Mám-li hodnotit jednotlivá roční období v roce 1973, pak jarní, podzimní a zimní období nevymykají se tato příliš dlouholetému průměru předcházejících dvaceti let. Podstatně se však oproti normálu liší období letní, kdy srážková činnost byla hluboko pod průměrem.
    Suché léto jaké tohoto roku lze srovnat s rokem 1947, kdy mluvíme o katastrofálním suchu, které mělo za následek také katastrofální neúrodu obilovin. Tenkráte nás zachránil z této svízelné situace Sovětský svaz, který nám dodal takové množství obilovin, že jsme nedostatek mouky nepociťovali.
    Je třeba poznamenat, že přes velké sucho neprojevila se v roce 1973 katastrofální neúroda – spíše naopak. Hektarové výnosy obilovin nebyly podprůměrné, byly velmi uspokojivé, mnohde až vynikající. Příčinu je třeba hledat především v racionalizaci zemědělství, maximálním využití půdního fondu a v neposlední řadě pěstováním a zaváděním nových velmi výnosných odrůd zemědělských plodin, které získáváme především od Sovětského svazu a šlechtěním v našich šlechtitelských stanicích.

Uvádím převládající počasí v jednotlivých měsících v uplynulém roce 1973:

    Leden byl ve znamení mírné zimy, bez třeskutých mrazů a sněhových kalamit. Převážně bylo bezvětří. Únor ve své první polovině byl poměrně mrazivý, avšak ani noční teploty nepřesahovaly hodnotu minus 6 °C. Březen v první polovině překvapil v několika dnech mrazivým počasím, teploty dosahovaly i hodnotu -10 °C. Vál dosti silný vítr severozápadního směru. Druhá polovina měsíce prozrazovala příchod jara, zejména poslední dny se vyznačovaly slunným, teplým počasím.
    Duben nezůstal dlužen tradičnímu “aprílovému počasí”. V posledním týdnu měsíce se však značně ochladilo a překvapily i sněhové vánice. Sněhová pokrývka neměla však dlouhého trvání. Květen ve svém začátku svým chladným počasím neuspokojil milovníky přírody a omezil jejich výlety a toulky přírodou. Obávaní “ledoví muži” – Pankrác, Servác a Bonifác, 12., 13., 14. května a Žofie 15. května - tyto dny byly bez mrazů. Červen se vyznačil příznivým počasím – myslivci mohli být spokojeni - přírůstky zvěře, které v tomto měsíci přišly na svět, zůstaly uchráněny od nepřízně počasí a zdárně se vyvíjely.
    Červenec se vyznačoval suchým počasím. Toužený déšť nepřicházel, byť by obloha byla zatažena mraky, ze kterých jen “sotva káplo”. Srpen měl charakter “žhavého léta” – v řadě dnů bylo vedro k zalknutí – pouze v několika málo dnech bylo provázeno frontální bouřkou, avšak množství srážek nebylo příliš mnoho. Září. Ani tento měsíc nepřinesl žádoucí vláhu, což u našich vinařů vzbuzovalo obavu, že hrozny se “nenalejí”. Teprve posledních několik dnů v měsíci bylo deštivých a poměrně se značně ochladilo.
    Říjen. První polovina měsíce se vyznačovala řadou slunných, teplých dnů, které převážná většina vinařů využila k vinobraní. A s úrodou nemuseli být vinaři nespokojeni. Jejich obavy, že hrozny nebudou mít “šťávu” se nevyplnily a s cukernatostí byli rovněž spokojeni. Běžné odrůdy jak bílých, tak červených vín dosahovaly cukernatosti kolem 20° ČSN. Listopad. Na počasí tohoto měsíce nemuseli si naříkat ani zemědělci, ani myslivci. Počasí přálo zemědělcům, kteří bez potíží mohli sklidit okopaniny a kukuřici. Nenaříkali si ani myslivci, kteří v lovecké sezoně – o sobotách a nedělích se vyžívali na společných honech na zajíce a bažanty. A stavy zvěře tohoto roku byly neobyčejně velké. Prosinec. Začátek měsíce byl v pokračování listopadového počasí – v polovině měsíce napadl očekávaný sníh – dalo se usuzovat, že budeme mít “bílé vánoce”, ale nebyly. Konec roku byl beze sněhu a až na několik dnů i bez ledu.

Tabulka množství srážek v jednotlivých měsících roku 1972 a 1973: