Město nemá svého muzea, které by se omezovalo svojí působností pouze na Kyjov. Působnost muzea zasahuje do širšího okruhu a je jako pobočka součástí Okresního muzea v Hodoníně. Neubere ani na důležitosti a na významu, bude-li v kronice vedeno pod názvem Vlastivědné muzeum v Kyjově. Bude to naopak odpovídat charakteru muzejního zařízení.
    Správkyně muzea PhDr. Vladimíra Pouchlá pro tento rok vedla činnost muzea tak, že zapadá do rámce oslav 30. výročí osvobození naší vlasti slavnou Rudou armádou. Do tohoto rámce zapadl i význam Mezinárodního roku ženy, na jehož počest byla zahájena výstava niťáků Anny Netíkové z Rohatce. K 30. výročí osvobození města Kyjova byla v muzeu otevřena stálá expozice archeologie, nazvaná “Archeologické nálezy na Kyjovsku”. Na slavnostním zahájení účinkovalo trio Lidové školy umění a recitovala ředitelka z Městské lidové knihovny, soudružka Poledňáková. Odborný výklad podal autor scénáře Dr. Vladimír Ondruš CSc. z Moravského muzea v Brně. Slavnostní projev přednesl předseda Městského národního výboru s. Radoslav Navrátil.
    K Slováckému roku a na počest Dne znárodnění byla otevřena stálá etnografická expozice, nazvaná “Cesta slovácké vesnice od feudalismu k socialismu”. K této výstavě vypracovala scénář PhDr. Pouchlá, ředitelka kyjovského muzea. Architektonické řešení je dílem architekta Viléma Hauka z Brna. Ten konečně spolupracoval na realizaci archeologické expozice. Slavnostní vernisáž byla obohacena účastí cimbálové muziky Slováckého krúžku v Kyjově. Recitovala soudružka Nevřická z Okresního kulturního střediska. Zahajovací projev měl s. František Hofr spolu s ředitelem Okresního muzea soudruhem V. Polínkem.
    Sběrná činnost muzea je v tomto roce zaměřena k získání exponátů pro etnografickou expozici. V tomto roce navštívilo muzeum 1.661 osob, převážně mládeže. Cizinců bylo 64.