Ve snaze zaznamenat souhrnně průběh počasí za období uplynulých pětadvaceti let (od r. 1948-1973), prolistoval jsem celou naši kroniku a sledoval údaje o povětrnostních poměrech v našem městě a údaje o převládajícím počasí v jednotlivých měsících a rocích. Počasí má ovšem své rozmary, mění se jak v jednotlivých ročních obdobích, ale i jednotlivé roky co do počasí mají rozdílný průběh.
    Přesná čísla jsem získal o srážkové činnosti, tj. o množství srážek (v milimetrech) v jednotlivých měsících a celoročním množství srážek ve dvou desetiletých obdobích. Za jednotlivá období – a to od r. 1951-1960 a od 1961-1970 sestavil jsem přehledné tabulky.
    Poznamenávám, že tyto údaje jsou získané Srážkoměrnou stanicí Kyjov, která svá měření hlásí Hydrometeorologickému ústavu v Brně. Srážkoměrná stanice je umístěna ve čtvrti Újezd, tudíž údaje se vztahují na toto místo. Jsem si však jist, že kdybychom měli umístěno několik takových stanic na obvodu našeho města, pak by byly výsledky měření rozdílné. Nejednou jsem se totiž přesvědčil, že mne déšť zahnal z vinohradu, který mám v trati Polámané, ale když jsem se ocitl na Brandlově ulici, mohl jsem zjistit, že tam nepadla ani kapka. Několikrát jsem se setkal s vinohradníky, které déšť zastihl v trati Kukly – Sliny, ti byli “na kůži” promoklí, zatímco já jsem byl na svém vinohradu, vzdáleném od nich 3-4 km v bezdeštivém počasí.

Údaje o srážkové činnosti (množství srážek v mm) v údobí let 1951-1960

Údaje o srážkové činnosti (množství srážek v mm) v údobí let 1961-1970

    Není nezajímavé zamyslet se nad údaji o celoročním množství srážek (poslední řádky tabulek). V tabulce prvního desetiletého údobí je minimální roční množství srážek v roce 1953, ale hned následující rok 1954 vykazuje množství srážek maximální. V tabulce druhého desetiletého údobí je maximální množství srážek v roce 1966, ale hned následujícího roku 1967 je to množství srážek minimální. Nepůsobí snad zde nějaký přírodní zákon o kompensaci?
    Pro úplnější přehled uvádím z celého dvacetiletého údobí roky a měsíce s největším a nejmenším množstvím srážek:

a/ Roky s největším množstvím srážek:

1. rok 1966 – 703,0 mm
2. rok 1965 – 682,9 mm
3. rok 1964 – 676,7 mm

b/ Roky s nejmenším množstvím srážek:

1. rok 1953 – 401,6 mm
2. rok 1951 – 424,8 mm
3. rok 1969 – 461,7 mm

c/ Měsíce s největším množstvím srážek:

1. srpen 1968 – 191,6 mm
2. červenec 1954 – 185,0 mm
3. červenec 1965 – 123,7 mm

d/ Měsíce s nejmenším množstvím srážek:

1. srpen 1953 – 1,1 mm
2. říjen 1951 – 3,0 mm
3. říjen 1957 – 4,0 mm

    Když už se zabýváme údaji o množství srážek, popusťme uzdu naší fantazii. Představme si, že srážková voda by se v Kyjově nevsakovala do země, nevypařovala se a ani neodtékala. Jaký obraz by za těchto okolností skýtalo kyjovské náměstí za dobu 25ti let? Z hladiny takto vzniklého jezera by vyčnívala jen část radniční věže ještě s ciferníky radničních hodin, které by pravděpodobně nešly, protože hodinový stroj už by byl zatopen vodou. Jezero by totiž mělo hloubku cca 13,5 m, protože za každý rok by jeho hladina stoupla o 54 cm.
    Kromě srážkové činnosti ostatní jiné údaje o počasí nejsou v kronikách podrobněji uváděny. Nicméně se zde dočteme, že třeskutými mrazy vyznačoval se rok 1954. V posledních dnech měsíce ledna a prvních dnech měsíce února dosahovaly mrazy hodnotu minus –20 °C –23 °C. Tyto třeskuté mrazy měly neblahý vliv na vinnou révu a ovocné stromoví, zejména ořešáky. Přemrzlé plodonosné letorosty vinné révy namnoze nevyrašily, takže úroda hroznů byla zcela nepatrná. Kyjovští vinaři tento rok označují jako katastrofální. V lednu téhož roku, v noci ze 13. na 14. ledna, zuřila sněhová bouře, která způsobila závěje na příjezdových komunikacích, takže doprava byla na 24 hodin přerušena. Dopravní kalamita v důsledku sněhových závějí je zaznamenána i v únoru 1956.
    V roce 1958 v měsíci březnu se zima nevzdávala své vlády – 13. března napadlo až 60 cm sněhu, v důsledku čehož byla rovněž silniční doprava přerušena. V období let 1948-73, kromě uvedených mimořádných roků, v zimních ročních obdobích převažovalo počasí s malou či naprosto žádnou sněhovou pokrývkou a mírnými mrazy.
    V roce 1961 16. srpna přehnala se Kyjovem větrná smršť, která způsobila značné škody, polámala či vyvracela stromy, poškodila střechy a elektrická sloupová vedení. Rovněž přesně za rok 16. srpna 1962 zuřila nad Kyjovem a okolím prudká bouře s průtrží mračen a krupobitím. Kromě škod na polích, sadech a vinohradech způsobila záplavu v Nerudově ulici, kde zaplavila i několik sklepů. Po opadu vody zůstala na vozovce náplava – až 20 cm nános.
    Lokální bouře v odpoledních hodinách 16. června 1970 doprovázená průtrží mračen způsobila povodeň ve čtvrti Boršov. Povodeň vyžádala si i lidskou oběť. Tříletá Lenka Šťastná utonula v zaplaveném sklepě.
    Sledujeme-li prognózy o počasí uváděné v rozhlasových či televizních relacích, přikládáme na základě zkušeností větší víru zprávám, které se vztahují spíše na Západoslovenský kraj, než-li na náš Jihomoravský kraj. Počasí má však své rozmary a vrtochy, dosti často jsme se mohli přesvědčit, že meteorologové se ve své prognóze netrefili do černého.