S naprostou zaměstnaností všech obyvatel, ba při stálém nedostatku pracovních sil, jež se i nadále projevuje, vzrůstá životní úroveň a tím i zvýšená kupní síla. Nedostatky v nabídce vhodného a hlavně jakostního zboží se pak odrážejí ve zvýšených vkladech, což je však v některých případech jen východiskem proto, že na trhu není takové zboží, jaké by si dnes již náročná spotřebitelka nebo spotřebitel přáli. Je pravdou, že v minulých desetiletích se průmysl zaměřoval především na těžkou výrobu a výroba spotřebního zboží byla opomíjena a pokládána za druhořadou stejně, jako výroba zemědělská. Vývoj však dal za pravdu straně druhé, která zemědělskou výrobu nikdy nepodcenila a převážnou část výrobních kapacit dnes směruje na výrobu zboží spotřebního, které občanům bezprostředně slouží a přímo zvyšuje i jejich životní úroveň.
    I když zásobování obyvatelstva potravinářským a průmyslovým zbožím se postupně, alespoň v převážné části odvětví, zlepšuje, nelze ještě hovořit o tom, že by bylo na takové výši, aby k němu nebyly vznášeny připomínky. Chyby jsou v řídících orgánech, které by měly u výrobců zajistit dostatek zboží v příslušné kvalitě i druhu, chyby jsou však i přímo v prodejním úseku. Jednou z těchto chyb je malý zájem o samotný prodej, z čehož vyplývá i chování prodávajících vůči kupujícím. V době krize a nezaměstnanosti v třicátých letech jsem sám prodavače dělal a pamatuji si, že žádný pevný plat v mnoha podnicích neexistoval, a že prodavač byl placen podle toho, kolik prodal, a proto z každého zboží dostával za jeho prodej určité procento. To vedlo nutně k tomu, že se každý snažil, aby prodal co nejvíce, podle toho se také k zákazníkům musel chovat a nemohl lhostejně pokrčit rameny s dovětkem “nemáme”. Dnes konstatujeme, že zákazník je v mnoha případech pouhým prosebníkem, a že malý zájem či dokonce nezájem prodávajících nejen v obchodech, ale i jiných podnicích, přetrvává. Ovšem věřme, že se tato situace bude postupně zlepšovat.
    A nyní v krátkosti o problémech, jež se v tomto roce v některých oborech projevily a jak je jednotliví vedoucí pracovníci ve svých zprávách zdůvodňovali:
    Na úseku pohostinství se projevilo únorové zvýšení cen masa a masných výrobků ve zvýšené poptávce právě na ty skupiny, kde k zvýšení ceny nedošlo. Ovšem tržní fondy byly v jednotlivých čtvrtletích sníženy o 10 až 14 procent a skladba výsekového masa byla upravena na poměr 40 % hovězího a 60 % vepřového masa. Jinak se v restauračních zařízeních projevily nedostatky u nealkoholických nápojů a pak piva, zejména však v parních letních měsících, kdy je po nich prakticky nejvyšší poptávka.
    Zásobování základními druhy potravin bylo celkem bez poruch. Dodávky masa a uzenin byly sice oproti minulému roku nižší (index 87 %), tento nedostatek byl však vyrovnán dostatkem drůbeže a proto jej nebylo třeba považovat za nějak důležitý nebo závažný. K menším výkyvům docházelo občas u některých mléčných výrobků, jako šlehačka a tvrdé sýry, přechodně bylo méně párků a šunky a v letním období i některých nápojů. Ovšem přechodné nedostatky se odrazily ve zvýšených nákupech některého nedostatkového zboží, což se projevilo především u tuků a oleje, ale hlavně u cukru. Proto byly v tomto roce vydány k usměrnění nákupu okresním národním výborem regulační pokyny, které se skutečně osvědčily a zabránily neuváženým nákupům.
