U kyjovské mládeže odedávna byl projevem nemalý zájem o tělovýchovu a sport. Z doby předmnichovské republiky je třeba zaznamenat úspěchy kyjovského družstva ženské házené, které po řadu let bylo mistrem republiky. Tohoto titulu dosáhly pod vedením Dra Horáka kyjovské házenkářky, mistryně ČSR, v sestavě: Kallabová (Gruntová), Štroblová (Dobešová), Pokorná (Rakušanová), Ratajská (Štěpánková), Cahlíková (Chytilová), Planková a Füchslová (Vepřovská). Velmi dobrého umístění v řadě přeborů docilovali na nářaďovém tělocviku kyjovští sokolští borci: Vladimír Třicátý, Jan Novák, Radoslav Selucký, Oldřich Firtl a Vladimír Vasický.
    Po stagnaci v době protektorátu nastává po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou oživení v tělesné výchově. V našem městě je obnovena činnost Sokola a Orla. Po Vítězném Únoru v roce 1948 je tělovýchova soustředěna v jednu organizaci Sokol. Tato struktura trvá do roku 1952, kdy na základě rozhodnutí Ústředního výboru KSČ a vlády je tělesná výchova řízena celostátní organizací Československým svazem tělesné výchovy, čímž tělesná výchova je postavena na masovou základnu.
    V našem městě stává se složkou Československého svazu tělesné výchovy “Tělovýchovná jednota Jiskra Kyjov”. Tak jako na všech úsecích našeho života, tak i tělovýchovné hnutí se za nových podmínek může směleji a lépe rozvíjet. Tělovýchova a sport se stává stále více nevyhnutelnou součástí života naší mládeže, pomáhá při výchově tělesně i morálně vyspělé generace, přispívá k zvyšování obranyschopnosti naší republiky.
    Na rozvíjení tělovýchovné činnosti v Tělovýchovné jednotě Jiskra Kyjov mají nemalý zájem všechny kyjovské závody, z nichž na prvním místě je třeba jmenovat Sklárny Moravia Kyjov a tento zájem sdílí i kyjovské školy. Z řad zaměstnanců Sklárny Moravia a dalších závodů, rovněž i z řad učitelstva je v kyjovské Jiskře mnoho členů výboru, vedoucích oddílů, trenérů a výkonných sportovců.
    Pro úspěšné rozvíjení tělesné výchovy je pochopitelně nutno dát jí podmínky v tělovýchovných zařízeních. Po této stránce Jiskra Kyjov v uplynulém období, na jehož počátku je Vítězný Únor, vyvíjela nemalé budovatelské úsilí. Za obětavé práce členů, za podpory kyjovských závodů, za podpory Československého svazu tělesné výchovy a v neposlední řadě za pochopení a spolupráce Městského národního výboru má kyjovská Jiskra vybudován velmi pěkný stánek tělesné výchovy – sportovní stadion. Kromě hřiště pro kopanou s lehkoatletickou dráhou je zde vybudována moderně řešená tribuna pro diváky s klubovnami, šatnami, ubytovnami, sociálním zařízením a naturálním bytem správce stadionu. V areálu stadionu je postavena krytá kuželna, hřiště pro lední hokej a v roce 1971 je splněna dávná tužba oddílu košíkové – nafukovací sportovní hala.
    Počet členů Jiskry Kyjov od roku 1952, kdy byl stav členů 413, vzrostl po dvaceti letech v roce 1972 na počet 675 členů, kteří jsou zařazeni ve dvanácti oddílech. Přehled o počtu členstva v jednotlivých oddílech Tělovýchovné jednoty Jiskra Kyjov v roce 1972:

    Nejpopulárnějším oddílem je kopaná, která má v našem městě starou tradici. V roce 1971 slavila kyjovská kopaná 50 let svého trvání. Ve své historii prožila kyjovská kopaná řadu etap, kdy úspěchy se střídaly s neúspěchy. V uplynulém období probojovalo se kyjovské družstvo kopané do oblastní soutěže, což je nejvyšší soutěží, ve které naše město kdy ve sportovní historii kopané bylo zastoupeno.
    Funkcionáři oddílu kopané věnují značnou péči mládeži, která o tento druh sportu věnuje značný zájem. Družstva kopané, žáků a dorostenců, jsou, ve sportovní mluvě řečeno, “líhní kyjovských fotbalistů!. Mladí fotbalisté vychovaní v kyjovské Jiskře nejen že po čase jsou zařazeni do A mužstva Kyjova, ale mnozí hrají za mužstva jiných měst.
    Oddíl košíkové byl založen v roce 1949. Zakládající členové byli funkcionáři i hráči v jedné osobě. Nedali se odradit počátečními neúspěchy, ale pilnou a poctivou prací a přípravou v tréninku již v roce 1951 se stali přeborníky kraje. Tento úspěch opakovali pak ještě v letech 1953 a 1954, kdy postoupili do divize, kde hrají dodnes.
