SZK obsáhl svou činností všechny možné způsoby vzdělávání občanů jako kurzy jazyků (němčina, angličtina), večerní střední škola, kurzy hudební a pohybové výchovy, kurz správného společenského chování, praktické kurzy šití a studené kuchyně. Dále byly přednášky různého druhu, práce s dětmi se projevovala jako loutková představení a divadla (Čarovný květ).
    Pro zábavu dospělých bývají obvyklá divadelní představení Slováckého divadla z Uherského Hradiště a Bří Mrštíků z Brna, Rozmarýn Varieté z Brna a z Prahy Varieté Lommark. Zájezdy na opery a dramata byly uspořádány jak do Brna tak i do nového divadla v Gottwaldově. Největšího úspěchu dosáhla ochotníky nastudovaná Růže z Argentiny, která vystoupením dvojic Ludvík Pokorný, Ing. Černá a Kolrus (Březinová) Zdena Teplá, si nezadala s profesionály. Byla hrána 19krát, mimo Kyjova i v širém okolí jako Luhačovice, Znojmo a řadě menších míst.
    Slovácký krúžek se neomezil jen na pořádání hodů a Kateřinské zábavy a Fašaňku se všemi starými zvyky, ale uspořádal i besedy u cimbálu a zúčastnil se i Národopisného plesu v Praze a v Brně (Národopisný ples v Praze měl název Moravský, hojně navštíven i Pražáky).
    Lidová hvězdárna navázala styku s Jugoslávskou astronomickou sekcí z Čakovce, kde budou stavět hvězdárnu podle naší dokumentace. Cimbálová muzika pravidelně hraje v Radničním sklepě a hrála také “na zvěřinových hodech” při sjezdu revmatologů a při návštěvě sovětských turistů.

    V Lidové městské knihovně přibylo knih, ubylo poněkud čtenářů, zlepšilo se prostředí zavedením plynového otápění, ale nezlepšila se celková nedostatečnost prostorů a jejich vlhkost. U naučné literatury přibylo čtenářů, žádána byla díla historická a přírodovědná, také politická ekonomie. Nebylo nijak zasáhnuto do výběru sovětské literatury jak naučné tak zábavné, ani nezměnily tyto knihy své místo. Vystavená bibliografie k výročním literárním dnům byla obvyklá a nebylo zapomenuto ani na sovětské autory.
    V pobočce Za stadionem se půjčovalo jednou týdně a ostatní dny s. vedoucí se věnovala venkovským knihovnám. Pracovnice knihovny spolupracovaly s Domem dětí a mládeže, kde mívali literární pásma, s družinami obou ZDŠ a pro studenty připravovaly výběr studijní literatury. Přijímaly exkurse žáků do knihovny, seznamovaly je s organizací a zvali do knihovny mládeže, která je sice omezena jen na jednu místnost, ale hojně navštěvována.
    V čítárně je spousta našich i zahraničních časopisů a podle tabule Co je dnes v tisku nového se můžete přímo informovat v příslušných novinách. Půjčují se tam také starší čísla časopisů.

    Úroveň muzea se udržuje stálým zkoumáním okolní přírody. Sbírky muzea jsou užívány k vědeckým účelům. Tohoto roku revizi sbírek provedl Dr. Musil, paleontolog, Dr. Pospíšil, botanik a Dr. J. Kovářů, národopisec. Příruční i studijní knihovna poskytovaly materiál k pracím abiturientů vysokých škol. Místní numismatikové nacházejí zde odbornou literaturu. Pozůstatky mořské zvířeny studovalo 5 posluchačů vysoké školy báňské z Ostravy i z geologického ústavu brněnské univerzity.
    Návštěvnost se umenšila, i když je možnost navštěvovat muzeum kdykoliv. Celkem bylo 950 návštěvníků a 18 hromadných školních výprav. Z cizích států zavítali 4 zájemci z Dánska, z Francie 2, Anglie 2, z NDR 20, z MLR 2, USA 3. Projevili o vše zvýšený zájem. Podaný výklad o regionu, svérázu kraje i uspořádání sbírek návštěvníky uspokojili.
    Náhrada za odcizený mikroskop 14.10.1967 školáky ze Bzence je požadována soudně na jejich rodičích. Nyní správce muzea odmítá školáky nižších ročníků, že přehled po nich je nedostatečný, jsou-li provázeni jen jedním učitelem. Muzeum svými sbírkami je doplňkem školní výuky, slouží k vědeckým účelům i prostým zájemcům.

    Opět dlouhé a důkladné přípravy celého štábu pracujících než začal 13. června 1969 XX. FFP. Filmy byly podle možnosti vybrány tyto:

pátek – Hádej, kdo přijde na večeři (1.122 diváků)
sobota – Oskar (1.741 diváků)
neděle – Utrpení mladého Boháčka (1.493 diváků)
pondělí – Průvodce ženatého muže (1.946 diváků)
úterý – Všichni dobří rodáci (3.111 diváků)
středa – Idiot v Paříži (1.738 diváků)
čtvrtek – Panu učiteli s láskou (1.138 diváků)
pátek – Slasti otce vlasti (907 diváků)
sobota – Trajanův sloup (2.160 diváků)

    Celkem 15.671 diváků. Tržba 101.457 Kčs. Od roku 1958 bylo přítomno na FFP 206.845 diváků a na tržbách vybráno 1.088.875 Kčs. Filmová anketa diváka probíhala jako obvykle. Za vynikající byly uznány filmy: Oskar, Panu učiteli s láskou. Za velmi dobré: Utrpení mladého Boháčka, Trajanův sloup, Všichni dobří rodáci, Slasti otce vlasti. Pro další pořádání festivalu se vyslovilo ze 600 lístků 581, pro zajišťování delegací 512.

    V tělovýchovné organizaci Jiskra je organizováno asi 600 občanů našeho města. TJ má 14 oddílů, některé jsou více, jiné méně agilní, avšak všechny mají nedostatek funkcionářů, trenérů a cvičitelů. Toto je těžký problém pro další rozvoj tělovýchovy a sportu.
    Zájemců o tělovýchovu z řad mládeže je dostatek, ale nedostatek cvičitelů je brzdou rozvoje. Další brzdou je nedostatek tělocvičen. Za předmnichovské republiky, kdy měl Kyjov sotva polovinu dnešních obyvatel, byly ve městě 4 tělocvičny mimo Orla. Dnes přibyly 2 tělocvičny, orelská byla přeměněna v kino. Nejnáročnější oddíl na tělocvičny je košíková, jejichž ženy hrají v I. lize a nakonec jezdí cvičit do vlkošské sokolovny nebo do Dubňan.
    ZTV (základní tělesná výchova) je tímto faktem úplně ohrožena, nedostatek místa nutí k tomu přibírat jen část mládeže, která se hlásí. Je nezbytně nutné vybudovat další tělocvičny (až při stavbě škol) a sportovní halu a převzetí celého sociálního zařízení MěstNV. Každou neděli jsou sportovní utkání a to zajišťuje pár funkcionářů, mimo trenérů, takže tito všichni věnují svůj volný čas jen tomuto oboru.
    Hospodářsky není ani jeden oddíl soběstačný, což vyžaduje velké úsilí funkcionářů ke shánění prostředků. Ze závodů podporuje tělesnou výchovu v našem městě jen Sklárny Moravia. MěstNV věnoval odboru košíkové 10.000 Kčs, což není dostatečné.