen touto nehodou. Další plesy, taneční, učitelská shromáždění se už zde nekonala.
    Jako každoročně i letos na jaře se konala slavnost jisker, při níž skládal se pionýrský slib. Byla to pěkná slavnost. V květnu zase patnáctiletí dostávali občanské legitimace na slavnosti, při níž byli zástupci VB, MNV těch obcí, z nichž žáci pocházejí, ČSŽ a jiných korporací. V matematice probíhala okresní olympiáda a v ní zvítězil Jaroslav Plachý a postoupil do krajského kola. 9. třídy ukončily školní rok 15.6.1967, aby se mohli připravit k přijímacím zkouškám. 25.6. navštívil pěvecký soubor Vesna z Moskvy školu na výměnu s naším Pionýrským souborem do Moskvy. Veřejné vystoupení bylo na přírodním hledišti.
    Letos vystoupilo 106 žáků, z toho 20 žáků se přihlásilo na SVVŠ, ostatní do učebních oborů, 6 žáků do zemědělství a 12 žákyň zatím zůstává doma. Škola se zúčastňuje kulturních akcí pro ně vhodných a sama je pořádá. Za brigádnickou práci v rámci Za Kyjov krásnější se dostalo škole dvou čestných uznání.
    První na škole byla organizována mléčná akce, na zdravotní péči není stížností. Školní družina patří mezi nejlepší a to už je při volné práci s dětmi co říci. Možná, že vše není v pořádku, ale to se řeší vnitřně a až na jedince není na školní úroveň stížností.

    Má 26 tříd s 880 žáky. 1. – 5. postupný ročník 10 tříd a 345 žáků. 6. – 9. postupný ročník 16 tříd a 535 žáků. Do 5. ročníku už jezdí žáci až z Ostrovánek. Směnují 2., 3. a 4. třídy. Ve škole se stravuje 280 žáků a také mléčná akce probíhá. Pionýrská organizace má 20 oddílů a svou vedoucí. V ČSM bylo 32 svazáků.
    Zájmové kroužky jsou taneční a pěvecký, který vystupuje při slavnostech, včelařský, vedený osvědčeným včelařem učitelem Josefem Máčelem, dramatický, biologický a tři kroužky sportovní. Vyučuje se jazyku německému, angličtině a vaření, vše nepovinně. Mimo dvou skupin sportovních her jsou oddíly zvláštní tělesné výchovy, jako nápravná cvičení. Doučuje se čeština a matematika dobrovolně. V učitelském sboru je 38 učitelů a 4 vychovatelky v družině, která má zapsaných 100 dětí.
    Generální oprava budovy probíhala i při vyučování a hodně rušila, ale jinak by se budova neopravila, přes prázdniny by se to nestačilo. Začátek školního roku byl jako obvykle slavnostní a prvňáčky přivítali pionýři a zástupkyně Svazu žen. Mimo čísla byla školní náplň stejná, akce podobné a s vyučovacími výsledky si škola nezadá.

    LŠU má 11 místností a hudební sál. Umístění je stejné a vnitřní vybavení se stále zdokonaluje. Na škole působí 8 učitelů a 1 učitel pro soubor, Josef Frýbort, který přešel z devítileté školy na třídě Pionýrů, kde ještě má poloviční úvazek a také cvičí.
    Počet žáků dostupuje výše 242 a jsou rozděleni do 10 tříd. Škola doplňuje veřejné oslavy svými čísly, sama pořádá každoročně dva samostatné koncerty, na nichž účinkují vyspělí žáci a hrají též učitelé. Bývají to osvěžující a milé hudební večery. Získali si už své obecenstvo, nejen z řad rodičů.