    Fondové zajištění vánočního trhu v jižních plodech, jako jsou arašídy, kokosová moučka, mandle, pomeranče, citrony a banány, bylo značně sníženo, prodávalo se omezeně a na mnoho lidí, zejména ty starší, se vůbec nedostalo. Na toto zboží se stály fronty, mnohdy za deště, mrazu či sněžení, což mnohým, zejména pak těm méně zdravým, tento nákup vůbec znemožnilo. Zde by rozhodně bylo účelné a správné, i když si to snad vyžádá hodně práce, vyřešit to pro příští léta, pokud ještě taková situace bude, formou nějakých poukazů na odběr vánočních balíčků tak, jak to již letos udělali v některých jiných městech. Rozhodně by to přispělo k spokojenosti občanů a zamezilo by se tím i různým řečem o protekci, prodeji pod pultem apod.
    Obuv se stala velkým problémem a dokonce podle vyjádření prodejního podniku je tlak na výrobu a sortiment bezmocný a bezvýsledný”. Tedy se tam zřejmě dělá jen to, co se dělá dobře a snadno. Výroba je tedy zřejmě větším pánem než prodej a zákazník, což je bohužel nešvar, který dosud přetrvává i jinde. Proto se už po řadu let projevuje nedostatek dámské obuvi, zejména pak větších čísel a obuvi širší, značné nedostatky se projevují i u obuvi sezónní. Je vysoký nadbytek obuvi celoroční, ale po celé léto se nedostávalo dětské obuvi gumotextilní, cviček, spartakiádek apod. Žádná z prodejen, a to uvádí přímo inspektor tohoto podniku, nemá možnost objednat si zboží skutečně potřebné a spotřebitelem pro dané období požadované. A to jistě dobré není, protože náš obuvnický průmysl býval na světové výši a na požadavek zákazníka reagoval doslova okamžitě.
    V oboru textil a oděvy se situace naopak hodně zlepšila. Menší nedostatky se projevily u levnějších druhů ložního prádla, smyčkových ručníků a osušek. Poptávka nebyla zcela uspokojena i u bavlněných výrobků, hlavně v dámském a dětském sortimentu. U konfekce by se zřejmě prodalo daleko více výrobků z manchestru a bavlny.
    U drobného zboží se projevil nedostatek psacích papírů a kancelářských potřeb, což není problém tak závažný, jako už léta vleklý nedostatek školních sešitů, ubrousků, svačinových obalů a hlavně pak obyčejného toaletního papíru. Tento problém, i přes řadu opatření vyšších i nejvyšších orgánů, se dá ale velmi těžko vyřešit jednak z důvodů kapacitních, jednak také proto, že naši lidé velmi rádi skupují ve větší míře právě to nedostatkové zboží a tak na ten obyčejný papír dovedou vytvořit pomalu stejné fronty, jako třeba na banány před vánočními svátky.
    Řada výrobků domácí potřeby, o něž ještě loni byla potíž, je již k dostání, i když je i zde řada neuspokojených zákazníků na barevné televizory, mrazničky, klasické pračky, šicí stroje či jízdní kola.
    Situace se tedy lepší, i když dosud ve všech směrech nejlepší a bez problémů není. I dnes se doplácí na to, že výroba průmyslového zboží byla po řadu let ve stínu těžkého průmyslu, neměla prioritu a nedostatky, z toho vyplývající, se projevují ještě dnes. Tyto chyby se však začínají radikálně napravovat a proto již v nejbližších letech můžeme očekávat výrazné zlepšení. K výkyvům v zásobování průmyslových prodejen potřebných výrobků dochází i v nedodržování rozvozních plánů, které jsou omezeny v důsledku snížení přídělu pohonných hmot.
    Neopominutelnou součástí prodeje je i jeho kulturnost jak v samotných prodejnách, tak i v závodech veřejného stravování. Jsou-li naše prodejny či restaurace a kavárny čisté, potěší to nejen oko, ale i naše zdraví.
    A nyní si všimněme jednotlivých obchodních oborů a jejich závodů či prodejen:

    Restaurační a stravovací službu obstarávají v městě 2 podniky, a to Restaurace Hodonín a Jednota, spotřební družstvo, Hodonín. Uvnitř města provozuje tyto služby většinou podnik Restaurace svými 11 zařízeními, a to:

    Panorama Kyjov. Kavárna II. cenové skupiny s počtem 180 míst u stolů. V provozu je od roku 1981 a byla postavena v akci “Z”. Kromě služeb společenských poskytuje i doplňkové stravování. Je otevřena denně kromě úterý od 15 do 23 hodin. Roční tržba 1.350.000 Kčs, což přepočteno na jedno místo představuje 7.500 Kčs. S dalším rozšířením místa ani služeb se nezvažuje, o chod kavárny se stará 11 pracovníků.
    Lidová restaurace je v sousedství kavárny Panorama. Je to restaurace III. cenové skupiny se 136 místy u stolu. V tomto roce dosáhla tržby téměř 2.500.000 Kčs, přepočteno na jedno místo u stolu 18.400 Kčs a má 11 pracovníků. Otevřeno má denně kromě soboty od 8 do 22 hodin. Byla v poslední době rekonstruována a proto se s dalšími úpravami v dohledné době nepočítá až na to, že po odchodu podnikového ředitelství do Hodonína bude horní část adaptována na hotel.
    Restaurace U zámečku, dříve známá jako restaurace U Mrázků je zařazena rovněž do III. cenové skupiny, u stolu má 136 míst a dosáhla rovněž tržby 2.500.000 Kčs, přepočteno na jedno místo je to rovněž 18.400 Kčs. O provoz se stará 17 pracovníků a má otevřeno denně kromě soboty od 9 do 22 hodin. I tato restaurace je po opravě a není proto třeba dalších úprav.
    Budvarka, pivnice III. cenové skupiny je v ulici Rudé armády v bývalém hostinci U Šalšů. Při počtu 56 míst u stolu dosáhla tržby 1.750.000 Kčs, tedy na jedno místo u stolu 31.200 Kčs. Otevřeno má denně kromě pondělí od 9 do 22 hodin a zaměstnává 7 pracovníků. Výhledově se nepočítá s žádnou větší úpravou, protože zatím vyhovuje.
    Radniční sklep, vinárna v traktu radnice, je zařazena do III. cenové skupiny. U stolu je 85 míst, dosahuje obratu 850.000 Kčs, tedy na jedno místo 10.000 Kčs. Je otevřena od úterý do neděle denně od 19 do 24 hodin a o provoz se starají 4 pracovníci. S její další úpravou se nepočítá, spíše se zvažuje, aby se stala do určité míry reprezentačním střediskem ve městě.
    Jídelna U nádraží je nově vybudovaná provozovna přímo v prostoru nádraží s počtem 68 míst u stolu. Dosáhla tržby 2.700.000 Kčs, tedy na jedno místo téměř 40.000 Kčs. Je to nová provozovna a od svého otevření v roce 1981 získala dobrou pověst. Pracuje zde 15 zaměstnanců, je otevřena denně od 6 do 20 hodin, v sobotu pak od 7 do 13 hodin.
    Restaurace Nový svět. Je to hostinec IV. cenové skupiny, velmi výhodně položený blízko sídliště Tyršova a Brandlova. U stolu má 92 míst a o provoz se stará 6 pracovníků. Je otevřen denně kromě pátku od 10 do 23 hodin a tržba za rok 1982 dosáhla 1.700.000 Kčs, což přepočteno na jedno místo představuje 18.500 Kčs.
    Nětčice, bývalý hostinec U Jančů. Hostinec IV. cenové skupiny, má u stolu 38 míst a o provoz se starají 3 pracovníci. Dosáhl tržby 725.000 Kčs, tedy na jedno místo 45.400 Kčs. Hostinec je otevřen denně kromě čtvrtka od 10 do 22 hodin, v pátek a sobotu pak do 23 hodin.
    Bufet Náměstí Kyjov. Je zařazen do IV. cenové skupiny a má u stolu pouhých 27 míst, což při roční tržbě 5.750.000 Kčs představuje tržbu na jedno místo plných 212.900 Kčs. Provoz zajišťuje 16 pracovníků, v pondělí až pátek je pracovní doba od 5.30 do 18 hodin, v sobotu pak od 5.30 do 11.30 hodin.
    Středisko bufetu Polotovary Kyjov je v současné době v rekonstrukci, když se provádí výměna elektrického a technologického zařízení (mrazničky, prodejní pult, výměna výlohové skříně včetně vstupních dveří). Další rekonstrukce proběhnou současně s pracemi na hotelu Slavia a budou ukončeny až v roce 1984.
    Hotel Slavia je v rekonstrukci a bude otevřen spolu s jeho restaurací v roce 1984.

