SZK ROH Dům kultury v Kyjově vznikl v roce 1962. Jeho postavením nastal prudký rozvoj kulturní činnosti. Deset let vystupuje jako socialistická organizace a jeho činnost, vztahy k orgánů politickým, státním a sdruženým organizacím jsou v rámci předepsaných směrnic a dohod zaužívány a hlavně sdruženými organizacemi plně respektovány. Dům kultury ROH je významné kulturní středisko v rámci okresu Hodonín i v celém Jihomoravském kraji a zabezpečuje kvalifikovanou ideově výchovnou a kulturní činnost.
    Činnost tohoto zařízení je dána úkoly a cíly Jednotného plánu kulturně výchovné činnosti. Tyto úkoly a cíle jsou zabezpečovány s plným vědomím a odpovědností. Byl zajišťován další všestranný rozvoj estetické výchovy, byly plněny vysoké kulturní požadavky pracujících a občanů města i okolí. Byl propagován boj proti konzumnímu způsobu života, vyzdvihována obětavost a smělost proti lhostejnosti, bylo zdůrazňování formování socialistického člověka, jeho způsob života včetně ušlechtilých vztahů mezi lidmi a získání člověka pro uvědomělý zápas za nový svět.
    Velkým úsilím bylo dosaženo dalších pozitivních výsledků v politicko organizátorské práci při organizaci okresní přehlídky loutkářských souborů, krajské a národní přehlídky dětských folklórních souborů a místních i krajských výstav lidové umělecké tvořivosti. Reprezentace našich souborů v okrese, kraji i zahraničí byla na vysoké kulturní i morální úrovni. Prostřednictvím Československého rozhlasu a televize, kteří mají stálý zájem o kyjovské soubory, jako jsou cimbálové muziky, Slovácký soubor, Kyjovánek, Jazz balet, Tradicional jazz i jiné, přispívá se k dobrému jménu celého klubu i politické a umělecké úrovni souborů. Dále jsou vytvářeny podmínky pro rozvíjení činnosti souborů v oborech mluveného slova, hudby, zpěvu a tance. A pro všechnu takovou činnost je Dům kultury plně využíván.
    Byla, je a i nadále bude věnována pozornost harmonickému rozvoji osobnosti mladého člověka. V tomto směru je rozvážně rozšiřován výchovný systém “Kultura a mládež”, do něhož jsou zapojovány děti od předškolního věku až po druhý cyklus škol. Tato činnost vytváří důležitou přípravnou fázi estetického vnímání a navazuje na další výchovné aspekty základních škol, učilišť a škol středního stupně. Je potěšitelné, že v zájmové činnosti je zastoupena velkou měrou mládež a téměř 40 procent kursovní činnosti a přednášek probíhá převážně v učilištích sdružených organizací, kde je zúčastněna vlastně jen mládež.
    Dobrá práce a systematická výchova kolektivů přinesla již letos své ovoce. Již začátkem roku se zúčastnily některé z nich okresních soutěží a Kyjovanka v pořadu “Písně přátelství” získala cenné druhé místo. Kyjovánek postoupil do krajského kola, stejně jako Tradicional jazz. Divadlo poezie reprezentovalo klub i okres v angažovaných pořadech v krajském kole v Jihlavě a bylo doporučeno do státního kola. Soubor ochotnického divadla mladých postoupil s hrou “Jak rozesmát princeznu” do krajského kola a mladý kolektiv “Borůvka” získal první místo v dobře obsazené okresní soutěži.
    Mimo rozsáhlou osvětovou činnost na úseku mimoškolního vzdělávání a výchovy, střediska odborářské výchovy, kabinetu politické výchovy, úseku společenského života pro všechny vrstvy obyvatel a pracujících sdružených organizací i ostatní zájmové umělecké činnosti bylo dosaženo dobrých výsledků i při organizaci masově politických akcí. Únorové oslavy a vznik Lidových milicí byly na dobré úrovni. Oslavy 113. narozenin V.I. Lenina byly důstojné a podíl klubu na těchto i jiných oslavách, jako byl 1. máj a výročí osvobození, byl nemalý. Od premiéry Slováckého souboru v předvečer 1. máje byla uskutečněna řada programů vlastními soubory, koncert dechovek, promítání grotesek, diskohrátky až po vystoupení Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého z Brna. Všechny programy byly doslova přeplněny, což hovoří o jejich správné volbě a také samozřejmě i o jejich kvalitě.
