V městském výboru Národní fronty jsou sdruženy všechny politické složky a společenské organizace, které působí v obvodu města a výbor usměrňuje jejich práci tak, aby byla k prospěchu a užitku celého města a jeho obyvatel. Městský výbor má celkem 35 členů, z toho je 19 příslušníky KSČ, 2 jsou organizováni v lidové a 2 v socialistické straně, ostatních 12 členů je bez politické příslušnosti. Z celkového počtu členů je 11 žen a 7 mladých do 35 let. Ze společenských organizací mají zde zastoupení ROH, SSM, Český svaz žen, SČSP, Mírová rada, Český Červený kříž, Český zahrádkářský svaz, Svaz požární ochrany, Svaz chovatelů, Svaz včelařů, Svaz družstevních rolníků, Svaz filatelistů, Svaz protifašistických bojovníků, Český myslivecký svaz a Svazarm.
    Předsedou městského výboru Národní fronty je Oldřich Fuchs, zástupce ředitele gymnázia. V tomto roce bylo uskutečněno celkem 12 pracovních schůzí a o odpovědnosti členů výboru této organizace svědčí skutečnost, že průměrná návštěvnost schůzí dosahuje 83 %, což představuje průměrnou účast na každé schůzi 29 členů.

Úkoly Národní fronty v tomto roce byly zaměřeny na tyto hlavní body:

- Rozvoj ekonomické situace, propaganda a agitace, prohlubování pracovní iniciativy a aktivity, svědomité plnění všech pracovních povinností. Zvýšení podílu příslušných organizací Národní fronty na rozvoj zemědělské výroby, na úsporu energie, materiálu a surovin.
- Další rozvoj úrovně politicko výchovné práce.
- Zkvalitnění práce a tím i nárůst politicko organizátorské, koordinační a výchovné činnosti vůči organizacím Národní fronty.
- Zabezpečení realizace volebního programu pro rok 1982.
- Trvalá pomoc při výchově mladé generace, prohlubování součinnosti všech společenských organizací Národní fronty při práci s dětmi a mládeží.
- Trvalé rozvíjení spolupráce mezi městským výborem Národní fronty a Městským národním výborem.

    K splnění těchto úkolů byl zpracován plán práce a jednotlivé hlavní úkoly byly zařazovány na program jednání jako body hlavní a současně byly projednávány i záležitosti ostatní, které byly v příslušném období aktuální. Tak byly projednávány zprávy o činnosti jednotlivých organizací, jejich závazky, přípravy 1. máje, jarní nebo podzimní směny, otázky životního prostředí, agitační a propagační činnost aj. Zprávy přednášeli vždy odpovědní zástupci příslušných organizací, kteří mohli ihned podat případné vysvětlení k jednotlivým dotazům.
    Ve spolupráci s Městským národním výborem zajišťuje městský výbor Národní fronty přípravu jarních a podzimních směn tak, aby byly zajištěny dostatkem pracovníků a tak za předpokladu celkové připravenosti pracovišť bylo i dosaženo dobrého výsledku.
    V pravidelných měsíčních schůzích byla projednávána i činnost některých společenských organizací či složek. Tak se jednalo o problémech svazu chovatelů, kteří jsou velmi aktivní, pomáhají řešit potravinářskou otázku dodávkami masa a našemu průmyslu dodávají např. kvalitní králičí kůžky, ovšem k rozšíření a zkvalitnění další činnosti potřebují nezbytně vlastní chovatelský areál. Zahrádkáři, jedna z největších organizací v městě, se starají o zdravé vyžití svých téměř 1.500 členů, zajišťují jim zahrádky, zahrádkářské potřeby, služby v dopravě a vlastním strojním zařízením i při vlastním obdělávání půdy. Usnadňují svým členům výhodný prodej jejich výpěstků, umožňují jim ve vybudované pálenici, moštárně, sušárně a povidlárně zpracování nadbytečného ovoce podle jejich potřeb a přání a zajišťují jim i potřebná hnojiva a postřiky. Svou působností se tato organizace nezaměřuje jen na samotný Kyjov, ale pro své členy má i zahrádky v Bohuslavicích a Vřesovicích.
    Národní fronta se stará i o to, aby všechny organizace, politické, společenské i ostatní, uzavíraly dohody s Městským národním výborem na budování města a zlepšování životního prostředí. Pro tento rok uzavřely společenské organizace Národní fronty celkem 17 dohod, JZD a jiné závody 24 dohod včetně dohod na výstavbu, výsadbu a údržbu zeleně, školy celkem 7 dohod, ostatní organizace, jako ČSL, ČSS a pionýrské skupiny 4 dohody a občanské výbory celkem 40 dohod včetně dohod na údržbu a výsadbu zeleně, celkem tedy 92 dohod. U těchto organizací byl uzavřen závazek na odpracování brigádnických hodin v investiční části “Z” celkem na 19.375 hodin a v neinvestiční části této akce dokonce na 396.625 hodin. Práce byly převážně prováděny na zvelebování města při úpravě chodníků, pískovišť, čistění města, na přípravu prostranství v okolí škol, závodů, v obvodech občanských výborů a na údržbě veřejné zeleně.
    V zlepšení životního prostředí byla velká pozornost věnována osetí zeleně na veřejných plochách, výsadbě okrasných keřů, růží a stromů a výsadbě květinových záhonů. Na této akci se velkou měrou podíleli členové Českého zahrádkářského svazu pod vedením prim. RNDr. Josefa Šaňka, který je nejen květinářským odborníkem, ale i propagátorem lepšího životního prostředí a organizátorem akce “Rozkvetlé ulice”.
    Další akcí, kterou městský výbor Národní fronty propaguje, je přesvědčování občanů, aby se stali čestnými dárci krve. V organizacích, zapojených do Národní fronty, se k tomuto ušlechtilému činu přihlásilo 371 občanů a přitom i tento závazek byl v průběhu roku nejen splněn, ale i vysoko překročen.
    Nelze se zde zmínit o všech akcích, jež městský výbor Národní fronty připravil nebo organizoval. V každém případě se projevila velmi dobrá spolupráce s MěstNV, městským výborem KSČ, závody, školami, občanskými výbory i ostatními složkami a skutečně jen takovou spoluprací lze splnit jak celoměstský závazek Národní fronty, tak i skutkem naplnit volební program, stanovený na tento rok.

    Městský výbor SSM, v počtu 15 členů, je koordinátorem práce všech základních organizací, neřídí přímo jejich práci a toto je mnohdy na úkor jejich celkové činnosti, neboť základní organizace se necítí být povinny s městským výborem přímo spolupracovat. Městský výbor vlastně zastupuje všechny základní organizace ve městě vůči stranickým a státním orgánům.
    Práce celé městské organizace je rozdělena do 7 komisí, a to do komise vnitrosvazové, kulturní, tělovýchovně branné, ideově výchovné, budovatelské, tiskové a komise pro práci PO SSM. Při koordinaci a organizaci práce na některých úsecích bylo dosaženo podstatnějších úspěchů. Je to především na úseku budovatelské činnosti, při plnění akce “Z” na úseku investičním i neinvestičním a při sběru kovového odpadu, je však třeba zvýšit zájem na úseku hlídek Reflektoru mladých na jednotlivých závodech a na iniciativní pracovní činnost jednotlivých svazáckých organizací na závodech. Významná je i politicko výchovná činnost městského výboru, zejména pak při spoluorganizování hovorů s mládeží, které jsou uskutečňovány dvakrát ročně, dále v organizování různých soutěží, např. soutěž nástěnek k různým politickým výročím apod. Větší pozornost by ale výbor měl věnovat účasti mládeže na význačných politických akcích a rozvoji masově politické agitace ve spolupráci s agitačním střediskem. V rámci kulturní činnosti organizoval městský výbor různé kulturní akce, jako jsou Týden mládeže v oblasti kultury, diskoples, minikoncert mládí apod. Jistě je správné, že městský výbor organizuje pro mládež i akce zábavné, ovšem vůči minikoncertu mládí se vyskytly určité námitky proto, že zde došlo k nespolečenskému vystupování některých účastníků, i když snad některé výstřelky jedinců byly možná zveličeny. V každém případě je zde ale třeba lepšího a trvalejšího působení na každého jednotlivce, vždyť i společenské vystupování je předmětem výchovy a kultury.
    Po celý rok byly organizovány různé akce, které přitahovaly mládež k plnému vyžití, ať už to byly turnaje ve stolním tenisu, šachu, Dukelský závod a zejména pak Sportovní týden mládeže. Je ovšem škoda, že mládež, v SSM neorganizovaná, těchto možností nevyužívá. Jedním z úkolů, které bude nutno plnit lépe, je branná výchova a také získávání mladých pro vojenská povolání.
    Činnost SSM je středem pozornosti všech orgánů, obzvláště MěstV KSČ a MěstV NF. Obě tyto organizace pravidelně činnost mládeže projednávají a všemožně ji podporují. Aby se tato činnost i nadále zdárně rozvíjela, byla při městském výboru strany vytvořena komise pro mládež, předseda této komise se zúčastňuje všech jednání SSM a tak je napomáháno k zlepšení celé práce výboru SSM. Na základě této práce se v poslední době zlepšuje činnost mládežníků ve všech směrech, což se také projevuje ve zvýšeném počtu těch nejaktivnějších, kteří jsou doporučováni za kandidáty strany.
    Pionýrská organizace SSM pracuje na všech základních školách. Na škole v Komenského ulici pracuje pionýrská skupina Ivana Javora a má celkem 26 oddílů jisker a pionýrů a v nich je organizováno 676 dětí. Z pionýrských oddílů je 8 oddílů všeobecných a 10 oddílů zájmových. V základní škole na třídě Pionýrů pracuje ve 22 oddílech celkem 624 dětí, z toho ve 13 specializovaných a 9 všeobecných. Pionýrská skupina při základní škole v sídlišti V.I. Lenina v 7 všeobecných a 5 specializovaných oddílech sdružuje 318 dětí. Při všech těchto skupinách jsou ustaveny stálé skupinové vedoucí a všechny oddíly mají své oddílové vedoucí. Podstatnou část oddílových vedoucích tvoří samotní učitelé, kteří se do této práce zapojili. Přibývá také vedoucích z řad rodičů a členů společenských organizací, kteří vedou především oddíly specializované. Při všech skupinách pracují příslušné pionýrské orgány, jako skupinová rada, vedení skupiny a klub přátel PO. V září t.r. byla pionýrským skupinám slavnostně předána pionýrská vesnička, kde každá skupina má jednu chatku a v ní mohou probíhat schůzky pionýrských oddílů. Pokud bude tato vesnička důsledně využívána pro práci jednotlivých oddílů, jistě přispěje k zvýšení zájmu dětí o práci v PO SSM, i když nadále více než celá polovina dětí bude své schůzky uskutečňovat v prostorách škol. Nejlepších výsledků dosahuje skupina Ivana Javora, zejména pak proto, že její skupinová vedoucí Dana Hulatová vede skupinu již delší období, je plně kvalifikovaná a s vedením má nejlepší zkušenosti. Práce PS Zoji Kosmoděmjanské na třídě Pionýrů byla v tomto období poznamenána častým střídáním skupinových vedoucích, které neměly ani kvalifikaci, ani zkušenosti. Skupina na ZŠ v sídlišti V.I. Lenina začala s činností až od září t.r. Kromě těchto skupin pracuje i skupina při zvláštní škole, kde v 8 oddílech je zapojeno 32 pionýrů.
    Významným pomocníkem pionýrské organizace je městská rada PO SSM, jejíž třináctičlenné předsednictvo koordinuje práci všech pionýrských skupin v městě. V této radě jsou zastoupeny všechny pionýrské skupiny, dále Městský dům pionýrů a mládeže, MěstNV, společenské organizace a některé závody. V současnosti je veškerá pionýrská činnost motivována heslem “Našimi vzory jsou hrdinové práce revolučních bojů”. Činnost pionýrských skupin a oddílů se v tomto roce podstatně zaktivizovala, což bylo také důsledkem toho, že řada těch, kteří se do této práce zapojili jako vedoucí, věnovala velkou část svého volného času právě ve prospěch tohoto dětského hnutí. A uvědomíme-li si stálou platnost výroku, že mládež je budoucnost lidstva, pak pochopíme, že práce s mladými je nejen nutná, ale i záslužná.

    Starobylá radnice, dominanta města, neodmyslitelná a charakteristická součást kyjovského náměstí, je sídlem městského národního výboru, který řídí a spravuje nejen samotné dřívější město, ale i postupně další obce, zahrnuté do jeho působnosti. Domy, které jsou součástí bývalého samotného města, jsou označeny popisnými čísly od 1 do 2000, domy v bývalém katastru Nětčice čísly 2001 až 3000, domy v Boršově od 3001 do 4000 a konečně domy v Bohuslavicích od 4001 výše, takže každý informovaný, již podle popisného čísla může vědět, o kterou část Kyjova se jedná.
    Radnice byla postupně upravována a přistavována a dnes je vybavena tak, aby sloužila zvýšeným požadavkům většího města. Pro styk s občany je sice vyhrazena středa jako úřední den, kdy se pro občany vyřizuje až do 18 hodin, ovšem přijdete-li i v jiný den, setkáte se s pochopením a ochotou pracovníků národního výboru a svou záležitost jistě vyřídíte, protože všichni zaměstnanci jsou si vědomi, že oni jsou tam pro občany a nikoliv občané pro ně.
    Záležitosti občanů i města vyřizují volené orgány (předseda, místopředseda a tajemník), kteří činnost řídí a výkonnou činnost ve svém oboru i provádějí a stálí zaměstnanci, jichž je na našem národním výboru celkem 20. Pod vedení volených orgánů i pod jejich řízení spadají jednotlivé odbory, a to:

- odbor výstavby, vedoucí ing. Petr Laštovička a pracovníci František Dobeš, Vojtěch Lebeda a Jana Kutálková jako zemědělská referentka
- odbor vnitřní a organizační, vedoucí Miroslav Daněček a pracovnice Ludmila Šimečková jako vedoucí matrikářka, Ludmila Pavelková a Jarmila Fabiánková jako matrikářky a Helena Klíglová pro práci v ohlašovně
- odbor místního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu, vedoucí František Řihánek a pracovnice Dana Zlámalová a Jana Pinterová
- odbor finanční a plánovací, vedoucí Anna Jurutková a pracovnice Jarmila Jelínková, Iva Svobodová, Ludmila Šimíková a Ludmila Neduchalová
- odbor školství a kultury nemá zatím stálého vedoucího a jeho agendu zatím řídí tajemník MěstNV PhDr. Rudolf Strmiska. Do tohoto odboru náleží Ludmila Müllerová, agendu sociálně zdravotního úseku vyřizuje Věra kristová a Alena Judasová vedle školské agendy vykonává práci sekretářky předsedy městského národního výboru.

    Kromě těchto pracovníků jsou zde i inspektoři veřejného pořádku Josef Rolenc a Jaroslav Jakubčík, kteří jsou pověřováni kontrolními, dozorčími a jinými úkoly.

    Avšak nejen tento stálý orgán se stará a rozhoduje. Posláním národního výboru je uskutečňovat vůli občanů v těsné součinnosti se socialistickými společenskými organizacemi, orgány a složkami Národní fronty a vytvořit tak základnu pro rozvoj demokracie ve všech společenských vztazích i v celém státním a společenském životě. Právě v národním výboru se sjednocuje úsilí příslušníků všech straníků i nestraníků při plnění nejdůležitějších úkolů, které se jich bezprostředně dotýkají, a jež si musí řešit a vyřešit sami podle své potřeby a k prospěchu všem. Proto autorita národních výborů zejména v poslední době vzrostla a roste i dále, jejich trvalé působení přispívá k výstavbě dnešní společnosti, k uspokojení potřeb a zájmů občanů i upevnění jednoty lidu. Ovšem nároky jsou neustále vyšší, mění se a někdy i ztěžují podmínky pro jejich uskutečňování. Rostoucí potřeby staví tedy i před národní výbory vyšší nároky na samotnou práci, na znalost problematiky i na časové termíny. Proto se poslání národního výboru musí neustále rozvíjet, nedostatky se musí překonávat a odstraňovat, je nutno se zbavovat někdy příliš zažité rutiny a přizpůsobit se skutečné potřebě tak, aby národní výbor sloužil svým občanům ještě lépe. Národní výbory mají využívat co nejvíce všech místních zdrojů i možností k uspokojování potřeb lidí, mají vytvářet občanům dobré podmínky k bydlení, ve službách, školství a kultuře i v péči o zdraví a životní prostředí.
    Toto je část úkolů, které byly projednány předsednictvem ÚV KSČ dne 5. března t.r. a zveřejněny jako “Zásady ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech”.
    Je skutečností, že sebelépe míněné směrnice nebo nařízení nemohou rázem změnit smýšlení a charakter lidí, a i když toto bude uznáváno jako dobré a současně i progresivní a užitečné, vyžádá si to hodně práce a trpělivosti právě ze strany vedení města.
    Nejvyšším a tedy i rozhodujícím orgánem městského národního výboru je plénum, které se skládá z 90 volených poslanců. Tento sbor rozhoduje a schvaluje s konečnou platností ve všech případech, které přísluší do působnosti národního výboru. Schází se proto šestkrát do roka, schvaluje všechna rozhodnutí, která prošla jednáním rady a vedení MěstNV a tato se tak stávají právoplatnými. Z toho je zřejmo, že materiál pro jednání pléna prochází předem jednáním rady. Proto se také zasedání rady uskutečňují zpravidla dvakrát měsíčně, v tomto roce bylo těch zasedání 25, neboť v období mezi zasedáními pléna je právě na radě, aby rozhodla v určitých záležitostech bezodkladně a o svém rozhodnutí pak informovala dodatečně plénum.
    Schůze rady MěstNV probíhaly podle určité organizace. Na pořadí každé schůze byly pravidelně tyto body: kontrola zápisu a usnesení, aktuální problémy, interpelace, organizační záležitosti, opatření a usnesení. Tyto body byly doplňovány v každé schůzi zprávami, které podávali jak vedoucí jednotlivých odborů, tak i přizvaní hosté, obvykle vedoucí jednotlivých závodů nebo provozů nebo také předsedové jednotlivých komisí. A jen ve výtahu si všimneme aktualit, které byly předmětem jednání jednotlivých zasedání rady v tomto roce:

    Ve schůzi rady 14. ledna byl projednán rozpočet na rok 1982. Bylo rozhodnuto uplatnit požadavek na posílení rozpočtu, hlavně v oblasti školství. Bylo zhodnoceno plnění akce “Z” za rok 1981, socialistického závazku roku uplynulého a schválen závazek na rok 1982. Byl vznesen požadavek na snížení spotřeby nafty u Technických služeb.
    Schůze 28. ledna se zabývala plněním úkolů na úseku civilní obrany a předvojenské výchovy branců a bylo upozorněno na tvoření nedovolených skládek.
    Schůze rady 11. února se zabývala plněním úkolů Jihomoravských plynáren. ¨
    Zasedání 25. února projednávalo možnosti zajištění vyšší úspory elektrické energie, stav připravenosti akce “Z” investičního charakteru a výhled zdravotnické péče v Kyjově na 7. pětiletku. Rada schválila návrh bytového pořadníku, vyhodnotila zimní údržbu komunikací a vzala na vědomí informaci o přípravě Národní směny.
    Předmětem jednání schůze 12. března byl výsledek hospodaření města za rok 1981, dopravní bezpečnost, životní prostředí a situace v požární ochraně.
    V dalším zasedání dne 25. března projednávala rada situaci ve využívání půdního fondu ve vztahu k zvýšení rostlinné a živočišné výroby, projednala modernizaci bytového fondu a přípravu FFP léto 1982. Byla také informována o plánu hlavních úkolů Okresního stavebního podniku Hodonín.
    Už 8. dubna byla informována o průběhu veřejných stranických schůzí, o přípravě májových oslav a konferenci občanských výborů, přitom však byl řešen i odvoz pevných domovních odpadků.
    A 22. dubna byla radě předložena zpráva o hospodaření za 1. čtvrtletí a o zajištění jarních prací v místním JZD. Byla projednána bytová otázka v této pětiletce a úkoly i poslání výrobního družstevnictví.
    Problémy i posláním výrobního družstva Kyjovan se zabývala schůze 6. června a na ní také byla vyhlášena doplňková volba poslanců.
    Dodržování socialistické zákonnosti a veřejného pořádku a předprojektová příprava akcí na roky 1983/84 byly hlavním předmětem jednání schůze 20. května.
    Na schůzi dne 17. června se rada zabývala stavem pracovní neschopnosti pro nemoc a úrazy, ovšem schůze 1. července měla na pořadu hodně důležitých bodů. Bylo provedeno zhodnocení činnosti poslanců, komisí a občanských výborů za první pololetí, přičemž bylo konstatováno, že občanské výbory se scházely měsíčně, účast na poradě předsedů dosáhla 97 % a z jednání vzešlo celkem 216 připomínek. Účast poslanců na plenárních zasedáních dosáhla 87,5 %, účast na schůzích rady pak 92,9 %. Byl zhodnocen plán kulturní a výchovné činnosti za 1. pololetí a vypracován plán práce rady, pléna a výboru lidové kontroly na 2. pololetí.
    Hodnocení socialistické soutěže bylo provedeno ve schůzi další dne 15. července. K zajištění plnění úkolů volebního programu Národní fronty bylo uzavřeno s podniky, závody, školami, organizacemi a občanskými výbory celkem 92 dohod. V investiční části akce “Z” bylo na celoroční závazek 19.375 hodin odpracováno 9.410 hodin, tj. 48,5 %. V neinvestiční části “Z” na závazek 377.250 hodin se odpracovalo plných 55 procent celého závazku, tedy 207.744 hodin. Sběr odpadových surovin byl v kovovém šrotu splněn na 74,4 %, v papíru na 64,9 %, neplní se však sběr textilu. V rámci této soutěže darovalo krev 204 občanů. Zemědělská komise podala zprávu o stavu žňových prací a kromě toho byl i vyhlášen zákaz používání pitné vody na zalévání zahrádek.
    Plněním akce “Z” v investiční části se zabývala schůze 29. července, na níž bylo provedeno i zhodnocení Filmového festivalu pracujících – léto 1982, jehož se zúčastnilo 25.947 diváků, kteří zaplatili na vstupném 230.862 Kčs.
    Schůze z 12. srpna byla informována o stavu na úseku hospodaření MěstNV a technických služeb, o stavu žňových prací a schválila bytový pořadník na 2. pololetí.
    Hlavním bodem schůze z 26. srpna bylo hodnocení školního roku 1981/82 a projednání úkolů na školní rok 1982/83 i stav na úseku mateřských škol a jeslí. Na této schůzi byl představen i nový náčelník obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti nadporučík JUDr. Antonín Hlavatý.
    Schůze rady, uskutečněná dne 9. září v Bohuslavicích, projednávala činnost národního podniku KOH-I-NOOR provoz Bohuslavice, jehož hlavním výrobním programem jsou tužkárenská prkénka. Při této příležitosti byla provedena prohlídka požární zbrojnice, klubovny SSM a budovy základní školy v Bohuslavicích, která byla k 1. září t.r. zrušena, aby se mohlo rozhodnout o jejich dalším použití. Zasedání se zúčastnil i účastník osvobození Kyjova sovětský občan Vargan Petrovič Vartaňan s manželkou. Předseda MěstNV Miroslav Marada mu předal pamětní medaili a dárek rady a předseda městského výboru KSČ Ludvík Šigut pamětní medaili, udělenou městským výborem KSČ v Kyjově.
    Na schůzi 23. září bylo provedeno zhodnocení žňových prací a příprava na práce podzimní. Byla zhodnocena letní činnost Městského domu pionýrů a mládeže a pionýrských skupin. Bylo konstatováno, že pracovníci tohoto zařízení uskutečnili letní činnost pro 204 dětí s celkovým počtem 1.761 pobytových dnů.
    Schůze 7. října se zabývala zabezpečením zimní údržby komunikací, kontrolou dodržování technických předpisů pro provoz výroben tepla a plněním úkolů péče o životní prostředí.
    Činnost aktivu péče o rodinu a děti byla hlavním bodem schůze 21. října. Tento aktiv zaměřuje svou činnost na rodiny s dětmi, pokud tyto rodiny neplní svou společenskou a výchovnou funkci. Sleduje bytové, hygienické a sociální podmínky, upozorňuje na zjištěné nedostatky a pomáhá řešit svízelné situace.
    A 4. listopadu se rada znovu zabývala hospodařením MěstNV a Technických služeb za třetí čtvrtletí. Z hlášení o činnosti požárního sboru bylo zjištěno, že v 96 malých provozovnách v městě bylo nalezeno celkem 112 závad. Rada se zabývala i zásobováním potravinami a průmyslovým zbožím. Vánoční trh podle předběžných informací obchodu má být zajištěn na úrovni loňského roku, s čímž ale většina občanů není spokojena. Bylo schváleno zřízení pomocného orgánu Městského národního výboru ustavením realizační komise pro plnění volebního programu a do této komise byli schváleni: Miroslav Marada, předseda MěstNV jako předseda a Vítězslav Ingr, místopředseda MěstNV jako tajemník. Dalšími členy této komise jsou: ing. Petr Laštovička, vedoucí odboru výstavby MěstNV, Oldřich Fuchs, předseda MěstV NF, Ludvík Šigut, předseda MěstV KSČ, Zacharij Mazničenko, předseda MěstV SSM, Zdeněk Dub, podnikový ředitel n.p. Šroubárna Kyjov, Miroslav Bock, ředitel závodu Zemědělské stavby, Richard Kundrata, předseda JZD Družba Kyjov, Ladislav Svoboda, ředitel n.p. Pozemní stavby Gottwaldov, závod 04 Hodonín, Josef Buchlovský, vedoucí stavební správy OSP Kyjov, Eduard Kamera, ředitel skláren, Jakub Vašíček, vedoucí provozovny ČSAD a Jan Fojtík, ředitel Technických služeb.
    Schůze rady 18. listopadu se zabývala plněním úkolů Jihomoravských závodů vodovodů a kanalizací Hodonín a vyslechla zprávu o činnosti SRPŠ na školách a v předškolních zařízeních.
    Na další schůzi 2. prosince se projednávala činnost ČSD, traťové distance Kyjov.
    Plán hlavních úkolů na rok 1983 byl předmětem jednání rady dne 16. prosince. Bylo rozhodnuto, aby v roce 1983 bylo uskutečněno 26 jednání rady a 6 plenárních zasedání. Současně bylo provedeno vyhodnocení jednotného plánu kulturně výchovné činnosti za rok 1982 a schválen plán na rok 1983.
    A poslední schůze, uskutečněná dne 28. prosince, se zabývala hodnocením činnosti orgánů MěstNV.

    Jak jsem se zmínil již dříve, bylo v průběhu roku uskutečněno 6 schůzí pléna městského národního výboru. Předmětem každé této schůze byly interpelace, zprávy o činnosti rady, diskuse a usnesení. K tomu samozřejmě přistupovaly otázky jiné, aktuální, které bylo třeba řešit a rozhodnout. Plénum schvalovalo, rušilo, ukládalo nebo zmocňovalo. Tak v první schůzi dne 27. ledna schválilo činnost rady MěstNV, zrušilo s platností od 31. prosince 1981 správu městských kin na základě usnesení vlády ČSR, opatření rady Jihomoravského KNV a usnesení rady ONV Hodonín, uložilo sledovat v průběhu roku hospodaření MěstNV a Technických služeb a dodržovat zásadu nepřekročitelnosti rozpočtu a zmocnilo radu MěstNV provádět rozpočtové změny a úpravy rozpočtu v průběhu roku 1982.
    V další schůzi 24. března projednávalo plénum otázky dopravy se zřetelem na bezpečnost, kontrolu a školení a schválilo hospodaření za rok 1981. Na zasedání 27. května byla na programu příprava 33. ročníku Filmového festivalu pracujících – léto 1982, rozpracování závěrů 4. pléna ÚV KSČ v oblasti zemědělství a obdělání ladem ležící nebo nevyužité zemědělské půdy. Hodnocením činnosti poslanců, komisí a občanských výborů za 1. pololetí se zabývalo plénum ve své schůzi 8. července. Ve schůzi 30. září se projednávala zpráva o hodnocení žňových prací a zabezpečení prací podzimních, bylo provedeno zhodnocení školního roku 1981/82 a plnění investiční akce “Z” za první pololetí. Ve své poslední schůzi dne 25. listopadu se plénum zabývalo rozpracováním závěrů 6. pléna ÚV KSČ na podmínky města v oblasti bytové výstavby, výstavby rodinných domků, služeb, školství a otázek sociálních. Současně byli členové pléna informováni o zásobování potravinářským a průmyslovým zbožím.
    Schůzí tohoto orgánu se zúčastňovali i poslanci okresního národního výboru, krajského národního výboru, České národní rady i Federálního shromáždění z našeho obvodu. Pravidelnými dalšími účastníky byli členové občanských výborů a dalších organizací, závodů a škol. Jejich počet na schůzích pléna se pohyboval od 31 do 78 osob a tvořil tedy dobré prostředí pro jednání samotné.
    Zdaleka jsem nevyčerpal problémy, jimiž se rada nebo plénum ve svých zasedáních zabývaly. Ale i tento skromný výpočet jistě stačí, aby si člověk udělal představu, že se na schůzích, které se mnohdy protáhly až na více než 5 hodin, skutečně plodně jednalo, a že se o žádné z nich nedá říci, že to byla schůze pro schůzi. V každém případě bylo mnohé jednání namáhavé a vyžadovalo si jak dostatek energie, tak i osobní oběť každého poslance ve formě obětování vlastního volného času pro věc celku. A protože tato funkce je skutečně čestná a většinou nepřináší sebemenší výhodu, musíme každému z nich, co nás na tomto fóru zastupují, vzdát upřímný dík.
    V průběhu roku došlo ve složení poslanců MěstNV k třem změnám. V důsledku úmrtí poslance Miroslava Seluckého, vzdání se Františka Maňase a přestěhováním Jiřího Komínka se jejich místa uprázdnila a bylo proto nutno provést dne 25. června 1982 doplňovací volby a tak se novými poslanci stali Rudolf Strýček, Vladimír Víšek a Michal Valenčka. Noví poslanci složili předepsaný slib do rukou předsedy městského národního výboru a nastoupili svou funkci ve svých volebních obvodech. A tak jim popřejme dostatek dobré vůle a obětavosti.

    Důležitým pomocníkem orgánů MěstNV při rozhodování a řízení jsou jednotlivé odborné komise. Jejich práce je vymezena podle příslušných oborů a proto komise řeší a rozhodují v rámci své vlastní kompetence a jejich rozhodnutí či návrhy jsou pak schvalovány v radě nebo plénu MěstNV. Připravují v rámci své působnosti podklady pro rozhodování NV, protože na svém úseku jsou nejlépe informováni o problémech i potřebách, a protože se jedná většinou o odborníky, kteří k vlastní problematice mají i patřičný vztah, jsou zde vytvářeny patřičné předpoklady pro skutečně kvalitní práci.
    Každá komise je složena jednak z poslanců, kteří byli do komise ustanoveni, jednak z volených odborníků, kteří jsou do problematiky oboru zasvěceni a aktivistů, kteří se schůzí a porad zúčastňují podle okamžité potřeby. Všichni jsou po odborné stránce na výši a mohou naprosto odpovědně řešit i ty nejobtížnější případy a tak složení aspoň převážné většiny jednotlivých komisí určitě vyhovuje. Každá komise má také příslušného tajemníka, obvykle zaměstnance MěstNV, který pracuje v tomto oboru a garanta, jímž je člen rady, který problematiku komise ovládá a je s ní dostatečně obeznámen. Tento garant může proto objektivně informovat radu nebo plénum a může prosazovat nebo aspoň podporovat oprávněné návrhy nebo požadavky své komise.
    A nyní si všimneme práce jednotlivých komisí, náplní jejich práce a konečně i výsledky:

Komise plánovací

    Předsedou je ing. Vladimír Rajda, tajemnicí Ludmila Neduchalová, členy pak poslanci MěstNV Bedřich Švec, Josef Polášek, František kouřil a ing. František Severin. Volenými členy této komise jsou ing. Václav Krojzl, ing. Otakar Cibulec, Zdeňka Župková, František Šimeček a Vlastimil Major. Garantem komise je Eduard Kamera. Komise se v průběhu roku scházela jednou za měsíc a uskutečnila tedy všech 12 plánovaných schůzí. Velkou pozornost věnovala plánu akcí životního prostředí v městě a konkretizovala tento program až do roku 1985 ve směrech lidského zdraví, čistoty vodních zdrojů a toků, péče o úsek průmyslu a zemědělství, odstraňování a likvidace odpadu, údržby a výsadby zeleně a konečně i obytného prostředí. K této velmi důležité problematice se komise vracela prakticky ve všech svých schůzích, i když musela řešit ještě řadu důležitých věcí, jako problémy pracovních sil, vnitřní správy, výstavby města, otázky zemědělství a vodního hospodářství, záležitosti finanční a plánovací či problémy dopravy, obchodu, cestovního ruchu, technických služeb a další.
    Členové komise si všímali i drobnějších nedostatků a včasným upozorněním přispívali k jejich odstranění. Komise se zabývala i včasným zabezpečením a skutečným plněním služeb obyvatelstvu, v některých případech dala námět k jejich zavedení nebo zlepšení. Pozornosti komise neušlo ani rozpracování a zabezpečení úkolů 4. a 6. zasedání ÚV KSČ na podmínky města, výhled výstavby města v příštím období a plán vodo- a plynofikace ve směru budování společných kotelen a plynofikace zbývajících částí města včetně části Bohuslavice. Komise posoudila a zhodnotila v závěru roku svou činnost a jako určitý nedostatek pro svou další práci označuje menší informovanost o různých akcích ze strany MěstNV a domnívá se, že odstranění tohoto nedostatku by přispělo ještě k lepší a kvalitnější práci.

Komise finanční

    Předsedou je Jaroslav Zapletal, tajemnicí Ludmila Šimíková, garantem je členka rady MěstNV Anna Bystřická. Členy komise jsou poslanci Vladimír Šašinka, Anna Jakubčíková, Zdeněk Vlach, Miroslav Smolík, Miroslav Selucký (po jeho smrti pak Rudolf Strýček). Volenými členy této komise jsou Čestmír Paulíček, ing. Ivo Šimeček, Marie Kučerová, Marie Kamerová a Věra Šafaříková, aktivisty Anna Kolečková, Květoslava Juračková, Jan Vintr a Jaroslav Ronek. Tato komise uskutečnila v průběhu roku celkem 11 schůzí, na nichž se zabývala především otázkami finančními. Projednala rozpočet na rok 1982, plnění rozpočtu za rok minulý a přípravu kontrolní činnosti. Provedla i zhodnocení inventarizačních prací za rok 1981 a v některých případech doporučila snížení domovní daně z důvodů stáří a malého osobního příjmu. Komise se vyjadřovala i k čtvrtletnímu hospodaření, aktivně se podílela na přípravě a průběhu Filmového festivalu pracujících a byla pravidelně obeznamována i s čerpáním mimořádných dotací na zajištění větších oprav a vybavení škol. Řešila také veškeré problémy, které souvisely s financováním a dbala na to, aby prostředky byly využívány účelně a s maximální hospodárností, což bylo nakonec jejím pravidelným úkolem.

Komise místního a bytového hospodářství

    Předsedkyní komise je Vlasta Brázdová, tajemnicí Jana Pinterová. Členy jsou poslanci Jarmila Svobodová, Petr Svoboda, Petr Kalous a František Maňas (vzdal se mandátu a od září pracuje místo něj poslanec Vladimír Víšek). Volenými členy jsou Alena Štěpánková, Bedřich Bystřický, Josef Rajsigl a František Veselský. Jako aktivisté v této komisi pracují Ludmila Lipenská, ing. Zdeněk Randa, Václav Kůřil, Františka Cutáková, Ludmila Janíková, Jan Rybár a Ladislav Domanský. Garantem činnosti této komise je členka rady Danuše Rudická. Tato komise se scházela pravidelně každý měsíc a uskutečnila během roku plných 12 schůzí, přičemž náplň schůzí byla vždy obsáhlá, neboť bytové otázky jsou a ještě zřejmě dlouho budou patřit mezi vysoce aktuální. Tato komise schvaluje i pořadníky zájemců na podnikové byty a podniků, které v městě takové byty mají, je v současné době více než 10. V každé schůzi se projednávají žádosti o byty a rozhoduje se, zda žadatel bude zařazen do evidence uchazečů nebo zda mu bude doporučeno řešení jiné. Tato komise nedělá však pořadník na byty jen podle data došlých žádostí, musí také přihlížet i k sociálním a společensky nutným aspektům a musí respektovat i celospolečenskou potřebu.
    Komise nepřiděluje jen byty, ale rozhoduje i o využívání nebytových prostorů pro potřeby podniků i organizací a do určité míry je odpovědná i za jejich využívání. A že problémů na tomto úseku není zrovna málo, o tom svědčí i počet bodů jednotlivých jednání. Podle zápisů bylo v tomto roce podáno 68 nových žádostí o přidělení bytu. Jinak se na komisi obrací řada občanů o různé informace, např. o možnosti výměny bytu, o povolení výměny uvnitř města i výměny meziměstské apod. Komise se zabývá i řešením otázky bytů nadměrných a konečně i výší nájemného, pokud neodpovídá stanoveným podmínkám. Není tedy o práci nouze, spíše se naskýtá domněnka, že práce na řešení této ožehavé otázky, aby všichni byli uspokojeni nebo o správnosti rozhodnutí komise aspoň přesvědčeni, je prací nadmíru odpovědnou a náročnou. Nakonec však komise může vyhovět jen v rámci daných možností a nikoliv okamžitě, jak by si žadatelé přáli a tak i dobrá práce se ne vždy potká s pochopením žádajících.

Komise obchodu a cestovního ruchu

    Předsedkyní je Růžena Čumbová, tajemnicí Dana Zlámalová, garantem člen rady MěstNV Václav Zlámal. V komisi pracují poslanci Jiří Strašil, Vítězslav Švábík, Jiří Žídek a Karol Král a volení členové Miroslav Wolf, Věra Veselá, Eva Severinová, Františka Benová, jakož i aktivisté Jan Šušák, Josef Hynčica, Blanka Stanislavová, Arnošt Moudrý a Pavel Gottwald. Na úseku obchodu byla zapojena i spotřebitelská rada, která má 14 členů a je dobrým pomocníkem při kontrolních akcích. Práce komise se odráží v celkové spokojenosti občanů, neboť služeb obchodu je využíváno větší částí obyvatelstva denně a tudíž obchod je prakticky pod neustálou kontrolou. Proto se komise také scházela pravidelně každý měsíc a během roku uskutečnila všech svých 12 plánovaných schůzí.
    První schůzi v tomto roce uskutečnila 21. ledna v zasedací síni MěstNV za účasti členů spotřebitelské rady a dohlížecích výborů a byly na ní zhodnoceny výsledky činnosti komise za rok 1981 a vytyčeny úkoly na rok 1982. V únorovém zasedání byla hlavní pozornost věnována otázkám ceny a jakosti masa hlavně proto, že v tomto období došlo k podstatnému zvýšení cen masa a masných výrobků a bylo proto nutno klást zvýšený zřetel na ochranu spotřebitele. Komise se vyjadřovala k uzavírání prodejen, ať dočasnému nebo trvalému, odmítla však rázně v jednom případě návrh na uzavření prodejny, na druhé straně však měla pochopení pro dočasnou uzávěrku prodejny z titulu nutné opravy, nemoci, dovolené apod. Několikrát v roce byly provedeny kontroly prodejen a restaurací v dodržování stanovené míry, váhy nebo čistoty. Zprávy o provedených kontrolách byly ve schůzích pravidelně projednávány a ze zjištěných nedostatků byly vyvozovány patřičné postihy. V letních měsících byly vydány regulační pokyny pro prodej piva a limonád, později se toto opatření rozšířilo i na cukr, fondované a nedostatkové potravinářské zboží a komise obchodu jejich dodržování pravidelně kontrolovala. Toto přechodné omezení se nesetkalo ve všech případech s pochopením spotřebitelů a bylo předmětem značné kritiky, neboť situace v tomto roce byla nepříznivější, než tomu bylo v letech minulých.
    Před vánočními svátky byla členy komise obchodu prováděna kontrola příjmu zboží téměř u všeho nepotravinářského sortimentu proto, aby nedošlo k jeho podpultovému prodeji, a aby se co nejvíce zboží dostalo do prodeje přímého. Že se tvořily nepopulární fronty před obchody všeho druhu zejména v předvánoční době, je samozřejmé, protože v Kyjově nakupují nejen zdejší občané, ale i celé okolí, tak jak je zvykem. Nelze zde vinit jednostranně vedoucí kyjovských prodejen, byla to zřejmě vina nedostačujícího zásobování v průběhu celého roku jejich dodavateli. V potravinářském sektoru nebyly ale určitě vytvořeny podmínky pro to, aby se tradiční vánoční ovoce, letos hodně nedostatkové, dostalo všem. Zatímco v jiných místech byl jeho prodej organizován tak, aby se toto zboží dostalo do každé domácnosti, u nás tomu bohužel tak nebylo a tak domácnosti, kde bylo více lidí a více času na stání ve frontách, měli “přídělů” několik, zatímco ti, co stát nemohli, nedostali nic. A nejlépe na tom byli lidé z okolních vesnic, kteří toto zboží nakoupili doma, protože tam byl prodej organizován na jednotlivé domácnosti, a nakoupili i u nás navíc. Rozhodně by příště měla nastoupit praxe jiných měst našeho kraje, kde se tato záležitost vyřešila k lepší spokojenosti, než u nás.
    Jinak je nutno práci této komise ocenit. Nebyla to v žádném případě práce lehká, vyžadovala hodně času i obětavosti a nebyla to ani práce populární. Rozhodně by se nenašlo mnoho lidí, kteří by se na takovou práci dali a dělali ji lépe, než ti, kteří ji dělají dnes.

