Kultura je souhrn materiálních a morálních hodnot vytvořených lidmi v procesu historického vývoje. Tolik encyklopedický slovník, který v další části vysvětluje, že pod tímto pojmem se nerozumí jenom kultura duchovní, ale i materiální. A je-li do této kapitoly zařazeno kromě skutečně kulturu provádějících institucí také životní prostředí, je to oprávněné, neboť kultura je dnes prakticky ve všem, třeba v obchodě, odívání, dopravě, společenských vztazích i ostatním. A v tomto zápise se pokusím vyčerpat aspoň zčásti to nejdůležitější, co se v Kyjově za rok 1981 v kulturním životě událo.

    Každá organizace má svůj plán, podle tohoto plánu pracuje a jeho plnění průběžně i sleduje. Každý plán má být splněn a pokud možno i překročen. Také Dům kultury pracuje podle závazných úkolů svého plánu, který je vytyčen Jednotným plánem kulturně výchovné činnosti. Plán je značně obsáhlý a na samotné plnění hodně náročný, vždyť se jedná o zajištění průměrně 10 akcí za jediný den a činnost na zajištění každé jednotlivé akce je vždy rozdílná, neboť samotné akce jsou zcela různorodé. Jedná se o zajišťování aktivů, seminářů, školení, konferencí, estrád, koncertů, výstav a řady jiných kulturních akcí, které jsou dnes nedílnou součástí vyžití člověka. Můžeme-li konstatovat, že plán na rok 1981 byl nejen splněn, ale dokonce vysoko překročen, zejména v akcích výchovného charakteru, ať už to byly koncerty, divadelní hry nebo akce pro mládež. Akce zábavného žánru, estrády a diskotéky, byly uskutečněny v rámci plánu, ovšem o jejich další rozšiřování zatím není a ani nebude ze strany pořadatelů zájem.
    Aktivita SZK ROH DK byla vysoká a vrcholila zejména v období příprav XVI. sjezdu KSČ, voleb do zastupitelských orgánů a oslav 60. výročí založení Komunistické strany Československa. Nelze komentovat nebo vypočítávat všechny akce a tak pro získání názoru na jejich práci při těchto příležitostech uvádím jeden příklad, a to zapojení této složky do přípravy voleb do zastupitelských orgánů.
    Kromě řady kulturních programů, v nichž byla zdůrazněna úloha a důležitost voleb, byly realizovány se specifickým zaměřením na volby další akce. V týdnu voleb byla slavnostně vyzdobena budova Domu kultury, přímo u budovy instalován velký poutač, uskutečněna propagace poslance do Federálního shromáždění a snímky z jeho pracovního prostředí. Byla instalována výstava prací žáků zvláštní školy s náměty “Volíme mír” a organizována výzdoba skříněk občanských výborů spolu s agitačním střediskem. Byla provedena komplexní výzdoba 2 volebních místností, zhotovena hesla do 8 volebních místností, zorganizována instalace zeleně, květin, koberců, vlajek, urny, znaků ČSSR, označení volebních místností a další práce, zabezpečující důstojnou úroveň volebních prostorů.
    Pracovníci Domu kultury se zapojili i do ostatních prací. Důležitým úkolem bylo i vydávání volebního zpravodaje, jenž vyšel v 6 číslech, každé o 12 stranách. Zhostili se s úspěchem i náročné práce v propagaci voleb a uskutečnili 3 filmová představení s tématikou zaměřenou na volby pro složky Národní fronty, a to Český svaz žen, Svaz československo-sovětského přátelství a Český Červený kříž. Spolu s městským výborem SSM zorganizovali 11. května přednášku “Poprvé k volbám”, jíž se zúčastnilo celkem 214 mladých voličů. Této přednášky se osobně zúčastnil i kronikář, který osvětlil práci s kronikou a zodpověděl řadu dotazů.
