Divadelní soubor SZK měl v roce 1971 82 stálých členů, ale i dostatek lidí, kteří v případě potřeby ochotně vypomáhali. V průběhu roku soubor nastudoval oblíbenou divadelní hru se zpěvy “Podskalák” s textem Františka Šamberka, hudbou Karla Hašlera. V této hře účinkovalo 70 dospělých a 10-12 dětí. Podskaláka naši divadelní ochotníci uvedli na kyjovské scéně pětkráte, v Brněnci dvakráte a po jednom představení ve Ždánicích a Kozlanech.
    Velký úspěch sklízela oblíbená klasická opereta Franze Lehara Země úsměvů, rovněž v roce 1971 nastudovaná našimi ochotníky společně s ženským pěveckým souborem Kyjovanka, baletní skupinou SZK a orchestrem. Celkem účinkovalo 60 osob. V Kyjově tato líbivá opereta byla předvedena čtyřikráte a další představení se uskutečnila ve Ždánicích a v Květné.
    Kromě uvedených her měli kyjovští milovníci divadla možnost na naší scéně v Sokolovně shlédnout další čtyři divadelní představení Slováckého divadla z Uherského Hradiště, a to Hrátky s čertem, Povídky z Vídeňského lesa, Než kohout zakokrhá a Morálku paní Dulské. Olomoucké divadlo předvedlo našim divákům hru Miláčku ještě mě neznáš a Divadlo bří Mrštíků z Brna uvedlo hru Otisky prstů nelžou.

    Velmi úspěšnou činnost vyvíjel ženský pěvecký sbor Kyjovanka, řízený sbormistrem Oldřichem Máčelem. Soubor měl 40 členek.
    Kyjovanka má zásluhu na tom, že v našem městě se pořádaly 9. pěvecké slavnosti Jihomoravského kraje. Na podiu našeho přírodního hlediště se v průběhu těchto slavností vystřídalo na 3.000 dospělých a dětských zpěváků celého Jihomoravského kraje. Tyto slavnosti zaměřené k oslavám 50. výročí vzniku Komunistické strany Československa a konané v našem městě poprvé, měly u návštěvníků velký ohlas a soubor Kyjovanka, jako pořadatel slavností, utvrdil tak svoji dobrou pověst.
    Stojí za zmínku, že u příležitosti těchto slavností byla vydána brožurka, ve které kromě vlastního programu je velmi vhodnou formou uvedena stručná historie Kyjova od první historické zmínky z roku 1126 až po dnešní dobu.
    Kromě této významné akce soubor Kyjovanka vystupoval v roce 1971 při mnoha dalších příležitostech, z nichž uvádím:

- Rozloučení na pohřbu MUDr. Kotůlka.
- Rozloučení na pohřbu MUDr. Kytlice.
- Rozloučení na pohřbu členky souboru pí Jarky Bednářové.
- Oslavy 25. trvání nemocnice v Kyjově.
- Koncert 9. května při návštěvě slovenských včelařů.
- Koncert při příležitosti Celostátní soutěže zdravotnických škol.
- Koncert ve Ždánicích – zahájení voleb.
- Koncert v kině Panorama v den voleb.
- Koncert ve Vracově – 75 let Klementa Gottwalda.
- Koncert v Maryně v Hodoníně.
- Koncert ve Slovakofarmě v Hlohovci na závěr MČSP.
- Vystoupení tria Kyjovanky na schůzi Československého Červeného kříže.

    Soubor Kyjovanka uskutečnil zájezd do NDR, kde koncertoval ve městech Finsterwalde a Grünitz. Všem členkám souboru Kyjovanka a zejména pak jejímu sbormistrovi, obětavému učiteli Oldřichu Máčelovi náleží dík a uznání. Jejich vystoupení jsou veskrze úspěšná. Svými vystoupeními na zájezdech nejen po naší vlasti, ale i v cizině šíří dobré jméno našeho města.

