Zemědělství

 

    Každý uvědomělý občan našeho státu, který sleduje a zajímá se o výsledky budování socialismu a který má kladný poměr k našemu socialistickému zřízení, musí konstatovat, že zemědělství se stává pevnou součástí socialistické ekonomiky a pracující zemědělci pevnou oporou socialistického státu.
    Kyjovské Jednotné zemědělské družstvo nezůstalo tomuto pojetí nic dlužno. V roce 1971 předsedou JZD Kyjov byl s. Miroslav Horák. Počet stálých pracovníků v družstvu byl 242. Průměrný měsíční příjem na 1 pracovníka byl 1.498 Kčs. Půdní fond činil 718 ha, z toho 683 ha půdy orné.
    Dva hlavní faktory, které mají vliv na ekonomické výsledky jsou počasí a příprava půdy hnojením. Počasí v roce 1971 bylo pro naše zemědělce neobyčejně příznivé, takže veškeré polní práce byly bez obtíží zvládnuty. Když jsem se zeptal předsedy družstva, jak hodnotí rok 1971 co do počasí, sdělil mi, že on sám tak příznivé počasí, jak bylo v uplynulém roce nepamatuje, ale nepamatují ho ani ti nejstarší členové družstva. Půdu naši zemědělci v roce 1971 vyhnojili dodáním 313 kg čistých živin na 1 ha.
    Jarní práce za příznivého počasí probíhaly velmi dobře – při dodržování agrotechnických lhůt – ať se jednalo o setí cukrové řepy, kukuřice a sklizeň jarních pícnin. Žňové práce za výjimečně příznivého počasí, kdy po plných 17 pracovních dnů co žně trvaly, bylo neustále sucho, proběhly úspěšně, beze ztrát a suché obilí mohlo být ihned skladováno bez předchozího projití sušičkami.
    Spokojeni s počasím byli naši zemědělci i během podzimních prací jak při sklizni brambor, tak i při sklizni silážní kukuřice a v neposlední řadě při sklizni cukrovky. Veškeré tyto polní práce byly tedy bez obtíží a v agrotechnických lhůtách dobře zvládnuty. Zimní orba do konce roku byla na 100 % splněna zoráním všech plánovaných ploch.
    Lze říci, že v roce 1971 byli naši zemědělci soběstačni, to jest nebylo nutno zajišťovat a podnikat, jak tomu bylo v předcházejících letech, akce na získávání brigádníků na špičkové polní práce. Kromě zmíněného příznivého počasí mělo zásluhu na dobré zvládnutí polních prací řada dalších činitelů. Je to jednak organizace práce a bezporuchovost mechanizace.

 

Docílené hektarové výnosy obilovin v roce 1971

obilovina

osetá plocha (ha)

sklizeno (q)

výnos z 1 ha

pšenice ozimá

200

7 596

38

pšenice jarní

40

1 464

37

ječmen jarní

180

6 312

35

směska

20

734

37

kukuřice

5

150

30

obiloviny celkem

445

16 262

37

 

Docílené hektarové výnosy plodin v roce 1971 – mimo obiloviny

plodina

na ploše (ha)

sklizeň (q)

výnos na 1 ha

cukrovka

42

14 205

340

brambory

3

527

176

krmná řepa

3

600

200

kukuřice na zeleno

24

6 745

280

kukuřice silážní

35

8 044

230

směska na krmení

20

2 400

120

jetel červený - seno

25

1 000

40

vojtěška - seno

33

1 907

58

vojtěška - semeno

10

15

2

mrkev

2

147

76

celer

3

810

270

petržel

4

624

156

květák

6

1 387

231

paprika

2

140

70

jahody

.

125

.

celkem

172

38 676

.

Živočišná výroba v JZD Kyjov v roce 1971

- Plánovaný stav skotu byl 174 kusů, skutečný stav 176 kusů.
- Plánovaný stav drůbeže byl 8.300 kusů, skutečný stav 8.362 kusy.
- Plánovaná roční dojivost od 1 krávy byla 2.616 litrů mléka, skutečná dojivost byla 2.755 litrů, tj. docíleno 105,3 %.
- Plánovaná roční snáška vajec na 1 nosnici byla 180 vajec, skutečná snáška byla 190 vajec, splněno tudíž na 105,5 %.
- Plánovaná průměrná váha poráženého skotu byla 163 kg, skutečná váha byla 182 kg, docíleno tudíž splnění plánované váhy jednoho kusu skotu na 111,6 %.

Tržní zemědělské produkty JZD Kyjov v roce 1971

zemědělský produkt

plán

skutečnost

% plnění

jatečný skot

24 tun

26 tun

108,3

jatečná drůbež

66 tun

75 tun

113,6

mléko

420 000 litrů

446 433 litrů

106,1

konsumní vejce

700 ks

979 ks

139,8

obiloviny

320 tun

321 tun

104

cukrovka

1 600 tun

1 408 tun

88

 


pokračuj