    V mimořádných akcích tohoto roku nutno vyzvednout podíl pracovníků SZK DK na organizování akcí v rámci oslav stého výročí založení kyjovských Skláren Moravia. Aktivy, výstava i kulturní pořady byly vždy na velmi dobré úrovni. Také přehlídka dechových hudeb na počest 70. narozenin učitele a dirigenta Josefa Frýborta byla velmi úspěšná.
    Slovácký rok 1983 byla nejrozsáhlejší a nejnáročnější akce vůbec. Celkem 14 komisí a 86 dobrovolných pracovníků včetně zaměstnanců Domu kultury připravilo nezapomenutelné kulturní zážitky pro 76.500 návštěvníků a lze hovořit o stále se zvyšujícím zájmu o tuto jedinečnou akci. Hodnocení Slováckého roku politickými, státními i odborovými orgány vyznělo vesměs kladně a i když se nutně vyskytly některé nedostatky, ví se o nich, byly již několikrát řádně probrány a určitě budou odstraněny.
    Na úseku společenského života, tj. divadelních her, koncertů, plesové sezóny či Mezinárodního dne žen, byli návštěvníci vesměs spokojeni. Kultura prostředí i celková organizace přispěla k dobrému kulturnímu i společenskému vyžití pracujících. Pořady pro BSP jsou vesměs soutěžní a odborné učiliště Skláren na jednom z nich si zajistily postup do okresního kola.
    Velká pozornost se věnuje propagaci a propagandě. Reaguje se na významná výročí, na mezinárodní situaci, na otázky zachování míru, zvýrazňuje se boj proti jaderné válce, čímž se podporuje linie strany a vlády v mezinárodní politice a účast všeho pokrokového lidstva na zachování míru na celém světě, což je zejména v dnešní napjaté mezinárodní situaci otázkou prvořadou.
    Vysoký zájem o kurzy téměř všeho druhu začátkem tohoto školního roku svědčí o dobré organizaci tohoto vzdělávání i o dobré kvalitě lektorů. Začínají ovšem také problémy, jak skloubit výuku s nynějšími prostorami, které jsou pro tuto činnost plánovány.
    Aby výsledky práce byly úspěšné, je uskutečňována na všech úsecích úzká spolupráce se složkami Národní fronty, s městskou knihovnou, Lidovou školou umění, sdruženými organizacemi, Městským národním výborem, Městským výborem KSČ i školami a tím je zajišťováno i plnění Jednotného plánu kulturně výchovné činnosti. To přispívá také k tomu, že je pak možno uskutečnit více akcí kulturně výchovného charakteru a již letos jich bylo proto více než stovka.
    Pro svou práci vycházejí pracovníci klubu z úkolů a cílů rozpracovaných usnesení městských, okresních a krajských politických, státních a odborových orgánů ke kulturně výchovné práci, přičemž základ tvoří stále usnesení 15. zasedání ÚV KSČ a 11. pléna ÚRO v ideově výchovné oblasti.