    Primáši ing. Slaměna a Jura Petrů se s cimbálovými muzikami i v roce 1971 dobře uvedli a získali popularitu. Kromě pravidelného účinkování o sobotách v kyjovské vinárně Radniční sklep obveselovaly cimbálovky vděčné publikum při těchto příležitostech:

- Na výstavě a ochutnávání vína ve Střední zemědělské technické škole.
- Na Fašaňku v kavárně Slavia – Hodonín.
- Na večírku JZD ve Vacenovicích k Mezinárodnímu dni žen.
- Na večírku zaměstnankyň RAJ ve Slavii – Kyjov.
- Na oslavách 25. výročí nemocnice Kyjov.
- Na oslavě 50. výročí KSČ v hudebním sále Gymnasia – Kyjov.
- Na večírku při příležitosti návštěvy pracovníků Oční optiky.
- Na večírku při příležitosti vyhodnocení Střední zdravotnické školy.
- Na slavnosti předání Rudého praporu zaměstnancům OZSP.
- Na Slováckém roku v součinnosti se Slováckým krúžkem.
- Na oslavách Měsíce československo-sovětského přátelství.
- Na předvolební schůzi v kině Panorama Kyjov.
- Na Zvěřinových hodech v restauraci Slavia – Kyjov.
- Na zájezdu s Kyjovankou do Hlohovce. Večer družby.
- Na zájezdu do NDR – Finsterwalde a Grünitz.

    Ze souborů SZK je třeba po zásluze ocenit Slovácký krúžek, který v roce 1971 sdružoval 25 mladých svobodných lidí ve stáří 16-26 let. Tento kolektiv v období příprav na Slovácký rok se rozšířil a čítal 40 mladých svobodných lidí a 20 lidí starších ročníků nesoucích jho manželské. Kromě obětavé práce spojené s nácvikem a přípravami na Slovácký rok může soubor zaznamenat tyto vystoupení:

- Fašaňk, jeden ze zvyků našich předků, předveden v Nětčicích.
- Výstava vína, samostatná akce Slováckého krúžku.
- Šlahačková beseda u cimbálu.
- Dožínky v Tuřanech.
- Vinobraní s předvedením zvyku Zarážání hory.
- Hody v Kyjově s tradičním zvykem Mlácení kačera.
- Kateřinská zábava s oblíbenou hrou Ženské právo.

    Kromě těchto akcí pořádaných samostatně souborem účinkoval soubor v dalších, dříve uvedených akcích, společně s cimbálovou muzikou. Nezapomenutelné zůstane vystoupení Slováckého krúžku na Slováckém roku, o kterém se zmíním ve zvláštní stati.
    Slovácký krúžek zasluhuje plným právem uznání. Jeho vystoupení jsou jednak přehlídkou našich nádherných, a neváhám říci nejkrásnějších krojů na světě, jsou přehlídkou mnoha forem našeho lidového umění, zpěvů, tanců, výtvarnosti a slovesnosti.

    Ve Sdruženém závodním klubu je začleněn další – Loutkařský soubor, který má 8 členek průměrného věku 48 roků. Soubor pracuje v nemálo ztížených podmínkách, přesto však v roce 1971 nastudoval a na “miniscénu” uvedl nové tři loutkové hry, a to Ťulpínek, Perníková chaloupka a Princezna Rozmařilka.
    Do loutkového divadélka jsou zváni nejen děti z kyjovských škol, ale i ze škol z okolních obcí. Je radostné dívat se do tváří dětí, které s vykulenýma očima sledují předváděnou hru. V prosinci 1971 se soubor zúčastnil Okresní přehlídky v Ratiškovicích, kde byl velmi kladně hodnocen. Obětavou práci členek souboru je třeba ocenit. Jejich činnost je motivována láskou k dětem, které tvoří nadšené publikum.

