Pošta, telekomunikace, doprava

 

Pošta

    Nadřízenou složkou kyjovské pošty je Obvodní správa pošt a telekomunikací Hodonín. V roce 1972 byl ustaven jejím vedoucím Miloslav Šmejdovec. Kyjovská pošta má 70 zaměstnanců, z nich je 11 listovních doručovatelů, denní tisk obstarává 7 doručovatelů, 4 řidiči specielních automobilů. Číselné údaje o kyjovské poště v roce 1972:

Měsíční průměr podaných kusových zásilek (balíků) – 2.500 kusů.
Měsíční průměr dodaných kusových zásilek – 2.200 kusů.
Měsíční průměr podaných doporučených zásilek – 3.500 kusů.
Měsíční průměr dodaných doporučených zásilek – 2.300 kusů.
Měsíční průměr podaných poukázek v hotovosti – 2.100 kusů.
Měsíční průměr dodaných poukázek v hotovosti – 2.500 kusů.
Měsíční průměr podaných sázenek (Sportka a Mates) – 7.500 kusů.
Měsíční průměr roznášek novin – deníků – 88.412 kusů.
Měsíční průměr roznášek předplacených časopisů – 12.879 kusů.
Měsíční průměrná tržba za podané telegramy 12.000 Kčs.
Měsíční průměrná tržba za telefonáty 80.000 Kčs.

    Na kyjovské poště je evidováno 12.840 majitelů radiopřijímačů a reproduktorů rozhlasu po drátě. Evidováno je 2.312 majitelů televizorů. Mnohá čísla, která jsou zde uvedena, nám prozrazují, že v úředních hodinách vládne na kyjovské poště čilý ruch. Frekvence na poště, zejména pak ve dny, kdy jsou podávány sázenky Sportky, Matesa a Sazky, je neobyčejně velká. Prostor u přepážek je lidmi doslova přeplněn. Proto správa pošty usiluje o stavební adaptaci, respektive rekonstrukci budovy (dřívější Záložny). Inu naše město se rozrůstá, počet obyvatel neustále stoupá.
    Nejednou když jsem se ocitl na poště, zamyslel jsem se nad její historií. Vzpomněl jsem si na dobu, kdy pošta byla umístěna na náměstí v domě, na němž je pamětní deska Petra Bezruče, který zde působil jako poštovní úředník. Pro nedostatek místa byla pošta přemístěna do domu č. 1 a odtud pak do dnešní budovy. Vzpomněl jsem si i na koníkem tažený poštovní vůz na rozvážení balíkové pošty po městě. Dnes tento “pošťáček” je nahrazen čtyřmi specielními poštovními automobily.

Československé dráhy, stanice Kyjov

    Od 1. května 1972 náčelníkem stanice je ustanoven s. Miroslav Wolf, předcházejícím náčelníkem byl s. Josef Gryač, který byl přemístěn na jiné působiště. Stanice měla celkem 106 zaměstnanců s průměrným platem 2.100 Kčs měsíčně. V průběhu roku bylo ve stanici prodáno 345.000 lepenkových jízdenek a 3.400 jízdenek psaných. Roční tržba činila 24.000.000 Kčs.
    Ve stanici bylo naloženo 13.500 vozů s celkovým nákladem 160.000 tun, vyloženo bylo 16.300 vozů s celkovým nákladem 319.000 tun. Stanicí denně projíždělo průměrně 157 osobních vlaků a 55 vlaků nákladních, tudíž celkem 212 vlaků.
    Ku Dni československých železničářů zapojily se do Brigády socialistické práce 4 kolektivy. Pro zlepšení kultury cestování (čistota v areálu stanice, květinová výzdoba a dekorace) bylo odpracováno 700 brigádnických hodin.

Československá automobilová doprava Brno, závod 606 Kyjov

    Ředitel závodu v roce 1972 byl nadále s. Karel Hlavsa. Počet zaměstnanců 400. Průměrný plat 2.435 Kčs měsíčně.
    Závod obstarával na 24 autobusových linkách, které vycházejí z našeho města, nebo městem probíhají, přepravu osob. V roce 1972 bylo přepraveno celkem 10.400.000 osob, při čemž bylo ujeto 3.800.000 km a tržba za tuto přepravu činila více než 15.300.000 Kčs.
    Obsaditelnost všech autobusů a autobusových vleček, které má závod ve stavu, je 5.480 osob. Až na dva autobusy zn. Ikarus maďarské výroby, jedná se o autobusy zn. Škoda o průměrné obsaditelnosti 72 osob.
    Nákladní dopravu obstarával závod 136 vozovými jednotkami. V roce 1972 bylo jimi přepraveno zboží o celkovém nákladu 571.000 tun, při čemž bylo najeto 21.450.000 km. Tržba v nákladní dopravě činila 4.400.000 Kčs.
    Jak osobními autobusy, tak nákladními automobily bylo v roce 1972 ujeto celkem 25.250.000 km, tržba činila celkem 19.700.000 Kčs. Závod obstarává transitní přepravu zboží specielními nákladními automobily (případně vlečkami) označenými TIR (Transit international route). Jedná se o export a import zboží jak do socialistických, tak do kapitalistických států.


pokračuj