    Propagace i propaganda dosáhly úměrných výsledků. Tato činnost je uskutečňována ve spolupráci se sdruženými organizacemi i Agitačním střediskem, přičemž podíl SZK ROH je po stránce materiální, výtvarné i finanční, nemalý. Agitačně propagační práce je v současné době na dobré úrovni a své poslání plní. K popularizačním a propagačním účelům je využíváno různých forem, jako je přednášková činnost, což znamená nejen uskutečnění samostatných přednášek, ale i veřejných tribun, večerů otázek a odpovědí, seminářů, aktivů i cyklických akcí, které určitou problematiku rozvádějí do větší hloubky a mají tak větší dopad, než akce jednorázové. Další formou jsou velkonázorové agitace, což představuje zhruba 100 panelů ročně k různým politickým a kulturním výročím, k akcím městského, okresního, krajského i celostátního významu, instalovaných v budově nebo před budovou Domu kultury a na jiných místech v městě. Také technicko ekonomická propagace je uskutečňována v prostorech Domu kultury a tak jsou pracující seznamováni s výsledky plnění plánu, s výsledky práce zlepšovatelů a vynálezců i brigád a kolektivů socialistické práce v jednotlivých podnicích. A právě této formy využívá řada podniků a proto je zde stabilně umístěna i galerie nejlepších pracovníků podniků a závodů. Další formou je i dopisovatelská činnost, když příspěvky jsou zasílány pravidelně do okresního i krajského tisku. Dům kultury vydává pravidelně svůj Kulturní měsíčník a měsíční programové plakáty, přičemž pro politické informace je vyhražena první a druhá strana měsíčníku. Každý čtvrtek v rozhlase po drátě je informována veřejnost nejen o připravovaných programech, ale relace je využíváno i k zvyšování politické, ekonomické a kulturní informovanosti. A konečně poslední, ale nejúčinnější formou, je osobní agitace, jež je rovněž v co nejvyšší míře využívána k získávání pracujících, občanů a hlavně mládeže, k podpoře politiky strany a k plnění dalších úkolů.
    Na úseku přednáškové činnosti byla uskutečněna řada přednáškových akcí pro funkcionáře podniků, společenských organizací, pro mládež a školy všech stupňů se zvláštním zaměřením na střední odborná učiliště. V tomto roce bylo uskutečněno 60 přednášek a 6 přednáškových cyklů. Největší zájem je o otázky světonázorové výchovy a vědeckého ateismu, o otázky mezinárodní politiky a mezinárodního dělnického hnutí i o jiné problémy. Tyto akce jsou doplňovány podle možnosti i krátkými filmy, diapozitivy a názornými pomůckami.
    Kurzovní činnost je rozdělena do několika skupin, a to jazykové, zájmové, praktické, kvalifikační a kurz na pomoc školskému studiu. Jejich činnost je značně obsáhlá a v každém případě je uspokojován ve svém zájmu téměř každý vážný uchazeč.
    Je ještě řada prací, které pro kulturu i pobavení a vzdělání organizuje a uskutečňuje SZK DK. Jeho pracovníci, pod vedením ředitele tohoto zařízení Miloslava Vadase, konají kus dobré práce a občané tuto práci také patřičně oceňují. A tak Dům kultury je maximálně vytížen, ovšem jeho sály i ostatní zařízení mnohdy již prostorově nestačí a tak některé činnosti, jako kurzovní a přednáškové, se mnohdy uskutečňují na školách a učilištích a hudební výchova dokonce i v soukromých bytech. Větší organizace, s počtem zaměstnanců přes 600, mají problémy s neuspokojením pro malou kapacitu sálu. Totéž platí i o některých společenských plesech, např. o plesu zahrádkářů, kteří by potřebovali sál dvakrát větší apod. Tato otázka byla i předmětem jednání rady MěstNV a řešení je možné v rozšíření estrádního sálu na severní stranu, a poněvadž je sál v 1. poschodí, byla by současně vyřešena i otázka vybudování učeben a zkušebních sálů pro hudební soubory.
    Pracovníci Domu kultury jsou si vědomi, že jsou zaměstnanci kulturního zařízení, jehož posláním je vychovávat nového člověka a hlavně mládež. A proto každý, kdo dnes chce vychovávat, musí být sám ukázněný a jít dobrým příkladem. Každý člověk, který vychovává, je v ohnisku pozornosti těch vychovávaných a každý jeho poklesek nebo nectnost je špatným příkladem. Ovšem pracovníci tohoto zařízení jsou v tomto směru vzorem a proto také jejich výsledky odpovídají jejich životu.