    Ve Sdruženém závodním klubu je začleněna Big-beatová skupina, která účinkuje při tanečních večerech pro mladé. Kromě této pravidelné činnosti může se skupina pochlubit úspěchy dosaženými na přehlídkách pořádaných v roce 1971 jak v okresním, tak i krajském měřítku, a to:

- Na Okresní přehlídce pořádané OV SSM Hodonín – 1. místo.
- Na Krajské přehlídce pořádané KV SSM v Kroměříži – 4. místo.
- Na Okresní přehlídce pořádané OKS Hodonín – 1. místo.
- Na Krajské přehlídce pořádané KKS v Boskovicích – 5. místo.
- V soutěži kytaristů Jihomoravského kraje v roce 1971 získal člen skupiny Luboš Dibiak I. cenu.

    Sdružený závodní klub jako další složku má zařazenu Diskotéku. V průběhu roku 1971 pomocí velmi kvalitní aparatury a formou krátkých komentářů seznamovala mladé lidi s nejnovějšími nahrávkami světových skupin a sólistů. Mladí lidé měli tak možnost posoudit světovou populární hudbu, její sólisty a skupiny a seznámit je s nejnovějším vývojem hudby, po případě si také zatančit při nejnovějších hitech.

    Velmi stíženou situaci a omezenou možnost činnosti mohla vyvíjet další složka SZK – Astronomický kroužek. Poměrně pěkně vybudovaná a dobře vybavená hvězdárna poblíž silnice k Vlkoši byla zbourána a nové její zřízení je podmíněno dokončením výstavby Kulturního domu, kde by mohla být hvězdárna rovněž umístěna. Astronomický kroužek spolupracoval s lidovou hvězdárnou ve Ždánicích a pořádal přednášky v okolních obcích.