    V první den voleb, tedy 5. června bylo zorganizováno natáčení voleb brněnskou televizí v šotu “Volby v Kyjově” a po oba dny voleb byla uskutečněna ve volebních místnostech hudební produkce cimbálové muziky. Tato muzika se zapojila již i do předvolebních schůzí a pod vedením svého primáše ing. Slaměny uskutečnila v tomto období 7, muzika Jury Petrů pak 3 další akce. Také dětský soubor Kyjovánek v tomto období nezahálel a připravil potěšení na 2 předvolebních schůzích.
    Agilní fotoklub uskutečnil na počest voleb zdařilou výstavku fotografií a touto akcí přispěl k zvýraznění důležitosti a slavnosti voleb.
    Na všech předvolebních veřejných schůzích zorganizovali pracovníci Domu kultury skutečně hodnotné programy, které byly vhodně zaměřeny na volby a jejich propagaci.
    Tento přehled uskutečněné práce k jediné, ale velmi významné akci, ukazuje, jak mnoho je třeba vynaložit na to, aby akce byla organizovaně zajištěna. A těch akcí bylo během roku poměrně hodně a proto z tohoto pohledu musíme hodnotit odpovědnou i namáhavou práci a úsilí všech pracovníků Domu kultury.
    Pracovníci tohoto zařízení navrhují a koordinují kulturní pořady při všech významných výročích i akcích, pořádaných během celého roku. A v roce 1981 bylo těchto masově politických akcí celkem 76 a jejich zajištění svědčí o kvalitní práci pracovníků SZK ROH v oblasti ideové, výchovné i kulturní a nakonec i o jejich obětavosti. Na tomto úseku se projevuje jejich úzká spolupráce s městským výborem KSČ a ideologickou komisí pracovníků SZK ROH DK, jejíž členové měli největší podíl na organizaci a plánu zajišťování oslav 60. výročí založení KSČ v Kyjově, zejména pak v kulturní části.
    Masově politická práce má svou dobrou tradici a jak organizace, tak i kvalita odboru mimoškolního vzdělávání a výchovy je na výši. Systém práce, zejména pak v učilištích, je hodnocen jako velmi úspěšný. Kabinet politické výchovy a agitační středisko provádějí důslednou ideologickou práci, jejíž dopad je širokosáhlý a účinný. Velký pokrok byl uskutečněn i na úseku odborářského vzdělávání, v němž jde především o získávání pracujících k aktivní účasti na činnosti a realizaci vytýčených úkolů.
    Společenská výchova je po stránce kvality a organizace hodnocena jako velmi dobrá, ať už se jedná o divadla nebo koncerty. Nutno ovšem otevřeně konstatovat v některých případech nižší návštěvnost, zejména u divadelních představení. I když oproti jiným místům je na tom Kyjov poměrně velmi dobře, nezbývá, než tuto věc vážně řešit ať už formou zvýšené propagace, termíny či výběrem skutečně hodnotných programů.
    Zájmová umělecká činnost má své úspěchy i problémy. SZK ROH řídí celkem 23 kroužků, souborů a klubů. Dosažené výsledky v tomto roce na okresních či krajských přehlídkách jsou oceněním práce vedoucích i celých kolektivů. Dobrých úspěchů letos dosáhl Kyjovánek, Sluníčko, Tradicional jazz, ochotnické divadlo, fotoklub, klub výtvarného umění a Slovácký soubor písní a tanců, který s úspěchem reprezentoval Kyjov v zahraničí.
    Kvalitní práce SZK ROH při zabezpečování náročných prací vede k tomu, že vzrůstá zájem nadřízených orgánů sdružujících organizace Národní fronty o zabezpečení akcí krajského, odborového či celostátního charakteru, což je dobrou vizitkou a oceněním schopností pracovníků tohoto kolektivu. Formou dvoustranných dohod se rozšiřuje spolupráce se složkami Národní fronty, školami a učilišti, čímž se zabezpečuje úzký styk a podíl na výchově mladého člověka.
