Kulturní život pracujících města Kyjova i okolních obcí, které po pár generací lnou k našemu městu, tedy kulturní život byl nemyslitelný bez centra, bez vlastního pro účel kultury určeného stánku. Až v roce 1967 bylo započato se stavbou kulturního domu. Stavba byla dokončena v roce 1973. Její hodnota je více než osmnáctimilionová. Pokud se o některých údajích v souvislosti s Domem kultury zmiňuji, je to z toho důvodu, že v zápise z roku 1973 se o významné události, otevření Domu kultury není zmínka.
    Dům kultury je tedy vystavěn na náměstí Klementa Gottwalda v pořadí vedle hotelu Slavia. Je také sousedem naší starobylé radnice. Toto sousedství jakoby zvlášť zdůrazňovalo bohaté tradice vpravdě kulturního života Kyjova. Zatímco oba sousedé, radnice i hotel, jsou součástí městského ruchu, Dům kultury couvnul svými základy do pozadí. Proto se před Domem kultury vytvořilo pásmo klidu.
    Nynějším ředitelem Domu kultury je soudruh Miloslav Vadas. Je zároveň členem školské a kulturní komise při Městském národním výboru. Kulturní akce v Domě kultury řídí spolu s Radou sdruženého závodního klubu Revolučního odborového hnutí. Dále s ekonomickou radou a za pomoci administrativních pracovníků.
    Při vzpomínce na blahodárný klid kolem Domu kultury, před vyjmenováním všech činností, bude snad dobře, připomenout si alespoň některé z řady nesnází, kterými bylo převzetí Domu kultury provázeno. Než mohl býti dán Dům kultury k použití, musela rada MěNV převzít záruku, že kolaudační závady budou dodatečně odstraněny. Do té doby bylo zařízení používáno jen prozatímně. Kolaudační závady, jejich odstranění, se protáhlo až do 14. října 1975, kdy mohl Městský národní výbor dát svolení k definitivnímu předání zařízení svému účelu.
    Jak potvrdila výroční zpráva přednesená a schválená na konferenci Sdruženého závodního klubu Revolučního odborového hnutí, je možno kulturní činnost hodnotit s uspokojením. Návštěvnost v Domě kultury je mimořádně vysoká. Jen srovnání prvního pololetí let 1974 a 1975 je poučné: zatímco v prvém pololetí roku 1974 dosáhl počet návštěvníků 48 tisíc, v roce 1975 za první pololetí už to bylo 144 tisíc. Je to bezesporu zásluha činovníků Domu kultury.
    Je to však důsledek celkové konsolidace poměrů uvnitř celé naší společnosti. Možnost úspěšně a ve spolupráci se závodními výbory Revolučního odborového hnutí na závodech je činovníkům Domu kultury dána také tím, že ve světě je zachován mír. Naši pracující se stále více přesvědčují o správnosti politiky naší Komunistické strany. Den ze dne stoupá vliv Komunistické strany. Pracující Komunistické straně důvěřují. Strana si tuto důvěru plně zaslouží. Vzájemná důvěra lidu a strany se vyplácí celé naší společnosti. Úkoly Komunistické strany se stávají vlastní všemu pracujícímu lidu, který zároveň nabývá občanských jistot. Vzájemná důvěra a jednota strany a lidu znemožňuje jakékoliv působení pravičáckých tendencí. To jsou základní konstanty umožňující harmonický rozvoj naší socialistické společnosti. Ony také umožňují, aby jako je tomu ve státním měřítku, tak také v rámci Kyjova, se zdárně rozvíjel kulturní život.
    Rok 1975 je možno nazvat rokem 30. výročí osvobození od německého fašismu, rokem radosti nad udržením míru po dobu 30 let. Všechny významné dny, všechna výročí jsou odvozena od tohoto hlavního, od vítězství slavné Sovětské Rudé armády před 30 lety. Tomu vzdal hold pracující lid na úsecích své práce, tomu vděčí také bohatost kulturního života v roce 1975.
    Organizátoři kulturního života na půdě Domu kultury využili všech jubileí, všeho nadšení lidí. Kulturní život stále více přitahuje velké množství účastníků. Už dnes se ukazuje, že při dalším rozmachu kapacitně Dům kultury nebude stačit. Jen za rok 1975 bylo v Domě kultury uspořádáno 756 akcí pětatřiceti druhů. Koncem roku se konalo osm až patnáct akcí v jednom dni. Přitom například u výstav je doba trvání až 6 nebo více dnů.
    Činnost Domu kultury je rozdělena do těchto hlavních oborů: Kulturně společenská práce, masově politická práce, společenský život, zájmová umělecká činnost, práce s mládeží, mimoškolní vzdělání.