    Kromě provozoven, které obhospodařuje podnik Restaurace Hodonín, jsou v Kyjově ještě další 4 provozovny, které řídí spotřební družstvo Jednota Hodonín, a to:

    Restaurace Domu kultury Kyjov. Je zařazena do III. cenové skupiny, zajišťuje společensko kulturní služby, základní i doplňkové stravování, neuvažuje se však s dalším rozšířením poskytovaných služeb. V restauraci je u stolu 95 míst, tržba 2.909.000 Kčs, průměrná tržba na jedno místo 30.621 Kčs. O provoz se stará 17 zaměstnanců a vzhledem k dobré úrovni tohoto zařízení je zvažováno s jeho rekonstrukcí tak, aby došlo k podstatnému rozšíření jak výrobních, tak i provozních ploch.
    Hostinec Bohuslavice je zařazen do IV. cenové skupiny a má u stolu 76 míst. Má 3 zaměstnance, tržbu 663.000 Kčs, tedy 8.723 Kčs na jedno místo a zajišťuje doplňkové stravování, prodej přes ulici a společenské služby.
    Bufet u nádraží ČSAD v Nerudově ulici má 12 stolů na stání a je zařazen do IV. cenové skupiny. Služby zajišťuje 13 zaměstnanců. Tržba 2.593.000 Kčs, tedy na jeden stůl 216.083 Kčs. Zajišťuje jednak rychlé občerstvení, jednak stravování. Jeho služeb využívá především cestující veřejnost a rozšíření nebo zavedení nových služeb se nezvažuje.
    Hostinec Boršov, zařazený do IV. cenové skupiny, je v současné době ve výstavbě v rámci akce “Z”.

V oboru potravinářském má spotřební družstvo Jednota v obvodu města 2 prodejny, a to:

    smíšenou prodejnu Boršov, jejíž prodejní plocha je 85 m² a sklady mají 113 m². Při roční tržbě 2.470.000 Kčs a 3 pracovnících je zřejmé, že se jedná o prodejnu skutečně dobrou a to dokazuje i rozsah jejich služeb, ať už je to služba objednávková, nákup do tašky, prodej polotovarů, dárkové balení a jiné. Prodejna je vybavena malou mechanizací, samoobslužným a obchodním zařízením, má 3 chladící skříně, chladící vitrínu, nářezový stroj a vhodnou pokladnu. V každém případě je to prodejna vyhovující i dnešním požadavkům.
    Nákupní středisko Bohuslavice, které má prodejní plochu 158 m² a skladovou plochu 139 m². Tomu odpovídá i dosažená tržba 5.810.000 Kčs při 5,75 pracovníků. Toto středisko provádí rovněž řadu služeb, jako objednávkovou službu, dárkové balení, nákup do tašky, poradenskou službu, prodej diajídel, prodej polotovarů, prodej na půjčky, zprostředkovatelskou službu při zapojení TV antén apod. Prodejna je vybavena samoobslužným zařízením, chladícím a mrazícím zařízením i malou mechanizací. V nejbližší době se počítá s vybudováním rampy u skladu zboží.

    Do správy spotřebního družstva Jednota patří i stavebniny Kyjov. Na prodejní ploše 30 m² a skladové plných 1.351 m² a při průměrném stavu zaměstnanců pouhých 3,5 dosáhla tato prodejna v roce 1982 tržby 8.800.000 Kčs. Toto svědčí o značném obratu finančním i o vytížení pracovníků, kteří poskytují svým zákazníkům řadu služeb, jako objednávkovou službu, dovoz stavebnin, poradenskou službu, úschovu zboží, prodej na půjčky, prodej na sporožiro a další. Prodejna je vybavena velkou i malou mechanizací a její vybavení odpovídá nynějším potřebám. Stavební úpravy nutné nejsou a další výstavba bude řešena až po případném odkoupení sousedního pozemku od n.p. Zelenina.

    V městě je řada prodejen s nepotravinářským zbožím všeho druhu a jsou řízeny různými podniky.

