Jistě není nezajímavé vyšetřit si čas a udělat si za pěkného počasí ranní procházku našim městem v době mezi sedmou a osmou hodinou a pozorovat školní mládež směřující do kyjovských škol. Je to pestrá paleta příslušníků mladé generace od děvčátek a chlapečků, kategorie “prvňáčků”, až po slečinky a mládence počítající dny do maturity.
    Hodiny na věži radnice ukazují čtvrt na osum. To se začínají “trousit” první školáci, jdoucí ponejvíce osamoceně, jsou zamyšlení, snad si ještě rekapitulují to, co se doma naučili. Jsou to nejspíše ti pilní žáčci, kteří se na vyučování dobře připravili.
    V následujících minutách frekvence vzrůstá a kulminuje v době mezi půl a tři čtvrtě na osum. To je na scéně “hlavní voj” o skupinkách tří až pětičlenných. A to je štěbotu a povídání. Jestliže sledujeme některou ze skupinek a pozorně nasloucháte hovorům, tu nezřídka se dovídáte o tom, co jste včera mohli sledovat na televizní obrazovce, dozvíte se případně o předcházejícím utkání kyjovských fotbalistů nebo zápasu našich kyjovských prvoligových basketbalistek. Ani mne nepřekvapuje, že o škole se hovory zde žádné nevedou.
    Nemohu se nezamyslet do svých dětských, žákovských let, kdy jsem rovněž nosil na zádech školní brašnu, ze které se houpala na provázku zavěšená hubka přivázaná na břidlicové tabulce, která spolu s kamínkem tvořila veškeré psací rekvizity. Všímám-li si oblečení, obutí a školní vybavení dnešní školní mládeže, uvědomuji si markantní rozdíly oproti oblečení, obutí a vybavení školními pomůckami těch školáčků z doby zhruba před půlstoročím.
    Radniční hodiny ukazují již jen několik minut před osmou. Frekvence školní mládeže ustala, snad někdy uvidíme úprkem běžícího žáčka, který se snaží vyhnout se konfliktu s učitelem pro opožděnou docházku.
    Podle získaného materiálu dospěl jsem k těmto údajům o kyjovských školách:

Mateřské školy. V pěti mateřských školách normálního typu a jedné mateřské škole při nemocnici je zařazeno na konci roku 1972 přes 300 dětí.

Základní školy neboli školy I. cyklu. Kromě tří základních devítiletých škol (na ulici Komenského, třídě Pionýrů a ve čtvrti Boršov) máme v Kyjově Základní devítiletou školu pro nedoslýchavé v Boršově a Zvláštní školu. V těchto školách je koncem roku 1972 zařazeno bezmála 1.900 žáků.

Střední školy neboli školy II. cyklu. V kyjovském gymnasiu, Střední zdravotnické škole a Střední zemědělské technické škole je zařazeno celkem na 1.000 žáků.

Odborná učiliště. Odborné sklářské učiliště a Odborné učňovské středisko při Zemědělském stavebním podniku je zařazeno na 300 žáků, respektive učňů.

    Spočítáme-li veškeré žactvo na kyjovských školách, dospějeme k číslu 3.500. Na naše více než desetitisícové město jeví se tento údaj příliš vysoký. Je však třeba brát v úvahu, že v tomto počtu jsou zahrnuti “přespolňáci”, to jest ti, kteří nebydlí v našem městě.
    Mnohdy slýcháme zkazky o naší školní mládeži. Pochopitelně nejsou všichni svatouškové a nechci přehlédnout a pardonovat některé negativní jevy. Přesto však jsem toho názoru, že v celku lze naše žactvo hodnotit kladně.

Přehledné tabulky o kyjovských školách v roce 1972 (údaje k 31.12.1972):

Mateřské školy

Školy I. cyklu

Školy II. cyklu

Odborná učiliště

    Ať navštívíme kteroukoli kyjovskou školu, všude se setkáváme s čistotou, pořádkem a příjemným prostředím. V učebnách je vkusný, dobře udržovaný nábytek, školní kabinety jsou dobře vybaveny učebními pomůckami.
    Po návštěvě kdekteré kyjovské školy odcházím s příjemnými pocity a opět se zamýšlím do svých žákovských a studentských let – musím konstatovat, že naše školství je po všech stránkách na dobré úrovni.
    Jestliže bych měl podrobněji psát o našem žactvu, zejména o studující mládeži škol II. cyklu, musel bych své údaje doplnit o její zapojení do kulturní činnosti, politicky osvětového života, do tělocvičné a sportovní činnosti. Vždyť s naší školní mládeží se setkáváme na politicko kulturních akcích, na sportovištích, akcích v oblasti branné výchovy, setkáváme se s ní v prostředí kina Panorama a na přírodním hledišti. Setkáváme se s ní ale také na brigádách zaměřených na zvelebování našeho města a při všech těchto setkáních se mi naše školní mládež líbí.