Trend kulturní činnosti ve městě má stále vzestupnou tendenci. Soustřeďuje se také převážně ve Sdruženém závodním klubu Revolučního odborového hnutí (SZK ROH)) – v Domě kultury ROH. Základní náplní činnosti Domu kultury ROH jsou za prvé programová část Jednotného kulturního programu navrženého školskou a kulturní komisí a schváleného radou Městského národního výboru v Kyjově. Dále je základem programu a dá se říci i rezervou pro vyplnění činnosti Usnesení konference SZK ROH z roku 1975.

    Jednotný kulturní program MěNV si spolu s programem politicko výchovné činnosti klade za cíl popularizaci významných událostí tohoto roku. Jsou to zejména:

1. Konání XV. sjezdu Komunistické strany Československa
2. 55. výročí založení KSČ
3. Volby do zastupitelských orgánů
4. 850 let prvního písemného dokladu o Kyjově

    Úkoly dané usnesením konference SZK ROH kladou následující úkoly:

1. Založit nový národopisný soubor písní a tanců s názvem Slovácký soubor Sdruženého závodního klubu ROH
2. Ustavit dětské folklórní soubory ve čtyřech věkových kategoriích
3. Založit mládežnický folklórní soubor
4. Ustavit orchestr s účelem hry pro tanec a poslech pro pracující střední věkové kategorie

    Úkoly usnesení konference se plní, takže dle bodu 1 čítá Slovácký soubor SZK ROH 70 členů. Dle bodu 2 usnesení je ustaveno pět skupin folklórních dětských souborů ve čtyřech věkových kategoriích od čtyř do čtrnácti let. Těchto pět skupin navštěvuje 250 dětí.
    Podle bodu usnesení č. 3 je ustaven folklórní mládežnický soubor pod názvem PŘÍPRAVKA. Přípravku navštěvují chlapci a děvčata ve věku od 15 do 17 let v počtu 18 děvčat a chlapců. Přípravka umožňuje absolventům vstup do souboru dospělých.

    Sdruženému závodnímu klubu se daří rozšiřovat a prohlubovat spolupráci se všemi dvaadvaceti sdruženými podniky a závodními výbory Revolučního odborového hnutí. Ovocem této spolupráce je také zábavný pořad Liga dobré pohody. Základem tohoto zábavního seriálu je mimo jiné soutěžní pořad. V soutěži se střetávají vždy dvě přihlášená šestičlenná družstva, která mezi sebou soutěžně zápolí v různých znalostech. Jde o znalosti rázu všeobecných znalostí až po znalosti rázu odborného. Seriál se ještě nemohl rozvinout více než na účast družstev ze závodů Šroubárna, Sklárna, Zemědělský stavební podnik, Okresní ústav národního zdraví, Jednotné zemědělské družstvo Družba Kyjov a závod Mlýny a těstárny.

    V letošním roce se prohlubuje činnost dívčí cimbálové muziky pod vedením PhMr. Augustina Kůry. Repertoár je značně široký. Asi 150 slováckých písniček nacvičuje cimbálka spolu s folklórním souborem Kyjovánek.

    Úkoly dané Jednotným kulturním programem MěNV se daří plnit poměrně dobře. Například zveřejnění závěrů XV. sjezdu Komunistické strany Československa, opatření a výsledky činnosti strany v našem životě, je zajišťováno pomocí názorné agitace. Jde o formu stálých panelových výstavek umístěných na chodbách Domu kultury a ostatních volných prostorách Domu kultury.

    Podobně je tomu v propagaci 6. pětiletky. Velmi vhodnou formou se ukazují fotodokumentace ze závodů. Mimo zveřejnění výsledků plnění plánovaných úkolů jsou na fotografiích lidé, kteří úspěchy zajistili. Je samozřejmé, že jsou zveřejněny úspěchy zlepšovatelů a vynálezců i s jejich fotografiemi.

    Výstavky probíhají od května až do prosince. V září a říjnu jsou rozšířeny o zveřejnění úspěchů jednotlivých organizací Národní fronty, kterých dosáhly při plnění volebního programu.
    Propagace socialistické zemědělské velkovýroby je provedena formou výstavy zemědělských produktů. Tuto výstavu shlédlo více než 1.200 návštěvníků. Velmi těžko lze určit rozhraní mezi jednotlivými úseky a druhy propagandy. Jedna akce překrývá časově druhou, takže v celku činí jednu nepřetržitou frontu technicko-ekonomické propagandy.

