Na XIII. zasedání ONV Hodonín, které se konalo ve dnech 27. a 28. října, se k problematice životního prostředí obsáhle vyjádřil místopředseda ONV Zdeněk Kurz. Jeho podrobný referát potvrdil, že se nemůžeme neustále a dále odtahovat od tohoto dnes už naléhavého problému, neboť tvorba a ochrana životního prostředí se stala neoddělitelnou součástí každé naší činnosti, což konečně potvrdil i XVI. sjezd KSČ, na němž právě této otázce byla věnována patřičná pozornost. Vláda České socialistické republiky 3. března m.r. projednala “Program péče o životní prostředí v letech 1982 až 1985” a usnesením č. 58 schválila a přijala Výzvu vlády ČSR k péči o životní prostředí. S tvorbou a ochranou životního prostředí souvisí i péče o člověka, problémy znečisťování ovzduší, problém hluku, vody, péče o půdu a problémy dopravy. Životní prostředí je mnohostranné a dnes je skutečně málo oblastí, které s ním nesouvisí. Protože každý z nás je současně tvůrcem i uživatelem tohoto prostředí, má z nás každý právo i povinnost podílet se na jeho řízení a přispívat k dodržování příslušných norem. Toto je ovšem v mnoha případech jen formální a tedy neúspěšné a marné, protože zatím není na žádné straně dost pochopení.
    V Kyjově byla v prosinci 1981 zcela v tichosti založena základní organizace Českého svazu ochránců přírody, která se z původních 32 nadšenců rozrostla až na dnešních 70 členů a stala se tak nejpočetnější organizací tohoto druhu na celém okrese. Mezi ochránci přírody jsou především lidé mladí, učni a studenti, kteří mají o práci v přírodě zájem. Organizace si vzala pod patronát okolní chráněná území, kde vykonávají podle potřeby služby a dbají, aby se v těchto místech netvořily neorganizované, tedy tak zvané divoké skládky, které hyzdí přírodu. Velkým úkolem, který tato organizace na sebe vzala, je vyčistění lesíka Chrastí a ve spolupráci s lesním závodem i jeho přetvoření na rekreační les. Tato organizace pod vedením ing. Otakara Luži spolupracovala také s odchovnou sokolovitých dravců v Miloticích a aktivně se podílí i na výsadbě nových stromků.
    Součástí životního prostředí je i čistota. A vizitkou každého města je i čistota ulic. A porovnáváme-li čistotu ulic kyjovských, o něž se stará, jak nejlépe umí, kromě Technických služeb i velmi pracovitá více než osmdesátiletá občanka Křenová, s ulicemi na mnoha menších městech nebo vesnicích, pak musíme přiznat, že ne všechno je na tomto místě v pořádku. Nelze se vymlouvat, že nejsou peníze apod., zde by stačilo jen více dobré vůle a někdy snad i ostřejšího zákroku, aby se neodhazovaly papíry, nedopalky cigaret, obaly od potravin a bez jakýchkoliv nákladů by bylo město ihned čistší. Samotné přesvědčování nestačí nyní a nebude stačit ani v dalších letech. Někdy se začít musí a čím dříve, tím lépe.
    Že všichni lidé nejsou k životnímu prostředí lhostejní, svědčí i článek, uveřejněný ve 42. čísle okresního časopisu “Slovácko”, kde v rubrice “Kritickým perem našich čtenářů” se zabývá pisatel Ladislav Hajný otázkou “Bude Kyjovka opět čistá?”. A z tohoto článku, který vystihuje neutěšenou dnešní situaci na této říčce, uvádím několik výňatků: “Město Kyjov má v současné době krásně upravené náměstí s pěknou starobylou radnicí, nově vybudovaným pomníkem V.I. Lenina a nově ofasádovanými domy. Téměř v centru města je vybudován velkým nákladem krásný park, kde jsou zásluhou městských orgánů umístěny pěkné lavičky, odpadové koše, vysypané chodníky a na jednom místě i růže. Zkrátka mnohé se zde změnilo k nepoznání a zasluhuje to uznání. Kromě kladů jsou však i jiné stránky. Například: parkem protéká řeka Stupavka – Kyjovka, nyní by se dala nazvat stokou a místem na odpadky všeho druhu. …najdete u pomníku Svatopluka Čecha všechny druhy odpadů od majonéz, paštik, čalamád, o papírech a krabičkách od cigaret ani nemluvě. V Kyjovce, která protéká parkem, najdete staré palety, staré pneumatiky, různé hrnce a vůbec veškerý odpadový materiál. …podobný obrázek se opakuje i na jiných místech jen s tím rozdílem, že voda v této říčce velmi zapáchá. Podobný, nebo téměř stejný zápach zavání u nemocnice, kde je vybudována provizorní čistička na způsob větrného mlýna. …Jistě to neprospívá zdraví občanů, žijících v tomto prostoru.” A pisatel tuto úvahu končí: “Domnívám se, že tento problém stojí za zamyšlení.”
    Já sám bohužel bydlím také hned vedle této kdysi říčky, nyní skutečně jen a jen stoky. A všichni, kteří zde bydlíme, se s názorem pisatele plně ztotožňujeme a také se domníváme, že tento problém za zamyšlení skutečně stojí, neboť se o něm již řadu let ví a i jedná, ale jeho provozovatel, brněnští vodohospodáři, celou úpravu neustále odkládají. A dnešní situace je skutečně katastrofální, i když také hodně viny je přímo na našich občanech, kteří tuto říčku úmyslně znečisťují.
    O životním prostředí se začátkem tohoto desetiletí hodně mluví, hodně upozorňuje, ovšem dělá se málo nebo dokonce nic. A tak zatím jen můžeme věřit či doufat, že se příslušné orgány zaměří na tuto otázku s větší energií zejména na těch úsecích, kde je možná téměř okamžitá náprava i bez příslušných finančních prostředků.