V období let do roku 1990 zajišťoval tento závod zásobování celého okresu Hodonín a část okresu Kroměříž. V roce 1990 měl závod 340 pracovníků, kteří pracovali na 7 pekárnách a 3 cukrárnách. Protože v průběhu let 1990-91 vstoupily v platnost nové zákony, restituční a o malé privatizaci, byly předány cukrárny v Kyjově a ve Veselí nad Moravou, včetně pekárny na jemné pečivo v Kyjově, původním vlastníkům. Z důvodů malé privatizace odešly postupně ze závodu pekárny Vnorovy, Strážnice a Mutěnice. Tak zbyly 3 pekárny. Stav pracovníků se tímto snížil na 157 přepočtených osob, tj. na 46 % z původního počtu.
    Postupně se také omezovala výroba. Začátkem roku 1990 vyráběli denně v průměru 222.000 ks běžného pečiva a 23 tun chleba. Ke konci roku 1991 vyráběli ve zbývajících pekárnách denně už jen 190.000 ks pečiva, tj. 85 % a chleba pouze 14 tun, tj. 63,6 % ve srovnání se začátkem roku 1990. Poměrně malý počet pracovníků zajišťoval tuto výrobu tak, že ekonomika závodu byla stále na dobré úrovni a měsíční průměrná mzda činila u pracovníků přes 4.000 Kčs.
    O osudu zbytku Jihomoravských pekáren závodu Kyjov se rozhodne formou tzv. velké privatizace.

Rok 1990

    1/ Rozhodnutím ministra zemědělství a výživy ČR ze dne 25.4.1990 ing. Jana Vodehnala došlo k zániku ZS Brno a zakládací listinou č.j. 1146/90-323 vznikly Zemědělské stavby, státní podnik Kyjov ke dni 1.5.1990.
    2/ V nově vzniklém státním podniku Zemědělské stavby Kyjov bylo na základě rozhodnutí nezávislých odborů vyhlášeno konkursní řízení na obsazení místa nového ředitele podniku. Jako absolutní vítěz konkursního řízení se novým ředitelem stal ing. Antonín Tonyka.

Rok 1991

    Počátkem roku 1991 rozdělením Zemědělských staveb Brno odbytové a technické základny vznikl UNIVEST, s.p. Hodonín, zaměřený na projekční činnost. Vzhledem k tomu, že hospodaření tohoto nově vzniklého státního podniku vykazovalo hluboké ztráty, bylo vydáno rozhodnutí ministrem zemědělství ČR MVDr. B. Kubátem o sloučení UNIVESTu se Zemědělskými stavbami Kyjov a dnem 1.8. tak UNIVEST zanikl. Zemědělské stavby z této bývalé organizace zřídily samostatné projekční středisko u Zemědělských staveb Kyjov, čímž došlo k částečné nápravě křivd způsobených v minulosti nekvalifikovaným zásahem ministerstva a direktivním odtržením části majetku tehdejšího Zemědělského stavebního podniku.

    Kyjovan, výrobní družstvo invalidů, podnikalo v roce 1990 i nadále v oborech výroby plastů, elektro, kovo, kartonáž a sklářské výrobky. Tento rok byl v ekonomické i odbytové oblasti v celku stabilní, s meziročním nárůstem jak pracovníků, tak i výkonů a zisku. V roce 1990 bylo zaměstnáno v průměru 728 pracovníků, bylo dosaženo cca 104.000.000 výkonů a zisku ve výši 14.500.000 Kčs. Jako družstvo invalidů zaměstnávali cca 450 pracovníků se změněnou pracovní schopností a s těžkým zdravotním postižením.
    S přechodem národního hospodářství na volné ceny, restriktivní finanční politiku, zrušením záporné daně z obratu, se muselo družstvo vypořádat s řadou problémů, které měly dopad i v ekonomické oblasti. Přestože výkony byly v roce 1991 vyšší proti roku 1990, zisk byl realizován pouze ve výši 7.774.000 Kčs. Změna cenových relací v oblasti vstupů i výstupů způsobila nižší rentabilitu. Rozbití vnitřního trhu mělo za následek, že výroba se dostala do útlumu a v některých provozovnách došlo k redukci pracovníků. V roce 1991 zaměstnávalo družstvo 588 pracovníků, což bylo proti roku 1990 snížení o 140 pracovníků. Přitom počet se ZPS a ZPS s TZP činil více než 62 %. Průměrný měsíční výdělek byl v roce 1991 dosažen ve výši 2.786 Kčs. Velké problémy činila družstvu druhotná platební neschopnost, zaviněná neplacením dodávek ze strany odběratelů. I přes tyto problémy ke konci roku 1991 docházelo k oživení výroby a tím i celé ekonomické situace.

