Historické události
17. listopad 1989 v Praze
Vznik Občanského fóra v Kyjově
17.11.1989: Pokojná studentská demonstrace na památku studentských
mučedníků před padesáti lety končí večer na Národní třídě v Praze
brutálním zákrokem patnácti stovek příslušníků SNB. Takřka sedmdesát studentů
je vážně zraněno…
18.11.: První pomocnou ruku nabídli divadelníci. Jednak byli svědky zásahu a jednak
spousta zbitých studentů se do divadel uchýlila…
19.11.: Objevují se plakáty s vtipnými hesly, výkřiky po spravedlnosti. Jsou
kolem symbolu české státnosti, sochy sv. Václava. …Ustavuje se Občanské fórum
jako princip lidské sounáležitosti…
Převzato z denního tisku a ze Souboru názorných materiálů (vydala práce, vydavatelství a nakladatelství ROH).
Jak vzniklo Občanské fórum v Kyjově
Městské Občanské fórum v Kyjově vzniklo
24. listopadu 1989 a u jeho zrodu stáli: ing. Petr Kozánek, ing. Svatopluk Krajtl a
Marek Čmelík. Postupně se přidávali další a organizovaly se první spontánní
akce.
V měsících listopadu a prosinci uspořádalo kyjovské OF
celkem sedm mítinků před Domem kultury, včetně shromáždění při příležitosti
generální stávky 27.11. a dialogy s občany a zástupci politických stran,
společenských organizací a národního výboru v sále Domu kultury. Tématem
prvního dialogu byla politická situace po 17. listopadu, druhý dialog se zabýval rokem
1968 a následnými persekucemi. Postupně se začala ustalovat struktura Občanského
fóra.
Dne 4. prosince si několik stovek občanů zvolilo své mluvčí.
Stali se jimi ing. Petr Kozánek, MUDr. Richard Zemánek, Josef Řihák.
Co je to Občanské fórum?
OF je spontánně vzniklé hnutí občanů, které
spojuje snaha o hledání východisek z krizové situace naší společnosti.
Z tohoto hnutí není vyloučen nikdo, kdo souhlasí s programovými zásadami
OF, vydanými dne 26. listopadu 1989. Základním cílem je otevření prostoru pro vznik
politického pluralismu a uspořádání svobodných voleb.
Místní OF je možno tvořit kdekoliv na základě územní, pracovní
nebo zájmové příslušnosti občanů. OF nevytváří žádnou hierarchii, ale jen
horizontální síť s veškerými místními OF napojenými na jediné koordinační
centrum. Koordinační centrum je pouze centrem informačním a v žádném smyslu
není centrem řídícím. Jeho úlohou je shromažďovat informace místních OF,
zprostředkovat je a informovat je o provedených a chystaných akcích. Počet členů
místních OF není omezen, je-li třeba, volí si OF výbor a mluvčí. Členové výboru
a mluvčí mohou být kdykoliv na návrh kteréhokoliv člena skupiny většinou hlasů
odvoláni.
Hlavní okruhy působnosti OF do svobodných voleb:
- Vést širokou demokratickou diskusi a podílet se na vyhraňování
názorových stanovisek občanů. Tato diskuse by měla vést k politické
diferenciaci, která je nezbytným předpokladem pluralitního politického systému.
- Podílet se na řešení místních problémů tam, kde nejsou uspokojivě zvládány
stávajícími politickými strukturami.
- Podporovat občany všude tam, kde ve styku s nedemokratickými politickými
strukturami dochází k porušování občanských práv v nejširším smyslu.
Převzato ze Zpravodaje Občanského fóra Kyjovska, ročník I., číslo 1, leden 1990.
Rekonstrukce pléna a rady MěstNV
(po změnách na nejvyšších místech)
Od prvního mítinku Občanského fóra, který se
konal 24. listopadu 1989 uplynula řada dní. OF si mezitím získalo ve městě podporu
veřejnosti. Dnes má městské OF čtyři mluvčí, vydává vlastní časopis, vstupuje
s pravidelnými informacemi do vysílání regionálního rozhlasu po drátě a
udržuje spojení s okolními čtyřiceti obcemi.
Zástupci OF zahájili okamžité jednání s představiteli
lidosprávy ve městě a výsledkem jednání byla rekonstrukce pléna a rady MěstNV.
V plénu pracuje nyní 50 % poslanců bez politické příslušnosti a dalších 50 %
mandátů bylo rozděleno mezi politické strany podle síly jejich členské základny.
Také v tříčlenném vedení MěstNV pracují po kooptaci dva zástupci OF, jako
tajemník MěstNV ing. Petr Kozánek a jako náměstek předsedy MěstNV ing. Svatopluk
Krajtl.
Výsledkem těchto změn je skutečnost, že OF a tím i
občané-nestraníci mohou ovlivňovat rozhodnutí národního výboru a rozhodovat o
osudu města. OF je si vědomo, že kooptace byla nezbytným prostředkem rychlého
přechodu od vlády jedné strany k předobrazu pluralitního systému, ale že
neodpovídá těm postupům, které jsou nazývány demokratickými. Proto jde o to, aby
se OF stalo garantem široké demokratické diskuse o všem, co se občanů týká.
Všechna rozhodnutí nového národního výboru jsou předkládána občanům
k diskusi na pravidelných pondělních dialozích OF.
Uskutečnila se jich celá řada, například o politickém systému, o
výstavbě ve městě, o problémech místního školství a kultury. Všechny se těšily
velkému zájmu občanů, hlavně při dvou dialozích k ekologickým problémům*.
Jednalo se o důsledcích ekologické havárie, která město postihla v lednu 1988 a
při které vyhořel sklad chemikálií v Boršově. Zbytky havárie nebyly dosud
odstraněny.
Převzato z poskytnuté relace pro zahraniční rozhlas
* Pod titulem “Tečka za požárem v Boršově” je o havárii v Boršově učiněn záznam do kroniky tohoto roku, dle zápisu o Usnesení plenárního zasedání MěstNV, konaného 24. dubna 1989 (dodána jediná zpráva tohoto roku).