Nemohu si odpustit, abych k této kapitole nenapsal krátký úvod. Kyjovský kronikář není vybaven naprosto žádnými meteorologickými přístroji registrujícími údaje o počasí. Kyjovský kronikář nebyl dokonce vybaven ani pérem, které mi mohl náš primátor (tak totiž oslovuji předsedu MěstNV Kyjov s. Radoše Navrátila) při mém ustavení kronikářem alespoň symbolicky předat. Nehodlám však více žehrat na úděl chudičkého kyjovského kronikáře a o počasí se přece jen zmíním bez registračních pásek meteorologických přístrojů a budu psát vlastním pérem.
    Domnívám se, že posudek o počasí v roce 1971 mohou podat jen ti lidé, jejichž činnost je počasím ovlivňována a počasí má tedy buď kladný či záporný vliv na výsledek jejich práce nebo na výsledek jejich činnosti. Jak by na mou otázku: “Co říkáš na průběh počasí v loňském roce?” odpověděl:

- Předseda JZD Kyjov: “Poslůchej, to ti možu říct, že takový příznivý rok, jaký byl ten jednasedmdesátý nepamatuju né enom já, ale ani ti družstevníci, co sú spíš narození. Dyť jarní práce na polu se zvládly jedna radosť a práca o žňách – to bylo počasí jedinečné. Nebyly ani krůpy, ani nějaké větry, obilí teda nebylo polehlé, kombajnama sa dobře séklo a zrno bylo suchúčké a hneď sa mohlo skladovat. S počasím loňského roku zme teda velice spokojení.”

- Odpověď sportovce – lyžaře: “Počasí v loňské sezóně nestálo za nic. Toho sněhu v našem okolí bylo pramálo, takže jsem lyže ani nevytáhl.”

- Co odpoví myslivec: “Ano, v loňském roce nám počasí přálo. Jarní vrhy zajíců byly uchráněny, zvěř v zimě nestrádala, pernatá zvěř, bažanti a koroptve, dobře vyhnízdila, dobře odrostla, nebylo zaplavených hnízd, no zkrátka počasí nám přálo.”

- Jak se vyjádří sadař: “Když kvetly meruňky a broskve, bylo radost se na ně podívat. Sotva však odkvetly, bylo po radosti, když ve dvou dnech přišel mrazík. Sklizeň meruněk a broskví byla podprůměrná. Rovněž švestky nevykázaly úrodu. Lepší to bylo s hruškami, jablky i ořechy. Počasí tedy za moc nestálo.”

- A co poví vinař: “Když jsem po těch jarních mrazech přišel na vinohrad, tak jsem si řekl, že mám po vinobraní. Ukázalo se však, že jsem neměl pravdu. Vinobraní bylo, úroda sice nebyla co do kvantity vynikající, ale kvalita byla znamenitá. Běžné odrůdy, neuburg, veltlin, ryzlingy měly 18 ° Kl, tramín, burgunda, vavřinecké i 20 °Kl a dokonce i v dobrých polohách 22 °Kl. Tak vysokou cukernatost dlouhá předcházející léta naše vína neměla. No dík patří příznivému počasí hrozny dostaly nadmíru slunce a proto i kvalita vína je (pokud sudy neznějí prázdnotou) nebo byla (když už jsou sudy prázdné) možno říci vynikající.”