    Domácí potřeby Brno mají v Kyjově celkem 5 prodejen, a to: Kola, šicí stroje - na prodejní ploše 48 m² dosáhly v tomto roce tržby celkem 2.112.000 Kčs při stavu 2,5 pracovníků. Radio-elektro – prodejní plocha 106 m², 5 pracovníků, dosažená tržba v tomto roce činila 10.176.000 Kčs. Železářské a kuchyňské zboží – prodejní plocha 72 m², 7,8 pracovníků, dosaženo tržby 6.120.000 Kčs. Sklo a porcelán – při 69 m² prodejní plochy a 3 pracovnících činila tržba v roce 1982 celkem 3.588.000 Kčs. Zlevněné zboží – 26 m² prodejní plochy a 1 pracovník, dosažená tržba v tomto roce činila 1.014.000 Kčs.
    Národní podnik Chemopetrol, Benzina Brno má v Kyjově 2 čerpací stanice, u nemocnice a v Havlíčkově ulici, přičemž stanice u nemocnice je zařízena na samoobslužný odběr. Při 242 m² prodejních ploch bylo dosaženo tržby 42.203.000 Kčs, což představuje více než 174.000 Kčs tržby na jeden metr prodejní plochy. A to je nesporně jasný důkaz motorizace dneška.
    Drobné zboží Jihlava má v městě 2 prodejny, a to papírnictví, kde 4 zaměstnanci na 51 m² prodejní plochy dosáhly v tomto roce tržby 3.613.000 Kčs a hračky a sportovní potřeby, kde na ploše 54 m² bylo dosaženo 3 zaměstnankyněmi tržby 2.727.000 Kčs.
    Uhelné sklady s 11 pracovníky na prodejní ploše 60 m² dosáhly tržby 9.000.000 při prodeji paliva spotřebitelům.
    Mototechna ve své prodejně na náměstí zajišťuje prodej jednostopých motorových vozidel, náhradních dílů, auto- a motopříslušenství a vede i servisní sortiment a náhradní díly na auta zn. Škoda. Na prodejní ploše 56 m² dosáhla se 4 pracovníky tržby 3.107.000 Kčs.
    Nábytek Gottwaldov má svou prodejnu rovněž na náměstí v ne zcela vyhovujícím prostředí a proto se plánuje řada úprav, jako rekonstrukce střechy, zavedení plynu a instalace ústředního topení, vnitřní úpravy a nakonec i obnovení fasády. Při průměrném stavu zaměstnanců 6,8 dosáhl na prodejní ploše 327 m² tržby 16.742.000 Kčs a to svědčí o tom, že nábytek se kupuje stále.
    Obuv Gottwaldov má v městě 3 prodejny a to svědčí o vysokém zájmu občanů o tento druh průmyslového zboží. Jak už bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, není však stoprocentní spokojenost s možností výběru právě tohoto, kdysi nejlépe pracujícího oboru, ovšem dosahované tržby jsou i dnes velmi značné. V prodejně pánské obuvi v Komenského ulici se na prodejní ploše 65 m² dosáhlo 5.100.000 Kčs, v dámské prodejně na náměstí na celkem malé ploše 65 m² 7.910.000 Kčs a v prodejně kožené galanterie na náměstí pak 2.400.000 Kčs. V pánské a dámské prodejně se vedl celý sortiment příslušné obuvi a omezený prodej punčochového a drobného zboží, v prodejně galanterie pak celý sortiment zboží koženého a částečně i punčochové zboží.
    Oční optika, umístěná v ulici Rudé armády, se stará o zhotovování brýlí a prodej optických pomůcek. Protože vybavenost této prodejny je zastaralá, zvažuje se o její renovaci tak, aby skutečně dobře sloužila veřejnosti, protože její služby jsou denně vyžadovány a jsou také nutné. Na 46 m² prodejní plochy a při 3 stálých zaměstnancích dosáhla tržby 1.343.000 Kčs, což je na poměry našeho města skutečně hodně.
    Podnik Textil spolu s podnikem Oděvy mají v městě celkem 8 prodejen, každý po 4. Textil, již podle svého názvu, se zaměřuje na látky, bílé zboží, prádlo, pletené zboží jak pánské, tak i dámské, dětské i kojenecké a konečně i na galanterii. Velkým nedostatkem každé z těchto prodejen jsou nedostačující sklady, což je také důvodem určité omezenosti prodejního sortimentu v době od jednoho rozvozu k druhému. Ve 4 prodejnách pracuje celkem 28 zaměstnanců, kteří na prodejních plochách 377 m² dosáhli tržby 28.497.000 Kčs, což je známkou, že textil byl a je zbožím nadmíru žádaným.
    Oděvy se prodávají rovněž ve 4 prodejnách. V Komenského ulici je prodejna pánské a dětské konfekce, která navíc vede sortiment kožešinového zboží a úborů pionýrských a mládežnických, v ulici Rudé armády je prodejna dámské a dívčí konfekce, která také vede oděvy dětské, pracovní, pionýrské, mládežnické a atypické, na náměstí je prodejna klobouků a čepic a konečně i prodejna levných oděvů, která je rovněž na náměstí. Všechny prodejny uskutečňují prodej jak normálním spotřebitelům, tak i socialistickým organizacím, prodej na dobírku i na půjčky. V těchto prodejnách je celkem 14 zaměstnanců a na prodejnách o celkové ploše 231 m² bylo dosaženo tržby ve výši 10.475.000 Kčs.