    Doplňkem kulturní činnosti Domu kultury je kino odborů. Během roku je uskutečněno 186 filmových představení při účasti 9.736 diváků. Na pořadech určených pro spoluorganizátory, tedy pro závodní výbory Revolučního odborového hnutí jednotlivých závodů a pro brigády soutěžící o titul Brigáda socialistické práce, jsou v průběhu roku uváděna divadelní a estrádní představení v celkovém počtu 87. Účast návštěvníků na těchto akcích je průměrně přes 321 na akci, celkem 27.973.

    Na předvolebních schůzích, které jsou organizovány podle volebních obvodů, účinkují kulturní soubory SZK ROH. Soubory SZK ROH účinkují rovněž v pořadech určených ke dnům 80. výročí nedožitých narozenin Klementa Gottwalda, 59. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a Měsíce československo-sovětského přátelství. Je to celkem 12 pořadů, k tomu předvolební schůze, takže soubory účinkovali pro cca 3.000 účastníků.

    Ke shora uvedeným významným dnům je organizována přednášková činnost s tituly Současné mezinárodní vztahy, Dějiny dělnického hnutí a podobně. Přednášky jsou však velmi málo navštíveny. Jde celkem o pět akcí, na nichž je zaznamenána účast pouze 276 posluchačů. V průměru 55 posluchačů na jednu přednášku.
    Lépe zorganizovaná účast s aktuálním tématem Význam voleb do zastupitelských orgánů přesahuje počet 300 účastníků, posluchačů. Z činnosti Domu kultury stojí za zmínku aktivita kroužků zájmové umělecké činnosti. Na tomto úseku je zorganizováno 250 vystoupení, která jsou navštívena 95.950 občany, diváky.

    Na úseku všeobecného vzdělávání je během roku zorganizováno 35 akcí, jako besedy, přednášky a podobně. Dále je to 14 přednáškových cyklů a kurzů, ve kterých nachází uspokojení celkem 1.957 účastníků.
    Další akce, jako je například zasedání plén Městského národního výboru, slavností, jako je předávání výučních listů učňům, zahájení Měsíce československo-sovětského přátelství a podobných oslav v celkovém počtu 14, je navštíveno účastníky v počtu 4.078 osob. Výstavy uspořádané většinou ve foyeru Domu kultury a kterých je za rok neméně než 15, zaznamenávají účast bezmála 19.000 návštěvníků.