    Rozsah práce je velmi široký a různorodý, řídící práce je pak velmi náročná. Řada členů dobrovolného aktivu, s nimiž pracovníci tohoto kulturního zařízení spolupracují, pracuje jen ve svém volném čase bez jakéhokoliv finančního ocenění a přesto se tato práce daří, i když někdy ne zcela podle představ a záměrů.
    Kolektiv pracovníků SZK ROH DK v souladu se Souborem opatření zabezpečuje nejen vlastní činnost, ale přihlíží i k dalším, dnes velmi důležitým požadavkům, jako je šetření majetku, snižování nákladů na provoz a činnost, šetření energií, hospodárnost a zabezpečování údržby a tím dokazují, že obhajoba a udělení stříbrného odznaku Kolektiv socialistické práce je na místě.
    Nemalá je činnost SZK ROH za rok 1981. Bylo uspořádáno celkem 59 přednášek, jichž se zúčastnilo 3.148 posluchačů a uskutečněno 6 cyklů s 969 účastníky. Jazykové kursy navštěvovalo 12 skupin s 249 účastníky, zájmové kursy pak 33 skupin s 979 účastníky. V praktických kursech (šití, paličkování, vyšívání, batikování) bylo 16 skupin a 197 účastnic. Kvalifikační kursy navštěvovalo 159 posluchačů v 5 skupinách. Odborářské školení proběhlo ve čtyřech skupinách a 190 účastnících a kromě toho proběhl i kurs pro nástěnkáře, jehož se zúčastnilo 70 zájemců. Celkem tedy proběhlo 23 kursů za účasti 1.844 zájemců, a to na naše město není počet nijak malý.
    Velká aktivita se projevila pro zajištění a propagaci významných politických událostí tohoto roku, a to zejména XVI. sjezdu KSČ, 60. výročí založení KSČ a voleb do zastupitelských orgánů, jakož i socialistického závazku pracovníků SZK ROH DK. Celkově bylo na těchto akcích odpracováno bezplatně 8.038 hodin, a to u pracovníků SZK 2.098 hodin, u členské základny zájmové umělecké činnosti 4.387 hodin, u aktivistů 710 hodin, na úpravě interiéru Domu kultury 398 a v rámci socialistického závazku 445 hodin. Pro propagaci při různých příležitostech bylo zhotoveno a instalováno celkem 238 panelů.
    V roce 1981 bylo uskutečněno 3.533 akcí, jež navštívilo celkem téměř 368.000 účastníků. Není to tedy nijak málo a jistě to kladlo velké požadavky zejména na bezchybnou organizaci práce.
    Po finanční stránce se plánuje, aby příjmy a výdaje byly vyrovnané. Plánovaný příjem 2.500.000 Kčs byl podkročen o více než 81.000 Kčs, a i když plánované výdaje ve stejné výši jako plánovaný příjem byly ve skutečnosti podkročeny o více než 64.000 Kčs, jeví se ke konci roku ztráta ve výši 17.000 Kčs. Určitý vliv na tento výsledek má cenové moratorium vstupného od roku 1969, kdy vstupné zůstává na stejné výši, zatímco ceny programů i ostatních nákladů stoupají. Nepříznivě se v nákladech projevuje i zvýšení ceny plynu, elektřiny, vody a služeb spojů a tak i důsledné šetření vlastních nákladů nemůže toho zvýšení nahradit.
    SZK ROH Dům kultury Kyjov splnil tedy své úkoly úspěšně. Ve vedení a organizaci tohoto zařízení nedošlo v průběhu roku k změnám a tak i nadále zůstává v jeho čele jako ředitel Miloslav Vadas, který spolu s 30 pracovníky tohoto kulturního střediska zaručuje i pro příští období plnění náročných úkolů, jež je v dnešní hodně náročné době čekají.