    A nyní si všimneme prodejen, které jsou zaměřeny na prodej různého zboží potravinářského. O zásobení pečivem pečuje n.p. Jihomoravské pekárny, které mají svůj hlavní sklad v Komenského ulici čp. 596 a z něho zásobují surovinami, pomocným materiálem a náhradními díly všechny cukrářské a pekařské provozovny v okrese. V samotném Kyjově mají 3 provozovny, a to pekárnu v ulici Rudé armády 399, v níž 4 pracovníci pekou korpusy pro provozovnu, dále pak pekárnu v Boršově, která je před plynofikací a v níž 28 pracovníků peče chléb a běžné pečivo pro celou oblast Kyjovska a cukrárnu v Komenského ulici 32, která zásobuje cukrářskými výrobky celé Kyjovsko a Koryčansko.
    Důležitým odvětvím potravinářského průmyslu, jehož si vážíme zejména v parném létě, je výroba nealkoholických nápojů. Sodovkárna, která je začleněna do n.p. Jihomoravské pivovary, tento úkol celkem plní a 33 pracovníků vyrábí celkem 20 druhů různých nealkoholických nápojů, především sodové vody, sudové limonády, kofoly a specialit Dia-citron a Aro-tonic. Ovšem strojní zařízení této provozovny je hodně opotřebované, provozní budovy zchátralé a není proto daleko doba, kdy tento provoz bude zřejmě zrušen, protože ani o opravě, ne pak dokonce o nějaké výstavbě se neuvažuje a přednost dostává Uherské Hradiště a Žďár nad Sázavou.
    Národní podnik Zelenina, který má v Kyjově ředitelství svého závodu, a jak sám už jeho název naznačuje, stará se o nákup, distribuci a prodej zeleniny a ovoce všeho druhu, má v městě 3 prodejny s 10 zaměstnanci. V nich zajišťuje prodej ovoce, zeleniny, krmiv, semen, hnojiv a stromků, případně i jiných druhů potravinářského a zahrádkářského zboží. Skutečností však je, že všechny prodejny mají stísněné a mnohdy již nevyhovující prodejní prostory a bude proto nutno přistoupit k jejich rozšíření a zlepšení. Ovšem jejich zájem o prostory dnešní čítárny a knihovny je naprosto nereálný a neuskutečnitelný, neboť po vybudování nové knihovny ustoupí dnešní knihovna a čítárna potřebám rozšíření dopravy uvnitř města.