    V prosincových dnech, po dohodě ředitelství Domu kultury spolu s vedením Spotřebního družstva Jednota, jsou v prostorách Domu kultury uspořádány předvánoční trhy. Ve foyeru je výstava nábytku spojená s kontraktacemi. Jen v nábytku bylo prodáno formou objednávek (nedopsáno).
    Prostory předsálí a estrádní sál jsou určeny k uspořádání trhu. Kolem stěn estrádního sálu jsou zřízeny krámky jako na tradičním jarmarku. Jsou tu stánky s potravinami, lahůdkami, hračky, kusový i metrový textil, prádlo konfekce až po kožichy a kožešiny. Kožešinové výrobky musely ustoupit až nahoru na jeviště. Ovoce a zelenina spolu s miniaturním barem našli místo v předsálí. Volný střed estrádního sálu slouží jako jarmareční předsálí, správně jako jarmareční náves. Zde se snad každý návštěvník přesvědčil o tom, kolik má známých. Nejen v Kyjově, ale v celém okolí. Není chvíle, oddechu, je stále nutno děkovat známým na pozdravy, sám zdravit či absolvovat byť jen krátký zdvořilostní hovor. Trhy už se opakují druhým rokem. Je chvályhodné, jak dohoda mezi kulturními pracovníky a pracovníky Jednoty zajistila vytvoření jarmareční atmosféry. Jak tomu bývalo za minulých dob. Tak se tu mohl cítit každý návštěvník.
    Rozdíl je jen v tom, že není nutno ani tlouci na nabízený tovar, aby se dokázala jeho kvalita. Není třeba ani nabízet. Koupěschopnost návštěvníků nemůže zdolat žádná prodejní organizace. Každý chce být první na řadě. Tlak těch vzadu je tak veliký a vlastně všech kupujících dohromady, hrnou prodejní pulty před sebou, až jsou prodavačky doslova přitlačeny na stěnu mezi rozvěšený tovar. Místo prodávání už je to jen zoufalé mávání rukama. Na pomoc musí přijít pevní chlapíci z řad vedoucích pracovníků Jednoty. Nic nepomáhá vybízení “Děvčata, mějte přece rozum!” Většina kupujících jsou totiž ženy. Jako by chtěly dokázat, že ženy jsou vždy rozumné, potvrdily to výjimkou. Neustoupily, takže silní, pevní chlapíci z Jednoty se museli opřít do prodejních pultů a žena nežena, celý dav kupujících zatlačit zpět, směrem do středu jarmarečního prostoru. Tato scéna se opakuje zvlášť v prvý den konání trhu u všech stánků několikrát.
    Předvánoční trhy nejsou tedy jen jakousi demonstrací starých zvyků (jak šlo u nás za mlada, za starých časů) ani snahou zavádění starých zvyků a tradic. Vánoční trhy pomáhají obchodu i výrobě odhalovat přání spotřebitelů. Ukazují, jak velmi vysoká je koupěschopnost našich pracujících. Úroveň koupěschopnosti, doklad o tom, že “na to lidé mají”, potvrzuje příhoda s prodejem skládacích jízdních kol, které jsou zatím novinkou. Na trhu se jich prodalo 8 kusů, víc nebylo v prodeji. Bylo uspokojeno 8 kupujících, z těch několik desítek čítajících kupců, zájemců, stojících ve frontě.
    Koupěschopnost pracujících je možno doložit skutečností, že se tu na trhu během 4 dnů prodalo zboží v hodnotě přes 3.000.000 Kčs.
    Snad to také zavinily blížící se vánoční svátky, které spolu s celkem dobrou reklamou Jednoty i propagačního oddělení Domu kultury daly těmto trhům tak zvláštní patinu. Kdysi dříve, když se jarmarky konávaly, přisuzovala se snaha “koupit na jarmarku” především vesnickým lidem. na těchto předvánočních trzích však nebylo rozdílu kdo je z města nebo kdo z vesnice. Jak velký počet Kyjováků nastoupilo do prvního nebo druhého dne konání trhů svou dovolenou. Aby u toho mohli bíti. A kolik Kyjováků bezdůvodně jeden druhého přesvědčoval, nebo alespoň upozorňoval, že toto stání ve frontě je absolvováno v době náhradního volna. Kolik lidí tu dalo přednost stání v nákupní frontě před využitím pracovního fondu (jak se teď často říká). To jsou snad pasiva těchto vánočních trhů. K nim snad přistupuje ještě další, že všemi silami vytvořená přitažlivost a tradice tohoto jarmarku ulevila Jednotě, takže nebylo nutno přijít na trh s atraktivnějšími výrobky, než které nabízí normální denní trh ve městě. Nakupovalo se jako o pouti.
    Skutečnost, že se vánoční trhy konaly v součinnosti s Domem kultury, že přiblížily staré tradice našeho lidu z dřívějších let, mně strhly k tomu, že jsem se o nich rozepsal. Že jsem tak odbočil od převážné a vlastní činnosti Sdruženého závodního klubu Revolučního odborového hnutí, Domu kultury v Kyjově.
    Sdružený závodní klub, Dům kultury ROH, je jediné kulturní zařízení tohoto druhu v Kyjově. Potvrzuje se to také tím, že počet účastníků, podílejících se na kulturním dění, ať už aktivně či pasivně, stále roste a v roce 1976 překračuje 300.000.
    Mohlo by to u pracovníků Domu kultury vést k sebeuspokojení. Mohlo by je to vést k závěrům, že není-li konkurence, není nutno mnoho zlepšovat. Avšak pracovníci Domu kultury, ani aktivisté spolu se sdruženými závodními výbory se stále starají o zlepšení situace na poli kulturního života ve městě. V neposlední řadě je to trvalá péče Městského národního výboru a kontrolní činnost a spolupráce školské a kulturní komise při MěNV s vedením, respektive s ředitelem Domu kultury s. Mil. Vadasem.
    Dům kultury se řídí zásadami uvedenými v úvodu této kapitoly. To jsou usnesení řídících orgánů. Tím je dána možnost, že SZK ROH je přihlášen do krajské soutěže O rudou stuhu.

    Činnost SZK ROH je dále vyjádřena nejlépe obdržená uznání získaná v tomto roce:

1. Medaile udělená Městským národním výborem za obětavou práci při rozvoji města Kyjova
2. Dále ženský soubor Kyjovanka a Slovácký soubor písní a tanců získává Pamětní medaili města Kyjova
3. Zájmová skupina Pohybová výchova získává na přehlídce Jihomoravského kraje Čestné uznání.
4. Cimbálová muzika SZK ROH pod vedením dirigenta soudruha Jury Petrů získává Čestné uznání od Okresního národního výboru v Hodoníně.