Kulturní komise

    Kulturní komise za předsednictví ing. Zdeňka Matějáka má kromě tajemnice Jarmily Fabiánkové a garantky členky rady Drahomíry Vašíčkové jako další členy poslance Josefa Kopečka, Helenu Horáčkovou, ing. Milana Džuberu, Růženu Tomanovou a Augustina Trtíka a volené členy Miloslava Vadase, Ervína Sychru, Elišku Brhlovou, Marii Kouřilovou a Josefa Šprtu. K tomuto přistupují i aktivisté Marie Poledňáková, Věra Menšíková, Jarmila Klementová a František Kyněra. Komise uskutečnila v průběhu roku 1982 celkem 11 schůzí. Jak už její název napovídá, předmětem jednání této komise je socialistická kultura. Na lednové schůzi byl vytýčen plán práce na celý rok a na každé schůzi bylo provedeno hodnocení kulturních vystoupení a obeznámení s akcemi příštích období. Pozornost byla věnována aktivitě kroužků, zapojených do rámce činnosti Domu kultury SZK ROH a dodržení Jednotného plánu kulturně výchovné činnosti, který má na rok 1982 stanoveno 56 úkolů. Jedním z nejdůležitějších jsou oslavy Mezinárodního dne žen. Všechny tyto akce vyžadují i finanční zabezpečení a v rozpočtu Městského národního výboru je proto pro tuto činnost počítáno se 105.000 Kčs. Každá větší akce je sledována po stránce kulturní členy komise a dbá se, aby odpovídala požadavkům socialistické kultury, a aby i po ideové stránce byla na výši.
    Komise se zabývala i činností městských kin i činností městské lidové knihovny. Obě tyto instituce jsou nositeli a propagátory kulturních hodnot a vedle Domu kultury jsou i nejvíce navštěvované. Pozornost komise je věnována i muzejnictví a kronikářské činnosti, které zajišťují i pro budoucí časy doklady o životě dneška. Určité výhrady, a jistě zcela oprávněné, zaujala komise k některým akcím, jako byl např. Minikoncert mládí, které vlastně žádnou ideovou náplň nemají, jsou záležitostí výlučně komerční a dochází při nich dokonce k určitým společenským výstřelkům, které kulturu nakonec profanují. A to je jistě dobrý počinek a bude třeba v něm dále pokračovat. Komise spolupracovala i na přípravě a zajištění Měsíce československo sovětského přátelství, který letos probíhal ve znamení oslav 60. výročí vzniku SSSR a 65. výročí VŘSR. V listopadu a prosinci proběhla VI. přehlídka krátkých sovětských filmů premiérových, od 22. do 28. listopadu byl uskutečněn XI. dětský filmový festival, pro žáky škol a ostatní zájemce bylo promítáno komponované pásmo krátkých sovětských filmů, pro mateřské školy sovětské pohádky. V kině Panorama byla k těmto oslavám zaměřena výstava sovětských plakátů a sovětského tisku s náborem předplatitelů a řada jiných akcí.
    Práce kulturní komise je odpovědná a náročná, neboť právě tato komise je určitým garantem i za výchovu mladého člověka. Dostatek materiálních prostředků umožňuje dnešní mládeži daleko lepší a bezstarostnější život, ovšem svádí i k volnějšímu životu a proto musí být mládež vhodně, ale nenásilně vedena na lepší kulturní vyžití tak, aby se kultura stala pro ni postupně nezbytnou součástí života. A pokud se toto podaří, bude to skutečný úspěch socialistické kultury.

Komise pro mládež a tělesnou výchovu

    Předsedou komise je Zdeněk Selucký, tajemnicí Dagmar Mezihoráková, garantem člen rady Ludvík Šigut. Členy jsou poslanci Lubomír Přikryl, Josef Měsíček, Vlastimil Vráblík a Miroslav Baldrián, volenými členy pak Jiří Jahoda, Vojtěch Hecl a Robert Duroň. Tato komise dodržela plán svých schůzí, uskutečnila jich tedy všech 12. Každá schůze se dotýkala jak problémů mládeže, tak i tělovýchovy a sportu. V některých otázkách mládeže působila výchovně spolu s komisí kulturní, což bylo celé věci skutečně k prospěchu. Stejně jako v kulturní komisi byl i v komisi pro mládež a tělesnou výchovu dodržován Jednotný plán kulturně výchovné činnosti, v tomto případě k otázkám mládeže a tělesné výchovy se snahou, aby se do skutečné činnosti zapojilo co nejvíce mladých lidí. Komise se pravidelně zabývala činností Socialistického svazu mládeže, zástupce komise se pravidelně zúčastňoval jejich schůzí i městské konference. Vzhledem k rozsahu práce této komise byla tato od 1. září rozšířena o další dva členy, a to o Blanku Fuchsovou a Ludmilu Marečkovou, aby se mohla rozšířit a tak i zkvalitnit práce i kontrola.
    Komise pracuje s mládeží a stará se, aby její zájmy byly co nejlépe a nejvhodněji uspokojeny. Je proto ve styku se všemi organizacemi, které s mládeží pracují, např. s TJ Jiskra, Svazarmem a hlavně SSM, jimž dává podněty a účinně jim pomáhá právě na poli práce s mladými všech věkových kategorií. Jedná se jak o kulturní, tak i sportovní vyžití a proto hledá a navrhuje nejlepší způsoby realizace mladých. Spolupracuje se školami a městskou lidovou knihovnou, má zájem, aby co nejdříve byla dokončena sportovní hala v Kyjově, podporuje besedy, filmy, hry a soutěže, které mladé nejen baví, ale rozšiřují jejich duševní obzor a přivádějí je ke kultuře. Komise má zájem, aby mladí více sportovali, a aby snížili dnes už hodně vysoký průměr členů v tělovýchově a navázali na dřívější úspěchy zdejších sportovců. Komise doporučuje aktivní letní činnost na pionýrských táborech, protože se tam utužují nejen tělesné, ale i duševní a morální vlastnosti a tím se vlastně ti mladí vychovávají.
    Práce komise je tedy pestrá, protože se však jedná výhradně o práci s mládeží, jde o práci nadmíru odpovědnou. Výsledky práce se právě v tomto odvětví projeví až po letech, ovšem aby tyto výsledky byly co nejlepší, je snahou všech členů této komise. A proto nelitují času, ani námahy a sami se zúčastňují akcí, které komise pořádá pro ty mladé i ty nejmladší, snaží se jim být ve všem příkladem, protože i dnes platí, že příklady táhnou.

Komise školství

    Tuto komisi vede jako předseda Rostislav Smejkal, tajemnicí je Ludmila Müllerová, garantem člen rady a tajemník MěstNV PhDr. Rudolf Strmiska. Členy této komise jsou poslanci MěstNV Naděžda Balaštíková, Marie Jandová, Milan Vidurek a Jiří Šťastný a jako volení členové Marie Leciánová, Naděžda Foltýnová, Zdeněk Straka a Petr Bukovský. V komisi dále pracuje 5 aktivistek, a to Marcela Petříková, Ladislava Chybová, Libuše Bochýnková, Anna Vytonská a Marie Michalčíková.
    Už samotný výpočet členů a aktivistů, kteří v této komisi pracují, naznačuje, že se jedná o komisi, která má ve své pracovní náplni značný obsah činnosti. Komise se scházela pravidelně jednou v měsíci a v průběhu roku uskutečnila všech 12 plánovaných schůzí. A že náplň její práce byla skutečně obsáhlá, o tom svědčí samotné zápisy ze schůzí, mnohdy jsoucí až do detailů a svědčící o tom, že v jejich schůzích nešlo nikdy o čas, ale o to, aby výsledek byl takový, který věci prospívá. Byla probrána činnost každé školy, její spolupráce s patronátním závodem, zaznamenáno je i stanovisko zástupce patronátního závodu, jsou vysvětleny vzájemné problémy, zjednáno jasno ve vzájemných vztazích a vytvářeny příznivé předpoklady pro další spolupráci. Od vedení škol byly striktně vyžadovány situační zprávy a v nich požadovány situační zprávy nejen o prospěchu, ale i o chování a případných negativních jevech, přitom školská komise se nevyhýbala tomu, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky pro zlepšení situace na kterémkoliv úseku. Komise byla pravidelně informována i o úspěších žáků v různých soutěžích, ať vědních, či uměleckých nebo sportovních. Zajímala se i o spolupráci kulturních či mládežnických institucí se školami, dovedla však zaujmout kritický postoj vůči nevhodným besedám na nízké úrovni, byť je prováděl i člověk, jehož doporučil vyšší orgán. Komise se zabývala i prací pionýrských skupin na školách i činností Městského domu pionýrů a mládeže, jimž poskytovala všemožnou pomoc při výchově právě těch nejmladších. Zajímala se i o připravenost nového školního roku jak po stránce pedagogické, tak i po stránce materiálně technické. Středem pozornosti byly i práce na úseku oprav a doplňování školských zařízení a konečně i kontrola plnění rozpočtu v oboru školství a nezapomínalo se ani na kontrolu mimoškolního stravování.
    Nelze vyčerpat všechny problémy, jimiž se tato agilní komise v průběhu celého roku zabývala. Bylo jich skutečně mnoho, mnohem více, než je jich v tomto zápise nastíněno, protože problémů ve školství nikdy neubývá, spíše jich pravidelně řada přibývá. Účast na schůzích byla vysoká, debat hodně, ale debat plodných, zaměřených na pomoc a vyřešení problémů. Tato komise určitě patří mezi ty, které chtějí věci prospět, které se ve svých jednáních neutápějí, neohánějí se silnými slovy, ale svou práci potvrzují činy.