    Nejvýznamnější kulturní akcí v roce 1971 byl Slovácký rok. Příprava na tuto velkolepou slavnost nebyla pouze záležitostí organizátorů, přípravou žilo celé naše město. Majitelé domů opravovali fasádu, prováděli nátěry vrat, dveří, oken, dávali svým domům nové kabáty. Byli si dobře vědomi, že na Slovácký rok se přijede podívat mnoho lidí nejen ze všech koutů naší vlasti, ale že po tři dny Slováckého roku budou hosty našeho města i lidé ze zahraničí. Je tedy třeba, aby si všichni tito návštěvníci udělali o Kyjovu co nejlepší dojem, je třeba, aby tato slavnost se po všech stránkách dobře vydařila.
    Při radě SZK byl vytvořen pracovní štáb, který pracoval již od října 1970. Později se utvořil aktiv asi 80ti dobrovolných pracovníků. Jezdilo se po okolních obcích, zjišťovali se možnosti vystoupení souborů z jednotlivých krojových oblastí. Jednalo se s funkcionáři souborů, sestavovaly se scénáře, jezdilo se na instruktáže a nácviky. Práce organizátorů a práce všech účinkujících přinesla dobré ovoce.
    Slovácký rok, tato velkolepá folkloristická slavnost, se bez jakékoliv nadsázky znamenitě vydařila. Nemálo ke zdaru přispělo jedinečně příznivé počasí.
    V prostoru pěkně upraveného, vyzdobeného a v pravém slova smyslu “vyparáděného” našeho přírodního hlediště se uskutečnily čtyři pořady, a to “Klenotnice Kyjovska”, “Od jara do zimy”, “Od kolébky po svatbu” a “Od žní do žní”. Pořady byly uváděny jedinečně pěkným způsobem osvědčenou kulturní pracovnicí Maruškou Poledňákovou. Když se její hlas ozval v reprodukci amplionu, publikum ztichlo a velmi pozorně sledovalo každé slovo, v hledišti zavládla poklidná atmosféra. Na podiu při uvedených pořadech se vystřídalo celkem 1.576 krojovaných zpěváků, tanečníků ze dvaceti obcí, 8 krojovaných dechových hudeb, několik cimbálových muzik a jedna hudecká kapela.
    Během těchto tří krásných dnů se uskutečnilo celkem devatenáct akcí. Na různých místech ve městě koncertovaly krojované dechovky, návštěvníky přijíždějící vlakem vítala na vyzdobeném nádraží krojovaná hudba a nádražní rozhlas. Pacientům kyjovské nemocnice a obyvatelům Domova důchodců přišla také zahrát krojovaná dechovka, aby i oni věděli, že je Slovácký rok.
    Druhý den slavnosti prošel ulicemi města a náměstím krojovaný průvod, kterého se zúčastnilo na 1.000 účinkujících. Kdo tento průvod sledoval, ten se neubránil dojetí. Bylo to slavnostní defilé krásy našich krojů, defilé našich zdravých, krásných dětí, defilé švarných děvčic a ztepilých šuhajů. Při pohledu na toto defilé radostné, krásně vyšňořené mládeže nejednomu divákovi vyvstala na mysl slova básně národního umělce, básníka Petra Bezruče. A tento nadšením dojatý divák by jistě těm ztepilým šuhajům v čižmách, těm děvčatům v suknici rudé mohl říci: Udělali jste mi velkou radost, zapsali jste se hluboko do mých vzpomínek. Jednou z pěkných akcí Slováckého roku byla Jízda králů, které se zúčastnilo 26 krojovaných šuhajů na vyšňořených koních.
    Slovácký rok byl “lovištěm” fotografů a filmařů. Po dva dny zde natáčela Československá televize – studio Brno, která Slovácký rok později uvedla ve třech pořadech. Péčí SZK je natočen třicetiminutový barevný film, který zůstane vzácným dokumentem. Uskutečněny byly také dvě soutěže, a to fotosoutěž a soutěž výzdoby výkladních skříní, které se zúčastnilo 54 prodejen. Během slavnosti probíhala výstava obrazů a plastik starého i současného umění Slovácka a výstava s názvem Lidové umění na Kyjovsku.
    Slavnostně vyzdobené město v tyto nádherné dny Slováckého roku navštívilo několik desítek tisíců návštěvníků, včetně politických a veřejných funkcionářů okresu a kraje. Všichni byli nadmíru spokojeni a nešetřily slovy, vyjadřující pochvalu, uznání a dík všem, kteří se o zdar Slováckého roku zasloužili.
    Při slavnostně provedeném závěrečném zhodnocení, kdy byl rovněž promítán barevný film a množství diapozitivů, bylo všem pořadatelům předáno písemné poděkování a věnována v upomínku brožurka Slovácký rok v Kyjově 1971 a keramická visačka. Zasloužilým organizátorům a vedoucím souborů a kapelníkům hudeb bylo uděleno čestné uznání.

    Dostaveníčkem milovníků filmu jsou v našem městě dvě kina. Je to především kino Panorama, které požívá pověst nejpěknějšího a nejmoderněji vybaveného kina v Jihomoravském kraji, ale i mnohý Pražák, Brňák či Bratislavčan, který toto kino navštíví, přesvědčivě prohlásí: “Tak pěkné kino u nás nemáme”. Ano, je to vskutku pěkný a dá se říci reprezentační stánek kultury. Naši občané jsou právem na něj hrdi.
    Druhým dostaveníčkem filmových fanoušků je Letní kino. Jak název prozrazuje, kino má provoz jen v letním období na přírodním hledišti. Je to místo, kde se konají Filmové festivaly pracujících (FFP).
    Vedoucím městských kin je s. Ludvík Pokorný. Počet stálých pracovníků je 24 (12 mužů a 10 žen). V porovnání s mnoha kiny jiných měst naše kina docílila v roce 1971 velmi kladných výsledků, a to jak v počtu představení, tak v návštěvnosti, tak v tržbě.