    Úkoly na příští období jsou větší a náročnější, než tomu bylo v letech předcházejících. V okresních orgánech se zvýšením působnosti i odpovědnosti těchto zařízení vážně zvažuje. Nynější kolektiv je na dobré politické i odborné úrovni, je nositelem stříbrného odznaku Kolektiv socialistické práce. Obdržel řadu čestných uznání a pamětních medailí od místních stranických, státních a odborových orgánů, má okresní i krajská čestná uznání, stříbrnou medaili Krajské rady pionýrské organizace “Za socialistickou výchovu” a jiné. Několik pracovníků obdrželo “Čestný bronzový odznak za odborářskou práci v ROH”, udělenou Ústřední radou odborů a kolektiv obdržel již třikrát plaketu ÚRO “Za socialistickou výchovu”.
    Řídícím orgánem je Závodní výbor ROH n.p. Šroubárna Kyjov, jehož členové jsou členy rady klubu a rady klubu mladých, čímž je zaručena úzká spolupráce ze strany ZV ROH a dělnické mládeže.
    Práce Domu kultury byla plodná a úspěšná, úkoly na příští rok budou vyšší a náročnější. Ovšem tento kolektiv i na jejich úspěšné splnění rozhodně má.

    O činnosti městské knihovny bylo řečeno i napsáno již mnoho. Je neodlučitelnou součástí kyjovského kulturního života a jejich služeb využívá stále více občanů pro své naučení či pobavení, každý podle svého vkusu a nálady. Jako každý rok, tak i letos je plán nejen splněn, ale i překročen. Počet výpůjček, jak pro dospělé, tak i pro mládež, se podstatně zvýšil, počet čtenářů stoupl, přibylo i návštěvníků čítárny. Zvláštní pozornost byla letos zaměřena na zkvalitnění služeb čtenářům, na uspokojování jejich požadavků, hlavně pak z řad studujících. V tomto směru probíhala spolupráce i s ostatními profesionálními knihovnami v okrese, především s okresní knihovnou v Hodoníně a knihovnami ve Veselí nad Moravou a ve Vracově.
    Prohloubila se i spolupráce s gymnáziem, střední zdravotnickou školou, středním odborným učilištěm zemědělským i sklářským, ba dokonce i s lesnickým učilištěm ve Strážnici – Přívoze. Tyto školy a učiliště docházely v rámci svých učebních osnov na exkurse, spojené s výukou bibliografické gramotnosti a celkové orientace v odborné naučné literatuře. Takové akce se odrazily i v tom, že do knihovny začalo chodit daleko více mladých čtenářů a tak dnes je mezi čtenáři zaregistrováno 393 učňů a 610 studentů. Zvlášť významně se tato služba uplatňuje studentům kyjovského gymnázia, kteří zavedením nového vyučovacího předmětu “Základy výroby a odborné přípravy” potřebují odbornou pomoc při vyhledávání literatury a zatřiďování témat.
    Na školách byly uskutečňovány různé besedy, jejich pořádání se uskutečňovalo v rámci dohod podle písemných požadavků na pracovnice knihovny. Byly uskutečněny besedy a akce pro různé organizace, např. pro Český červený kříž, Český svaz žen, PO SSM aj. K světovému shromáždění “Za mír a život”, které bylo uspořádáno v Praze, bylo uskutečněno 8 výstavek, provedeny 4 besedy a aranžovány 3 nástěnky s tímto tématem.
    Na úseku branné výchovy se knihovna spolu s PO SSM a MDPM podílela na uspořádání akce “Partyzánský samopal”, bylo i nadále pokračováno ve spolupráci s Divadlem poezie, kabinetem politické výchovy při MěstV KSČ i Agitačním střediskem.
    V říjnu byly uspořádány besedy s řadou spisovatelů, např. s dr. Fuksem, Jiřím Navrátilem, Zdeňkem Zapletalem, Janem Kostrhunem, Alešem Preslerem a Petrem Bílkem. Besedy byly provedeny pro studenty na gymnáziu, pro ostatní veřejnost v Domě kultury.
    Pracovnice knihovny provedly v tomto roce celkem 92 konzultací a uskutečnily 102 metodické návštěvy. Stav knižního fondu ke konci roku představuje celkem 57.561 svazků, z toho pro dospělé 46.483 (naučných 18.354), pro mládež 11.078 svazků, z toho pak naučných 1.746. Během roku přibylo 3.331, odepsáno bylo 1.811 svazků.