Komise pro ochranu veřejného pořádku

    Předsedou komise je Rostislav Novák, tajemnicí Jarmila Jelínková, členy poslanci Jiří Komínek, Vlastimil Lihan, Antonín Neduchal a Marie Škrlová, volenými členy Anna Cutáková, Emílie Pelikánová, František Červínek a Josef Svoboda, aktivisty komise Petr Šrahůlek Rostislav Chytil, Josef Horáček, Jan Krejčiřík a dr. Vladimír Chyský. Garantem činnosti této komise je člen rady MěstNV Rostislav Skřivánek. Jak už její název naznačuje, zabývá se tato komise problematikou veřejného pořádku a ochranou občanských vztahů. Komise se v rámci své pravomoci zaměřuje na projednávání a řešení přestupků a také i projednáváním stížností.
    V průběhu tohoto roku bylo uskutečněno všech 12 plánovaných schůzí, což nasvědčuje tomu, že tato komise měla na každém jednání dostatek práce. Projednání přestupků je uvedeno heslovitě v zápisech s odvoláním na příslušné paragrafy a jsou i vynášeny příslušné tresty ve formě napomenutí, důtky nebo i finančního postihu, případně jsou viníci předáni k dalšímu řízení příslušným orgánům. Jedná se většinou o přestupky, narušující klidné soužití mezi občany a nevhodně působící na celé okolí nebo mládež. Mezi nejběžnější patří např. rušení nočního klidu, nevhodné chování ve stavu opilosti, různé druhy vandalství a jiné. Je možno se domnívat, že by bylo zapotřebí větší přísnosti a ve spolupráci s orgány Veřejné bezpečnosti účinněji odstraňovat negativní jevy, které se v poslední době rozrůstají v daleko větší míře, než tomu bylo dříve. Ovšem více pozornosti i zásahů by bylo třeba především ze strany orgánů bezpečnosti, které se zaměřují především na přestupky v dopravě, než na skutečnou trestnou činnost. Toto zřejmě bude zčásti zlepšeno, neboť nový náčelník Veřejné bezpečnosti při projednávání činnosti tohoto orgánu v plénu městského výboru Národní fronty toto aspoň naznačil. A bude to jistě k prospěchu celé věci.

Komise zemědělská

    Celý název, komise vodního a lesního hospodářství a zemědělská, vysvětluje dostatečně šířku problematiky, již tato komise řeší. Předsedou komise je Štěpán Šnajdr, který v zemědělství pracuje od ranného mládí a je s touto problematikou dokonale obeznámen. Tajemnicí komise je Jana Kutálková a garantkou členka rady ing. Helena Kubaczková, pracovnice JZD Družba. Členy komise jsou poslanci MěstNV Otakar Musil, Milan Kluďák, Jana Pelčáková, Ludmila Resnerová a Jenovefa Bučková, dále pak volení členové MVDr. Jan Palác, Josef Sedlář, inženýr Pavel Šikuta a Věra Žižlavská. V komisi pracují i aktivisté Jan Víšek, Bohuslav Ježek a Zdena Záhorová.
    Komise uskutečnila 11 zasedání a zabývala se výlučně zemědělskou problematikou. Spolupracovala se všemi zemědělskými závody, ať už je to místní JZD nebo ostatní závody, které charakterem své působnosti do problematiky zemědělství zasahují, jako Agrochemický podnik, Strojní a traktorová stanice, Technické služby a další. Ve smyslu současného požadavku, aby byla obdělána veškerá plodící půda, která je ve správě JZD i ostatních organizací či soukromého sektoru, byla členy komise provedena důsledná prohlídka současného stavu právě na tomto úseku. Komise se zabývala i stavem jarních, žňových a podzimních prací i výsledky, jichž bylo dosaženo u obilovin a jiných plodin, doporučovala žádosti na výsadbu nebo zrušení vinic a zabývala se i stížnostmi občanů, týkajícími se škod, cest apod. V tomto roce došlo k osvobození příjmů drobných chovatelů a pěstitelů od placení daně z příjmů obyvatelstva, čímž se podpořil jejich zájem o pěstování a zvýšený prodej vypěstovaných produktů do tržní sítě. K tomu napomáhá i usnesení vyšších orgánů o tom, že půda, která nemůže být strojově obdělávána, má být předána příslušným organizacím, v první řadě zahrádkářům tak, aby přinášela užitek. Tato tendence se již začíná projevovat velmi příznivě a tak neobdělávané půdy ubývá, lidé se mohou na zahrádkách vyžít daleko kulturněji, než k tomu měli dosud příležitost a možnost.
    Důležitost zemědělské komise je nesporná, protože i ona svou prací přispívá k lepšímu zabezpečování vlastní výroby potravin, jejichž cena, nejen ve světě, ale i u nás, postupně narůstá. A potraviny byly, jsou a budou stále tou nejžádanější a nejpotřebnější surovinou, která zabezpečuje výživu národa a tím i jeho spokojenost.

Komise výstavby

    Předsedou je ing. Vlastimil Polášek, tajemníkem František Dobeš, garantem pak člen rady MěstNV ing. Bohumil Válka. Členy této komise jsou poslanci Bohumil Marek, Vojtěch Chrástecký, Marie Hložková, Ladislav Sukop a Drahomír Urc. Za členy komise byli zvoleni ing. Miroslav Hlaváč, ing. Jan Vodka, Miroslav Kožuský, Vladimír Navrátil a Drahomír Lupač. Aktivisty komise jsou ing. Emil Slabák, ing. Stanislav Šmíd, Štěpán Polášek, ing. Miroslav Čech, dr. ing. František Křivánek a Cyril Kaláb.
    Práce této komise a tím i náplň jejich schůzí byla velmi obsáhlá a časově náročná, uskutečněno bylo všech 12 plánovaných schůzí. V první schůzi bylo provedeno zhodnocení činnosti komise za rok 1981 a přitom byla konstatována poměrně malá činnost jednotlivých členů na jednání. V dalších schůzích byl projednáván a kontrolován plán bytové výstavby se zaměřením na dokončení občanské vybavenosti a příprava výstavby v akci “Z” včetně přípravy staveniště pro stavbu patrových garáží v lokalitě U vodojemu a v prostoru staré vlkošské silnice. V obou těchto lokalitách bude možno vybudovat 280 nových garáží, což zcela vyřeší jejich nedostatek. Velmi úzkým profilem jsou stavební kapacity, neboť zdejší stavební podnik je vázán značnou svou částí svých možností na práce v Brně, takže jeho poslání, aby poskytoval služby především v rámci okresu, se míjejí účinkem. V Kyjově se jeho činnost orientuje hlavně na opravy školských zařízení na ZŠ Komenského a ZŠ na třídě Pionýrů. Ve schůzích byl projednán stav projektové a předprojektové přípravy akcí na rok 1983, hlavně pro stavbu městské knihovny a jiné menší akce, jako chodníky apod. Komise se zabývala i plynofikací kotelen, povolováním nadstavby rodinných domků a výstavbou garáží jak ve vlastních domech, tak i mimo ně a ostatními záležitostmi tohoto řízení. V každé schůzi byl sledován stav kontrolované výstavby, byly zjišťovány příčiny opožďování a ve všech případech zajišťována náprava. V každém případě má tato komise skutečně hodně práce a slouží k cti jejich členů, že všechny potíže překonávali a svou prací přispívali k zlepšení vzhledu i rozšiřování města. O výstavbě, která byla v tomto období uskutečněna, je pojednáváno detailněji v části “Výstavba města”.