    Úkolem knihovny v dnešní době není jen prosté obsloužení zákazníka, vyhovění jeho zájmu či poptávce. Knihovna dneška se zaměřuje na zkvalitnění práce s čtenářem a na úzkou spolupráci s každým svým návštěvníkem. Nelze nepřehlédnout ani nutnost estetiky prostředí, které zvýrazňuje a zdůrazňuje samotnou kulturnost prostředí knihovny.
    A proto se letos činnost knihovny důsledně zaměřila na zmíněné zkvalitnění práce s čtenářem a na estetizaci prostředí a v půjčovně pro dospělé bylo provedeno obložení stěn, vymalování místnosti a instalování nových regálů. Začalo se s budováním nového informačního aparátu a jako první část byla vybudována kartotéka aktuální politické a ekonomické literatury, čímž byly vytvořeny podmínky pro účelnější formy práce s politickou a naučnou literaturou.
    Rok 1981 byl pro činnost knihovny velmi úspěšný. Všechny dané i plánované úkoly byly nejen splněny, ale v některých ukazatelích i podstatně překročeny. Zvýšil se stav knižního fondu na 55.242 svazků, z toho 45.058 pro dospělé (18.170 naučných a 26.888 beletrie) a 10.184 pro mládež (1.509 naučných a 8.675 beletrie). Celkem přibylo 2.581 svazků. Počet výpůjček je oproti plánu vyšší o 17.011, oproti roku minulému vyšší o 7.884, počet návštěvníků za tento rok vzrostl o 2.193 a dosáhl počtu 34.694 osob.
    Zvýšila se také činnost v přímo řízených pobočkách, a to jak v knihovně Za stadionem (plus 2.987 výpůjček a 710 návštěvníků), tak i v Bohuslavicích, kde počet výpůjček i přes nižší počet návštěvníků (o 362) vzrostl celkem o 1.568 svazků.
    Kulturně výchovná činnost, která v rámci dobré dlouholeté spolupráce se školami, SZK ROH Domem kultury a ostatními organizacemi v městě je vysoce aktivní, se ještě prohloubila a rozšířila zavedením systému Kultura a mládež. Celkem bylo provedeno 285 akcí, tedy o 97 akcí více než v roce předcházejícím. Z těchto akcí bylo plných 261 pro mládež, 14 pro dospívající mládež a 10 pro dospělé. Bylo také uspořádáno 218 výstavek a vytvořeno 91 nástěnek.
    Stejně jako v minulých letech byla i letos připravena a provedena pro Divadlo poezie pásma:

- literárně dramatické pásmo “Vítězný únor”
- Těsnohlídek + Tomeček
- Erben + Sládek + Závada
- literárně dramatické pásmo k 60. výročí KSČ
- Karel Čapek
- literárně dramatické pásmo k výročí VŘSR

    Metodická činnost byla zaměřena především na pomoc knihovnám, kde bylo uskutečněno 63 metodických návštěv a 80 konzultací. A že se projevily dobré výsledky této práce, o tom svědčí skutečnost, že knihovna Bukovany získala uznání rady ONV a knihovna Želetice dokonce uznání rady KNV. Městská lidová knihovna Kyjov řídí metodicky celkem 12 knihoven, což je velmi náročné i odpovědné, neboť na těchto knihovnách nejsou většinou odborně připravení knihovníci a proto potřebují neustálé vedení.
    Práce knihovníka není lehká. Kromě trpělivého přístupu k lidem potřebuje řadu znalostí různého oboru. A dosáhla-li kyjovská knihovna velmi dobrých výsledků a úspěchů, pak je nutno poznamenat, že všechny pracovnice knihovny, členky kolektivu brigády socialistické práce, se na nich podílejí stejným dílem. A že je to práce dobrá a nakonec i uznávaná, dosvědčuje skutečnost, že 4 členkám tohoto kolektivu byly již uděleny stříbrné odznaky brigády socialistické práce.