    Zdravotní škola je čtyřletá a má 7 tříd a 1 třídu večerní. Celkem 172 žáků. Průměr prospěchu je 2,09, u večerní 2,5. požadavky na žákyně se zvětšují, ale úroveň výuky je dobrá. propadajících ani nebylo, některé žákyně během studií pro neprospěch vystoupily. Maturitní zkoušky měly velmi dobrou úroveň. Příprava spojovala teorii s praxí. Absolventky odcházejí do praxe výborně připraveny, neosvědčí-li se, je to už vlivem prostředí, více se to projevuje na chování, je-li jen formální nebo účastně lidské.
    Na škole vládne přísná kázeň, přestupky se trestají v duchu doby a vážnější přestupky i vyloučením. Škola je spojena s internátem a proto její odpovědnost je větší a také kázeň musí být, u některých dobrovolná, jiné se k ní musí nutit. Rodiče někdy nechápou nároky školy, staví se jen za své dítě a pak přichází ke zbytečným konfliktům.
    Vychovatelky mají předepsané vzdělání, jsou členy sboru a podílí se bezprostředně na všech problémech výchovy a výuky. V Domově mládeže je ubytováno 68 žákyň. Žákyně si samy udržují pořádek na pokojích i v okolí budovy. Na neděli a o volných sobotách jezdí domů.
    Studium je organizováno na 3 hodiny denně a žákyně studují na pokojích. Občas jsou kontrolovány vychovatelkou i učiteli, případně si mohou vyžádat pomoc nebo radu při studiu. Žákyně mají i své zájmové kroužky pro rozptýlení a osvěžení. Cvičí maňáskové hry, které předvádějí dětem z jeslí a mateřských škol. Kroužek šití jim pomáhá jít krokem s módou a lacino. Sportovní činnost je různá v létě i v zimě podle zálib a tři z nich jsou aktivní sportovkyně.
    Žákyně se zúčastnily chmelové brigády, i jinak brigádnicky vypomáhají. Mimo návštěvy filmů chodí na občasné přednášky, pořádané ve škole, které bývají doprovázené promítáním, takže nová promítačka Club se osvědčuje. Jinak se podílejí na kulturním životě města, doplňují účastnickou mezeru na koncertech, vzpomínkových večerech i odborných přednáškách cestopisných a historických, jezdí na opery do Brna i na jiné zájezdy. Střelecký kroužek měl při závodech úspěch, získal 2. místo.
    V prázdniny bývají ubytovány v Domově medičky, které jsou v nemocnici na praxi. Sbor má 14 členů, 8 profesorů a 6 odborných učitelek. Na škole učí 19 lékařů externě. Školní budova se stále zlepšuje, bylo zavedeno ústřední topení, takže je teď všude čisto a hygienicky vonno. Je to budova, do níž jsem chodila do školy před první světovou válkou, připadala mi ohromná a nevlídná, chodby v zimě studené, záchody dřevěné. Stav se nezměnil, když jsem jako učitelka nastoupila v téže budově 1932, jen podlahy byly naolejovány, což občas nepříjemně páchlo. Nyní tam ráda zajdu na nějakou přednášku a prostředí se mi teprve líbí.