    Nelze se nezmínit i o některých jiných prodejnách či zařízeních, která jsou pro běžný život nepostradatelná. Jsou to prodejny ryze potravinářské, a těch je v Kyjově skutečně nejvíce a v současné době mají i nejlepší podmínky pro svoji činnost. Tohoto velmi dobrého stavu bylo docíleno dobrou spoluprací vedení závodu Potraviny Hodonín a městského národního výboru i směrováním finančních prostředků do oprav a modernizace starších prodejen. Tak byly vybudovány samoobslužné prodejny v sídlišti Obránců míru, Za stadionem, v sídlišti V.I. Lenina, v Jiráskově ulici a v akci “Z” byly vybudovány samoobsluhy Panorama a U sklepů, dále samoobslužná prodejna v Nětčicích a bufet v kině Panorama.
    Nebylo toho za poslední léta nijak málo a tato nová výstavba umožnila zrušit některé nevyhovující a nerentabilní prodejny, např. v Bezručově ulici, na Lidické ulici a samoobsluhu v ulici Rudé armády, kterou pak bylo možno rekonstruovat na větší prodejnu masa, což se v současné době právě provádí. K částečnému zlepšení došlo i v prodejně 091 na náměstí, v plánu je i zlepšení a modernizace prodejny v ulici Komenského a bufetu v nemocnici. V tomto roce byla zmodernizována mléčná jídelna na náměstí, v plánu na příští léta se předpokládá i modernizace prodejen masa, drůbeže, tabáku i cukrárny. Prodejna výseku masa z nucených porážek byla již přemístěna do nových prostorů v Bezručově ulici. Vybudováním velkoprodejny masa v ulici Rudé armády se značně zlepší podmínky pro prodej této základní potraviny a současně umožní zrušit dvě méně vyhovující prodejny, čímž se vytvoří podmínky pro modernizaci prodejen dalších, a to cukrárny, prodejny ryb a drůbeže a prodejny tabáku.
    V prodejnách závodu Potraviny Hodonín se v našem městě dosáhlo maloobchodního obratu ve výši 72.180.000 Kčs na celkové prodejní ploše 3.614 m², tedy na jeden metr čtvereční prodejní plochy téměř 20.000 Kčs. Nejvyššího průměru, více než 50.000 Kčs na 1 m², bylo dosaženo v prodejnách masa, jehož bylo prodáno za více než 16.000.000 Kčs, z čehož je zřejmé, že naši lidé si na maso skutečně potrpí.
    I když na úseku obchodu bylo za poslední léta dosaženo podstatného zlepšení, nelze ustrnout na dosaženém a je třeba dívat se dále dopředu. A tak stále zůstává prvořadým úkolem výstavba obchodního centra v rámci výstavby Kyjov – střed a toto jistě přispěje jak stavu celé obchodní sítě, tak i k spokojenosti občanů i k zvýšení kultury prodeje. A tak doufejme, že již za pár let bude v této kronice zápis o tom, jak byly vyřešeny nynější problémy obchodu a předpokládejme, že tam o obchodě budou jen slova chvály.

    Oblast služeb je úsekem hodně vyhledávaným, používaným a proto i často kritizovaným. Je skutečností, že tento úsek byl v minulých letech neoprávněně a mnohdy zcela neuváženě omezován se snahou o maximální centralizaci, která však nakonec své úkoly plnila jen částečně a neuspokojivě. Teprve nyní se situace začíná měnit k lepšímu a služby jsou jakoby zrovnoprávněny a poskytuje se jim i zvýšená podpora. V posledním zápise jsem vyčerpal stav na úseku služeb dosti podrobně a tak v letošním zápise se o nich zmíním více méně heslovitě s uvedením výhledu jejich rozšíření ať už uskutečněnému letos, nebo předpokládanému či plánovanému v obdobích příštích.
    Okresní podnik služeb zabezpečuje ve vlastním domě služeb, který byl vybudován v roce 1973, tyto služby: CIS (cestovní informační službu), kožešnictví, oděvní tvorbu, kosmetiku, prodej květin, modiství, knihařství, holičství, kadeřnictví, pedikúru, malířství a natěračství, sběr šatstva a prádla a kominické služby. Dále provozuje sklenářství, půjčování průmyslového zboží, prodej výrobků, sběr deštníků a pohřební službu. Zabezpečuje i opravy osobních automobilů značky Škoda. Všechny tyto služby provádí podnik na celkem solidní úrovni, ovšem pro příští období počítá s jejich dalším zlepšením. Hodlá vyřešit zlepšení provozních podmínek pro kosmetiku a pedikúru, doplnění půjčovny průmyslového zboží zbožím moderním, zajištění dostatku řezaných květin, rozšíření služeb o osobní a nákladní dopravu, opravu jízdních kol, broušení nožů, zřízení stavební a elektroúdržby, provádění oprav střech a vodovodů, odvoz fekálií a jiné služby.
    Místní hospodářství v současné době zabezpečuje služby na úseku oděvní tvorby v místní části Bohuslavice, stolařství a v současné době je rozšiřuje i o zámečnictví. K zajištění chybějících služeb bude více využíváno zákonného ustanovení, tj. rozšiřování služeb prostřednictvím místního hospodářství povolováním mimopracovní činnosti a prostřednictvím závodů, podniků a společenských organizací.
    Okresní průmyslový podnik Bzenec zajišťuje v městě v rekonstruovaných budovách rádiovou a televizní službu, opravu elektrospotřebičů, výrobu a opravy koženého zboží, opravy chladniček, obuvi a punčoch. Místo stolárny, likvidované v roce 1981, hodlá zabezpečit výstavbu nové a výkonnější.
    Prádelny a čistírny města Brna zabezpečují sběr a čistění oděvů a prádla nejen pro samotný Kyjov, ale i pro jeho okolí.
    Okresní průmyslový podnik Gottwaldov zabezpečuje opravy pneumatik a duší a jejich demontáž a montáž a v kyjovské provozovně v Žižkově ulici vyrábí i technickou pryž.