    Nelze ani přehlédnout vysoce záslužnou práci pracovnic knihovny o kulturu v samotném Kyjově. Nutno konstatovat, že pro vedoucí knihovny Marii Poledňákovou, metodičku Jaroslavu Klementovou i ostatní pracovnice to není pouhé zaměstnání, ale skutečně poctivá a nadšená práce, k níž všechny přistupují s radostí i pocitem velké odpovědnosti.
    Povinností kronikáře není jen zachycovat skutečnost dneška, ale i občas vzpomenout na to dřívější, co bylo kdysi a není dosud v kronice zachyceno. Málokdo ví, že počátek knihovnictví v Kyjově se začal právě před 100 lety, a že v roce 1881 byla v Kyjově založena knihovna Čtenářského spolku a tak česká kniha začala svou blahodárnou práci nejen v městě samotném, ale i na blízkém venkově. O tom, co to tehdy znamenalo, není třeba dále uvádět, bylo to zkrátka něco, co na tu dobu bylo doslova převratné a znamenalo to velmi mnoho především pro uvědomování národa a mnohdy i zachování českého jazyka. Vždyť v té době řada jiných a větších měst ještě něco podobného neměla. Když v roce 1883 vyhořelo Národní divadlo v Praze, čteme v protokolu Čtenářského spolku prosté, ale tklivé: “Na Národní divadlo shořené se vybralo do tří dní ve Čtenářském spolku 382 zl., 60 kr.” Je dále třeba k tomu něco dodávat? Snad jen to, že to bylo již před 100 lety a že dnes bychom se s podobnou obětavostí asi velmi těžko setkávali.
    A zmiňuji-li se již o divadle, pak na letošní rok připadá i stoleté výročí kyjovského divadla. Dne 28. srpna 1881 se hrálo v Kyjově u Michálků, právě tam, kde je dnes kyjovská knihovna, první české divadelní představení ve prospěch Čtenářského spolku a toto divadlo se stalo manifestační přehlídkou těch, kteří se v době rakouského útlaku hlásili hrdě do českého tábora.
    Spojil-li jsem činnost dnešní knihovny s počátkem knihovnictví i českého divadla v Kyjově, jistě jsem přispěl k osvětlení událostí, které jsou pro nás i dnes velmi důležité, a na něž musíme vzpomínat vždy s velkou úctou.

    Tento dům je centrem pionýrské činnosti pro kyjovský okrsek okresu Hodonín. Je stále umístěn v budově bývalého okresního výboru KSČ v ulici Rudé armády a po jeho generální opravě se podstatně zlepšily podmínky nejen pro zájmovou činnost, ale i pro činnost specializovaných pionýrských kolektivů. Dům je vybaven novým nábytkem a pomůckami, byla zřízena fotokomora, cvičná kuchyně, jídelna, dílny, společenský sál a další klubovny.
    Místní dům pionýrů a mládeže vlastní od roku 1972 základnu v Hutisku – Solanci na okrese Vsetín, která po dokončení všech stavebních prací bude sloužit pionýrům k celoročnímu pobytu. Dům byl a je vydatným pomocníkem pionýrské organizace, jíž pomáhá nejen ve výchovné práci, ale působí i jako metodické středisko pro skupinové a oddílové vedoucí i pionýrský aktiv v okrsku Kyjov.
    Jedním z druhů metodické pomoci vedoucím pionýrských skupin je klub skupinových vedoucích při MDPM Kyjov, v jehož náplni je uspořádávání seminářů a besed o problémech skupin i praktické nácviky potřebných znalostí. Poradna pro skupinové a oddílové vedoucí okrsku, která byla sice zřízena, ale málo využívána, byla přechodně zrušena.
    Byla poskytována i pomoc při školení pionýrského aktivu. Tato byla prováděna přímo na pionýrských skupinách nebo na MDPM, kde bylo prováděno především školení skupinového aktivu. V současné době se pracovníci domu pionýrů zaměřují na školení vedoucí hvězdiček, tedy jisker ze šestých tříd základní školy, které je ukončeno desetidenní táborovou školou v období prázdnin. Tato práce je zaměřena na to, aby se z takto připravených vedoucích stali postupně instruktoři v pionýrských oddílech a z těchto pak později i oddíloví vedoucí.
