Napsala: Vandíková Zdena, grafika Vandík Jan
ing. Jan Letocha, starosta města Kyjova

    V roce 1992 proběhly některé změny v radě a v zastupitelstvu. Dne 13.2.1992 byl odvolán ing. Svatopluk Krajtl z funkce zástupce starosty města a tím také z městské rady. Do funkce zástupce starosty byl zvolen Štěpán Polášek. Po odvolání pana ing. Krajtla písemně rezignovali další členové rady: MUDr. Dunděra, PhDr. Trubačíková (tito i na členství v zastupitelstvu), ing. arch. Slováček, MVDr. Lunga, ing. Hofírek, CSc. Dne 3.3.1992 byla volba nových členů rady a těmi se stali: ing. Mil. Čech, Mgr. Budíková Irena, MUDr. J. Berka a MUDr. Soňa Königová, dále v červnu ing. Miroslav Selucký. Místo PhDr. Trubačíkové byl doplněn ing. arch. Vlad. Vašíček. do městského zastupitelstva.
    Rada se scházela pravidelně dvakrát za měsíc, zastupitelstvo jednou za dva měsíce, ale vzhledem k rezignaci a volbě nových členů byla ještě dvě mimořádná zasedání.
    V lednu 1992 došlo ke jmenování nového vedoucího správního odboru. Místo paní Grombířové nastoupil ing. Štěpán Polášek. Od 1.4.1992 nastoupil do funkce městského architekta ing. Vlad. Bílý a v měsíci červenci bylo výběrovým řízením obsazeno místo ekologa ing. Vladimírem Šimečkem. Vedoucím živnostenského úřadu, který byl zřízen v roce 1992, se stal od 15.9.1992 ing. Josef Kebrle. Komise, které pracovaly při městské radě, byly tyto: kontrolní, finanční, výstavby a přestupková.
    Předmětem jednání zastupitelstva byly především prodeje a pronájmy majetku města Kyjova. Největší rozruch ve městě způsobil pronájem budovy bývalého Domu služeb Komerční bance od 1.1.1995. Dále byly projednávány nové vyhlášky, privatizace zdravotnictví ve městě a hospodaření města.

    Jedním z nejpalčivějších problémů, které řešil Městský úřad v roce 1992, byla otázka městské skládky. Zatím občané Kyjova využívali skládku, která se nachází východně za obytnou částí Nětčice, cca 200 m od obytné zástavby směrem na Kostelec. Kyjovská skládka je skládkou řízenou, tzn., že není na libovůli dovozce odpadu házet na ni cokoliv a kdekoliv. Uživatelem skládky byla firma TEKOS. Skládka má kapacitu 100.000 m³ a v I. pololetí 1992 byla zavezena její druhá etapa. Podle výsledků průzkumu se v oblasti II. skládky vyskytovala podzemní voda v neogenních pískovcích 4 m pod terénem. Ve výhledovém skladovacím prostoru, který se nachází vedle II. etapy, však nebyla podzemní voda zjištěna do hloubky 15 m. Skládka není vybavena indikačním systémem vrtů, nacházejí se pod ní pouze dva vrty, které však postačují k zjišťování vlivů na čistotu podzemních vod.
    Problém, co s odpady, tíží řadu starostů, proto se dne 9. září 1992 sešli na kyjovské radnici starostové okolních obcí, aby projednali koncepci řešení palčivého problému likvidace tuhých komunálních odpadů. Za Městský úřad byli přítomni ing. Letocha a ekolog ing. Šimeček. Jádrem navrhované koncepce bylo vybudovat třídící linku ve středu regionu. Ta by zajistila recyklaci odpadů a tím minimální zatížení stávajících či nových skládek.
    V souvislosti s tuhými odpady se v listopadu 1992 stal Kyjov členem sdružení obcí Severovýchod. Vzhledem k členství v tomto sdružení je naděje do budoucna, že Kyjov se bude podílet na likvidaci komunálních odpadů nižšími náklady, než by se podílel, kdyby tuto problematiku řešil samostatně.

