Na MěstNV se neudály žádné zvláštní změny, až na to, že Místní hospodářství od 1.10.1968 přešlo pod Technické služby města. Byly však jiné závažné problémy politické, které se dotýkaly skoro všech členů správy a působily potíže i osobní. Když na plenárním zasedání MěstNV v Kyjově konaném 4. ledna 1968 měl předseda Radoslav Navrátil proslov, netušil ještě dosah událostí, která jeho nejvíce zatíží. Přál všemu pilnému při vstupu do nového roku 1968 hodně úspěchů, uváděl: “Budeme všichni šťastni a spokojeni, když těch 366 dní se bude moci vyznačovat úspěchy v naší práci, pevným zdravím, spokojeností a klidem a konečně, aby to byl rok pozitivního mírového upevňování vztahů mezi národy.”
    To nepředpokládal, že zažijeme všichni rok plný neklidu, nepřátelského vyhrocování i ve straně KSČ a přitom rok poctivého usilování MěstNV pro udržení pořádku a klidu ve městě. Dík této rozvaze vedoucích nedošlo ve městě k nějakým větším nepřátelským činům ani po 21. srpnu. Ovšem, bylo nutno stále bdít a nebát se.
    Volby do NV, připravované na 19. květen 1968byly odloženy, takže všechny komise přestaly fungovat. Schůze rady se konaly pravidelně každých 14 dní, i další mimořádné podle potřeby. rada měla 15 členů a jednací řád pro schůze rady i pléna byl schválen 15.8.1968, doplněn připomínkami i z řad občanů.
    26. plenární zasedání pro bouřlivé události polednové se nekonalo a 27. se konalo normálně o hygieně na školách a také byl projednán akční program KSČ ve vztahu k NV. Jednalo se o rozšíření pravomoci MěstNV a rozmístění pracovníků. Měl se také organizovat průzkum veřejného mínění, což se uskutečnilo, i když v jiném duchu a rovněž se jednalo i o besedy s občany. Neuskutečnilo se plánované vydávání Zpravodaje MěstNV, vyšlo jen několik čísel Kyjovských novin po srpnu. Plánované odstranění směnnosti na školách se podařilo, jak už bylo uvedeno.
    Posledním závažným bodem bylo zřízení komise pro obnovu kyjovského okresu, která po celém bývalém kyjovském okrese získávala přívržence pro tuto myšlenku, jistě občanům Kyjova velmi sympatickou. Vlivem dalších zmatených událostí se některé komise přestaly scházet pravidelně, také schůze občanských výborů skoro ustaly.
    Další plénum MěstNV se konalo až 15. října 1968 a pokračovalo ve svém programu o akci Z, která byla přes všechen zmatek zahájena koncem srpna. Bylo to nejsprávnější pochopení situace, že musí se žít a pracovat za všech okolností, přispět co nejvíce k normalizaci našeho života a to pochopila i větší část našich občanů a zúčastňovala se brigádnické práce v této akci. A co všechno bylo v této akci i v tomto bouřlivém roku uděláno, stojí za výčet: Výstavba hospodářské budovy na letišti u Milotic, na hřbitově rozvod vody a úprava chodníků Československým svazem žen, úprava příjezdu ke koupališti a chodníku, v Nětčicích úprava vozovek, úprava chodníků, na Újezdě rekonstrukce vozovky, tolik žádané po léta, Za stadionem úprava zelených pásů a ploch a dětské hřiště. I na sídlišti Švabinského občané přispěli k úpravě okolí.
    Ač byl městský rozpočet snížen o 270.000 Kčs a z dotace ONV o 225.000 Kčs, podařilo se úsporně hospodařit a ještě částečně vzhled města vylepšit.

    Oslavy 20. výročí Února proběhly normálně a vyústily nadějí ve zlepšené poměry společenské i ekonomické. Nové vedení ÚV KSČ s prvním tajemníkem s. Alexandrem Dubčekem vzbuzovalo až nemírnou naději v progresivní politiku strany, která v posledních letech ztrácela vedení a obrozená strana vzbuzovala sympatie i nestraníků.
    MDŽ byl oslavován na pracovištích jako obvykle, pohoštěním a malými dárky ženám, některé závodní organizace ROH zakoupily ženám lístky na veřejnou estrádu do Sokolovny. Význačné pracovnice byly pozvány k předsedovi MěstNV a na okresní oslavy do Hodonína.
    1. máj byl zato slaven okázale jako “svátek svobody, míru a obrozené demokracie a socialismu”. V čele průvodu byla standarta s májovým heslem města – Kyjov okresní město a tolik jiných hesel a výzev, že se nestačily zaznamenat. Studenti SVVŠ byli prodchnuti touhou po osmiletém gymnasiu a vykřikovali nejvíce toto přání s jinými demokratickými hesly, některá byla uveřejněna v Rudém právu. V průvodu šli jako složka NF nově zorganizovaní národní socialisté, kdysi vládnoucí strana Kyjova, nově utvořená skupina Junáka a sportovní oddíly, pionýři a obvyklé složky z podniků. Ze škol vynikala krásnou formací Zdravotnická škola.