    V tomto roce byla opět uskutečněna letní táborová škola pro pionýry šestých tříd, kteří se zúčastňovali školení v průběhu roku a této se zúčastnilo 36 pionýrů.
    Pro potřeby vedoucích hvězdiček jisker, k seminářům a letní táborové škole byly vydány příležitostné metodické listy, jako Svátek jisker, Slib pionýrů, Dopravní výchova v oddíle jisker, Jak vyprávět pohádky nejmenším, Technika v oddíle jisker a další. Tyto materiály byly dávány na pionýrské skupiny, z kterých se pionýři školení zúčastňovali.
    Pracovníci Domu pionýrů a mládeže v Kyjově odvedli pro pionýrskou organizaci velký kus práce. Bylo to především při organizaci slibu pionýrů, který se koná tradičně u příležitosti oslav V.I. Lenina pod patronací městského výboru KSČ. Letos se tento slib uskutečnil u nového pomníku V.I. Lenina a měl skutečně slavnostní a důstojný průběh. Dům pionýrů se stává také ve městě garantem oslav výročí pionýrské organizace, které jsou zde uskutečňovány. Letos, u příležitosti oslav 30. výročí PO byl hostem jeden z prvních pionýrů Josef Mráz, bratr Ivana Javora spisovatel Joža Mikula a řada dalších. Pracovníci MDPM byli organizátory přijetí nejlepších pionýrů a pionýrských představitelů zástupci města a byli také iniciátory uspořádání řady akcí v samotném městě.
    Dům pionýrů pomáhá pionýrským skupinám při zajišťování a organizaci letní činnosti a letos se společných táborů zúčastnily i pionýrské skupiny ze Sobůlek, Veselí nad Moravou a Hodonína. Protože se v našem okrese slaví Dny mladých hrdinů, byla v domě pionýrů vybudována síň Ivana Javora a síň pionýrských tradic, jichž pionýři využívají k besedám, seznamování s historií pionýrské organizace, k slibům jisker apod.
    Pracovníci tohoto zařízení se významnou měrou podílejí na přípravách a průběhu celookresních setkání pionýrů, na činnosti okresní školy pionýrských pracovníků, jsou členy řady odborných komisí při okresní radě PO SSM v Hodoníně a pořadateli okrskových kol celostátně vyhlášených soutěží, z nichž nejdůležitější je soutěž “O partyzánský samopal”.
    Významný podíl má dům pionýrů i na ustavení rady PO SSM v Kyjově, která spolupracuje s pionýrskými skupinami při získávání oddílových vedoucích, reprezentuje pionýry při jednání se stranickými a státními orgány města a sama je pořadatelem některých akcí. Dům pionýrů poskytuje i významnou pomoc při plnění třetí části Výchovného systému PO SSM. Převážná část členů zájmových útvarů je přihlášena k plnění některého z odznaků odbornosti, je založena i kartotéka odborných poradců pro tento okrsek a je k dispozici i odborná literatura, která zahrnuje širokou oblast problematiky PO.
    V současné době se největší péče upírá na dostavbu turistické základny, která by se měla využívat nejen v letních měsících, ale prakticky po celý rok, čímž se pionýrům celého okresu, tedy především skupinovým vedoucím, dostane možnosti využívat střediska k školení pionýrského aktivu, k pořádání seminářů pro oddílové vedoucí a instruktory, i k rekreační činnosti pionýrských skupin.