    Dne 17.7.1990 dochází ke změně názvu Skláren Moravia na nový název: Moravia Glass, státní podnik se závody Kyjov, Dubňany a Úsobrno a Středním odborným učilištěm. Na základě rozhodnutí č. 505/1990 ministra průmyslu ČR ze dne 28.11.1990 o zrušení bez likvidace státního podniku Moravia Glass, se sídlem v Kyjově a o vložení jeho hmotného majetku do akciové společnosti s obchodním názvem Moravia Glass, akciová společnost se sídlem v Kyjově a na základě požadavku akciové společnosti provedl soud zápis do podnikového rejstříku ke dni 1.12.1990.
    Podle zakladatelského plánu a stanov byli jmenováni členové představenstva jako statutární orgán společnosti: ing. Jan Válka, ing. Josef Berka, ing. J. Rückl, doc. JUDr. J. Bejček, CSc, ing. Vít Bárta, CSc. Soud provedl v podnikovém rejstříku zápis o této skutečnosti.
    Dne 29.11.1990 zvolili členové představenstva předsedou společnosti ing. Jana Válku a místopředsedou společnosti ing. Josefa Berku a soud provedl zápis o této skutečnosti. Dozorčí rada: ing. Milan Vích, CSc., ing. Vladimír Bernhardt, Josef Andrýsek. Revizor účtů: ing. Zdeněk Durna.
    Předmět činnosti akciové společnosti se ještě rozšířil o automatizaci technologických procesů, oborový výzkum a vývoj, projektová a investiční činnost v rozsahu udělených oprávnění, zahraniční obchodní činnost v rozsahu uděleného oprávnění a registrace.
    Společnost vznikla k 1.12.1990, v té době se stoprocentní účastí československého státu. Její věcnou podstatu tvořil kmenový závod v Kyjově, specializovaný na automatickou výrobu skla obalového, dále závody v Dubňanech a v Úsobrně, vyrábějící zčásti ručně, poloautomaticky i automaticky.