    Své zastoupení v městě má i výrobní družstevnictví, které zde provádí některé své služby, a to: Svedrup, kožedělné družstvo Gottwaldov, zajišťuje výrobu, prodej a opravy obuvi. Vkus, oděvní a výrobní družstvo ve Veselí nad Moravou zabezpečuje výrobu a opravy pánských a dámských obleků, v současné době se však ve vlastní provozovně v důsledku prováděné opravy nepracuje a pracuje se v náhradních prostorách. Trud, výrobní družstvo Bzenec, vyrábí zakázkový nábytek, ovšem jeho situaci bude nutno co nejdříve vyřešit novou výstavbou, protože tato provozovna je v asanačním pásmu. Fotografia, družstvo fotografů Gottwaldov, zajišťuje v městě veškeré fotografické služby. Mototechna v Jungmannově ulici zajišťuje opravy automobilů značky Wartburg a Barkas, jakož i opravy motocyklů. Také zde bude nutná náhradní výstavba proto, že dnešní budovy jsou rovněž v asanačním pásmu.

    Městský národní výbor je si plně vědom nutnosti a užitečnosti všech těchto dosud poskytovaných služeb a má zájem nejen na jejich udržení, ale i postupném rozšíření a bude proto vytvářet všechny vhodné podmínky příslušným organizacím tak, aby tyto mohly své záměry plně realizovat.

    Tradiční pošta je dnes vedena jako organizace spojů a pod tímto názvem ji najdeme i v současných telefonních seznamech. Dnešní pošta Kyjov 1 je umístěna v budově bývalé Občanské záložny v Komenského ulici a není institucí nijak malou. V současné době má celkem 108 zaměstnanců, z nichž 36 zajišťuje potřebnou administrativní agendu, ostatních 72 je určeno pro služby technického charakteru a zajištění manipulace.
    O rozsahu činnosti pošty svědčí, že v roce 1982 bylo zde podáno 69.777 doporučených zásilek, 25.983 balíků, 6.760 pilných balíků, více než 139.000 poukázek a přes 101.000 sázenek. U soustředěného inkasa plateb obyvatelstva bylo vybráno přes 90.000 položek a více než 15.000 případů inkasa za tisk. Obyčejných listovních zásilek bylo dodáno více než jeden a půl milionu, doporučených zásilek přes 59.000, obyčejných balíků 20.797 a pilných balíků 5.583, cenných psaní pak 590. Spěšně bylo doručeno 3.211 psaní, 652 balíků a 6.578 telegramů.
    Vyplaceno bylo 34.191 poukázek, přes 31.000 důchodů a 6.991 sázkových výher, z toho dokonce jedna nejvyšší, tedy plných 200.000 Kčs mladým manželům, kteří právě staví rodinný domek. Novin a časopisů bylo dodáno více než 3.000.000 kusů. V rámci pošty je 1.209 telefonních stanic, pobočkových je více než 3.000. Telefonních rozhovorů bylo uskutečněno téměř 225.000, z toho jich bylo podáno telefonicky 8.467. U přepážky bylo uskutečněno 9.686 hovorů. V rámci pošty je evidováno 1.107 účastníků rozhlasu po drátě s 2.836 reproduktory.
    Peněžní obrat za rok, více než 650.000.000 Kčs, dosvědčuje, že pošta představuje velmi důležitý článek celého města. Je neodmyslitelnou součástí našeho denního života i článkem, který nás spojuje prakticky s celým světem. Postupná automatizace telefonního styku umožňuje dnes prakticky bez jakéhokoliv zásahu třetí osoby spojení nejen se všemi stanicemi uvnitř státu, ale i s velkou částí ciziny. Zkracuje čas a přispívá i k zvýšení spokojenosti.
    Vedoucím kyjovské pošty je dlouholetý pracovník spojů František Němec, který se může spolehnout na všechny pracovníky, neboť tito mají v sobě tu pravou pošťáckou poctivost a odpovědnost.