    Zájmová činnost probíhala v tomto období celkem ve 22 zájmových útvarech, rozdělených do 3 skupin, a to:

- oddělení sportu, turistiky a branné výchovy
- oddělení společenských věd (estetika)
- oddělení přírodních věd (technika)

    Pro malý zájem byl v tomto roce zrušen zájmový útvar fotografický, ustaven naopak byl útvar železničního modelářství, jehož vedoucím je Bohuslav Stáňa, řidič n.p. Šroubárna Kyjov. Vedoucími těchto kroužků jsou vesměs dobrovolní pracovníci, kteří věnují svůj volný čas právě práci s těmi nejmenšími. Nejdéle ze všech zde pracuje Svatopluk Kudláč, a to již od roku 1973 a za dlouholetou obětavou práci mu byla navržena bronzová medaile “Za socialistickou výchovu”. V zájmové činnosti příležitostné bylo uskutečněno dalších 74 akcí s celkovým počtem 12.144 účastníků.
    Po stránce metodické pracovaly pracovnice DP podle zaměření metodického oddělení ODPM v Hodoníně na pionýrských skupinách v Kyjově, Žeravicích, Moravanech, Vřesovicích, Ježově, Miloticích, Vracově, Hovoranech, Šardicích, Sobůlkách a Svatobořicích.
    Spolupráce s městským národním výborem je na velmi dobré úrovni, především při výstavbě základny v Hutisku – Solanci a rovněž je dobrá spolupráce i s ostatními organizacemi Národní fronty ve městě. Některé organizace a složky se přímo na činnosti Domu pionýrů podílely, jiné převzaly nad určitými akcemi patronát a poskytly i případnou finanční výpomoc. Součástí letní činnosti, jíž se zúčastnilo 215 pionýrů a jisker, byly čtyři desetidenní a jeden třídenní tábor.
    Ředitelkou městského domu pionýrů a mládeže je i nadále Jitka Svobodová. Další 3 pracovnice jsou zařazeny jako vedoucí oddělení a organizují jejich práci a činnost. Úroveň těchto činností se postupně zvyšuje a všechny plánované akce jsou v termínu plněny. Velkým kladem je i přístup všech pionýrských pracovníků a mnohdy i jejich rodinných příslušníků, kteří se obětavě podílejí na všech brigádách a přispívají tak k zlepšení podmínek pro naši mládež.

    Muzeum, umístěné ve starobylém zámečku, uschovává ve svých sbírkách doklady o životě našich předků. Expozice a stálé výstavy muzea zůstávají stejné, jako v letech minulých. Z obměňovaných výstavek v předsálí archeologické expozice poutaly některé značnou pozornost návštěvníků. Byla to zejména výstavka lidové keramiky, hlavně formy na pečení, staré typy pánví třínožek a staré typy nádob, v nichž se kdysi nosilo na pole jídlo a řada dalších exponátů. Poměrně velký zájem byl i o výstavu, pořádanou hodonínským muzeem ke 140. výročí železnice v okrese, jejíž část kyjovské muzeum převzalo. Stejně velký zájem byl i o výstavu k 60. výročí založení KSČ, jež byla rovněž převzata z Hodonína.
    Z interní činnosti je třeba si všimnout vydání publikací samotných pracovníků kyjovského muzea. Je to brožura dr. Vladimíry Furyové “Lidový kroj v Hroznové Lhotě a Ratíškovicích”, sborník příspěvků ze semináře k 60. výročí narození Marušky Kudeříkové, který byl kyjovskými pracovníky redakčně upraven. V této brožuře je i referát pracovnice kyjovského muzea dr. Jarmily Bednaříkové, která také zpracovala pro památník ve Vnorovech brožuru “… Slyšet tep života”. Byla též vydána a prodávána první samostatná barevná pohlednice kyjovského muzea.
    Zatím největším podílem se kyjovské muzeum, a především dr. Bednaříková, podílelo na zpracování státního úkolu Muzea Hodonínska “Dějiny a dokumentace současnosti vyhledávání nafty na území ČSSR”. Kromě zpracování dokumentace historie a současnosti tohoto oboru pracovala dr. Bednaříková na knižní publikaci k 70. výročí naftového průmyslu ČSSR a též organizačně jako členka redakční rady této publikace.