    Počet čtenářů v tomto roce, stejně jako v letech předcházejících, znovu vzrostl. Plánovaných 3.200 čtenářů, skutečných však 3.601, což dokazuje, že zájem se neustále zvyšuje. V průběhu tohoto roku přibylo dalších 179 zájemců a v čítárně dokonce 388 nových čtenářů, a to jsou výsledky, jichž je dosahováno v době, kdy místnosti knihovny či čítárny jsou doslova nevyhovující.
    V rámci kyjovské městské knihovny pracují i dvě pobočky. Pobočka Za stadionem na plán 18.000 uskutečnila celkem 23.255 výpůjček a rovněž další pobočka v Bohuslavicích překročila svůj plán, když tam bylo v průběhu roku místo plánovaných 8.000 výpůjček uskutečněno 8.740 a přitom tato pobočka byla více než měsíc pro nutné opravy uzavřena.
    Uskutečněno bylo celkem 275 besed, z toho pro dospělé 11, pro dospívající mládež 19 a zbytek 245 pro mládež. Přednášky vyslechlo 9.123 zájemců. Na této akci se podílely všechny pracovnice, nejvíce však Jarmila Klementová (135) a Navrátilová (87).
    Činnost knihovny je nadřízenými orgány hodnocena kladně, je pravidelně sledována v radě MěstNV, v ZO KSČ, MěstV KSČ i v kulturní komisi MěstNV. Pracovnice knihovny pokračují v odborářské soutěži “Za další rozvoj socialistické výchovy” i v soutěži o udělení zlatých odznaků “Brigády socialistické práce”.
    Ředitelkou knihovny je Marie Poledňáková, která v tomto oboru pracuje noho let a svými zkušenostmi i odborným vedením zaručuje nejen další úspěšný chod knihovny, ale i další zlepšování práce tohoto zařízení.
    Knihovna je zatím ještě umístěna v nevyhovujícím prostředí, ovšem výstavba nové knihovny, která by měla být po všech stránkách vyhovující, byla již zahájena a tak je předpoklad, že tato výstavba přispěje k dalšímu zvýšení i zlepšení činnosti tohoto kulturního zařízení.

    Tradice kyjovských národopisných oslav je trvalá a nezastupitelná. Zatímco v jiných tradičních místech se původní oslavy rozrostly i o národopis zemí jiných a tak přešly někdy až na národopis mezinárodní, kyjovské Slovácké roky uvádějí výlučně jen národopis náš, slovácký. A proto jen kyjovský Slovácký rok je skutečně slovácký a je již jedinou přehlídkou pravých a nefalšovaných krojů a zvyků našich předků.
    Od pátku 12. srpna do neděle 14. srpna 1983 probíhal tedy v Kyjově již jedenáctý Slovácký rok. Písně, které návštěvníky provázely po celé tři dny, vyjadřovaly hlubokou touhu po lásce, klidu a pokoji. Slavnostně vyzdobený Kyjov přivítal své návštěvníky jako vždy velmi srdečně a ti, kteří sem přišli z okolí či ze vzdálenějších krajů nebo dokonce i z ciziny, byli rozhodně spokojeni. Cílem každého Slováckého roku je předvést divákům staré zvyky a kroje, jejichž krásu chce dnešní generace nejen udržet, ale předat je jako neporušené i dalším generacím.
    Už v pátek vítala hudba “Kyjovjáci” spolu se 1.600 diváky na autobusovém nádraží první hosty. Na náměstí současně probíhal koncert mladé dechové hudby JZD Družba Kyjov a 2.500 diváků mohlo obdivovat nový soubor, který vychovává známý muzikant Josef Frýbort. Atrakcí, již shlédlo nejméně tři tisíce diváků, bylo tradiční stavění máje, které provedli mládenci z Bukovan. Ovšem to hlavní prvního dne slavností se odbývalo až večer na přírodním hledišti a před 3 tisícovkami diváků: národopisný pořad Klenotnice. A byla to událost skutečně nezapomenutelná. Byly zde předvedeny staré zvyky, slyšeli jsme i písně, téměř již zapomenuté. Dobýt si srdce diváka nebylo nijak lehké, protože všechny soubory byly velmi dobré, každý předvedl něco jiného, ale snad přece jen největší ohlas mělo vystoupení zpěváků ze Ždánic a cimbálová muzika z Osvětiman, tedy z míst, kde se o Slovácku dá mluvit skutečně jen okrajově.