    Po zahájení na tribuně měl proslov místopředseda z KNV s. Vávra, po něm vystoupily poprvé i jiné složky jako za národní socialisty, za Klub angažovaných nestraníků (KAN) a za Klub 231 (bývalých politických vězňů po roce 1948). Projevy byly celkem umírněné, ale že hovořili jiní lidé z jiného tábora, vzbuzovaly mimořádnou pozornost.
    Náměstí bylo plné, plničké, odhad na 10 tisíc lidí a proti jiným létům bylo ukázněnější. Mládež nepřebíhala a lidé soukromými rozhovory nerušily projevy řečníků. Vše nové vzbuzuje zvědavost a tím větší pozornost.
    Oslavy 9. května proběhly více ve znamení sportovních událostí a různými zájezdy. Tradiční pocta Osvoboditelům byla vyjádřena položením věnce k pomníku padlým, protože u nás nepadl žádný sovětský voják. SČSP vyhlásil pro mládež soutěž “Co vím o SSSR”, odměněnou pěknými cenami.
    70 let gymnasia v Kyjově bylo vzpomenuto sjezdem abiturientů a bohatým kulturním programem, spojeným s výstavkou vynikajících abiturientů – vlastně jejich díly. 22. června dopoledne byla schůzka všech abiturientů v hudebním sále SVVŠ, právě obnoveném, projevy, proslovy, vzpomínky, ale nejlepší byly neoficiální rozhovory před a po zahájení.
    Odpoledne manifestační průvod všech abiturientů, kteří přijeli a profesorů, i jinde už působících nebo už v důchodu, přehlídka inteligence, která se uplatnila v různých místech republiky a z nichž mnozí se stali vynikajícími kulturními i politickými pracovníky. Jejich jména uvádí podrobně Almanach vydaný k této příležitosti a sestavený zvláštní komisí. Starší ročníky už značně prořídly, ostatní, už starci, si statečně vykračovali, vždyť je poháněla myšlenka na studentská léta, plná ideálů a mladým udávali tempo. Mnozí z nich se zasloužili i o budování socialismu, i když všem socialismus nepronikl ke kořenům, (vždyť ani naše mladá inteligence je z většiny nemá). Odpolední program byl zábavný a po něm ještě zábavnější večer, věnovaný třídním vzpomínkám.
    Druhého dne navštívili hosté Sokolovnu, aby se pobavili ještě hrou připravenou osvědčeným režisérem Rudolfem Hekšem (Študáci za školou) František Žák Škola základ života. Odpoledne se skoro všichni rozjížděli, vlakem i osobními auty. Nashledanou po další desítce!
    30. června byla velká slavnost primicií Milana Borovičky, který byl nasazen do práce a nemohl dokončit bohosloví. Takové pompy ještě město nezažilo. Již na nádraží ho vítaly družičky, jejich dům na Újezdě měl slavobránu s nápisem: Budeš knězem navěky, a na domě opět nápis z chvojí a květů: Pokoj domu tomuto. Druhý den na náměstí jeho prvá mše. Zase velkolepý průvod, vše, co Slovácko mělo nejkrásnějšího, kroje, hudby i Jízda králů – desetitisíc lidí z Kyjova i širého okolí – byla to manifestace katolicismu, jejich pevného postoje, zarytého fanatismu a obrození Lidové strany (v Kyjově však se neustanovila, jen Katolický Junák).
    Co všechno ještě se skrývá v temnotě, těžko se dá odhalit. Požadavky v lidové demokracii stoupaly den ze dne, návrat starých časů a hlavně církevního majetku byl nejžádoucnější. Jejich lidovecký tisk byl horlivě kolportován a zaujímal důležitou propagační úlohu při zpracování myšlení nábožensky (katolicky) cítících lidí. Boží tělo a poutě zas měly veřejné průvody.

    V březnu t.r. byl první neoficiální aktiv kyjovských komunistů, na němž promluvil vedoucí tajemník OV KSČ Jan Kumr a předseda ONV Václav Třešňák. Účastnil se i poslanec NS Richard Kundrata a zasloužilí staří členové strany, mezi nimi František Mráz z Hodonína. Jan Kumr prohlásil obrodný proces za velmi dobrý a že je nutno jej všemožně podporovat. Organizace strany již dříve podávala řadu podnětných názorů, např. systém kontroly usnesení. Pak zdůraznil hlavní úkoly obrodného procesu.
    V řadě diskusních příspěvků byly vysloveny podnětné názory na reorganizaci v oboru ekonomiky, na vedoucí úlohu strany v obrodném procesu, na reorganizaci územního zřízení (země Moravskoslezská a okres Kyjov), na hodnocení Masaryka, na rehabilitaci všech nevinně odsouzených v 50tých létech, na výměnu neosvědčivších se pracovníků, na lepší informovanost tisku a na odpovědnost členů orgánu strany pro zkreslování informací. Akční program strany měl být motivem pro celoměstský aktiv komunistů.
    Mimo obvyklé projevy byly v diskusních příspěvcích i bouřlivé, které napadaly věrné a horlivé komunisty, obviňovali je diskutující z chyb tak závažných, že bylo rozhodnuto, zřídit vyšetřovací komisi, která by tyto případy prošetřila. Na této schůzi už bylo rozpoznat ve straně frakce, komunistů mladších – progresivních a starších, nazvaných konzervativci (pravice a levice). Debaty se stávaly až nechutné svými čistě osobními výpady.