Počet představení podle produkce

Návštěvnost (počet diváků) na představení filmů

Tržba (v Kčs) z představení podle druhu promítaných filmů

    Dobrou propagací jsou naše kina hojně navštěvována, získávají dobrý zvuk ve velmi širokém okolí. Na atraktivní filmy a na filmy promítané v rámci FFP přijíždějí autobusové výpravy ze vzdálených obcí našeho okresu, ale i z okresů sousedních. Ve dny, kdy jsou tyto filmy promítány, jsou místa určená pro parkování motorových vozidel doslova přeplněna osobními auty, autobusy a motorkami.
    Kladné výsledky našich kin byly v roce 1971 příslušnými orgány a institucemi oceněny, a to:

- Krajskou komisí odboru kultury Jihomoravského kraje, která udělila kinu Panorama titul Vzorné kino 25. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou.
- Krajský filmový podnik Brno udělil kinu Panorama Čestné uznání za dosažené výsledky kulturně osvětové činnosti v roce 50. výročí KSČ.
- Ústřední štáb FFP udělil v roce 1971 v soutěži o nejlepší návštěvnost na filmy české a slovenské produkce I. cenu a v soutěži o nejlepší návštěvnost na filmy produkce socialistických států II. cenu.
- Školská a kulturní komise ONV Hodonín udělila vedoucímu městských kin Čestné uznání za dlouholetou práci v kině.
- Ústřední ředitel Československého státního filmu udělil vedoucímu městských kin s. Ludvíku pokornému Pamětní medaili pracovníka v kině.

    Městská lidová knihovna, jejíž ředitelkou v roce 1971 byla s. Marie Balaštíková, měla 5 profesionálních pracovnic (odborné knihovnice). Součástí MěLK je středisková knihovna v sídlišti Za stadionem, jejíž vedoucí byla s. Gazdová. Na toto středisko je napojeno 9 vesnických knihoven.
    MěLK má oddělení pro dospělé, pro mládež a samostatnou čítárnu. V roce 1971 knižní fond činil 33.500 svazků, registrováno bylo celkem 1.432 čtenářů, kteří na svém kontě měli 78.662 výpůjček knih. Čítárnu navštívilo během roku 1971 7.781 občanů, kromě toho bylo zapůjčeno domů 2.450 časopisů. Ve dvou pobočkách, a to Za stadionem a čtvrti Boršov, je registrováno celkem 259 čtenářů, kterým v roce 1971 bylo zapůjčeno 15.862 knih.
    MěLK uspořádala v rámci 50. výročí založení KSČ výstavky knih a fotodokumentů s přihlédnutím k světovému vývoji dělnického hnutí od VŘSR.
    Do obvodu MěLK spadá 23 místních lidových knihoven, kterým pracovnice MěLK poskytovaly během roku metodickou pomoc, zaměřenou na instruktáže nových knihovníků, na zdokonalení knihovnické techniky, zvýšení propagace pokrokové literatury atd. Celkem bylo provedeno 118 metodických návštěv.

    Ve svém pídění se po kronikářském materiálu jsem navštívil LŠU, kde v rozhovoru s ředitelem této “líhně mladých talentů” s. Františkem Kudelou jsem získal informace, že na škole bylo 200 žáků, které spolu s ředitelem školy vyučovalo 8 učitelů ve hře na klavír, elektrofonické varhany, housle, trubku, akordeon, sborový zpěv, cimbál a cimbálovou muziku. Výtvarníky, 20 žáků, školil s. Grombíř.
    V roce 1971 reprezentovalo duo Stanislav Find (flétna) a Věra Adamcová (klavír) v ústředním kole soutěže LŠU, kde obsadilo 3. místo ČSSR. Na počest 50. výročí KSČ pořádala škola zdařilý koncert, druhý koncert pořádala v Měsíci československo-sovětského přátelství, kromě řady koncertů v samotné škole. Škola dobře přispívá ke kulturnímu životu města.