Činnost Sokola byla zahájena opět 22. prosince 1989. Výbor byl složen ze šesti lidí a navázal ihned spolupráci s okolními jednotami bývalé župy Komenského.
    Dne 27.3.1990 se konala ustavující schůze Sokola v Kyjově a téhož dne za přítomnosti zástupce československé obce sokolské br. ing. Jandáska byla oficiálně zahájena činnost Sokola v Kyjově.
    Dne 20.5.1990 se uskutečnil společný výlet do rodiště M.R. Štefánika do Košarísk a k jeho mohyle na Bradle byly položeny květiny. Dne 24.6.1990 se konal opět společný výlet, a sice návštěva předsletového veřejného cvičení sokolské župy vídeňské. Při této příležitosti účastníci zájezdu shlédli dům, ve kterém bydlel T.G. Masaryk v době svých studií ve Vídni. Dne 27.10.1990 oslavili kyjovští sokoli státní svátek položením věnců k pomníku padlých v I. světové válce.
    Největším cílem bylo převzetí zpět svého bývalého majetku, což se stalo dne 8.7.1991. Je škoda jen, že budova sokolovny je po 40ti letech komunistické vlády zcela zdevastována.
    Dne 22.9.1991 oslavila jednota Sokol v Kyjově 120 let svého založení. Oslavy spojené s tímto výročím sice proběhly v jeden den, ale měly 3 části. Pro zahájení oslav bylo zvoleno znovuodhalení sochy dr. Miroslava Tyrše, která je nyní situována na jih od sokolovny. Po této malé pietní vzpomínce na zakladatele Sokola odešli účastníci společně v průvodu na Masarykovo náměstí k Domu kultury, kde slavnosti pokračovaly v 15.30 hodin valnou hromadou Sokola určenou pro širokou veřejnost. Jednání valné hromady vyvrcholilo slavnostním rozvinutím nového sokolského praporu, který symbolicky předal naší jednotě starosta ČOS, bratr doc. Petrák a župní starosta br. Kadlec připnul na prapor novou stuhu věnovanou župou Komenského.
    Sokolští hosté na oslavách výročí Sokola byli: ze Sokola z Vídně v čele se starostou Rakouské sokolské župy br. ing. Nováčkem, dále župní náčelnicí Sokola Vídně sestrou Floriánovou, vzdělavatelkou Sokola Vídeň s. Sionovou a jednatelem br. Sionem. Dále byly přítomny s. Skoumalová-Hašková s dcerou z Londýna a další.

    Jednoho zářijového dne se radnice rozezněla hlasy mladých lidí. Byly to kyjovské košíkářky, které i se svým trenérem byly přijaty starostou města Kyjova za své úspěchy. Oddíl košíkové má v Kyjově již řadu let dobré jméno a jak dokazují nové a nové generace kyjovských děvčat, tak toto dobré jméno neupadne v zapomnění. Oddíl košíkové je součástí TJ Jiskry Kyjov.

    V roce 1991 oslavila nemocnice Kyjov 45 let od zahájení provozu. Od 1. října 1991 po delimitaci OÚNZ vznikla opět “Nemocnice s poliklinikou Kyjov” jako samostatný subjekt. Lze říci, že tímto datem začíná nová doba a stojí za to, zopakovat si, která oddělení k tomuto datu nemocnice má.
    Tedy k 1. říjnu 1991 nemocnice Kyjov má tato samostatná oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské a porodní, anesteziologicko resuscitační, plicní, oční, ušní-nosní-krční, nervové, kožní, ortopedické, urologické, infekční, foniatrické, stomatochirurgické, revmatologické, onkologické. K výše uvedeným lůžkovým oddělením nutno připočítat oddělení nelůžková, a to: biochemické, rentgenologické, nukleární medicíny, rehabilitační, transfusní, patologické s laboratoří mikrobiologickou a laboratoř funkční diagnostiky.
    Řada oddělení vznikla při uvádění nemocnice do provozu, řada v průběhu let v rámci rozvoje zdravotnických služeb. V roce 1990 došlo k opětovnému osamostatnění stomatochirurgického oddělení, v roce 1991 vzniklo nové oddělení nukleární medicíny rozšiřující značně diagnostické možnosti, při patologii se opět otevřela mikrobiologická laboratoř jako základ mikrobiologického oddělení. Onkologické oddělení vzniklo v roce 1991 výraznějším osamostatněním a mělo by se v brzké době přestěhovat do rekonstruovaného objektu bývalé vily jako zcela samostatné onkologické oddělení pro spádovou oblast okresu Hodonín.
    Na poliklinice v Kyjově byla zřízena ambulance nervová a kožní, takže pacienti mohou od obvodních lékařů přecházet přímo do péče těchto ambulancí, je-li to zapotřebí. Mimoto byla také na poliklinice otevřena nová lékárna.