    Sobota 13. srpna začala budíčkem. Koncertovali zase mladí z JZD a po nich impozantní přehlídka slováckých krojů přímo na náměstí sobotní dopoledne završila. Více než 2.500 diváků, kteří se na náměstí shromáždili, vidělo pravé slovácké kroje. Všichni byli nadšeni krásou těchto krojů a ti, kteří je uviděli poprvé, byli nadšeni nejvíce. Ovšem zlatým hřebem sobotního programu a vlastně i celého Slováckého roku je vždy krojovaný průvod. Letos průvodu přihlíželo podle odhadu asi 15.000 diváků. I když pořadatelům nelze upřít největší snahu, přece jen tento průvod prostě nevyzněl tak, jak oni sami očekávali. Zatímco první část, kde byly zastoupeny ty menší obce, byla uspořádaná, dodržovaly se počty v řadách i odstupy, kyjovský průvod, a v něm bylo lidí nejvíce, který tvořil závěr a měl být tedy vyvrcholením, šel hodně neorganizovaně, nebyly dodržovány ani počty v jednotlivých řadách, ani odstupy a tak jediným kladem byly skutečně pěkné kroje a jejich množství, které nakonec celou situaci zachraňovaly.
    Po skončení průvodu proběhlo na náměstí pásmo “Veselo, hody” a s jeho úrovní bylo spokojeno asi 7.500 přihlížejících. Na přírodním hledišti proběhla v sobotu dokonce dvě pásma. Odpoledne to bylo “Ej, lásko, lásko” a večer pak “U nás na dědině”. A závěr soboty patřil již tanečním zábavám. Ty se uskutečnily všude, kde to jen šlo a počet těch, kteří ze soboty na neděli tohoto dne holdovali tanci, se odhaduje na 6.000. A tak počet těch, kteří v sobotu byli na té které akci, se nakonec odhaduje na 39.000 a to nasvědčuje, že národopisná slavnost, i když je zaměřena jen na určitý kraj, přece jen i dnes táhne.
    Zlatým hřebem neděle byla dnes již neodmyslitelná “Jízda králů”. Tuto jízdu, kterou již po řadu Slováckých roků připravují a provádějí chlapci ze Skoronic, sledovalo letos asi 17.000 diváků. Po dobu této jízdy, která projížděla městem, koncertovala na náměstí zase mladá hudba JZD Družba. Mezitím na přírodním hledišti probíhalo pásmo “U nás na dědině”. Na náměstí bylo ještě uskutečněno kácení máje a celý letošní Slovácký rok byl zakončen taneční zábavou.
    O zájmu diváků svědčí nejlépe skutečnost, že se tohoto národopisného svátku zúčastnilo podle spolehlivých odhadů celkem 76.500 přihlížejících. Slavnostem přálo i počasí, mírně pršelo jen v sobotu asi 20 minut a tak jen jediný program “Čížečku, čížečku…” musel být přesunut z náměstí do divadelního sálu Domu kultury.
    Průběh celého Slováckého roku byl podroben důkladné analýze, byly zhodnoceny jeho klady i zápory a už se připravuje další, již dvanáctý ročník v roce 1987. Už dnes se zvažuje o účelnějším rozmístění programů, o povýšení průvodu na dominantní akci, o lepší organizaci slavností i některých služeb apod., takže příští Slovácký rok bude ještě vydařenější, než byl ten letošní, s nímž však celková spokojenost přece jen byla. A pokud si udržíme to, aby tyto slavnosti byly zaměřeny jen na to naše Slovácko, pak věřme, že Slovácké roky budou i nadále něčím mimořádným, a že žádné národopisné slavnosti, třeba i s mezinárodní účastí, nedají divákovi tolik, co náš stále živý – Slovácký rok.