    V oboru kulturně společenské činnosti shlédli návštěvníci šedesát čtyři divadelních představení. Pro návštěvníky předplatitele byly vypsány tři skupiny: A, B a C. Občané mohli shlédnout celý repertoár Slováckého divadla, některá představení Divadla Bratří Mrštíků z Brna, Oldřicha Ctibora z Olomouce, divadel z Ostravy, Opavy, Prostějova, Trnavy, Kladna. Rovněž některá divadla pražská a Národní divadlo v Praze se podílí na našem jevišti v Domě kultury.
    Pokud jde o koncertní představení, ta se netěší takové oblibě, jako divadelní představení. Přitom u nás hostovaly vynikající soubory, jako Rumunská filharmonie, Smetanovo kvarteto, Státní symfonický orchestr Gottwaldov a další.
    Ani uspořádání koncertů pomocí vlastních zdrojů naše občany neuspokojilo. Koncerty sloučených dechových hudeb Sklárny a Šroubárny Kyjov nenašly přízně u posluchačů. Bude nutno vyvinout ještě značné úsilí, než naši občané vniknou do vážné hudby, než si ji oblíbí.

    Na úseku masově politické práce bylo dosaženo velmi dobrých výsledků. Jsou organizovány společenské večery jednotlivých závodů a závodních středisek. Mimoto se zde konají aktivy a schůze, na kterých Brigády socialistické práce hodnotí svoje dosažené výsledky. Pak jsou to různé konference a sympozia.
    Všechny tyto akce jsou úzce spojeny s výrobní sférou a ve své většině této zpětně slouží a napomáhají k dosažení dalších úspěchů. Během roku byly pořádány aktivy Revolučního hnutí ze všech závodů. Také aktivy jednotlivých základních organizací Komunistické strany Československa ze závodů. Pak probíhaly přednášky v rámci stranického vzdělávání. Nejdůležitější z nich je probíhající cyklus přednášek Večerní univerzity marxismu leninismu. Svoji činnost zde rozvíjí i další organizace sdružené v Národní frontě.

    XIV. sjezd Komunistické strany vytyčil jako jeden z nejdůležitějších úkolů v oblasti kultury podporovat všestranný rozvoj vlastní iniciativní, zájmové, kulturní a umělecké činnosti pracujících. Plnění tohoto usnesení určuje nový směr v kulturním životě pracujících. Jde o cestu přechodu od konzumace kultury k tvůrčí kulturní činnosti. Zájmová činnost je zastoupena deseti soubory a kroužky: Ženský pěvecký sbor Kyjovanka, Slovácký krúžek, Fotokroužek, Kroužek Esperanta, Big-beatová skupina, Astronomický kroužek, Loutkářský kroužek a Diskokroužek. Cimbálové muziky vedené soudruhy Karlem Hirchem a Jurou Petrů.
    Už tradiční jsou úspěchy pěveckého sboru Kyjovanka. Soubor vede soudruh Oldřich Máčel. Repertoár souboru je založen na všestrannosti s hlubokým ideovým zaměřením. Vystoupení souboru se stávají ozdobou jakkoliv náročných programů. Soubor působí doma i mimo rámec Kyjova. Letos vystupoval také na krajské slavnosti družby a míru v Brně – Líšni.
    Slovácký krúžek nesl na svých, tedy na bedrech svých funkcionářů, téměř celou tíhu organizačních prací spojených s pořádáním Slováckého roku v Kyjově. Slovácký rok byl krásným a bohatým představením kyjovského folklóru. Slovácký krúžek pořádal spolu s cimbálovými soubory besedy u cimbálu. Besedy u cimbálu se už staly v Kyjově tradičními. Dále krúžek uspořádal velmi úspěšný zájezd do Mladé Boleslavi s celovečerním programem. Program měl název “Kyjovsko v písni a tanci” a “Procházka Moravským Slováckem”.
    Neméně úspěšné bylo vystoupení v obci Nechvalín. Sem zavítali účastníci vlaku Družby ze Sovětského svazu. Hostům naší přátelské země se vystoupení velice líbilo. Slovácký krúžek touto cestou šíří slávu místního národopisu i za hranice naší vlasti.
    Vedení Domu kultury má opravdovou snahu, aby místní zvyky a tance spolu s písněmi se zachovaly. Nejen to. Ale aby se mohl repertoár ještě rozšířit a obohatit. Ve spolupráci se Socialistickým svazem mládeže se jistě podaří vybudovat kolem jádra Slováckého krúžku národopisný soubor písní a tanců. Již dnes se nábor daří. Pod péčí Domu kultury se sdružuje několik desítek chlapců a děvčat, aktivních vyznavačů kyjovského folklóru.

