Když jsem hledal námět pro napsání retrospektivního zápisu, narazil jsem ve své sbírce na jeden jediný list. Je už trochu zažloutlý a není se co divit: má už celých 70 let. Jeho nápis “Počet obyvatel a domů v jednotlivých obcích politického okresu Kyjovského dnem 1. ledna 1911” naznačuje, že k tomuto dni pravděpodobně proběhlo u nás organizované sčítání lidu. Ve srovnání se sčítáním, uskutečněným u nás v roce 1980, bylo toto sčítání méně výstižné a omezovalo se jen na zjištění počtu domů, rodin a obyvatel. Počet obyvatel byl rozdělen podle náboženského vyznání a podle národností. Jména některých obcí jsou od té doby částečně pozměněna. Dnešní Nětčice byly pouhé Něčice, Hýsly měly název Hýsle a k největší změně došlo u jména obce Vřesovice, protože tehdy to byly Březovice.
    Dnešní Kyjov byl rozdělen do dvou obcí: byl to Kyjov (město) a Kyjov (izraelská obec). Obě byly samostatné a obě měly vlastní obecní správu. Město mělo v té době 502 domy, v nich 991 bytů a 4.408 obyvatel. Z těchto bylo 4.034 Čechů, 362 Němců a 12 osob jiných národností. Po stránce náboženského vyznání mělo město 3.972 katolíků, 414 izraelitů, 11 evangelíků, 6 helvitů, 1 bez vyznání a 4 jiných náboženství. Kyjovská izraelská obec neměla ve svém obvodě jen své příslušníky. Ve svých 51 domech a 75 bytech měla 301 obyvatel, z toho 126 Čechů, 165 Němců a 10 osob jiných národností. Po stránce náboženského vyznání bylo nejvíce izraelitů, a to 169, katolíků bylo 125, jeden byl bez vyznání a 6 vyznávalo jiná náboženství.
    Mnohý snad se pozastaví nad velkým počtem Němců, jež vykázalo toto statistické šetření. Ovšem, a to většina lidí zná dnes jen z doslechu, mnoho, ba téměř všichni příslušníci židovské národnosti ctili více jazyk německý a také se k němu veřejně přiznávali, mnohdy zcela ostentativně, až provokativně. Konečně srovnání náboženského přesvědčení s počtem příslušníků německé národnosti je dostatečně usvědčující a dokazuje, že tradice, mezi nimi udržovaná, se přidržovala zvyku spolupracovat především s těmi, kteří tehdy měli moc. Je ovšem smutnou ironií, že v době okupace jim tato vyznávaná národnostní příslušnost nic nepomohla, a že tragédii, jíž byli potom vystaveni, ani tuto německou jazykovou příslušností nezabránili.
    Reorganizací a sloučením obcí do většího celku vznikl nynější Kyjov, který je složen z dřívějšího města a dalších obcí Bohuslavic, Boršova a Nětčic. Tyto části měly v roce 1911 celkem 1.089 domů, dnes je jich již 2.065. Počet rodin z roku 1911, kdy jich bylo 1.655, vzrostl od té doby na dnešních 3.981 a počet obyvatel ze 7.359 na 12.756.
    Počet domů ve všech sloučených obcích se tedy zvýšil téměř o 90 %, počet rodin o více než 140 % a počet obyvatel více než o 73 procent. Zdánlivě nižší nárůst počtu domů je způsoben především tím, že se dnes staví převážně vícebytové domy a počet rodin, které v takových domech bydlí, se neustále zvyšuje. Poměrně nižší nárůst obyvatelstva ve srovnání s počtem rodin je způsoben především nižším průměrem počtu členů rodin, než tomu bylo před 70 lety. Byl-li v roce 1911 počet členů rodiny v průměru 4,4 osob, pak tento v roce 1981 poklesl na průměr 3,2 osoby na jednu rodinu a to je už úbytek podstatný.
    Do této skutečnosti zasahuje negativně i postupné a stále trvající vylidňování venkova. K tomu došlo už v padesátých letech našeho století tím, že docházelo k značnému zprůmyslnění určitých oblastí a tím i přesunu lidí, kteří byli závislí na práci v nových průmyslových podnicích. Naprosto jasně se tato skutečnost projevuje u části Bohuslavice, které v roce 1911 měly dokonce 1.417 obyvatel a patřily mezi největší obce kyjovského okresu, zatímco v roce 1981 klesl počet obyvatel zhruba na 800 lidí.
    Kyjovský okres měl v té době v 51 obcích celkem 54.649 obyvatel a nárůst za posledních 10 let činil tehdy 4.422 obyvatel, tedy průměrný roční přírůstek představoval 0,9 %. Za poslední tři desetiletí se tento nárůst podstatně zvýšil, což lze přičíst především zlepšení pracovních příležitostí. Ovšem skutečnost, že Kyjov přestal být sídlem okresu, růst obyvatelstva se poněkud zpomalil a zdá se, že se dokonce zastavuje, neboť okresní město se snaží dostat k sobě i veškeré organizace a instituce, čímž ochromuje růst měst provinčních.
    Možná, že se někomu bude zdát tento komentář zbytečný, ale někdo v budoucnosti, pokud si tento zápis přečte a tuto skutečnost zváží, dojde k závěru a zváží, zda se za další léta na tomto něco změnilo ať k lepšímu, či horšímu. V každém případě se nad tím může aspoň zamyslet.