Z přehledu je zřejmé, že až v druhé půli období se dostavily větší dávky dešťů. Je sporadické, zda to přináší uspokojení, když deště nepříznivě ovlivňují sklizňové práce a to jak žňové, tak podzimní. Nejvíc dešťových srážek připadá na den 17. září v celkovém množství 30,2 mm.

    Poslední sníh na jaře 1976 je zaznamenán dne 23. března. Poslední mráz dne 1. května a to –2 °C. A první mráz, rovněž v hodnotě –2 °C se přihlašuje dne 25.11.1976. tentýž den padá také první sníh.

    První bouře s blýskáním a hřměním se přihlašuje velmi intenzivně už 21. ledna 1976. Bouřlivé počasí pokračuje po celou noc. Vrcholí ráno mezi 6. až 8. hodinou. Bouři provází vichřice dosahující až 120 km v hodině. Nejsilněji působí v době, kdy je školní mládež na cestě z domova do školy. V tento den není na školách absence o nic vyšší, než kterýkoliv srovnávaný den školního roku.
    Po této bouři klesá teplota ve dnech 25. až 29. ledna na pouhých –12 °C. Dne 31. ledna vydatně sněží. Sněhová pokrývka se však ztrácí už dne 3. února, kdy nastává oteplení. Během měsíce února se střídají mrazíky s denním oteplením. Po 20. únoru opanovala řadu dnů velmi hustá mlha, ve které jakoby se ztratily vrány. Dne 23. února se v blízkosti obytných domů objevují v pilném shonu za potravou špačci.

    Od 3. března jsou jasná mrazivá jitra. Těsně před východem slunce, než jeho záře oslní zrak pozorovatele, možno ve směru očekávaného východu slunce pozorovat kometu. Nese název (nedopsáno). Dnem 7. března se však počasí zhoršuje natolik a zvlášť v ranních hodinách, že pozorování komety West 77 z oblasti Kyjovska je znemožněna.

    Dne 25. března odlétají definitivně i ta poslední malá hejna, vlastně jen pouhý zbytek vran. Zato u samých obytných domů poletují drozdi. Ze sídlišť však po několika dnech mizí. Je to snad ovlivněno i tím, že situace ve volné přírodě změnila svoje klima, které se stalo pro ptactvo příznivějším. Dne 28. března dostoupila teplota v odpoledních hodinách až 18 °C.

    Dne 28. dubna je možno pozorovat prstencové zatmění slunce, jehož trvání je od 10. hodiny až do 12 hodin v poledne. Úkaz je samozřejmě předem ohlášen v denním tisku, takže neujde pozornosti většině obyvatel jevících zájem o přírodní jevy.

    V posledních dnech měsíce dubna, potom ještě i 1. května jsou mrazy až –2 °C. Ty stačí škodlivě postihnout veškerou vegetaci. Nejvíce jsou poškozeny meruňky, částečně broskvoně a vlašské ořechy mrznou naprosto. Po těchto mrazech kvetou peckoviny, hlavně broskve, švestky i jádrové ovoce. To se také obráží v podzimní úrodě ovoce, která však pod vlivem jarních mrazíků není u žádného druhu nadměrná.
    Podle uvedeného množství srážek v jednotlivých měsících jsou nejnižší v měsících únoru až v červnu. V těchto pěti měsících, kdy vegetace vyžaduje nejvíc vláhy, padá jen čtvrtina z celkového množství srážek, které spadly za celé roční období.