    ZTŠ má 7 tříd, celkový počet žáků 201 žáků, z toho 121 žákyň. V tříletém dálkovém studiu je celkem 51 posluchačů, z toho 15 žen. Obor je pěstitelský. V učitelském sboru je 18 učitelů, z toho 3 ženy. Předměty jsou obsazeny podle kvalifikace a oboru. Všichni mají předepsané vysokoškolské vzdělání. Dva učitelé si doplňují své vzdělání dálkově. V internátě je ubytováno 59 žáků, z toho 30 dívek a dle potřeby i dálkově studující. Vede je vychovatelka se vzděláním dvouleté rodinné školy, Jindřiška Svobodová, ale velmi úspěšně. Počet administrativních pracovníků je 14 a odpovídá to mzdovému fondu.
    Škola je moderně vybavena, až na některé speciální kabinety a má i kulturní sál a kuchyni s jídelnou. Výchova na škole zdůrazňuje socialistickou společnost a využívá samostatné aktivity žáků, používajíc moderních pomůcek, které se stále rozšiřují. Výuka je doplněna praktickým výcvikem na školním statku, který je zaměřen speciálně na chov prasat a skotu a pokusné odrůdy pšenice. Dbá se co nejvíce bezpečnostních předpisů. Mimoškolní výchova probíhá v různých kroužcích, nejvíce tělovýchovných a sportovních, ač škola nemá vlastní tělocvičnu. Osvědčuje se kroužek hudební a fotografický, i myslivecký, pro dívky je zřízen kroužek šití a pěstování květin.
    Když kolem školy parkuje spousta aut, bývá ve škole schůze rodičovského sdružení. Přicházejí rodiče i pěšky z Kyjova, ale i od autobusů. Pomáhají učitelskému sboru řešit výchovné a hospodářské problémy. Rodiče platí příspěvek a z toho podporují např. lyžařské zájezdy žáků, zájezdy vlastivědné a letos i zájezd do NDR, s jejíž jednou školou navázali družbu. Začátkem prázdnin přijela skupina Němců, kteří tu pobyli 14 dní.
    Jako na všech školách i zde se učitelé seskupují v předmětových komisích a vyrábějí pro žáky i modely vzorného kravína, ovčína a letních bud pro prasata, ale i strojů, že to vypadá jako složité hračky. Žáci vypomáhají v patronátním JZD v Lovčicích, ale i ve Strážovicích, na podzim vypomáhají při sklizni hroznů a na školním statku dle potřeby.
    Kulturní a společenský život žáků bývá na výši. Co nedá město, poskytnou zájezdy do Brna, Hodonína a jinde. Žáci na školu i v povolání rádi vzpomínají!

    Na SVVŠ profesorský sbor dosáhl počtu 20 členů, takže odpadají přespočetné hodiny a každý se může věnovat intenzivněji své práci. Ředitelství školy a předmětové komise se zaměřovaly na rozvoj metodických dovedností zvláště mladých profesorů. Také všestrannému dalšímu vzdělávání mladých adeptů byla věnována největší pozornost. Uvádím to proto, že názor veřejnosti na neúměrné volno učitelů je mylný. U nich neplatí jen odučit stanovený počet hodin, je nutno pracovat dál po skončené vyučovací povinnosti, jež se ještě zvyšuje zastupováním (suplováním) za onemocnělé, nebo jinak nepřítomné učitele, věnovat se opravám písemných prací žáků, připravit se na další vyučování i s pomůckami, jež často nutno shánět, nebo si vyrobit sám, projít odbornými časopisy, aby učitel byl stále na výši s objevy ve svém oboru, sledovat samozřejmě denní tisk, věnovat se žákům i po skončení vyučování buď v zájmovém kroužku nebo individuálně a účastnit se porad, konferencí, schůzí ROH nebo KSČ a odpoledne je vyplněno, takže často zbývá na své soukromí až večer, není-li zase jiná veřejná povinnost. Což teprve zájemci o hudbu, divadlo a tělesnou výchovu. Kolik ti stráví času se svými zájemci. Odměna? Snad čestné uznání, někdy ani to ne.
    Škola je rozdělena na dvě větve a žáci vynikají více ve třídách přírodovědných a matematicko-fyzických, asi proto, že jsou tam začleněni žáci nadanější. Také příprava žáků z některých ZDŠ je slabá. Ve vyšších ročnících se už projevuje větší zběhlost v samostatném studiu a také znalosti jsou pevnější. Nedostatek laboratoří ztěžuje výuku přírodovědných předmětů a neustálým přenášením učební pomůcky se také ničí. Osvědčují se soubory pomůcek, např. pro optiku a mechaniku. Některé pomůcky nejsou ani k dostání, jako pitevní soubory pro biologii. Učebnice nejsou vždy vyhovující, žáci je musí doplňovat poznámkami.
    V olympiádách měli někteří žáci úspěch jako Jaroslav Horák v matematice a žák Běťák až do ústředního kola v přírodovědné olympiádě, Jan Dungel v biologii do krajského kola. V chemické olympiádě se umístila žákyně Marie Gazdová na 7. místě. I soutěže M. Kudeříkové v oboru literárním se žáci úspěšně účastnili. Žákům školy se nevěnuje jen určený čas, ale i mimoškolní péče všestranná a proto absolventi rádi na ni vzpomínají.