    Na podzim roku 1953 bylo založeno družstvo žen, v letošním roce 1973 slavilo tedy své desetileté výročí. Pilnými tréninky a dobrým vedením dostavily se úspěšné výsledky. V roce 1955 a 1956 bylo družstvo přeborníkem kraje a postoupilo do I. ligy. Kyjovské košíkářky staly se tak nejúspěšnějším reprezentantem sportu v našem městě a šířily tak sportovní slávu nejen v republice, ale i za hranicemi.
    V roce 1959 bylo v našem městě mezistátní utkání v košíkové žen Československo-Rumunsko. Bylo to poprvé, kdy toto tradiční utkání bylo v jiném městě nežli v Praze a Brně. Do národního mužstva byla zařazena kyjovská košíkářka Helena Jošková (Malotová), která patřila mezi nejúspěšnější hráčky reprezentačního družstva.
    Protože v našem městě nebyla po dlouhá léta tak velká tělocvična, která by vyhovovala požadovaným mezinárodním rozměrům, hrála se mistrovská utkání buď ve Vlkoši nebo v Dubňanech. Postavením nafukovací sportovní haly v roce 1971 byly pro rozvoj košíkové dány ty nejlepší podmínky. A oddíl košíkové těchto dobrých podmínek využívá. Při významných utkáních v košíkové bývá tato hala doslova přeplněna diváky, nejen sportovními fanoušky z našeho města, ale v řadách diváků je mnoho sportovních fanoušků ze vzdálených míst. Při těchto příležitostech je prostranství – parkoviště před kyjovským sportovním stadionem přeplněno nejen osobními automobily, ale i zájezdovými autobusy.
    Lehká atletika se nazývá královnou sportu, bez ní nemůže dnes existovat žádný výkonný sportovec. Práce trenérů je zde všestranná a vyžaduje velkou přípravu a znalost. Jsme sice malým městem, ale jsme hrdi na to, že i velká města přijímají naše odchovance. Kyjováci Adler, Strýček, Paleček jsou ti, kteří byli odchováni v Jiskře Kyjov a odtud odešli proto, že šli na další studia. Kromě mnoha utkání během roku stal se na závěr roku tradiční “Štěpánský běh”.
    Lední hokej má k dispozici zimní kluziště vybudované na stadioně, avšak má ztížené podmínky, protože zima bývá u nás velmi krátkou dobu. V této době zajišťuje TJ Jiskra rovněž bruslení pro mládež, o které je v našem městě také velký zájem. Přes ztížené podmínky, které oddíl hokeje má, kdy na tréninky zajíždí hráči do Hodonína, kde je krytá sportovní hala, není družstvo kyjovských hokejistů zcela bez úspěchů. Tak v roce 1971 umístilo se ve své třídě na 6. místě.
    Lyžařů a zájemců o tento pěkný zimní sport je v našem městě jistě dost. Sněhové podmínky v nejbližším okolí našeho města jsou však nepatrné. Přesto však, když po dobu několika málo dní v roce napadne vrstva sněhu, tak naše mládež toho využívá a můžeme ji spatřit “na prkýnkách” na svazích v polámaných či u Kohútka. Plodnější podmínky jsou již ve vzdálenějším Radějově, kde za pomoci Skláren Moravia byl vybudován lyžařský vlek.
    Odbíjená – a to jak ženská, tak mužská má v našem městě svou tradici. Úspěšněji si vede družstvo žen, které v roce 1971 zaznamenalo úspěšný výsledek, kdy v oblastním přeboru I. třídy obsadilo 4. místo.
    Oddíl stolního tenisu provozuje svoji činnost na několika místech v Kyjově, nejvíce však v tělocvičně školy ve čtvrti Boršov. Významného úspěchu docílili kyjovští hráči stolního tenisu v roce 1972, kdy byli zařazeni do okresní soutěže. Zde se umístili na I. místě. Oddíl dobře spolupracuje s Domem pionýrů při organizování pionýrských soutěží.
    Kuželky nejsou v Kyjově mladým sportem. Hrávaly se v dřívějších dobách v hospodských kuželnách u Šalšů, později na Novém Světě. V roce 1970 byla na stadioně Jiskry vybudována dvoudráhová kuželna. Velmi dobře si vede družstvo “A”, které je zařazeno do krajského přeboru, družstvo “B” je zařazeno do přeboru okresního.
    “Judo” je nově založený oddíl. Mladí kyjovští judisté svým nadšením dávají perspektivu na dobrou činnost i výsledky.
    Kyjovští tenisté se vyžívají na tenisových kurtech umístěných ve velmi pěkném prostředí v sousedství přírodního hlediště. Oddíl tenisu vyvíjel svoji činnost se střídavou aktivitou. V roce 1973 je opět jeho aktivita na dobré výši.
    Zamyslíme-li se nad výsledky činnosti Tělovýchovné jednoty Jiskra Kyjov, zamyslíme-li se nad zařízeními, která byla v našem městě v uplynulém pětadvacetiletém období pro tělesnou výchovu a sport vybudována, pak musíme konstatovat, že v tom všem se odráží klady našeho socialistického zřízení, jehož úsilím je tělovýchovou a sportem vychovávat tělesně i morálně zdatné generace.