Proběhlo hodně vody od doby, kdy byla postavena budova školy. Není tedy divu, když dnes už škola svým vybavením nevyhovuje dnešním požadavkům. Bývalé tři třídy, kde se dříve učilo, jsou dnes naprosto nevyhovující a nepoužívá se jich. Učí se zde na 27 třídách. Ředitelem školy je soudruh Florian Jakubíček.
    Vrátíme-li se k nedostatkům projektu školy s ohledem na dnešní požadavky, je to samozřejmé, že projekt nemohl počítat s dnešními požadavky. Na omluvu autora projekce nutno poznamenat, že nemohl předvídat vývoj školství pro léta sedmdesátá, kdy budova školy neslouží jako gymnasium pro prominentní děti, ale jako základní devítiletá škola, pro děti prominentních pracujících. V době, kdy se počet obyvatel, tedy i dětí, stále zvyšuje. V době, kdy se nárok na školu kvantitativně i kvalitativně zvyšuje. Se vším tu nebylo ani nemohlo být počítáno. Jako dříve, tak i dnes, nerostou školy jako houby po dešti. Proto je nutno s nedostatky dřívějška počítat. Nutno uznat, že nelze novou školu stavět, i když nás ta bota tlačí. Že je nutno se smířit s podmínkami a vidět svůj hlavní smysl a cíl: I za těchto podmínek děti něčemu naučit.
    Tato zásada se na škole na třídě Komenského uplatňuje v plné šíři a významu. Proto také organizátoři pedagogické výchovy se dokázali přenést přes řadu nedostatků, které by jinak negativně ovlivnily jejich výsledky. Není nutné ani možné provádět výpočet všech nedostatků. Stačí jen uvést, že například pro 14 tříd jsou školní pomůcky umístěny v jediném kabinetu. Pokud jde o školní družinu, pak jediné zařízení slouží pro čtyři oddělení školní družiny. Ani v jídelně není záviděníhodná situace. Počet žáků – strávníků je na škole tak vysoký, že každá židle je během oběda obsazena v průměru sedmkrát.

    Proto také dosažené pedagogické výsledky ještě výrazněji podtrhují úsilí učitelského sboru. Na škole vyučuje 43 učitelů a vychovatelů. Ve druhém pololetí školního roku zde bylo 896 žáků, z toho 431 dívek, 465 chlapců. Z celkového počtu neprospěli pouze tři žáci, tj. 0,3%. Školní rok skončilo 431 dívek a 465 žáků, z nich 202 žáci s vyznamenáním. Na tomto úspěchu má nemalý podíl spolupráce spolu se soudružkami vychovatelkami ve školní družině. Ony jsou to, které pracují se žáky na jejich domácích úkolech.

    V průběhu druhého pololetí se žáci úspěšně zapojili do řady akcí zájmové umělecké činnosti. Pod vedením pionýrské vedoucí soudružky Květoslavy Střítecké je soustředěno 512 pionýrů a jisker. Pionýrská organizace reagovala na všechno, co souviselo s výukou (a to hlavně) i s děním mimoškolským.
    Žactvo se podílelo na všech akcích v rámci oslav 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou Rudou armádou. Bližší o tom je v archivu školy v záznamu “Hodnocení výsledků výchovně vzdělávací práce ZDŠ v Kyjově”.

    Za svoji bohatou činnost byla škola vyznamenána diplomem Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže za aktivitu k 30. výročí osvobození naší vlasti. Dále čestným uznáním Městského národního výboru v Kyjově, za úspěšnou práci v branné výchově obyvatel, k 30. výročí, kterou škola s dětmi prováděla.
    Pionýrská organizace spolupracuje s patronátními závody Šroubárnou a závodem Mlýny a těstárny v Kyjově. Ve spolupráci s Městským Domem pionýrů a mládeže, pak ve spolupráci s Domem kultury obohatili žáci program letošních radostných oslav 30. výročí osvobození i celkový kulturní život města Kyjova.

    Škola udržuje družbu se školou stejného typu ve Zvoleni na Slovensku. Styk je prováděn formou vzájemných návštěv pedagogických pracovníků, žáků škol a členů obou rodičovských sdružení. Mimoto 160 chlapců a dívek udržuje písemný styk s dětmi v Sovětském svazu.

    Ve srovnání s rokem 1970 je mimořádný pokles počtu dětí navštěvujících náboženskou výuku. Zatímco v roce 1970 to bylo 50% žactva přihlášeného do výuky náboženství, v roce 1975 je to pouze 12,2 % žáků. Na tomto poklesu, tak prospěšném mladé generaci, má největší podíl úsilí učitelstva. Určitý podíl na snížení má chytrost rodičů. Děti do výuky neposílají, s pánem bohem – farářem si to /či dětem) nerozhází a až bude čas přejít na vysokou školu, budou mít děti po této stránce konto čisté. Škoda, že rodiče už dnes nemohou znát, co za tuto činnost, za obojakost ve věcech světonázorového nazírání, si o nich budou děti myslet.
    Vždyť se každým dnem, každým školním rokem blížíme k době a poměrům života v komunistické společnosti. Všechno idealistické, čímž je namnoze ještě myšlení dětí ovlivňováno, budou tyto děti v dospělosti odkládat jako nepotřebnou veteš.