Zdravotní komise

    Tato komise pracuje za předsednictví MUDr. Petra Němce, tajemnicí je Marie Vávrová a garantkou členka rady MěstNV Hedvika Svobodová. Členkami jsou poslankyně Jarmila Kamerová, Marie Mezíková, Marie Rakušanová, Marie Houšťová a Drahomíra Rajsiglová. Tento kolektiv spolu s dalšími volenými členkami a aktivistkami uskutečnil všech dvanáct plánovaných schůzí.
    Jedním z nejdůležitějších úkolů v tomto roce, který byl rokem úcty ke stáří, byla oblast péče o staré občany. Zde je nutno vyzvednout kromě obvyklé péče, jako jsou jednorázové finanční výpomoci, opakované finanční výpomoci, pečovatelská služba, geriatrické sestry atd. i velký zájem a praktickou pomoc zvláště starších členů této komise. Opakované příspěvky byly běžně poskytovány sociálně slabým osobám, nemocným tuberkulózou a cukrovkou, sociální příspěvky pak osobám s nízkými příjmy. K zlepšení úrovně starších osob přispělo i zlepšení prostředí Klubu důchodců, čímž se zvýšilo a podstatně i zlepšilo jeho využívání. Komise přiznává nejen finanční výpomoci, ale i vyřizuje nebo doporučuje k vyřízení žádosti o pečovatelskou službu, žádosti o umístění v ústavu sociální péče, žádosti o důchod manželky, o opakovaný příspěvek na stravu a také žádosti o invalidní důchod z mládí. Velmi svědomitě se zabývá stavem na úseku sociální péče a zasahuje i v případech, kdy se rodiče starají nedostatečně o výchovu svých dětí. Na zakoupení povlečení, uhlí a plynu bylo přestárlým a sociálně potřebným osobám vyplaceno v tomto roce z veřejných prostředků více než 50.000 Kčs, což svědčí o tom, že i když v tomto státě je každý člověk do určité míry zajištěn aspoň tím svým důchodem, nezapomíná se na ty, jimž tato částka k důstojnému životu nestačí. Činnost komise je skutečně obsáhlá a přesunem agendy z ONV na MěstNV jí ještě přibývá, neboť bude rozhodovat v daleko širším rozsahu, než tomu bylo dosud, např. o poskytování peněžitých příspěvků, o sociálním zabezpečení, o dohledu nad dětmi, o uložení určitých omezení mladistvým apod. S narůstající prací i odpovědností jistě však vzroste i iniciativa všech členů komise, neboť všichni tuto práci dělají rádi a s velkou odpovědností.

Komise dopravy

    Předsedou komise je Josef Přikryl, tajemníkem Vojtěch Lebeda, garantem člen rady František Svoboda. Členy komise jsou poslanci Vincenc Ventrča, Josef Růžička, Zdeněk Chytil a Stanislav Svoboda. Volenými členy jsou Jan Fojtík, ing. Antonín Pavelka, ing. Rostislav Slabák, Jan Briešťanský a Lubomír Kuzník.
    Hlavním úkolem této komise v dnešní době, kdy se neustále rozšiřuje počet dopravních prostředků všeho druhu, je organizace dopravy a zajištění její bezpečnosti. V tomto směru probíhalo proto všech 12 uskutečněných schůzí této komise, která se věnovala např. zajišťování sjízdnosti místních komunikací, zejména pak v zimním období, kdy dbala na odstraňování sněhu nebo zajištění vhodného posypu. Komise dbala také na to, aby při výstavbě sídlišť byl brán zřetel i na zřizování parkovišť a nezapomínala, aby doprava uvnitř města byla plynulá a bezpečná. Vyjadřovala se též k navrhovaným jízdním řádům, ať ČSD nebo ČSAD a v případě nesouhlasu požadovala i uskutečnění potřebných změn tak, aby spoje byly pro občany nejvýhodnější. Komise pracuje i s orgány Veřejné bezpečnosti, zejména při označování dopravními značkami a zajišťování případných kontrol, v této oblasti však přijímá i podněty ostatních komisí či občanů. V každém případě je činnost této komise, která se vyjadřuje k otázkám dopravy a údržby i výstavby dopravních cest, náročná a často je nutno operativně řešit nově vznikající problémy tak, aby bezpečnost jízdy a cest byla zajištěna.

Výbor lidové kontroly

    Předsedou této komise je Ladislav Hasala, tajemnicí Marie Čejglová, garantem člen rady a místopředseda MěstNV Vítězslav Ingr. Členy komise jsou poslanci Vladimír Matějka, Libuše Polášková, Květa Dufková, Valentin Brhel a František Matuška, volenými členy MUDr. Milan Uhlíř, dr. Jaromír Soukal, Svatoslav Hána, Jan Neduchal, Božena Pojezná a ing. Rudolf Březina. Tato komise se scházela pravidelně každý měsíc a uskutečnila celkem dvanáct zasedání. Jak už sám název komise napovídá, zaměřila se na kontrolní činnost, přitom však iniciativně navrhovala i možný způsob nápravy. Do svého plánu činnosti mimo jiné zahrnula i prověrku příčin rozestavěnosti, prověrku vybraných usnesení pléna a rady Jm KNV v působnosti národního výboru, kontrolu zásobování obyvatelstva, poctivost prodeje a otázku utajování zboží, kontrolu dodržování rozvozního plánu na prodejnách, prověrku současné kulturní úrovně v městě, prověrku úrovně služeb OPS, prověrku stavu a úrovně vyřizování stížností na MěstNV, prověrku nedovoleného parkování služebních vozidel po pracovní době a jiné. Prověřována byla i činnost Domu kultury se zaměřením na zvýšení aktivity při zabezpečování a prohlubování mimoškolské výchovy ve zvýšení spolupráce s mládeží a jejím zapojováním do činnosti, v pořádání programů pro mládež, ve využití předmětů postupné spotřeby, v hospodaření, v prověření vedlejších pracovních poměrů a dohod o provedení práce. Ve spolupráci s členy Veřejné bezpečnosti provedli členové VLK i kontrolu osob, zdržujících se v restauračních zařízeních a pivnici během pracovní doby. Zjištěné osoby byly nahlášeny zaměstnavatelům spolu se žádostí o informaci, jaké důsledky z toho byly vyvozeny. Byly řešeny i stížnosti občanů, ať už to byly záležitosti bytové nebo nedostatečná kvalita oprav a jiné. Je zajímavé, že prověrka, organizovaná výborem lidové kontroly ONV Hodonín v obchodech zjistila, že z prověřovaných 228 prodejen potravinářského a průmyslového zboží byly u 91 prodejen zjištěny závady, a to představuje 39,9 procent kontrolovaných prodejen. Toto je doslova zarážející a svědčí o tom, že ne všichni pracovníci obchodu pracují tak, jak jim nařizují předpisy. Pak se ovšem nelze divit, že spokojenost občanů se službami obchodu v mnoha případech doslova není.
    Výbor lidové kontroly nemá lehké poslání, zejména pak tam, kde se zjistí závady. Proto je třeba, aby tuto činnost konali lidé, kteří sami mají čistý štít, nejsou svázáni jakýmikoliv ohledy, mají cit pro právo a spravedlnost, protože jejich práce, pokud má být skutečně pro společnost dobrá, je celkem nevděčná a zisk jim samotným určitě nepřináší.

    Do výčtu komisí patří ještě Sbor pro občanské záležitosti a jeho činnost. Činnost tohoto sboru je uvedena v samostatném zápise, stejně jako bylo uvedeno i v zápisech předešlých.
    Chtěl jsem letos trochu popsat činnost komisí, o nichž jsem se v minulých zápisech zmiňoval jen kuse. Vím, že činnost komisí je velmi náročná, avšak také velmi záslužná. Nemohl jsem proto opomenout a nezmínit se podrobněji o jejich činnosti, a abych nevzpomenul těch, kteří v těchto komisích pracují. Za svou práci, za čas, který této práci nezištně věnovali, jistě si zaslouží, aby se jejich práce i jména v tomto zápise zaznamenala i pro časy příští.