Muzeum

    K založení kyjovského muzea dal podnět v roce 1904 tehdejší starosta města MUDr. Severin Joklík. Ten vyzval profesora kyjovského gymnasia Jana Kučeru, aby prohlédl staré městské archiválie a vybral z nich některé na “Retrospektivní výstavu českých měst na Moravě”, která se uvedeného roku konala v Napajedlích. Profesor Kučera jako historik poznal hodnotu zachovalých písemných pramenů a postaral se o to, aby po ukončení výstavy staly se základem městského archivu. Tento městský archiv se po čase rozrůstal o další příležitostné dary a nebyly to pouze archivální materiály, ale jiné, hmotné památky minulých dob.
    Jak archiválních, tak muzejních sbírek se po čase nahromadilo takové množství, že v roce 1911 byly pro ně v chudobinci Jurovského (zvaného “špitálek”) dány k dispozici dvě místnosti. Tyto dvě místnosti s instalovanými sbírkami dostaly po čase název “Muzeum”. Po odchodu profesora Kučery do Brna svěřilo město péči o muzeum profesorovi Ludvíku Kalusovi, který na kyjovském gymnasiu vyučoval dějepis a zeměpis. Svoji činnost v muzeu započal profesor Kalus v roce 1922. Jeho zásluhou a za pochopení vedoucích funkcionářů tehdejšího starostenského úřadu muzeum se přemístilo do Zámečku v Palackého ulici, kde mělo k dispozici tří místnosti.
    V následujících letech muzeum bylo obohaceno o sbírky archeologické, sbírky kulturně historické, zejména o kyjovské kroje staršího i novějšího rázu se svéráznými slováckými výšivkami, předměty lidové keramiky, obrazy, nábytkem dřívější řemeslnické výroby a výrobky lidové tvořivosti. Na sklonku třicátých let zásluhou ředitele střední školy v.v. Andělína Odstrčila bylo v muzeu zřízeno přírodovědecké oddělení s paleontologickou sbírkou. Tato sbírka došla uznání v odborných kruzích vědeckých pracovníků.
    Do spolupráce s muzeem se po čase zapojila řada kyjovských občanů, jejichž zásluhou přibyly další exponáty. Tak například velmi cennou entomologickou sbírku instaloval Jiří Šístek, obohatil ji dále učitel Emil Dufek o sbírku motýlů, brouků a jiných kuriozit z tropické Jižní Ameriky a velmi hodnotná je sbírka cca 300 exemplářů motýlů z Vietnamské demokratické republiky, kterou muzeu daroval kyjovský rodák ing. Jindřich Lunga, který ve Vietnamu několik roků působil.
    Nemálo hodnotná a zajímavá je sbírka – herbář léčivých a aromatických rostlin z oblasti Chřibů věnovaná profesorem Vladimírem Hudcem. Okresní myslivecké sdružení v kyjově svěřilo do péče muzea a později i předalo hodnotnou sbírku preparátů pernaté a srstnaté zvěře z kyjovské oblasti. Sbírka je instalována ve čtyřech rozměrných vitrínách. Dokonale preparované exempláře vzbuzují nemalý zájem návštěvníků. O instalování numismatické sbírky se zasloužil agilní muzejní pracovník Antonín Hudec, dílovedoucí Sklárny Moravia, který dosavadní sbírku dotoval z vlastních fondů.
    Kromě jmenovaných spolupracovníků vyvinul velmi agilní práci “Musejní archeologický spolek v Kyjově”, založený v roce 1940, do něhož se v krátké době přihlásilo 235 členů. Jeden z hlavních zakladatelů spolku byl tehdejší starosta města Kyjova, odborný učitel Matěj Urban, který se stal obětí nacistické persekuce – byl v roce 1942 popraven. Stejný osud potkal i dalšího člena spolku odborného učitele Emila Cejpa. Třetí obětí gestapa byl učitel František Hlaváč, který zemřel ve vězení. Nacistickou okupací muzejní sbírky, dík péči a starostlivosti profesora Ludvíka Kaluse a členů Musejního archeologického spolku, nikterak neutrpěly. Hodnotné předměty, jako památky I. odboje, byly dány do úschovy soukromníkům a nejcennější věci uschovány v trezorech Městské spořitelny.
    V době po osvobození a zejména v období po Vítězném Únoru dostává se muzeu většího a většího ocenění. Místní národní výbor, Okresní národní výbor v Kyjově a Zemský národní výbor v Brně dotují finančně muzeum. Je to celkem 19.000 Kčs ročně. V roce 1951 kyjovské muzeum je včleněno do kulturních složek Místního národního výboru, u kterého je zřízen muzejní pracovní výbor, takže stávající Musejní archeologický spolek je likvidován. Muzeum tak dostává podstatně větší podpory jak hmotné tak i morální.
    Územní reorganizace má odezvu i na kyjovské muzeum, které se stává pobočkou Okresního muzea v Hodoníně. Součástí kyjovského muzea je studijní knihovna. Zásluhu o její založení je třeba přičíst profesoru Ludvíku Kalusovi, který soustředil vědeckou literaturu, do té doby rozptýlenou v různých knihovnách na školách, ústavech a jinde. Tato knihovna má přes 10.000 svazků a obsahuje díla ze všech vědních oborů.
    Zahledíme-li se do doby pětadvaceti let, které uplynuly od Vítězného Února, musíme konstatovat, že kyjovské muzeum se podstatně rozrostlo, přibylo mnoho exponátů, muzeum nabývá na významu. Mezi unikáty nemající obdoby patří nález nádoby s česnekovou rostlinou z doby baabelské kultury. Tento nález byl učiněn při výkopu základů komína Skláren Moravia.
    Do vedení kyjovského muzea, které ve vědeckých kruzích je považováno za muzeum s nemalým významem, jsou jmenováni pracovníci s vysokoškolským vzděláním. Tak v roce 1956 byla ředitelkou muzea jmenována promovaná historička Vlasta Šikutová. Po jejím dvouletém působení je vystřídána promovaným historikem Vladimírem Ondrušem. Když pak se stává kyjovské muzeum pobočkou Okresního muzea v Hodoníně, je jejím správcem jmenován profesor Kalus.
    Profesor Ludvík Kalus 23. prosince 1972 umírá a zanechává za sebou plných 50 let záslužné, plodné a nezištné práce zasvěcené rozvoji kyjovského muzea. Jeho osobnost je dobře zapsána ve vědeckých kruzích. Po smrti profesora Kaluse funkci správce muzea převzala Dr. Vladimíra Pouchlá. Její práce je ztížena velmi náročnou renovací Zámečku, ve kterém je muzeum zřízeno.