S činností, kterou se v letošním roce muzeum především reprezentuje, se setkává návštěvník především na výstavách. Již z počátku roku je to výstava převzatá z muzea v Hodoníně pod názvem Slovácká komuna. Námět výstavy čerpá z organizované pomoci Sovětskému Rusku ve 20. letech. Radostný odjezd našich občanů, příznivců mladého sovětského státu z Československa, působení Moravských Slováků v kolchoze Slovácká komuna, to všechno jsou doklady o poskytnuté internacionální pomoci nově se rodícímu Svazu sovětských socialistických republik.
    V březnu je instalována výstava s názvem Ruda Filip komunista. K 55. výročí založení Komunistické strany Československa je to opět výstava s názvem Lid Slovácka v boji za marxistickou stranu.

    Pro milovníky tradic Kyjova i pro samotné občany Kyjova a to především, je přitažlivou výstava s námětem 80. výročí pobytu básníka Petra Bezruče v Kyjově. Velmi pozoruhodnou je mimořádná ochota pana profesora dr. Ladislava Dlouhého, se kterou zapůjčil a mnohé i daroval z materiálů uchovaných z osobního a písemného styku s básníkem.
    Že si pan profesor, dnes už ve výslužbě, dlouhá léta s básníkem Petrem Bezručem dopisoval, písemné materiály uchovával, umožnilo návštěvníkům výstavy přiblížit a blíže poznat básníka, který si tolik zamiloval lid našeho města.

    Při oslavách osmsetpadesátin Kyjova je instalována výstava o budování města v posledních třiceti letech.

    Ani při volbách do všech stupňů orgánů lidové moci nestojí muzeum stranou. Instaluje názornou výstavu s námětem Volby včera a dnes. Tento námět výstavy je volen velmi vhodně, vzhledem k přípravám všeobecných voleb. Zvlášť pro voliče, kteří budou volit prvně v životě a výstavu navštíví, mohou velmi markantně srovnat význam voleb ve dvou rozdílných společenských formacích. Srovnávají volby v době, kdy veškerá moc, hospodářská i politická je v rukou třídy kapitalistů a způsob voleb v situaci, kdy veškerá moc je v rukou pracujícího lidu.

    Na sklonku roku jsou při provádění asanačních prací na Brandlově ulici objeveny střelecké terče. Terče pochází z konce předminulého a počátku minulého století. Jsou to vlastně svědkové tehdejších počátků sportovních her té doby. Po skončení účelu, kterému terče sloužily, staly se stavebním materiálem. Podnikavý stavebník té doby použil terčů k podbití stropů ve svém rodinném domku. Bylo to v bezprostřední blízkosti sportovní střelnice, donedávna zvané tou moravskou češtinou “Šištód”. V dobách své existence byla tato střelnice na okraji zástavby města Kyjova. Dnes už zástavba tuto čtvrť zcela pohltila. Domky ve čtvrti Šištódu dosloužily. Asanace umožňují, aby výstavba města pokračovala uvnitř areálu města, aby byla uskutečňována zásada ochrany zemědělské půdy.
    Nenadálý nález se stává přímo lahůdkou pro pana Soneventa, známého milovníka historie Kyjova a jeho památek. Jeho vášeň je všeobecně známá a tak to byl právě on, kdo byl zaměstnanci provádějícími asanace Šištódu k této události nálezu přizván jako první. Ten ovšem přizval osobu povolanou, soudružku dr. Vladimíru Pouchlou, ředitelku muzea v Kyjově. Terče jsou převezeny do muzea. Budou podrobně prozkoumány a řádně konzervovány.
    Jeden a tři čtvrtě století skrývala stropní omítka poměrně vzácné historické exempláře. Jejich objevem se stalo také muzeum v Kyjově vlastníkem těchto exponátů. Ona okolní muzea už dávno zmíněné exponáty vlastní. Nenadálý objev těch šištódských odstranil handikap, kterým až dosud kyjovská pobočka hodonínského muzea trpěla.
    Nález terčů odkryl nejen počátky sportovního zápolení tehdejších majetných vrstev města Kyjova. Uložení terčů jako stavební materiál použitý před jeden a tři čtvrtě stoletím je důkazem vynalézavosti tehdejších stavebníků, pramenící z nouze, kterou trpěli a která jim vnutila použít jakýchkoliv nouzových řešení.