Vídáváme Ludvíka Pokorného téměř denně, má pořád hodně práce a proto stále spěchá. A ani se nezdá, že má už skutečně těch 60 let, a že je oslavil 21. února 1983. Víme, že byl a dosud je význačným představitelem našeho kulturního života. Stál prakticky u zrodu naší socialistické kultury, když ve funkci okresního inspektora kultury spoluzakládal první kolektivy zájmové umělecké činnosti na tehdejším kyjovském okrese. Svou organizátorskou prací, která je charakteristickým rysem jeho osoby, pomáhal obětavě při zajišťování každého Slováckého roku i každoročních mezinárodních festivalů ve Strážnici a při zajišťování řady dalších kulturně politických akcí.
    Před příchodem do Kyjova pracoval ve vyšší hospodářské funkci v národním podniku Šroubárna Ždánice jako vedoucí obchodně administrativního odboru. Po zrušení okresu přechází z tehdejšího Okresního národního výboru Kyjov do služeb Městského národního výboru do funkce vedoucího městských kin a tuto práci zastával až dosud. Zanechává po sobě kus dobré a poctivé práce. Obnova letního kina i výstavba nového kina Panorama, nejlepšího v celém širokém okolí, jejich vysoká návštěvnost i nadprůměrná návštěvnost sovětských filmů, která byla oceněna i sovětskými kulturními představiteli, to všechno bylo především zásluhou jeho obětavě a doslovně neúnavně prováděné činnosti. A že jeho jméno a hlavně jeho práce pronikly i za hranice okresu, o tom svědčí i to, že řadu let pracuje také v ústředním štábu Mezinárodních filmových festivalů v Karlových Varech. Ovšem tím jeho činnost nekončí, protože již více než 20 let pracuje jako lektor Socialistické akademie. Prošel řadou funkcí, jako jednatel základní organizace Českého zahrádkářského svazu nebo předseda občanského výboru č. 17, který za jeho vedení patří mezi nejlepší a nejprogresivnější. Sám byl a je vzorem při všech akcích a tak např. při posledních volbách celý jeho obvod šel volit manifestačně s hudbou a tím přispěl k slavnostnímu jejich průběhu.
    Jeho přímá a veselá povaha mu dopomohla k řadě přátelství, získal si však i velkou úctu právě pro svou skutečně poctivou práci. I přesto, že uprázdnil vedoucí místo a odešel k 1. říjnu do důchodu, je nutno vzít na vědomí, že bez jeho práce a snažení by v městě určitě nebyla a Kyjov by třeba ani nebyl dnes festivalovým městem. Na Kyjov nezapomíná ani nyní, i když většinu času prožívá v Brně. Zůstal věrný zdejšímu kraji a jako lidový vypravěč “strýc Cyril” doprovází programy vítěze Zlaté křídlovky, dechovou hudbu “Žadovjáci”, na jejich putování po naší vlasti.
    A co mu na závěr popřát? No, hodně zdraví a dlouhé žití!