    V roce 1992 pokračovala výstavba čističky odpadních vod, a to v ulici Krátká a Riegrova, dále byly zahájeny stavební práce na protlaku pod silnicí I. třídy na křižovatce Riegrova a Nerudova. Tyto práce byly dokončeny do 15.5.1992. V měsíci květnu a červnu byly prováděny přeložky sítí, podkladní vrstvy pod vozovkou. Konečná úprava vozovky byla provedena do 30.6.1992. Další výkopové práce probíhaly v ulici Svatoborská a Jungmannova, kde bude procházet kanalizační sběrač shybkou pod Kyjovkou. Práce na provedení shybky pod Kyjovkou probíhaly u budovy bývalého Svazarmu s vybudováním spojné šachty pro napojení stávající kanalizace z nemocnice Kyjov. Výstavbu této etapy kanalizačního sběrače provádí státní podnik VHS Veselí nad Moravou.

    V roce 1992 byla dokončena výstavba kašny na náměstí TGM. Dodavatelem byl AC atelier Halenkovice podle architektonického návrhu ing. arch. Pavla Řihánka. Do provozu byla kašna uvedena 14.8.1992 při příležitosti II. letních slavností Kyjovska. Finanční prostředky na toto dílo byly zajištěny hlavním sponzorem – Komerční bankou – ve výši 1.400.000 Kčs.

    Na pracech se zúčastnily firmy: TEKOS, která provedla opravu vjezdu na ulici Nerudovu, opravu plochy na ulici Komenského, silniční obruby na ulici Zahradní a další. ROMSTAV Hodonín pracoval na provedení odvodnění točny v Bohuslavicích. Dále firmy Zemědělské stavby Kyjov, MSO Kyjov, Lité asfalty Vnorovy, SÚS Hodonín, VHS Veselí nad Moravou a Břeclav a Silnice Uherské Hradiště. Na opravy veřejných komunikací bylo vynaloženo celkem přes 1.000.000 Kčs.

    Dne 22. května 1992 se uskutečnily Hovory s radnicí, jejichž hlavním tématem bylo budování vodovodu v této části města. Občané byli informováni o dohodě, která předpokládala uvedení části rozvodů vody do užívání s ohledem na kritický stav v zásobování obyvatelstva pitnou vodou hlavně v části Na kopci. Rozsah uváděné části do užívání byl rozšířen o část Stará hora z důvodů zajištění většího odběru vody, a tím i zlepšení její kvality. Práce na rozvodech v části Na kopci a Stará hora ukončil dodavatel Vodohospodářské stavby Břeclav do 30.6.1992 s tím, že po provedení proplachu potrubí a desinfekci zajišťovali pracovníci VaK Hodonín středisko Kyjov budování vodovodních přípojek do domů.
    Dále se jednalo o likvidaci “divokých” skládek a organizaci svozu odpadů. V Bohuslavicích není totiž určena řádná skládka. Podle připravované vyhlášky bylo sypání na černé skládky pokutováno. Rovněž vyhláška upravila poplatky za odvoz odpadů. Případy sociálně slabších občanů, pro něž by představovaly poplatky za odvoz popelnice velké finanční zatížení, byly řešeny individuálně. Vyhláška platila také pro chalupáře.

    Na výjezdním zasedání rady Městského úřadu v Bohuslavicích byl dán úkol odboru výstavby zajistit do 31.1.1993 vypracování zadání výstavby plynovodu pro celou část Bohuslavice. Jako první by měla být plynofikována farma zemědělského družstva. Realizace plynofikace je odvislá od splnění slibu ministerstva zemědělství zaplatit ji jako odškodnění za následky požáru hnojiv v Boršově.

    Předsedkyní přestupkové komise je JUDr. Alena Plintovičová. V roce 1992 tato komise projednávala 127 přestupků. Mezi přestupci bylo 90 % mužů a 10 % žen. Z celkového počtu bylo 10 % ve věku do 20 let. Skutkovou podstatou byly většinou přestupky proti občanskému soužití, ublížení na zdraví, objevovaly se přestupky způsobené nezajištěním psů. Město vidí hlavní smysl práce přestupkové komise ve výchovném cíli.