Hospodářské výsledky roku 1990

Rok 1991

    K 1.7.1991 došlo k realizaci, vedením společnosti dlouho připravovaného, rozhodnutí o vyčlenění a zřízení samostatných akciových společností Moravia Kyjov, Moravia Dubňany a Moravia Úsobrno. Všechny akcie těchto tří společností v této době zněly na jméno Moravia Glass, a.s. – přirozeného právního pokračovatele původní a.s. Moravia Glass, která zjednodušeně řečeno, začala vykonávat funkci finančního holdingu a jejíž akcie zní na jméno československého státu. Od výše uvedeného data se osamostatnilo Střední odborné učiliště jako samostatná příspěvková organizace.
    Moravia Glass, a.s. Kyjov – představenstvo: doc. JUDr. Josef Bejček, CSc., ing. Ota Horák, ing. Jan Válka. Dozorčí rada: ing. Milan Vích, CSc., ing. Vladimír Bernhardt, Josef Andrýsek. Revizor účtů: ing. Zdeněk Durna.
    K 1.11.1991 došlo na základě uzavřené smlouvy Joint-Venture mezi Moravia Glass, a.s. a švýcarskou společností Vetropack AG nejdříve k odprodeji části akcií dceřiné společnosti Moravia Kyjov a následovně ke zvýšení jejího základního kapitálu a k přejmenování společnosti na Vetropack Moravia Glass, a.s., Kyjov. Švýcarská společnost Vetropack je hlavním výrobcem obalového skla ve Švýcarsku a Rakousku. Ve společnosti Vetropack Moravia Glass získává zahraniční partner 51 %, při čemž jeho podíl se do roku 1995 zvýší až na 75 %. Tato smlouva byla slavnostně podepsána 22.10.1991 na zámku ve Slavkově u Brna, kde podle stanov byli jmenováni členové představenstva: Lic. oec. Jean-Daniel Cornaz, dipl. ing. Rudolf Schraml, Lic. oec. Leo Mittelholzer, ing. Jan Válka, ing. Josef Berka, ing. Ota Horák. Předsedou představenstva byl zvolen ing. Jan Válka, místopředsedou Lic. oec. Jean-Daniel Cornaz, revizor účtů KPMG-REVICONSUL I Praha.
    Spolupráce s Vetropackem zahrnuje rozsáhlý program modernizace technologie, který během krátké doby přivede provoz na úroveň nejnovějšího technického stavu. Kapitálová účast ve Vetropack Moravia Glass, a.s. je rozložena následovně: Vetropack AG vlastní 51 % akcií, Moravia Glass, a.s. vlastní 49 % akcií.
    Koncem měsíce prosince 1991 je zahájena výroba na modernizované vaně 51, byla provedena některá technologická zlepšení na tomto tavícím agregátu a ta umožnila zvýšení výkonu až na 250 tun denně. Poprvé v závodě byl instalován tandem 2x6 stanic, kde se dosahuje vysokých výkonů, a to až 400.000 ks/24 hodin. Rychlost tvarování až 5 výrobků/sec. Dále bylo vybudováno nové zařízení ERAPA, které umožňuje balení palet na evropské úrovni.

Hospodářské výsledky roku 1991

    Tato otázka byla často slýchána od občanů Kyjova během roku 1990. Bylo rozhodnuto, že privatizovat se bude a první aukce proběhnou koncem března nebo první týden v dubnu 1991. V Kyjově byla ustavena místní privatizační sekce, jejímž garantem se stal Petr Dubský, člen Okresní privatizační komise. Místní privatizační komise začala pracovat v tomto složení: Bohumil Žandovský (předseda), ing. Jan Bůžek (zapisovatel), dále byli členy ing. Svatopluk Krajtl, Josef Pintera, Jan Filipovič, ing. P. Raiskub, Ludmila Kozumplíková, ing. Pavel Hofírek, ing. Blažej Zajíc.
    Místní komise se sešla dvakrát a po projednání a zvážení různých variant a možných důsledků navrhla k privatizaci tyto provozovny:

1. Masna – nucený výsek
2. Potraviny 092, nemocnice
3. Potraviny 032, Jiráskova ulice
4. Potraviny 111, Mezi mlaty
5. Potraviny 027, U sklepů
6. Potraviny 011, Panorama
7. Potraviny 015, Za stadionem
8. Potraviny 034, U vodojemu
9. Stolařská dílna, Bohuslavice
10. Stavební údržba, Kyjov
11. Doprava, Drobná provozovna Kyjov
12. Opravna kol, Drobná provozovna Kyjov
13. Provozovna Jabloneckých skláren
14. Zahradnictví Komunálních služeb
15. Potraviny 093, Nětčice
16. Zelenina, Za stadionem
17. Zelenina, U vodojemu
18. Jídelna RaJ u nádraží
19. Stánek PNS v nemocnici
20. Stánek PNS u nádraží ČSD
21. Stánek PNS u nádraží ČSAD