    Muzeum se podílelo i na celokrajském semináři pracovníků, zapojených do integrovaného výzkumu “Revoluční přeměny jihomoravského venkova a zemědělské krajiny”, kde dr. Vladimíra Furyová přednesla samostatný referát.
    Konzervátor muzea Alois Schovanec připravil řadu zkonzervovaných předmětů pro nové expozice muzea ve Veselí nad Moravou a zrekonstruoval hodně archeologických nálezů ze zdejšího depozitáře. Je to člověk velmi zručný, pro svou obtížnou a odpovědnou práci zapálený a zajímající se o historii a památky vůbec. Stejně příznivě je možno vyslovit se i o A. Pekárkové, která se stará nejen o vzorný pořádek v muzeu, ale navíc ještě obětavě provází i jeho návštěvníky.
    Kyjovské muzeum je sice malé, ale má svou hodnotu. Hodnotu zde uložených exponátů, ale i hodnotu lidí, kteří zde pracují. A již toto znamená, že svou práci dělá dobře.

    Stav říčky Kyjovky, o jejímž stavu byla pravidelná zmínka v dřívějších zápisech, se stal konečně i bodem pozornosti vyššího orgánu a nynější situace se stala i hlavním bodem porady o stavbě čistící stanice odpadních vod v Kyjově. Na den 7. září 1981 byli svoláni zástupci všech podniků, závodů a organizací města a informováni zástupcem ONV Hodonín, že za předpokladu sdružení finančních prostředků by bylo možno ještě v této pětiletce započít s výstavbou čistící stanice pro Kyjov proto, že situace na tomto toku je doslova katastrofální. Zástupci investora, podniku Vodovody a kanalizace, obeznámili účastníky s hlavními detaily. Stavba této stanice, která byla plánována až na 8. pětiletku, by se měla urychlit, protože znečištění toku, které při rozboru bylo klasifikováno známkou 5, což je úroveň katastrofální, je neudržitelné a proto v souladu s požadavky životního prostředí a životní úrovně by tato stavba měla být upřednostněna. Stanice má být vybudována jižně od Kyjova mezi tratí Mutěnice a Hutským potokem a má mít mechanicko biologický systém.
    Nutnost zřízení čistící stanice v Kyjově není věcí novou. Na přípravě prvního projektu se začalo pracovat již v roce 1964 a tento projekt, zpracovaný v roce 1968, byl v roce 1973 přepracován a v roce 1974 bylo vydáno územní rozhodnutí o odnětí více než 3 hektarů zemědělské půdy. Tehdejší rozpočet předpokládal na výstavbu stanice náklady ve výši 30.000.000 Kčs, nynější náklady, v důsledku několika přecenění od té doby, si vyžádají částky více než dvakrát větší. Aby tato stanice sloužila dobře i při eventuálním podstatném zvýšení počtu obyvatel města i v příštích obdobích, bude stavěna s výhledem na rok 2020 a s předpokladem na 50.000 obyvatel, takže její kapacita bude v každém případě dostačující.
    Doufejme, že nevyvstanou další překážky, které by zabránily uskutečnění tohoto záměru a my se dočkáme čisté vody i života v naší Kyjovce.
    O tom, že městský národní výbor k problému čistoty vody i celému životnímu prostředí přistupuje s veškerou vážností, svědčí skutečnost, že v plánu práce na rok 1981 je otázka životního prostředí předmětem jednání jak občanských výborů, tak i jednotlivých komisí, rady a nakonec i pléna. A z toho lze usoudit, že tento zájem je skutečně vážný a leží na srdci všem těm, kteří se k jeho realizaci vyjadřují a za jeho uskutečnění se angažují. A tak se můžeme snad těšit, že se už brzy dočkáme podstatné a pro nás všechny příznivé změny.