    Vedení Domu kultury ustavilo samostatný úsek se specielním zaměřením pro práci s mládeží. Cílem této snahy je co nejlépe působit na charakterový vývoj mládeže, na formování vztahů mládeže k současné i budoucí socialistické společnosti. Je to úkol nemalý a pro svoji specifičnost velmi složitý. Aby mohlo býti přihlédnuto k mentalitě, citovému vývoji, úrovni názorů, prostě všeho co je pro mladou generaci příznačné, je samozřejmé, že spolupráce se Socialistickým svazem mládeže je nevyhnutelná.
    Byly vypracovány anketní lístky, po jejich vyplnění a souhrnném zhodnocení bude možno získat přehled o zájmech mládeže. Anketní lístky dostal každý jednotlivec na těchto střediscích: střední školy, gymnasium, střední zdravotnická škola, střední zemědělská a v učilištích Zemědělského stavebního podniku, zemědělského odborného učiliště, učiliště Československé autobusové dopravy.
    Mladí už lístky odevzdali ze 70 %. Všechny byly vyplněny. Na základě jejich obsahu, s přihlédnutím ke směrnicím o výchově mladé generace, budou sestaveny pořady s odpovídající tématikou. Až potud byla akce ankety dokončena. Zkušenosti zatím nelze hodnotit.
    Nejen na základě tohoto anketního nápadu – je jen malou částečkou celkového úsilí – se dá říci, že usnesení Ústředního výboru Komunistické strany Československa o výchově mladé generace budou splněna. Byla zakotvena v usnesení konference Domu kultury Revolučního odborového hnutí. Dalším předpokladem je účinná spolupráce se všemi školami a s činovníky Domu pionýrů a mládeže.

    Mimoškolská výchova byla zaměřena na maximální ovlivňování formování světonázorových stanovisek. Jde o celou plejádu akcí, jejichž výčet může ten, kdo by měl mimořádný a speciálně zaměřený zájem, shlédnout v archivu Domu kultury. Jsou podrobně rozebrány v referátě “O činnosti Domu kultury” předneseném na výroční konferenci rok 1975. Ve zprávě se tato stať nachází na 19. stránce.

    Dne 31. ledna 1975 byla slavnostní vernisáží zahájena pravidelná výstavní činnost. Během roku následovalo třináct výstav zahajovaných vždy slavnostním způsobem. Z celkového programu Domu kultury je tu vypsána jen malá část. Všechny akce by snad ani nebylo nutné ani účelné zde vypočítávat. Faktem je, že Dům kultury je velkým přínosem pro pracující Kyjova a dokonce i okolí.

    Než bude zakončen zápis o tomto kulturním zařízení, připadají na mysl různé úvahy před zahájením a při zahájení stavby Domu kultury. Situace pro kulturní vyžití pracujících Kyjova byla do otevření Domu kultury velmi nedostačující. Desetitisícové město na tom bylo po této stránce mnohem hůře, než-li kterákoliv vesnice v okolí. Nespokojenost se stále kumulovala až do nemožností. Když se už konečně započalo se stavbou Domu kultury, nastaly nové, docela odlišné starosti a úvahy. Základ k nim daly zkušenosti nabyté z naprostého nedostatku místa ve stávajících zařízeních, to je na Sokolovně a v Nětčicích na sále u Jančů. V těchto dvou sálech se konaly jen hodové veselice a plesy. Byly to velice malé prostory. Mimoto vždy jen jednoúčelově využívané. Až na výjimky, jen k tanci. Jiného způsobu kulturního vyžití nikomu ani ve snu nenapadlo. Se zahájením stavby Domu kultury začaly vznikat úlevné myšlenky. Všeobecně asi tak, že tu vznikne prostorný sál, že se už nebude tlačit jeden na druhého. A když byl Dům kultury dokončen a otevřen, došlo u nemála občanů k rozčarování. První návštěva přesvědčila, že tam není velký sál, ale že nastavěli samých “curdíků”.
    Avšak praxe potvrdila správnost projekce. Rozčlenění prostoru Domu kultury umožňuje vyžití v mnoha směrech a pro mnoho účastníků kultury. Vždyť kdyby ty předešlé sály měly být nahrazeny jedním sebeprostornějším, pojmul by mnohem méně, než-li je sto pojmout stávající zařízení. Však do sálu, který by pojmul 3.000 účastníků, by bylo možno zorganizovat takovou akci nejvýš jednou měsíčně. Za rok by to představovalo 36 tisíc návštěvníků. Ty tzv. “curdíky” umožňují kulturní vyžití už za půl roku čtyřnásobku účastníků. Přitom mnohostrannost kulturního života je tu navíc.